Biologie - Obecná charakteristika hub a lišejníků

Autor: Daniela Bednářová

Houby (Fungi)

 

- mykologie

- vývoj od kambria, výtrusné od karbonu

- heterotrofní organismy - přetváří org. látky na org. látky svého těla

- spojují některé znaky R (nepohyblivost, schopnost syntézy vit.) a Ž (heterotrofní zp. výživy,

   přítomnost chitinu - podobný jako u hmyzu)

- 180 - 280 tis. druhů

- tělo : - tvořeno stélkou - jednob. nebo mnohob.

                - základem - hyfy = houb. vlákna - proplétají se - vytváří podhoubí (= mycelium)

            - vývojově nejstarší - hyfy bez přehrádek

            - výše organizované mají přehrádky (úplné nebo s otvůrkem) - rozdělují vlákno na                       jednotlivé buňky - mohou být jedno-, dvou-, i vícejaderné

            - houbová vlákna mycelia se mohou seskupovat => pletivo plektenchym

            - u vývojově vyšších hub vyrůstají z podhoubí plodnice

 

způsob výživy :

   - nemají plastidy => heterotrofní

   - energii získávají aerobním dýcháním nebo kvašením

   - zásobní l. - glykogen nebo olej

   - v bun. stěně chitin - těžko stravitelné

   - saprofyté - na odumřelých tělech nebo na zbytcích org. původu v různém stadiu rozkladu

                     - houby koprofilní - na exkrementech Ž, vytváří významnou složku humusu

   - parazité - org. l. čerpají z těla hostitele

                   - většina má i saprofytickou fázi       života

   - symbioté - spolu s řasou (sinicí) tvoří lišejník

                     - řasa - asimiláty, houba - vodu, min.l.

                     - mykorhíza - soužití houb. vláken s kořeny vyšších R

                                         - ektomykorhíza - houb. vl. vně kořenů (klouzek modřínový)

                                            endomykorhíza - houb. vl. uvnitř kořenových buněk (orchidej)

 

rozmnož. : nepohlavní - pomocí výtrusů

                        - suchoz. - nahé nebo oblaněné spory bez bičíků

                           vodní - s bičíkem (zoospory - rejdivé výtrusy)

                        - spory vznikají - uvnitř i vně výtrusnic 

                                                  - odškrcením konců specializovaných hyf (= konidie)

                  pohlavní - splýváním gametm gametangií, vegetačních orgánů

 

význam : - tvorba humusu, rozklad celulózy, ligninu, chitinu, keratinu, ...

                - potrava pro člověka

                - potrav. prům. - výroba piva, vína, mléč. výrobků, pečiva

                - farmaceut. prům. - výroba antibiotik, org. kyselin

                - biolog. boj proti hmyz. škůdcům - houba na jeho těle vyklíčí, roste a zahubí ho

                - původci chorob planých i kulturních R, kožních i vnitř. onemoc. Ž

                - produkce jedů - aflatoxiny

 

 

 

systematické rozdělení :

    oddělení : Hlenky (Myxomycota)

                     Chytridie (Chytridiomycota)

                     Řasovky (Oomycota)

                     Vlastní houby (Eumycota)

                                    - třídy : spájivé (Zygomycetes)

                                                 endomycety (Endomycetes)

                                                 vřeckovýtrusé (Askomycetes)

                                                 stopkovýtrusé (Basidiomycetes)

 

Hlenky (Myxomycota)

- nejprimit., vývin asi ze starobylých bičíkovců

- slepá vývojová větev

- tělo - beztvará, slizovitá  mnohojad. hmota - plazmodium - měňavkovitý pohyb

- v pozdější fázi se na povrchu plazmodia vytváří plodničky s hapl. výtrusy

- výskyt - vlhká tmavá místa (lesy, pažezy)

- převážně saprofyté

- zástupci : vlčí mléko (pýchavička) - růžové nebo žluté, na pařezech a větvičkách

                   nádorovka kapustová - nádory na kořenech brukvovitých

 

Chitridie (Chitridiomycota)

- stélka - jednob. nebo trubicovitá bez přehrádek

- saprofyté i parazité

- rozmn. - jednobič. zoospory, gamety (vývojové vztahy k Ž - améboidní bičíkovci)

