maturitní otázky, seminárky a referáty


Marketing a management - Podvojné účetnictví

Autor: autor neznámý

Tip imaturita.cz: Zašlete svůj text a vyhrajte knížků z Nakladatelství Radek Veselý!

1.1. Majetek, kapitál

Majetek je vše co podnik vlastní a členíme ho podle složení neboli podle struktury na:

DLOUHODOBÝ a OBĚŽNÝ. (Charakteristika jednotlivých majetků – viz EKO).

Majetek lze sledovat také z jiného pohledu – Z JAKÝCH ZDROJŮ byl majetek pořízen – jedná se o zdroje financování neboli zdroje krytí neboli kapitál. Zdroje financování mohou být:

VLASTNÍ (základní kapitál) nebo CIZÍ (úvěry u peněžních ústavů, závazky k dodavatelům, zaměstnancům ap.).

Majetek dle složení označujeme jako AKTIVA.

Zdroje financování majetku (kapitál) označujeme jako PASIVA.

AKTIVA = PASIVA

Aktiva se musí vždy rovnat pasivům, protože se jedná o tutéž věc (majetek), který je sledován ze dvou různých pohledů – majetek podle složení (A) a zdroje, ze kterých byl majetek pořízen.

Je-li vyšší hodnota majetku, který pořizujeme, musíme na tento majetek vynaložit více zdrojů.

Ze vztahu A (aktiva) = P (pasiva) můžeme odvodit další vztahy:

cizí zdroje = majetek – vlastní zdroje

vlastní zdroje = majetek – cizí zdroje

Aktiva a pasiva mohou být uspořádána v rozvaze.

 

1.2. Rozvaha (bilance)

je přehled aktiv a pasiv (majetku a zdrojů financování) uspořádaných v tabulce k určitému dni (okamžiku), tzv. rozvahovému dni.

Rozvaha vyjadřuje stav aktiv a pasiv, sestavených k určitému dni.

Aktiva jsou v rozvaze na levé straně.

Pasiva jsou v rozvaze na pravé straně.

Jednotlivé složky aktiv nebo pasiv (pohledávky, peníze, materiál…) nazýváme rozvahové položky.

Peněžní částky u jednotlivých rozvahových položek nazýváme rozvahové stavy.

V rozvaze musí platit vztah AKTIVA = PASIVA, tento vztah nazýváme rozvahová rovnováha.

Příklad:

Rozvaha k 31. 12. 2002

AKTIVA

PASIVA

Dlouhodobý majetek

Vlastní kapitál

Budovy

2.000.000

Základní kapitál

1.922.000

Oběžný majetek

Rezervní fond

50.000

Materiál

100.000

Cizí kapitál

Peníze na účtě

240.000

bankovní úvěry

250.000

Peníze v pokladně

2.000

Dodavatelé

230.000

Odběratelé

110.000

   

Aktiva celkem

2.452.000

Pasiva celkem

2.452.000

Rozvahové položky Rozvahové stavy

Rozvahu dělíme na:

pravidelnou (řádnou) – sestavuje se v pravidelných termínech – ročně, pololetně, čtvrtletně, měsíčně …,

nepravidelnou (mimořádnou) - sestavuje se při zahájení činnosti (vzniku organizace) a při ukončení činnosti (zániku organizace).

 

1.3. Změny rozvahových stavů

Rozvaha vyjadřuje stav aktiv a pasiv, sestavených k určitému dni.

V podniku dochází ale k neustálým změnám v majetku i zdrojích financování.

Změny vyvolává neustále probíhající hospodářská (výrobní) činnost – nákup materiálu, úhrady faktur, převody peněz z účtu do pokladny, splátky úvěru, prodej výrobků, ….

V důsledku této hospodářské činnosti dochází k neustálým změnám v aktivech a pasivech, tozn. ke změnám v rozvaze.

Činnosti, které vyvolávají změny v rozvaze, nazýváme účetní případy.

Tyto změny lze zachytit přímo v rozvaze – změnou rozvahových stavů.

Po každé změně, tj. po jednom účetním případu je nutno znovu sestavit rozvahu.

Existují čtyři základní typy změn v rozvaze.

Typy změn si ukážeme na příkladu. Pro účtování použijeme rozvahu z předcházející stránky.

Stavy, kde nastaly změny jsou v rozvaze vyznačeny kurzívou – tučně.

účetní případ

Nákup materiálu v hotovosti 1.000,-

Změna nastane:

v položce peníze v pokladně – dojde k úbytku peněz, tj. k úbytku aktiv A- (1000)

v položce materiál – dojde k přírůstku materiálu, tj. přírůstku aktiv A+ (1000)

Rozvaha po zapsání změn obsahuje tyto údaje:

Rozvaha k ….

AKTIVA

PASIVA

Dlouhodobý majetek

Vlastní kapitál

Budovy

2.000.000

Základní kapitál

1.922.000

Oběžný majetek

Rezervní fond

50.000

Materiál

101.000

Cizí kapitál

Peníze na účtě

240.000

bankovní úvěry

250.000

Peníze v pokladně

1.000

Dodavatelé

230.000

Odběratelé

110.000

   

Aktiva celkem

2.452.000

Pasiva celkem

2.452.000

ZÁVĚR:

1. typ změny je tedy přírůstek aktiv a zároveň úbytek aktiv A+ A-

Změna nastala pouze na jedné straně rozvahy.

Celkový stav aktiv a pasiv se nezměnil.

Rozvahová rovnováha zůstává zachována.

účetní případ

Přijatá faktura za nákup materiálu 20.000,-

Změna nastane:

v položce materiál – dojde k přírůstku materiálu, tj. přírůstku aktiv A+

v položce dodavatelé – dojde k přírůstku dluhů vůči dodavatelům P+

Rozvaha po zaúčtování změn:

Rozvaha k ….

AKTIVA

PASIVA

Dlouhodobý majetek

Vlastní kapitál

Budovy

2.000.000

Základní kapitál

1.922.000

Oběžný majetek

Rezervní fond

50.000

Materiál

121.000

Cizí kapitál

Peníze na účtě

240.000

bankovní úvěry

250.000

Peníze v pokladně

1.000

Dodavatelé

250.000

Odběratelé

110.000

   

Aktiva celkem

2.472.000

Pasiva celkem

2.472.000

ZÁVĚR:

2. typ změny je přírůstek aktiv a zároveň přírůstek pasiv. A+ P+

Změna nastala na obou stranách rozvahy, v aktivech i pasivech.

Celkový stav aktiv a pasiv se změnil, zvýšil se (o 20.000).

Rozvahová rovnováha zůstává zachována.

účetní případ

Výpis z účtu – splátka bankovního úvěru 50.000,-

Změna nastane:

v položce peníze na účtu – dojde k úbytku peněz, tj. úbytku aktiv A-

v položce bankovní úvěr – dojde k úbytku dluhů vůči bance, tj úbytku pasiv P-

Rozvaha po zaúčtování změn:

Rozvaha k ….

AKTIVA

PASIVA

Dlouhodobý majetek

Vlastní kapitál

Budovy

2.000.000

Základní kapitál

1.922.000

Oběžný majetek

Rezervní fond

50.000

Materiál

121.000

Cizí kapitál

Peníze na účtě

190.000

bankovní úvěry

200.000

Peníze v pokladně

1.000

Dodavatelé

250.000

Odběratelé

110.000

   

Aktiva celkem

2.422.000

Pasiva celkem

2.422.000

ZÁVĚR:

3. typ změny je úbytek aktiv a zároveň úbytek pasiv. A - P-

Změna nastala na obou stranách rozvahy, v aktivech i pasivech.

Celkový stav aktiv a pasiv se změnil, snížil se (o 50.000,-)

Rozvahová rovnováha zůstává zachována.

účetní případ

Přijatou fakturu od dodavatele jsme zaplatili z bankovního úvěru 20.000,-

Změna nastane:

v položce dodavatele – dojde k úbytku dluhu vůči dodavateli, tj k úbytku pasiv P-

v položce bank. úvěr – dojde k dalšímu čerpání úvěru, k přírůstku dluhu vůči bance, tj. přírůstku pasiv P+

Rozvaha po zaúčtování změn:

Rozvaha k ….

AKTIVA

PASIVA

Dlouhodobý majetek

Vlastní kapitál

Budovy

2.000.000

Základní kapitál

1.922.000

Oběžný majetek

Rezervní fond

50.000

Materiál

121.000

Cizí kapitál

Peníze na účtě

190.000

bankovní úvěry

220.000

Peníze v pokladně

1.000

Dodavatelé

230.000

Odběratelé

110.000

   

Aktiva celkem

2.422.000

Pasiva celkem

2.422.000

ZÁVĚR:

4. typ změny je úbytek pasiv a zároveň přírůstek pasiv P- P+

Změna nastala na jedné straně rozvahy, v pasivech.

