maturitní otázky, seminárky a referáty
Dějepis - Charakteristika římského císařství
Autor: Autor neznámý
periodizace starověkého Říma:
o předřímská doba: 2 tis. – 8. stol. př. n. l.
- osidlování Apeninského pol., více kmenů různého původu (Italikové, Ligurové, Keltové, Féničané atd.) – významný kmen – Etruskové : kmen neznámého původu, vyspělá kultura
o doba královská: 8. stol. př. n. l. – 510 př. n. l.
- 753 – základ města Řím – Etruskové, Latinové -> 200 let nadvláda Etrusků x poslední Etruský král vyhnán r. 510 = konec doby královské, počátek republiky
o doba republiky: 510 – 31 př. n. l.
§ raná římská republika: 510 – 265 př.n.l.
- počátek republiky, boje plebejů a patricijů -> PRÁVO VETA (umožňovalo zamítnout rozhodnutí nejvyšších patricijů poškozující plebeje nebo stát) + ZÁKONY 12 DESEK (= 1. římský zákoník)
§ vrchol římské republiky: 265 – 133 př.n.l.
- vrchol – Řím se stává světovou říší, spor o nadvládu nad Středomořím s Kartágem -> punské války:
· 1. punská válka (264 – 241 př.n.l.): výhra Říma díky lepším lodím
· 2.punská válka (218 – 201př.n.l.): v čele u Kartagiňců Hannibal -> 2 vítězné bitvy: 217 u Trasimenského jezera + 216 u Kann
X
dlouhé tažení na Řím – vyčerpaná armáda -> 202 tvrdá porážka u Zamy
· 3. punská válka (149 – 146 př.n.l.): zničení Kartága -> úplná nadvláda nad Středomořím
- 133 – konec vrcholného rozvoje v Římě
§ krize a pád římské republiky: 133 – 31 př.n.l.
- vnitřní problémy – nedostatek vojáků
- boje o moc: populárové (stoupenci lidu) x optimáti (stoupenci senátu) -> vítězství – Sullova diktatura
- velké množství otroků –nespokojenost -> Spartakovo povstání (73 – 71 př.n.l.) . povstání otroků v čele se Spartakem, ze začátku úspěch, později nejednotnost -> ukřižování podél Via Appia
- 60. léta – 1. triumvirát – Pompeius, Crassus, Ceasar -tajná úmluva o vzájem. pol. moci – zisk neomezené moci - > nakonec Ceasarova diktatura (2. triumvirát – Antonius, Octavianus, Lepidus) – 15. 3. 44 př.n.l. zavražděn -> definitivní konec republiky – Octavianus Augustus císařem
o období císařství: 37 př. n. l. – 476 n.l.
o Gaius Octavianus Augustus (27 př.n.l. – 14 n.l.)
o Juliansko – claudiovská dynastie (27 – 68 n.l.):
§ Tiberius ( 14 - 37)
· shoda ve vládě se senátem
· nedůvěra v okolí -> stěhuje se na Capri -> toho využívá velitel jeho ochranky a vládne místo něj v Římě, své nepřátele bez vědomí vládce odstraňuje - > popravy; nakonec to Tiberius zjistí a nechá ho popavit x nakonec sám udušen svými protivníky
§ Caligula (37 - 41)
· tyranské sklony, spotřeba všech státních financí ve svůj prospěch
è hrozba hosp. katasrofy
è zvaný šílený: jmenoval svého koně senátorem, nutil bohaté lidi, aby psali závěť v jeho prospěch -> zavražděn pretoriány (císařská garda)
§ Claudius (41 – 54)
· snaha uspořádat státní správu, doplnit finance, dosazuje lidi do úřadu bez ohledu na původ a majetek, rozšiřování území
· otraven manželkou Agrippinou -> chtěla zajistit následnictví synovi Neronovi
§ Nero (54 – 68)
· nejdříve vládne s pomocí rádců (Seneca) a v souladu se senátem x později tyran + psychická nemoc -> domnívá se, že může všechno
· obava o trůn -> nechává zavraždit svého bratra, matku a ženu
· 64 – nechává zapálit Řím -> boj proti křesťanům -> mohl je nařknout ze založení požárů a mohl je nechat vyvraždit
· vzpoura v jeho armádě a vojsku -> prchá z Říma a spáchá sebevraždu
-> po jeho smrti boje o moc mezi jeho 3 vojevůdci; nástup dynastie Flaviovců
o Dynastie Flaviovců (69 – 96 n.l.):
§ Vespasianus
§ Titus
§ Dominitianus
o Adoptivní císaři (2 stol.n.l.):
§ Nerva (96 –98 n.l.)
§ Traianus (98 – 117 n.l.)
§ Hadrianus (117 – 138 n.l.)
§ Marcus Aurelius (161 – 180 n.l.)
§ Commodus (180 182 n.l.)
o Pozdní císařství = „dominát“ (284 – 476 n.l.):
§ Dioklecianus
§ Konstantin Veliký (306 – 337 n.l.)
§ Apostata
§ Theodosius -> po jeho smrti rozdělení říše:
· Východořímská (byzantská) – do r. 1453
· Západořímská – do r. 476 n.l.