- výskyt - voda, vlhko - půda

- zástupci : lahvičkovka - způsobuje “padání klíčních rostlin” u brukvovitých

                                       - napadá hypokotyl nebo kořen - černá, R vadne, ohne se, odumře

                  rakovinec bramborový - tmavé fleky na hlízách

                                                        - způsobuje “rakovinu brambor”

                                                        - přežívá v půdě až 10 let

 

Řasovky (Oomycota)

- vyvinuly se z řas - v bun. stěně celulóza

- vodní saprofyté a parazité, i původci chorob kulturních R

- rozvětvené trubicovité mycelium bez přihrádek

- rozmn. - zoospory - 2 bičíky nestejně dlouhé, gamety

- zástupci : plíseň bramborová (fytoftora bramborová)

                        - u lilkovitých

                        - “suchá hniloba” - vytváří se suché kožovité fleky, bělavé listy

                        - “mokrá hniloba” - za pomoci bakterií - páchnoucí mokvavé hlízy

                   vřetenatka révová - z Ameriky

                                                  - bobule se scvrkávají, hnědnou, nedozrálé opadávají

                                                  - listy zespoda bělavé, napadené i květy

                       

Houby vlastní (Eumycota)

- mnohobuněčná stélka s přehrádky

- v bun. stěně chitin

- výtrusy nepohyblivé

- tř : spájivé

            - rozvětvené mnohojader. mycelium bez přehrádek

            - rozmn. - pohl. - zygogamie (zygospory), nepohl. (sporangiospory)

            - zástupci : plíseň hlavičková - šedavé povlaky, zejména na koňském trusu

                              kropidlovec černavý - černavé povlaky, na potravinách

                              původce mušího moru

                   

- tř : endomycety

            - řád : kvasinky

                            - jednob. i vláknité

                            - alkoholové kvašení cukerných substrátů - v pivovarnictví, lihovarnictví

                            - rozmn. - pučením - oddělí se - zůstane jizva

                                                           - neoddělí se - narůstá řetěz - pseudomycelium

                                          - meiózou - z 1 b. vznikají 4 fyziol. rozlišené (+,-) dceřinné b. -                                                                   oddělují se a po dvou splývají ve dvě dipl. zygoty

                            - zástupci : k. pivní (Saccharomycetes cerevisiae)

                                                   - výroba sladu a droždí (směs kvasinek a mouky)

                                                   - výroba krmiv z melasy

                                                   - hodně vit. B - využ. ve potr. a farmaceut. prům.

                                               k. vinná (S. ellipsoideus)

                                                    - různé druhy kvasinek - různá vína

                                               k. Candida - původce kožních onemocnění (dermatomykózy)

                            - převádění půmysl. odpadů na biomasu

                       

            - řád : sněti

                        - vícebuněčné, vláknité s 1 nebo více jádry

                        - parazité semenných R                          

                        - podhoubí v plodech nebo mezib. prostorách

                        - ochrana - moření obilek rtuťnatými solemi

                        - prašné - místo obilek prašné výtrusnice

                                      - ovesná, pšeničná, kukuřičná

                          mazlavé - obsah obilek se mění v mazlavou páchnoucí hmotu

                                         - ovesná, pšeničná, kukuřičná

                        - Taphrina deformans - deformace listů u broskvoní - neschopny fotosynt.

 

- tř : vřeckovýtrusé

            - nejpočetnější

            - mezi buňkami přehrádky s otvory

            - roznm. - nepohl. (námel)

                          - pohl. - po většinu života jednojad. mycelium (n)

                                      - v určitém období se tvoří   a   gametangia

                                      - plazmogamie, gametangia splynou - druhotné dvoujad. mycel. (2n)

                                      - reduk. dělení - z 1 b. => 4, pak mitóza - 8 askospor ve vřecku

            - zástupci : paličkovice nachová

                                    - námel obsahuje alkaloidy, kys. lysergovou, ergotamin

                                    - zastavuje vnitř. krvácení

                                    - obilny se moří (v mouce obsah více než 5% - smrt)

                              kropidlák - prod. aflatoxiny (karcinogenní)

                              štětičkovec (Penicillium)