Celkový stav aktiv i pasiv se nezměnil.

Rozvahová rovnováha zůstává zachována.

Zaúčtovali jsme 4 účetní případy, po každém jsme sestavovali znovu rozvahu.

V praxi takto postupovat nelze, protože:

opisování všech položek rozvahy je zbytečné, pracné,

opisováním položek může docházet k chybám,

rozvaha dává přehled o složení aktiv a pasiv, ale nedává přehled o změnách v jednotlivých aktivech, pasivech.

Z těchto důvodů se v praxi pro účtování používají účty.

 

1.4. Soustava účtů

Účet (konto) je samostatná evidence pro jednu položku rozvahy.

Účty, které vznikly z rozvahy nazýváme rozvahové účty a dělí se na aktivní a pasivní účty.

Název účtu – dle jednotlivých položek z rozvahy (např. materiál, odběratele, …)

Účty mohou mít různou formu i obsah. MD Název účtu D

Budeme používat nejjednodušší formu účtu – ve tvaru písmene T.

Levá strana účtu se nazývá MÁ DÁTI (zkratka MD), na vrub, dlužnická, debetní

Pravá strana účtu se nazývá DAL (zkratka D), ve prospěch, věřitelská, kreditní

Rozvahový účet obsahuje:

Počáteční stav (stav, který se přebírá z rozvahy)

Změny za období (mohou to být přírůstky a úbytky)

Konečný stav (uzavírá účet a převádí se zpět do rozvahy)

 

Zásahy účtování na rozvahových účtech

Počáteční stav zapisujeme na aktivní účty na stranu MD, na pasivní účty na stranu
(podle rozvahy - aktiva vlevo, pasiva vpravo).

Přírůstky zvyšují počáteční stav, proto je zapisujeme na stejnou stranu jako počáteční stav, tozn.:
na aktivní účty na stranu MD, na pasivní účty na stranu D.

Úbytky snižují počáteční stav, proto je zapisujeme na opačnou stranu, než počáteční stav, tozn.:
na aktivní účty na stranu D, na pasivní účty na stranu MD.

Částku zapisujeme na účet kladným číslem.

Zásada podvojnosti – říká, že částku kterou jsme účtovali na jednom účtu na straně MD musíme zaúčtovat na jiném účtu na straně D. Zjednodušený zápis je MD=D
Tato zásada má důležitou kontrolní funkci – jestliže po zaúčtování účetního případu neplatí MD = D, účtovali jsme chybně.

Schématicky lze zásady znázornit následovně:

MD A účty D MD P účty D

PS PS

přírůstky úbytky úbytky přírůstky

 

TYPY ZMĚN NA ÚČTECH

Při účtování na účtech vznikají 4 stejné základní typy změn jako při účtování v rozvaze.

Příklad:

Použijeme rozvahu ze strany 1 a budeme účtovat stejné účetní případy (str.2,3)

Úkol č. l – Rozvahu rozepíšeme do účtu (pro zjednodušení vybereme jenom některé účty, např. materiál, dodavatelé, peníze na účtu)

MD Materiál D MD Dodavatelé D MD Peníze na účtu D

PS 100.000 PS 230.000 PS 240.000

 

Úkol č. 2 – zaúčtujeme účetní případy a určíme typy změn:

Nákup materiálu v hotovosti 1.000,-

Změna nastane:

na účtu materiál – dojde k přírůstku materiálu, tj přírůstek aktiv – podle zásad musíme účtovat na účtu materiál na straně MD.

na účtu peníze v pokladně – dojde k úbytku peněz, tj. úbytek aktiv – podle zásad musíme účtovat na účtu peníze v pokladně na straně D.

Typ změny A+ / A-

Změny zapíšeme na účty.

Po zaúčtování provedeme kontrolu zásady podvojnosti.

MD Materiál D MD Peníze v pokladně D

PS 100.000 PS 2.000

1) 1.000 1) 1.000

zásada podvojnosti MD = D platí

Přijatá faktura za nákup materiálu 20.000

Změna nastane:

na účtu materiál – dojde k přírůstku materiálu, tj přírůstek aktiv – podle zásad musíme účtovat na straně MD

na účtu dodavatelé – dojde přírůstku dluhů vůči dodavateli, tj přírůstku pasiv – podle zásad musíme účtovat na D

Typ změny A+ / P+

Změny zapíšeme na účty.

Po zaúčtování provedeme kontrolu zásady podvojnosti

MD Materiál D MD Dodavatelé D

PS 100.000 PS 230.000

1) 1.000 2) 20.000

2) 20.000

MD = D

Výpis z účtu – splátka bankovního úvěru 50.000,-

Změna nastane:

na účtu peníze na účtu - dojde k úbytku peněz, tj. úbytku aktiv, podle zásad budeme účtovat na straně D

na účtu bankovní úvěry – dojde k úbytku dluhů vůči bance, tj. úbytku pasiv, budeme účtovat na str. MD

Typ změny A- / P-

Změny zapíšeme na účty.

Po zaúčtování provedeme kontrolu zásady podvojnosti.

MD Peníze na účtu D MD Bankovní úvěr D

PS 240.000 3) 50.000 3) 50.000 PS 250.000

MD = D

 

Přijatou fakturu od dodavatele jsme zaplatili z bankovního úvěru 20.000,-

Změna nastane:

na účtu dodavatelé - dojde k úbytku dluhů vůči dodavateli, tj. úbytku pasiv, budeme účtovat na straně D

na účtu bankovní úvěry – dojde k přírůstku dluhů vůči bance, tj. přírůstku pasiv, budeme účtovat na str. MD

Typ změny P- / P+

Změny zapíšeme na účty.

Po zaúčtování provedeme kontrolu zásady podvojnosti.

MD Dodavatele D MD Bankovní úvěr D

4) 20.000 PS 230.000 3) 50.000 PS 250.000

2) 20.000 4) 20.000

MD = D

SLOŽITÉ ÚČETNÍ ZÁPISY

Zásada podvojnosti musí platit i v případě, že budeme účtovat na více než dvou účtech, při tzv. složitých účetních zápisech.

Při složitých účetních zápisech platí, že součet strany MD se musí rovna součtu stran D (za jeden účetní případ).

OBRATY A KONEČNÉ ZŮSTATKY ÚČTŮ

Obrat je součet změn na jedné straně účtu. Do obratu se nezahrnuje počáteční stav.

Konečný zůstatek (stav), zkratka KZ nebo KS.

Pomocí KS (KZ) se účet uzavírá. KS zároveň vyrovnává stranu MD a D na jednom účtu.

KS = PS + přírůstky – úbytky

nebo

KS aktivních účtů = PS + obrat MD – obrat D

KS pasivních účtů = PS + obrat D – obrat MD

Z koneč. stavů se sestavuje rozvaha.

ÚČTOVÁNÍ NA VÝSLEDKOVÝCH ÚČTECH

Dosud jsme se zabývali pouze změnami v A a P.

V hospodářské činnosti však dochází k dalším změnám – spotřebě výrobních faktorů, výstupům z výrobního procesu.

Peněžní vyjádření spotřeby výrobních faktoru – označujeme jako náklady.

Peněžní vyjádření výstupů z výrobního procesu – označujeme jako výnosy.

Náklady a výnosy nepatří ani do aktiv ani do pasiv.

Rozdíl mezi náklady a výnosy je hospodářský výsledek (zisk nebo ztráta).

Hospodářský výsledek je zdroj financování (vlastní zdroj financování) – pasiva.

Náklady snižují hospodářský výsledek – tozn. úbytek pasiv – účet HV strana MD.

Výnosy zvyšují hospodářský výsledek – tozn. přírůstek pasiv – účet HV strana D.

Náklady a výnosy, neúčtujeme je na účet hospodářský výsledek ( ze stejných důvodů proč neúčtujeme v rozvaze), ale na samostatné účty.

Účty se nazývají výsledkové a dělí se na nákladové účty a na výnosové účty.

Náklady se účtují na nákladových účtech na straně MD (podle toho, kde by se zapisovaly na účet hospodářský výsledek).

Výnosy se účtují na výsledkových účtech na straně D (podle toho, kde by se zapisovaly na účet hospodářský výsledek).

Souvztažně k nákladovým (výnosovým) účtům účtujeme na rozvahových účtech.

MD Nákl. účet D MD Rozvah. účet D

A-

N P+

Náklad vzniká jako úbytek aktiv nebo přírůstek pasiv.

MD Výnos. účet D MD Rozvah. účet D

A+

V P-

Výnos vzniká jako úbytek pasiv nebo přírůstek aktiv.

Zásady účtování na výsledkových účech:

Výsledkové účty nemají počáteční stav.

Náklady účtujeme na stranu MD.

Výnosy účtujeme na stranu D.

Zásada podvojnosti.

Příklad:

Výdej materiálu do spotřeby 10.000

Změna nastane:

na účtu materiál na skladě – úbytek materiálu, tj. úbytek aktiv,

na účtu spotřeba materiálu - vznikne náklad

MD Spotř. mater. D MD Materiál D

1) 10.000 1)10.000

 

Přijatá faktura za elektrickou energii 20.000

Změna nastane:

na účtu dodavatelé – zvýší se nám dluhy vůči dodavatelům – přírůstek pasiv,

na účtu spotřeba el. energie – vznikne náklad

MD Spotř. energie D MD Dodavatelé D

2) 20.000 2)20.000

 

Vystavená faktura za prodej výrobků 25.000,-

Změna nastane:

na účtu odběratelé – zvýší se nám pohledávky vůči odběratelům – přírůstek aktiv,

na účtu tržby za výrobky – vznikne výnos

MD Odběratelé D MD Tržby za výrob. D

3) 25.000 3)25.000

 

 

ČLENĚNÍ ÚČTŮ

rozvahové - aktivní a pasivní

výsledkové – nákladové a výnosové

kalkulační – zjišťuje se z nich pořizovací cena, používají se při pořízení (materiálu, zboží, DM), zásady platí stejně jako u aktivních účtů,

podrozvahové – eviduje se na nich majetek, který organizaci nepatří.

UZAVÍRÁNÍ ÚČTU

Účty se uzavírají zapsáním konečného stavu, který je vyrovnává.

Výsledkové účty se uzavírají převodem konečného stavu na účet zisků a ztrát, který je podkladem pro sestavení výsledovky.

Rozvahové účty se uzavírají převodem konečného stavu na konečný účet rozvážný, který je podkladem pro sestavení rozvahy.

Při uzavírání musí platit zásada podvojnosti.

 

1.5. Účetní zápisy

provádíme na účtech a můžeme se sledovat z hlediska obsahu (věcné hledisko, uspořádání) nebo z hlediska časového.

Z věcného hlediska se používají 2 evidence:

Syntetická evidence – stav a změny majetku a závazků jsou evidovány souhrnně, v peněžním vyjádření.

Zápisy se vedou na syntetických účtech – odběratelé, dodavatelé, peníze v pokladně, bankovní úvěr, … .

Kniha pro tyto zápisy se nazývá HLAVNÍ KNIHA.

Analytická evidence

stav a změny majetku a závazků jsou podrobné – jsou vedeny v jednotkách peněžních, ale také v jednotkách množství. Např. podrobná evidence o jednotlivých druzích materiálu, a dodavatelích, odběratelích, …. .

Analytická evidence se vede k příslušné syntetické evidenci. Např.: k účtu materiál na skladě – skladní karty, k účtu dlouhodobý majetek – inventární karty, … .

Mezi syntetickou a analytickou evidenci musí být shoda v počátečním stavu, přírůstcích, úbytcích i konečném stavu. Číselná shoda se kontroluje pomocí kontrolních soupisek.

Účetní kniha se nazývá – KNIHA ANALYTICKÉ EVIDENCE.

Z časového hlediska

provádíme časové, chronologické zápisy. Tozn.:, že účetní případy zapisujeme tak, jak za sebou následují.

Účetní případy zapisujeme ihned po jejich vzniku.

Tyto zápisy mají důležitou kontrolní funkci – dodatečně nelze nic vypustit ani přidat.

Účetní kniha se nazývá DENÍK.

 

1.6. Účtová osnova

Ministerstvo financí vydává tyto účetní osnovy:

pro podnikatelé

pro peněžní ústavy

pro pojišťovny

pro rozpočtové a příspěvkové organizace

pro politické strany a hnutí

Účtová osnova pro podnikatelé

je členěna do 10 tříd 0 – 9

třídy mají jednomístné označení

Třídy se dále dělí do účtových skupin – mají dvoumístné označení, např. skupina 01, 02, 11, …

Skupiny obsahují konkrétní syntetické účty – třímístné označení, např. 321 dodavatelé, 311 odběratelé,
112 materiál na skladě, … .

účet 321 3 označení třídy

32 označení skupiny

321 účet

Každá účtová třída má přesně vymezený obsah – zvlášť se účtuje DM, zásoby, náklady, výnosy, …. .

Třída 0 – dlouhodobý majetek A účty

Obsahuje účty pro evidenci DM – DM, pořízení DM, oprávky k DM, … .

Třída 1 – zásoby A účty

Obsahuje účty pro evidenci stavu a pohybu zásob – materiál na skladě, zboží, výrobky, pořízení, …

Třída 2 – finanční účty A i P účty

Obsahuje účty peněžních prostředků, krátkodobého finančního majetku, ale i účty krátkodobých bankovních úvěrů.

Třída 3 – zúčtovací vztahy A i P účty

Obsahuje účty pro sledování pohledávek a krátkodobých závazků. Např. dodavatelé, odběratelé, zaměstnanci, … .

Třída 4 – kapitálové účty a účty dlouhodobých závazků P účty

Obsahuje účty pro evidenci vlastního kapitálu a účty pro evidenci dlouhodobých závazků.

Třída 5 – náklady N účty

Obsahuje účty pro evidenci nákladů – náklady jsou zde uspořádány v druhovém členění (viz EKO).

Třída 6 – výnosy V účty

Obsahuje účty pro evidenci výnosů – výnosy jsou zde uspořádány v druhovém členění (viz EKO).

Třída 7 – uzávěrkové a podrozvahové účty

Třída 8,9 – účty vnitropodnikového účetnictví.

Každá účetní jednotka musí před zahájením účetního období sestavit ÚČTOVÝ ROZVRH.

Ten obsahuje účty, na kterých bude organizace v daném účetním období účtovat.

Syntetické účty čerpá z účtové osnovy.

Analytické účty zadává dle svých potřeb.

2.

ÚČTOVÁ TŘÍDA 0 – DLOUHODOBÝ MAJETEK (DM)

2.1. Charakteristika a členění DM

DM je majetek dlouhodobého charakteru, tzn. použitelnost je delší než jeden rok

jeho cena je vyšší než stanovená hranice

ve výrobním procesu se postupně opotřebovává

Členění DM (podrobně viz ekonomika)

dlouhodobý hmotný majetek - DHM

dlouhodobý nehmotný majetek - DNM

dlouhodobý finanční majetek - DFM

2.2. Oceňování DM (podrobně viz ekonomika)

Pořizovací cena

Reprodukční pořizovací cena

Ocenění ve vlastních nákladech

Cena pořízení

Účtování DM

2.3. Pořízení a zařazení do užívání

DM lze pořídit různými způsoby, např. nákupem, vlastní výrobou, převést z osobního vlastnictví do podnikatelské činnosti atd.

pro účtování pořízení se používá účet 041 – Pořízení dlouhodobého nehmotného majetku nebo
účet 042 – Pořízení dlouhodobého hmotného majetku.

Na tyto účty se účtují rovněž všechny vedlejší náklady spojené s pořízením.

Na účtu pořízení zjistíme zároveň pořizovací cenu – tvoří ji cena majetku + vedlejší náklady spoj. s pořízením

Pořízení je první činnost, kterou účtujeme. Majetek je na těchto účtech evidován pouze na přechodnou dobu – při pořizování.

Způsoby pořízení – účetní případy:

Nákup DM v hotovosti

041 Pořízení DNM

042 Pořízení DHM 211 Pokladna

A+ A-

přírůstek majetku úbytek peněz v pokladně
v pořízení

Přijatá faktura za nákup DM:

041 Pořízení DNM

042 Pořízení DHM 321 Dodavatelé

A+ P+

přírůstek majetku přírůstek závazků k dodavatelům
v pořízení

 

Pořízení DM ve vlastní režii (vyrobení vlastní činnosti)

041 Pořízení DNM 623 Aktivace DNM

042 Pořízení DHM 624 Aktivace DHM

A+ V

přírůstek majetku vzniká výnos (výstup z výroby, který nebyl
v pořízení prodán, ale byl použit pro vlastní potřebu)

Převod z osobního užívání do podnikatelské činnosti

041 Pořízení DNM

042 Pořízení DHM 4.. Základní kapitál

A+ P+

přírůstek majetku jedná se v podstatě o vklad podnikatele Þ zvýší
v pořízení velikost vlastních zdrojů financování (kapitálu)

Podle typu organizace se používají různé účty, např. 491 účet indiv. podnikatele, 411 základní kapitál.