                                    - zelenošedé povlaky na pečivu, marmeládách

                                    - Penicillium notatum - výr. antibiotik

                                    - výroba sýrů - Rodfort, Gothard

                              padlí - plísně jahod, jablek, hrušek

                              hlízenka ovocná - způs. moniliózu jablek, hrušek

                                                         - hnědé plody se soustřednými bílými kruhy

                              smrž obecný, lanýž - jedlé

                              ucháč - jedovatý

                              trichophyton - způs. dermatomykózy

                              strupavka - způs. strupavkovitost ocove

 

 

 

 

- tř : stopkovýtrusé

            - vývojově nejvyšší

            -  článkované mycelium - přepážky mají centrální otvor se soudkovitými zhuštěninami

            - nevytvářejí se pohl. orgány

            - z fyziol. rozliš. výtrusů vyrůstají hyfy primár. mycelia (jednoj. b.) - splynutí =>  

              druhotné  myc. (b. mají 2 jádra) - tvoří plodnice => splynutí 2 hapl. jader (karyogamie)       

              nastává v koncových buňkách plodnice (bazidiích) ve výtrusorodém  roušku (hymenium) 

            - na bazidiích se po redukčním dělení vytváří 4 hapl. bazidiospory (rozlišeny fyziolog.)

            - bazidie - celistvé (u většiny) nebo dělené přehrádkami na 4 buňky (rzi)

            - výtrusorodá vrstva - na spodní straně klobouku - na lupenech nebo v rourkách

                                             - uvnitř plodnice (pýchavka)

                                             - na povrchu (hadovka, kuřátka, kotrč)

            - plodnice (třeň a klobouk) může mít obaly - plachetka, závoj

                        - růstem - potrhání - po plachetce zůstanou na klobouku útržky, na třeni pochva

                                                       - po závoji zůstane prstenec

            - zást. : lupenaté - hymenium na lupenech

                                       - bedla, žampion, holubinka, muchomůrka, ryzec, liška, václavka

                         hřibovité - hymenium v podobě rourek

                                        - hřib hnědý,smrkový, suchohřib

                                          kozák březový, křemenáč osikový, klouzek

                         břichatkotvaré - pýchavka, pestřec, hvězdovka

                         dřevokazné - choroš, troudnatec, dřevomorka domácí (rozklad celulózy)

                                                  

            - snadná záměna :

                - muchomůrka zelená     x     pečárka ovčí (žampion)

                   much. tygrovaná                     masák (much. růžovka)

                   závojenka olovová            čirůvka májovka

                   vláknice načervenalá         špička travní

                       

            - mírně jedovaté - hřib satan, much. červená, citronová

            - rzi : - parazité, střídají hostitele, netvoří plodnice

                      - složitý vývoj. cyklus, několik druhů výtrusů (letní, zimní, bazidiospory)

                      - zástupci : rez travní - na listech rezavé flíčky

                                                         - druhým hostitelem - keř dřišťál

                                         rez vejmutovková (borovice, rybíz), rez plevelová (plevel, obilí)

                                        

Lišejníky (Lichenes)       

 

- zvláštní skupina - mezi H a R

- řazeny do systému hub jako lichenizované houby, věda - lichenologie

- heterotr. (houba - dodává vodu a min. l.) a autotr. (řasa nebo sinice - asimiláty) složka

- 3 typy stélek :

            - korovitá - celou spodní stranou pevně přirostlá k podkladu, obtížné oddělit

                             - lišejník zeměpisný

            - lupenitá - rozprostřena do plochy, konce volné, nepravidelně laločnaté

                            - terčovník zední, terčovka bublinatá

            - keříčkovitá - větvená, uchycená v jednom místě, snadné oddělit

                                  - dutohlávka sobí, pukléřka islandská, provazovka

- k podkladu přichyceny rhizoidy nebo silnějšími svazky hyf

-  rozmn. : - rozpadem stélky

                 - specific. rozmn. útvary - shluk řas. buněk obalených houb. vlákny

 

- význam : - indikátory čistoty ovzduší (škodí jim SO₂) - znečišť. oblasti - lišejníková poušť

                  - potrava vyšších Ž (polární oblasti), podíl na tvorbě humusu

                  - průkopníci života na holých skalách - úchyt dalších R

                  - výroba antibiotik