 

 

Po dokončení pořízení účtujeme další činnost – zařazení do užívání.

Majetek se převádí z účtů pořízení na majetkové účty (účtová skupina 01, 02), kde je evidován po celou dobu jeho používání v organizaci.

Převod se účtuje v pořizovací ceně, tj. cena DM + vedlejší náklady spojené s pořízením.

Cena se zjistí tak, že se sečte na straně MD vše co patří k zařazovanému majetku a tato částka se účtuje na účtu pořízení na straně DAL a na majetkovém účtu na straně MD.

041 Pořízení DNM skupina 01 nebo 02

042 Pořízení DHM DNM nebo DHM

A- A+

úbytek majetku přírůstek majetku

v pořízení

 

2.4. Odpisování DM (zopakovat odpisy z EKONOMIKY)

Odpis – peněžní vyjádření opotřebení.

Opotřebení – úbytek hodnoty majetku.

Rozlišuje se opotřebení

fyzické – vzniká buď používáním majetku – snižuje se jeho výkonnost, spolehlivost, může docházet ke korozi, nebo i v době nečinnosti,

morální – vzniká v důsledku rozvoje vědy a techniky, existuje lepší, výkonnější, modernější technika a technologie, starší vybavení tím ztrácí hodnotu (např. počítače).

Oprávky – souhrn dosavadních odpisů (odpisů za dobu používání).

Zůstatková cena = vstupní cena – oprávky

Členění odpisů (účetní a daňové)

Způsoby odpisování (rovnoměrné, zrychlené)

Odpisový plán.

Odpisové skupiny.

Účtování odpisů:

Odpis:

je peněžním vyjádřením opotřebení dlouhodobého majetku Þ náklad

snižuje hodnotu majetku – ale nepřímo přes oprávky

skupina 07,08

551 Odpisy Oprávky k DHM (DNM)

N A-

vznik nákladu úbytek hodnoty majetku – nepřímo přes účet

oprávek

 

Příklad:

     

ŘEŠENÍ

1) Přijatá faktura za nákup traktoru

800.000,-

 

042/321

2) Doprava traktoru byla provedena ve vlastní režii

10.000,-

 

042/622

3) Přijatá faktura za nákup software

60.000,-

 

041/321

4) Instalaci software jsme hradili v hotovosti

3.000,-

 

041/211

5) Počítač převedl podnikatel z osobního užívání do podnikatelské činnosti

40.000,-

 

042/4..

6) Budovu jsme si pořídili ve vlastní režii

1.500.000,-

 

042/624

7) Zařazení do užívání:

     

a) traktoru (částku určete)

   

022/042

810.000,-

b) softwaru (částku určete)

   

013/041

63.000,-

c) počítače (částku určete)

   

022/042

40.000,-

d) budovy (částku určete)

   

021/042

1.500.000,-

8) Odpis - částku určete

     

a) traktoru (2. odp. skupina, zrychlené odpisování)

   

551/082

135.000,-

b) softwaru (1. odp. skupina, zrychlené odpisování)

   

551/073

15.750,-

c) počítače (1. odp. skupina, rovnoměrné odpisování)

   

551/082

5.680,-

d) budovy (5. odp. skupina, zrychlené odpisování)

   

551/081

50.000,-

 

2.5. Vyřazení DM

Majetek vyřazujeme, protože je z různých důvodů pro podnik nepotřebný. Existují různé způsoby, jak lze majetek vyřadit (prodejem, sešrotováním, darováním….).

Při vyřazování z evidence mohou nastat dva případy:

majetek je zcela odepsán

Platí vztah: VC = oprávky, ZC = 0

Vyřazení z evidence účtujeme tak, že účtujeme na opačných stranách účtů, na kterých je majetek evidován.

Vyřazení účtujeme ve výši vstupní ceny.

01, 02 Dlouh. majetek 07, 08 Oprávky k DM

A- X

úbytek majetku zrušení oprávek

majetek není zcela odepsán

Platí vztah: VC > oprávky, ZC > O (např. VC traktoru je 700.000,-, dosavadní oprávky 450.000,-)

U tohoto majetku se musí před vyřazením z evidence zaúčtovat dodatečný odpis, majetek se musí doodepsat.

Dodatečný odpis se účtuje podobně jako řádný odpis – nákladový účet a účet oprávky.

Dodatečný odpis se účtuje ve výši zůstatkové ceny.

5.. Nákladový účet 07,08 Oprávky k DM

N A-

vznik nákladu úbytek hodnoty majetku

Nákladový účet se při účtování mění podle důvodu, ze kterého majetek vyřazujeme.

Nákladový účet

Použijeme při účtování dodatečného odpisu u vyřazení v důsledku:

551 Odpisy

přílišné technické zastaralosti

543 Dary

darování dlouhod. majetku

541 Zůstatková cena vyřazeného DM

prodeje DM

582 Škody

zcela mimořádné, neočekávané události (škody)

549 Manka a škody

manka a běžné provozní škody

491 Účet indiv. podnikatele

411 Základní kapitál

převodu z podnikatelské činnosti
do osobního užívání

Po zaúčtování dodatečného odpisu platí vztah: VC = oprávky, ZC = 0 Þ lze zaúčtovat vyřazení z evidence – stejně jako v bodě A.

2.6.

Účetní případy související s vyřazením dlouhodobého majetku

Vyřazení majetku může mít pro podnik také přínos, např. prodá-li vyřazený majetek nebo jestliže získá od zaměstnance, jiné organizace nebo pojišťovny náhradu za způsobenou škodu nebo manko.

Při vyřazení v důsledku prodeje

musíme zaúčtovat také tržby z prodeje (v hotovosti nebo na fakturu).

211 Pokladna

311 Odběratele 641 Tržby z prodeje DM

A+ V

přírůstek peněz vzniká výnos (tržby)

pohledávek k odběr.

Při vyřazení v důsledku manka a škody

musíme zaúčtovat také náhradu (úhradu) nebo předpis náhrady manka a škody.

Úhrada manka nebo škody v hotovosti

648 Ostatní provoz. výnosy

211 Pokladna 688 Ostatní mimoř. výnosy

A+ V

přírůstek peněz vzniká výnos

Pozn.: účet 648 použijeme, jestliže jsme manko nebo škodu účtovali na účtu 549 – Manka a škody.
účet 688 použijeme, jestliže jsme škodu účtovali na účet 582 Škody.

Předpis náhrady manka nebo škody

použije se v případě, že náhrada nebude provedena ihned, ale až za určitou dobu (týden, měsíc…). Po tuto dobu má organizace nárok na zaplacení – neboli pohledávku.

pohledávku může mít k vlastnímu zaměstnanci – potom ji vyúčtuje na účet 335 Pohledávky za zaměstnanci nebo k nějaké jiné organizaci, popř. pojišťovně – potom použije účet 378 Jiné pohledávky.

souvztažným účtem k účtu pohledávky bude účet 648 Ostatní provozní výnosy nebo účet 688 Ostatní mimořádné výnosy.

648 Ostatní provoz. výnosy

335,378 Pohledávky 688 Ostatní mimoř. výnosy

A+ V

přírůstek pohledávek vzniká výnos

Úhrada předepsané náhrady

tento účetní případ lze účtovat pouze tehdy, jestliže byl účtován předpis náhrady ( 2. )

sníží se pohledávky vůči zaměstnancům nebo jiným organizacím (protože už pohledávku uhradili) a zároveň dojde k přírůstku peněz (v hotovosti nebo na účtu).

výnos už byl zaúčtován v předcházejícím případě, proto jej znovu účtovat nelze. Nemůžeme mít přínos z jedné situace 2 krát.

221 Běžný účet

335,378 Pohledávky 211 Pokladna

A- A+

úbytek pohledávek přírůstek peněz

Úhrada předepsané náhrady srážkou ze mzdy

tento účetní případ lze účtovat pouze tehdy, jestliže byl účtován předpis náhrady ( 2. )

použije se v případě, že manko nebo škodu bude hradit zaměstnanec. Úhradu neprovede v hotovosti ani na účet, ale částka se mu bude srážet ze mzdy.

změna nastane na účtu 335 Pohledávky za zaměstnanci, kde dojde k úbytku pohledávek k zaměstnanci a zároveň budeme účtovat na účtu 331 Zaměstnanci (je to účet pasivní a jsou na něm evidovány částky, které dluží organizace zaměstnancům na dosud nevyplacených mzdách) úbytek závazku k zaměstnancům.

335,378 Pohledávky 331 Zaměstnanci

A- P-

úbytek pohledávek úbytek závazků

Příklad na různé způsoby vyřazení:

Zapište tyto počáteční stavy:

   

ŘEŠENÍ

Budova

vstupní cena

1.500.000,-

   

021 strana MD

 

dosavadní oprávky

1.100.000,-

   

081 strana D

Secí zařízení

vstupní cena

250.000,-

   

022 strana MD

 

dosavadní oprávky

180.000,-

   

082 strana D

Výrobní zařízení

vstupní cena

600.000,-

   

022 strana MD

 

dosavadní oprávky

480.000,-

   

082 strana D

Software

vstupní cena

40.000,-

   

013 strana MD

 

dosavadní oprávky

25.000,-

   

073 strana D

Účetní případy:

     

1) Vystavená faktura za prodej budovy

500.000,-

 

311/641

2) Vyřazení budovy v důsledku prodeje

     

dodatečný odpis (částku určete)

   

541/081 (400.000,-)

vyřazení z evidence (částku určete)

   

081/021 (1.500.000)

3) Vyřazení výrobního zařízení v důsledku škody (mimořádné)

     

dodatečný odpis (částku určete)

   

582/082 (120.000)

vyřazení z evidence (částku určete)

   

082/022 (600.000)

4) Předpis náhrady škody zaměstnanci

5.000,-

 

335/688

5) Předpis náhrady škody pojišťovně

60.000,-

 

378/688

6) Úhrada předepsané náhrady škody zaměstnancem v hotovosti

2.000,-

 

211/335

7) Úhrada předepsané náhrady škody zaměstnancem srážkou ze mzdy

500,-

 

331/335

8) Výpis z účtu – úhrada předepsané náhrady pojišťovnou

60.000,-

 

221/378

9) Pojišťovna zaplatila navíc za škodu v hotovosti

12.000,-

 

211/688

10) Vyřazení secího zařízení v důsledku přílišné technické zastaralosti

     

dodatečný odpis (částku určete)

   

551/082 (70.000,-)

vyřazení z evidence (částku určete)

   

082/022 (250.000,-)

11) Vyřazení software v důsledku darování

     

dodatečný odpis (částku určete)

   

543/073 (15.000)

vyřazení z evidence (částku určete)

   

073/013 (40.000,-)

 

2.7. Účtování dlouhodobého finančního majetku

Jedná se o účtování pozemků, uměleckých sbírek, cenných papíru apod.

Jeho pořízení se neúčtuje přes účet pořízení (041, 042), ale přímo na majetkový účet.

Je to majetek, který se neodepisuje.

Proto se nepoužívá účet oprávky.

K ocenění se používá cena pořízení – tj. cena bez vedlejších nákladů spojených s pořízením.

Nákup DFM

skupina 03, 06 Různé účty dle způsobu pořízení

DM 211, 221, 321

A+ X

přírůstek DM

Prodej DFM

Musíme zaúčtovat dva účetní případy:

úbytek majetku

skupina 03, 06 Nákladový účet

Dlouhodobý majetek 541, 561

A- N

úbytek DM vznik nákladů

přínos - výnos (tržby z prodeje)

Peníze, odběratele Výnosy (tržby)

211, 221, 311 641, 661, 665

A+ V

Přírůstek peněz, pohledávek vznik výnosu

 

2.8. Účtování DM s DPH

souvisí s účtováním nákupu a prodeje dlouhodobého majetku,

účtuje se současně na třech účtech – musí platit zásada podvojnosti.

Nákup DM

celkovou částku, včetně DPH účtujeme na účet dodavatele nebo pokladna (dle způsobu pořízení) na stranu dal

částku bez DPH účtujeme na účet pořízení na stranu MD

daň z přidané hodnoty účtujeme na účet 343 – DPH na stranu MD, protože nám vzniká pohledávka vůči finančnímu úřadu – máme nárok na vrácení peněz za DPH, které jsme zaplatili.

041, 042 Pořízení DM Různé účty – dle způsobu pořízení

cena bez DPH celková částka včetně DPH


343 Daň z přidané hodnoty

DPH

 

 

Prodej DM

celkovou částku, včetně DPH účtujeme na účet pokladna nebo odběratele (podle způsobu prodeje – v hotovosti nebo na fakturu) na stanu MD

částku bez DPH účtujeme na účet tržeb na stranu dal

DPH účtujeme na účet 343 – DPH na stranu dal, protože nám vzniká závazek vůči finančnímu úřadu – máme daňovou povinnost, tj. povinnost zaplatit FÚ daň.

Poznámka:

Účet 343 DPH se chová při nákupu jako aktivní a při prodeji jako pasivní účet !!!

211, 311 Pokladna,Odběratele 641 Tržby z prodeje DM

celková částka včetně DPH cena bez DPH

343 Daň z přid. hodnoty

DPH

 

Příklad:

     

ŘEŠENÍ

Přijatá faktura za nákup traktoru

840.000,- + 22 % DPH

 

042, 343/321

Přijatá faktura za nákup software

60.000,- + 22 % DPH

 

041, 343/321

Instalaci software jsme hradili v hotovosti

3.000,- + 5 % DPH

 

041,343/211

Zařazení do užívání:

     

traktoru (částku určete)

   

022/042

840.000,-

softwaru (částku určete)

   

013/041

63.000,-

Odpis - částku určete

     

traktoru (2. odp. skupina, zrychlené odpisování)

   

551/082

140.000,-

softwaru (1. odp. skupina, zrychlené odpisování)

   

551/073

15.750,-

Vystavená faktura za prodej počítače

40.000 + 22 % DPH

 

311/641,343

Prodej softaware v hotovosti

20.000 + 22 % DPH

 

211/641,343

3. ÚČTOVÁ TŘÍDA 1 - ZÁSOBY

3.1. členění a oceňování zásob

Zásoby patří do oběžného majetku.

Člení se na:

materiál (základní materiál, pomocný materiál, suroviny, náhradní díly, provozovací látky, obaly …),
jedná se o vstup do výrobního procesu

vlastní výrobu (fáze: nedokončená výroba, polotovary, hotové výrobky)
jedná se o výstup z výrobního procesu

zboží (nakupujeme za účelem dalšího prodeje)
je to vstup i výstup při obchodní činnosti

drobná zvířata a zvířata ve výkrmu.

Oceňování zásob:

při pořízení: (obdobné jako u DHM a DNM)

pořizovací cena

reprodukční pořizovací cena

ocenění ve vlastních nákladech

při výdeji ze skladu:

metoda FIFO (First In First Out) – cena, kterou jsme použili jako první při příjmu zásoby na sklad, se použije jako první při výdeji zásoby ze skladu.

metoda průměrných cen – za určité období (max. 1 měsíc) se zjistí z přírůstků zásob průměrná cena – pro výpočet se používá tzv. vážený aritmetický průměr; takto zjištěná průměrná cena se použije v dalším období (max. 1 měsíc) pro ocenění všech výdejů ze skladu.

3.2. Způsoby účtování zásob

Při účtování zásob lze využít 2 různé způsoby účtování, které se označují A, B.

Způsob A musí používat velké organizace, ty které musí mít uzávěrku schválenou auditorem.

Ostatní organizace se mohou rozhodnout pro způsob A nebo B.

Způsob B je zjednodušený způsob účtování zásob.

3.3. Účtování materiálových zásob

Způsobem A

Účty:

111 Pořízení materiálu – používá se při nákupu (popř. jiném způsobu pořízení)

112 Materiál na skladě – je na něm evidován veškerý materiál, který je na skladě,
stav na účtě musí souhlasit se stavem, který je na skladních kartách,
pro přírůstky materiálu na sklad se vystavují příjemky, pro úbytky výdejky.

501 Spotřeba materiálu – používá se při výdeji materiálu do spotřeby (do výroby).

Základní účetní případy:

Nákup materiálu v hotovosti

111 Pořízení materiálu 211 Pokladna

A+ A-

přírůstek materiálu úbytek peněz v pokladně

Přijatá faktura za nákup materiálu

111 Pořízení materiálu 321 Dodavatelé

A+ P+

přírůstek materiálu přírůstek závazků k dodavateli

Pořízení materiálu ve vlastní režii

111 Pořízení materiálu 621 Aktivace materiálu a zboží

A+ V

přírůstek materiálu vznik výnosu

Vedlejší náklady spojené s pořízením se účtují stejně jako pořízení materiálu, ale místo účtu 621 Aktivace… se použije účet 622 Aktivace vnitropodnikových služeb.

Převod materiálu na sklad

112 Materiál na skladě 111 Pořízení materiálu

A+ A-

přírůstek materiálu na skladě úbytek materiálu v pořízení


Cenu pro převod na sklad (pořizovací cenu) zjistíme tak, že sečteme cenu materiálu a vedlejší náklady spojené s pořízením, např. dopravu.

Výdej materiálu do výroby – do spotřeby

501 spotřeba materiálu 112 Materiál na skladě

V A-

vznik nákladu úbytek materiálu na skladě

INVENTÁRNÍ ROZDÍLY

Jedná se o rozdíly, které byly zjištěny při inventarizaci (viz ekonomika) a mohou to být:

manka – stav skutečný je nižší než stav účetní
se dělí na: zaviněná, nezaviněná, do norem přirozených úbytku (vysýchání, hniloba, rozprach) a nad normy přirozených úbytků

přebytky – stav skutečný je vyšší než stav účetní.

ÚČTOVÁNÍ:

Manka do norem přirozených úbytků – nezaviněná

– účtují se stejné jako spotřeba materiálu 501/112

Ostatní manka – tozn. manka zaviněná nebo nad normu přir. úbytků

549 Manka a škody 112 Materiál na skladě

V A-

vznik nákladu úbytek materiálu

Pozn.:

Stejně jako ostatní manka se účtují škody běžného, provozního charakteru.

Škody zcela mimořádné, neočekávané a neobvyklé se účtují na účet 582 Škody (místo účtu 549).

Manka lze předepsat odpovědnému zaměstnanci k náhradě.

Škodu lze předepsat také odpovědnému zaměstnanci k náhradě, popř. lze náhradu požadovat po jiné organizaci nebo pojišťovně. Účtování předpisu náhrady i náhrady je podrobně popsáno v kapitole 2.6. Účetní případy související s vyřazením DM.

Úhrada manka nebo škody v hotovosti 211/648 (688)

Předpis náhrady manka nebo škody 335 (378) / 648 (688)

Úhrada předepsané náhrady 211(221) / 335(378)

Úhrada předepsané náhrady srážkou ze mzdy 331/335

Přebytky

(není známo z jakého důvodu přebytek vznikl)

112 Materiál na skladě 648 Ostatní provozní výnosy

A+ V

přírůstek materiálu vznik výnosu

Přebytek vznikl v důsledku chybného účtování výdeje materiálu do výroby

v tomto případě musíme opravit toto chybné zaúčtování,

opravu provádíme na stejných účtech, jako se účtuje výdej materiálu do spotřeby (501/112)

opravu lze provést dvěma způsoby:

účtujeme na stejných účtech, ale na opačných stranách

112 Materiál na skladě 501 Spotřeba materiálu

X X

účtujeme na stejných účtech, na stejných stranách, ale částku zapíšeme s mínusem,
- tento zápis se provádí odlišnou barvou (červeně), aby při uzavírání účtu nebyla záporná částka přehlédnuta a připočtena, ale odečtena (zde je použito místo odlišné barvy ohraničení)
- oprava provedena tímto způsobem se nazývá STORNO.

112 Materiál na skladě 501 Spotřeba materiálu

-X -X

 

PRODEJ MATERIÁLU

K prodeji materiálu dochází v případě, že se stane nepotřebným, např. při změně výrobního programu.

Při každém prodeji musíme účtovat dva opačné účetní případy:

tržby z prodeje – to co podniku prodej přinese – účtují se v prodejní ceně

211 pokladna

311 odběratele 642 Tržby z prodeje materiálu

A+ V

přírůstek peněz v pokladně nebo vzniká výnos
pohledávek k odběrateli

úbytek materiálu v důsledku prodeje – účtuje se ve skladní ceně (účtujeme to, o co podnik přichází)

112 Materiál na skladě 542 Prodaný materiál

A- N

úbytek materiálu vznik nákladu

 

ZÁSADY PRO ÚČTOVÁNÍ DPH PŘI NÁKUPU A PRODEJI MATERIÁLU JSOU STEJNÉ JAKO U DLOUHODOBÉHO MAJETKU.

Příklad:

Počáteční stav :

     

ŘEŠENÍ

materiál

150.000,-

 

112 strana MD

pokladna

10.000,-

 

211 strana MD

Účetní případy:

Přijatá faktura za nákup materiálu

40.000,- + 22 % DPH

 

111,343/321

Doprava materiálu byla provedena ve vl. režii

3.000,-

 

111/622

Převod materiálu na sklad (částku určete)

   

112/111 (43.000)

Nákup materiálu v hotovosti

5.000,- + 22 % DPH

 

111,343/211

Převod materiálu na sklad (částku určete)

   

112/111 (5.000)

Výdej materiálu do výroby (do spotřeby)

35.000,-

 

501/112

Manko ve skladě pomocného materiálu – zaviněné

3.000,-

 

549/112

Manko ve skladě zákl. mat. – nezaviněné, do norem

800,-

 

501/112

Přebytek náhradních dílu

1200,-

 

112/648

Škoda – mimořádná ve skladě čisticích prostředků

29.000,-

 

582/112

Zaviněné manko uhradil skladník v hotovosti

1.000,-

 

211/648

Předpis náhrady škody odpověd. zaměstnanci

5.000,-

 

335/688

Výpis z účtu – úhrada za škodu od pojišťovny

16.000,-

 

221/688

Úhrada předepsané náhrady zaměstnancem srážkou ze mzdy

1.000,-

 

331/335

Prodej materiálu

     

vystavená faktura za prodej

30.000,- ,- + 22 % DPH

 

311/642,343

úbytek materiálu v důsledku prodeje

28.000,-

 

542/112

Výpis z účtu – odběratel uhradil vyst. fakturu (částku určete)

   

221/311 (36.600)

 

Způsobem B

Jedná se o zjednodušený způsob účtování zásob, který mohou používat ty organizace, které nemusí mít uzávěrku schválenou auditorem.

Účty:

111 Pořízení materiálu – nepoužívá se při způsobu B vůbec

112 Materiál na skladě – na účtu se účtuje pouze při roční uzávěrce – má poč. stav a kon. stav. Evidence zásob na skladních kartách je vedena stejně jako ve způsobu A.

Vše se účtuje přímo na účet 501 Spotřeba materiálu

Na tomto účtu se účtují přírůstky materiálu na straně MD a úbytky materiálu na straně D – chová se jako aktivní účet.

Příklady účetních případů:

Faktura za nákup materiálu 501/321

Nákup materiálu v hotovosti 501/211

Pořízení materiálu ve vlastní režii 501/621

Převod materiálu na sklad a výdej materiálu do spotřeby se při způsobu B neúčtuje vůbec.

Účtování při roční uzávěrce:

Musíme dát účet 112 Materiál na skladě do souladu s evidenci na skladních kartách. Provedeme to následovně:

Počáteční stav účtu 112 převedeme do spotřeby 501/112
(zaúčtováním tohoto úč. případu jsou všechny materiálové zásoby ve spotřebě, na účtu 112 není nic).

O konečný stav materiálu na skladě (zjistíme ho ze skladních karet, po provedené inventarizaci) spotřebu opravíme, snížíme. 112/501

 

3.4. Účtování zboží

Účty:

131 Pořízení zboží

132 Zboží na skladě a v prodejnách

Účtování:

Pořízení, převod na sklad a inventární rozdíly se účtují obdobně jako u materiálu, ale místo účtu 111 Pořízení materiálu používáme účet 131 Pořízení zboží a místo účtu 112 Materiál na skladě používáme účet 132 Zboží na skladě a v prodejnách.

Prodej zboží – musíme zaúčtovat dva účetní případy (přínos pro podnik a úbytek zboží):

tržby z prodeje zboží (v hotovosti, na fakturu)

211 pokladna

311 odběratele 604 Tržby z prodeje zboží

A+ V

přírůstek peněz v pokladně nebo vzniká výnos
pohledávek k odběrateli

úbytek zboží v důsledku prodeje

132 Zboží na skladě a v prod. 504 Prodané zboží

A- N

úbytek zboží vznik nákladu

 

3.5. Účtování zásob vlastní výroby

Vlastní výroba zahrnuje: účty pro evidenci zásob účty pro evidenci výnosů

(majetkové účty) (výnosové účty)

nedokončenou výrobu 121 Nedokončená výroba 611 Změna stavu nedokonč. výroby

polotovary 122 Polotovary 612 Změna stavu polotovarů

hotové výrobky 123 Výrobky 613 Změna stavu výrobků

Při účtování zásob vlastní výroby platí tyto zásady:

Počáteční stav zapisujeme na majetkové účty na stranu MD (protože jsou to účty aktivní)

Přírůstky vznikající v důsledku produkce účtujeme na majetkové účty na stranu MD (protože se zvyšuje stav zásob, tj. přírůstek aktiv) a souvztažně na výnosové účty na stranu D (protože se jedná o výstup z výroby, vzniká výnos).

Úbytky zásob vlastní výroby účtujeme na majetkové účty na stranu D (úbytek zásob, tj. úbytek aktiv) a souvztažně na výnosové účty na stranu MD (snížení výnosů).

Běžné účtování výnosů na stranu MD platí pouze pro vlastní výrobu!!!

U jiných výnosů to není možné!!!

Pozn.:

Při účtování přírůstku a úbytků vlastní výroby tvoří majetkové účty a příslušné výnosové účty nerozlučné dvojice. 121 – 611 122 – 612 123 – 613

Přírůstek vlastní výroby

121,122,123 611,612,613

Majetkové účty Změna stavu zásob

A+ V

přírůstek zásob vznik výnosu

Úbytek vlastní výroby

121,122,123 611,612,613

Majetkové účty Změna stavu zásob

A- V-

úbytek zásob snížení výnosu

Příklad:

Počáteční stav:

ŘEŠENÍ

Nedokončená výroba

50.000,-

121 – MD

Polotovary

80.000,-

122 - MD

Hotové výrobky

70.000,-

123 - MD

Účetní případy:

Produkce nedokončené výroby (přírůstek NV)

120.000,-

 

121/611

Úbytek nedokončené výroby

140.000,-

 

611/121

Přírůstek polotovarů

140.000,-

 

122/612

Úbytek polotovarů

90.000,-

 

612/122

Přírůstek hotových výrobků

90.000,-

 

123/613

Prodej výrobků

     

úbytek výrobků na skladě (skladní cena)

85.000,-

 

613/123

vystavená faktura za prodej výrobků (prodejní cena)

100.000,- + 22 % DPH

 

311/601,343

 

4. Účtová třída 2 – finanční účty

patří zde:

krátkodobý finanční majetek

krátkodobé bankovní úvěry

účty v účt. třídě se vyznačují vysokou likviditou, bezprostřední obchodovatelnosti, držbou do 1 roku.

4.1. Pokladna

Účet 211 – Pokladna

účtují se zde peněžní prostředky v hotovosti,

záznamy o příjmech a výdajích se provádějí na základě příjmových a výdajových pokladních dokladů,

záznamy provádí pokladník – podepisuje hmotnou odpovědnost (v případě, že je v pokladně zjištěno manko, je povinen ho zaplatit)

všechny změny musí být zaevidovány v pokladní knize, kde se zapisují příjmy, výdaje a konečný zůstatek pokladní hotovosti (POZOR! nezaměňovat pokladní knihu s peněžním deníkem)

Účtování:

Pokladna je účet aktivní, tozn. přírůstky peněz se účtují na straně MD a úbytky peněž se účtují na straně D.

Vybrané účetní případy:

Manko v pokladně (schodek pokladní hotovosti)

odpovědná osoba musí uhradit

účtujeme nedoložený výdaj.

335 Pohledávky za zaměstnanci 211 Pokladna

A+ A-

přírůstek pohledávek
za zaměstnanci úbytek peněz v pokladně

Přebytek pokladní hotovosti

211 Pokladna 648 Ostatní provozní výnosy

A+ V

přírůstek peněz v pokladně vznik výnosu

Zálohy poskytnuté zaměstnancům

např. na nákup materiálu, na služební cestu … (nepatří zde zálohy na mzdu)

účtují se stejně jako manko pokladní hotovosti 335/211

 

4.2. Ceniny

jsou to: poštovní známky, kolky, stravenky, poukázky na odběr pohonných hmot, …

evidují se na účtu 213 Ceniny (je to účet aktivní, tozn. přírůstky MD, úbytky D)

evidenci vede pokladník,

použití cenin se označuje jako spotřeba a účtuje se na účet:

538 Ostatní daně a poplatky (spotřeba kolků)

518 Ostatní služby (spotřeba ostatních cenin)

 

4.3. Bankovní účty

pro evidenci peněžních prostředků na účtu – vkladů - se používá účet 221 Běžný bankovní účet – aktivní účet Þ přírůstky peněz se účtují na stranu MD, úbytky peněz na stranu D.

pro evidenci krátkodobých bankovních úvěrů se používá účet 231 Krátkodobé bankovní úvěry – pasivní účet Þ přírůstky závazků vůči bance se účtují na straně D, úbytky závazků vůči bance na stranu MD.

Pozn.: Dlouhodobé bankovní úvěry se neúčtují v úč. třídě 2, ale v úč. třídě 4 na účtě 461.

Kontokorent – je to smíšený účet, vkladový a úvěrový současně. Základem je vkladový účet, u kterého je povoleno čerpat do mínusu. Jestliže jsou na účtu vklady – považujeme ho za aktivní účet, banka nám platí úroky. Jestliže se dostaneme do mínusu – účet se mění na pasivní, čerpáme úvěr a musíme bance zaplatit úroky. Pro evidenci se používá účet 221 Běžný bankovní účet.

NA ÚČTU LZE ÚČTOVAT JEDINĚ NA ZÁKLADĚ VÝPISU Z ÚČTU.

Při převodu peněz z účtu do pokladny a z pokladny na účet musíme změnu zaúčtovat v pokladně, ale nemůžeme hned účtovat na běžném účtu, protože nemáme výpis z účtu, který mívá zpoždění za výběrem. Pro překlenutí časového nesouladu se používá účet 261 – Peníze na cestě. Tento účet zastupuje běžný účet do obdržení výpisu z účtu.

Výběr peněz z účtu do pokladny

211 Pokladna 261 Peníze na cestě

A+ A-

přírůstek peněz úbytek peněz na účtu
v pokladně (do doby obdržení výpisu)

Výpis z účtu – zúčtování výběru hotovosti

221 Běžný účet 261 Peníze na cestě

A- X

úbytek peněz zrušení zápisu
na běž. účtu (vyrovnání účtu po dojití výpisu)

Odvod peněz (tržeb) z pokladny na účet 261/211

Výpis z účtu – zúčtování odvodu tržeb 221/261

Bankovní poplatky

se platí bance za vedení účtu a za transakce na účtu.

v podniku tím vzniká finanční náklad.

568 Ostatní finanční náklady 221 Běžný bank. účet

N A-

vznik nákladu úbytek peněz na účtu

Bankovní úroky – z vkladů

jedná se o úroky, které platí banka podniku. Úroky tvoří v podniku finanční výnos.

221 Běžný bank. účet 662 Úroky

A+ V

přírůstek peněz vznik výnosu
na účtu

Bankovní úroky – v úvěru

jedná se o úroky, které platí podnikatel bance za poskytnutý úvěr. Úroky tvoří v podniku finanční náklady.

562 Úroky 221 Běžný bank. účet

N A-

vznik nákladu úbytek peněz na účtu

PŘÍKLAD - ÚČTOVÁ TŘÍDA 1, 2

počáteční stav:

materiál na skladě 50.000,- 112 – strana MD

pokladna 5.000,- 211 – strana MD

výrobky 40.000,- 123 – strana MD

běžný účet 200.000,- 221 – strana MD

nedokončená výroba 60.000,- 121 – strana MD

krátkodobý úvěr 150.000,- 231 – strana D

Účetní případy:

1. přijatá faktura za nákup materiálu 20.000,- + 22 % DPH 111,343/321

2. doprava materiálu byla hrazena v hotovosti 1.000,- + 5 % DPH 111,343/211

3. převod materiálu na sklad (částku určete) 112/111

4. výdej materiálu do spotřeby 35.000,- 501/112

5. produkce nedokončené výroby 45.000,- 121/611

6. úbytek nedokončené výroby 70.000,- 611/121

7. přírůstek hotových výrobků 70.000,- 123/613

8. vystavená faktura za prodej výrobků 50.000,- + 22 % DPH 311/601,343

9. úbytek výrobků v důsledku prodeje 45.000,- 613/123

10. Inventarizace:

a) manko ve skladu materiálu - nezaviněné do norem přirozených úbytků 2.000,- 501/112

b) manko ve skladu materiálu zaviněné 800,- 549/112

c) přebytek materiálu - vznikl chybným účtováním výdeje 1.400,- 112/501

d) manko v pokladně 400,- 335/211

11. předpis zaviněného manka k náhradě skladníkovi 800,- 335/648

12. úhrada předepsaného manka srážkou ze mzdy 800,- 331/335

13. výběr peněz z účtu do poklady 15.000,- 211/261

14. přijatá faktura za nákup materiálu byla hrazena přímo z krátkodobého úvěru (částku určete) 321/231

15. výpis z účtu:

a) úhrada vystavené faktury za prodej výrobků (čátku určete) 221/311

b) splátka krátkodobého bankovního úvěru 55.000,- 231/221

c) úrok z úvěru 4.500,- 562/221

d) úrok z vkladu 600,- 221/662

e) bankovní poplatky 300,- 568/221

f) zúčtování výběru hotovosti (čátku určete) 261/221

16. prodej materiálu:

17. úbytek materiálu v důsledku prodeje 9.000,- 542/112

18. tržby z prodeje byly hrazeny v hotovosti 10.000,- + 22 % DPH 211/642,343

19. úhrada manka v pokladně 211/335

20. nákup cenin v hotovosti 5.000,- 213/211

21. výdej cenin do spotřeby:

22. výdej kolků 2.000,- 538/213

23. výdej ostatních cenin 500,- 518/213

24. nákup materiálu v hotovosti 2.000,- + 22 % DPH 111,343/211

25. dopravu materiálu jsme provedli ve vlastní režii 500,- 111/622

26. přebytek pokladní hotovosti 200,- 211/648

27. přebytek cenin 100,- 213/648

28. přijatá faktura za nákup zboží 20.000,- + 22 % DPH 131,343/321

29. doprava zboží byla provedena ve vl. režii 2.500,- 131/622

30. převod zboží na sklad (částku určete) 132/131

31. prodej zboží:

32. úbytek zboží v důsledku prodeje 8.000,- 504/132

33. tržby za prodej byly hrazeny v hotovosti 10.000,- + 22 % DPH 211/604,343

34. odvod tržeb z pokladny na účet 25.000,- 261/211

35. výpis z účtu - zúčtování odvodu tržeb (částku určete) 221/261

 

5. Účtová třída 3 - zúčtovací vztahy

Zúčtovací vztahy jsou POHLEDÁVKA a ZÁVAZEK.

Pohledávka je nárok na zaplacení nebo jiné plnění.

Nejčastěji vzniká pohledávka vůči odběrateli - při prodeji výrobků, zboží, služeb odběratel dodávku neuhradí ihned, ale až za určitou dobu (dle splatnosti faktury).

Dokladem je vystavená faktura.

Pohledávka je zrušena dnem uhrazení vystavené faktury.

Mimo pohledávky vůči odběrateli existují další pohledávky:

vůči zaměstnancům (předpis náhrady manka), vůči sociální správě (nemocenské dávky), vůči finančnímu úřadu (nadměrný odpočet DPH) apod.

Závazek je dluh.

Nejčastěji vzniká závazek vůči dodavateli - při nákupu materiálu, zboží, služeb neuhradíme dodavateli dodávku ihned, ale až za určitou dobu (dle splatnosti faktury).

Dokladem je přijatá faktura.

Závazek je zrušen dnem uhrazení přijaté faktury.

Mimo závazku vůči dodavateli existují další závazky:

vůči zaměstnancům (za dosud nevyplacené mzdy), vůči sociální správě (za sociální pojištění), vůči zdravotním pojišťovnám (za zdravotní pojištění), vůči fin. úřadu (za daně) apod.

Všechny pohledávky a závazky, které vznikají při podnikatelské činnosti lze rozdělit do 4 skupin:

Pohledávky a závazky z obchodního styku

Směnky a kurzové rozdíly

Zúčtování se zaměstnanci

Daně a poplatky – zúčtování s finančním úřadem

 

5.1. Pohledávky a závazky z obchodního styku

Jedná se o takové pohledávky a závazky, které vznikají při obchodování, tj. při nákupu a prodeji.

Účtují se ve skupině 31 Pohledávky… - v této skupině jsou účty aktivní a

ve skupině 32 Závazky … - v této skupině jsou účty pasivní.

Účty:

311 Odběratelé A účet

na tomto účtě se evidují pohledávky vůči odběrateli,

přírůstky pohledávek k odběrateli účtujeme na straně MD (přírůstek A) na základě vystavené faktury,

úbytky pohledávek účtujeme na straně D (úbytek A) na základě úhrady vystavené faktury.

321 Dodavatelé P účet

na tomto účtu se evidují závazky vůči dodavateli

přírůstky závazků k dodavateli účtujeme na straně D (přírůstek P) na základě přijaté faktury,

úbytky závazků účtujeme na straně MD (úbytek P) na základě úhrady přijaté faktury.

314 Poskytnuté provozní zálohy A účet

na tomto účtu se evidují pohledávky, které nám vznikly v důsledku toho, že jsme zaplatili dopředu dodavateli za dodávku materiálu, zboží nebo služeb, dodávku dostaneme za určitou dobu Þ máme nárok na dodávku (pohledávku),

přírůstky pohledávek účtujeme na straně MD (přírůstek A) na základě úhrady zálohy,

úbytky pohledávek účtujeme na straně D (úbytek A) na základě zúčtování zálohy, které se provede po dodání materiálu, zboží nebo služeb.

324 Přijaté provozní zálohy P účet

na tomto účtě se evidují závazky, které nám vznikly v důsledku toho, že jsme obdrželi dopředu zálohu na dodávku výrobků, zboží nebo služeb, do doby než dodáme výrobky, zboží nebo služby je odběrateli dlužíme.

přírůstky závazků účtujeme na straně D (přírůstek P) na základě přijetí zálohy,

úbytky závazků účtujeme na straně MD (úbytek P) na základě zúčtování zálohy, které provedeme po dodání výrobků, ….

 

 

Příklad 1 – zálohy:

 

ŘEŠENÍ

poskytli jsme zálohu na nákup materiálu - v hotovosti

30.000,-

314/211

přijatá faktura za nákup materiálu

40.000,- + 22 % DPH

111,343/321

zúčtování zálohy za nákup materiálu (částku určete)

 

321/314 (30.000)

výpis z účtu - doplatek faktury za nákup materiálu (částku určete)

 

321/221 (18.800)

Příklad 2 – zálohy:

 

ŘEŠENÍ

výpis z účtu - přijali jsme zálohu od odběratele na výrobky

50.000,-

221/324

vystavená faktura za prodej výrobků

80.000,- + 5 % DPH

311/601,343

zúčtování zálohy od odběratele (částku určete)

 

324/311 (50.000)

doplatek faktury za prodej výrobků byl hrazen v hotovosti (částku určete)

211/311 (34.000)

 

5.2. Směnky a kurzové rozdíly

SMĚNKA

je cenný papír krátkodobého charakteru,

je považována za důležitý platební prostředek v obchodním styku – viz obchodní úvěry.

Nominální hodnota směnky je vyšší než hodnota pohledávky k odběrateli (závazku k dodavateli) o úrok.

Pro úhradu závazků vůči dodavateli se používá směnka k úhradě – TRATA

Pohledávka vůči odběrateli je hrazena směnkou k inkasu – RIMESOU.

Směnky k úhradě – TRATY

Účet:

322 – směnky k úhradě Pasivní účet

evidují se na něm závazky (dluhy) vůči dodavateli na směnkách

přírůstky dluhů účtujeme na straně D (přírůstek P) ve výši nominální hodnoty směnky na základě úhrady závazků vůči dodavateli směnkou,

úbytky dluhů účtujeme na straně MD (úbytek P) na základě úhrady směnky.

Rozdíl mezi původní hodnotou závazku a nominální hodnotou směnky účtujeme na účet 562 - úroky .

ÚČETNÍ PŘÍPADY:

Úhrada závazků vůči dodavateli směnkou (akceptace směnky, přijetí směnky)

(původní hodnota závazku činí 40.000,- a je zapsána jako počáteční stav, nominální hodnota směnky činí 42.000,- Þ úroky činí 2.000,-)

321 Dodavatelé 322 Směnky k úhradě

PS 40.000

P-(40.000) P+ (42.000)

úbytek závazků k dodavateli přírůstek závazků na směnkách

562 Úroky

N (2.000)

vznik nákladu

Úhrada směnky

211 Pokladna

322 Směnky k úhradě 221 Běžný účet

PS 42.000

P-(42.000) A- (42.000)

úbytek závazků na směnkách úbytek peněz

Směnky k inkasu – RIMESY

Účet:

312 – Směnky k inkasu Aktivní účet

evidují se na něm pohledávky vůči odběrateli na směnkách,

přírůstky pohledávek se účtují na straně MD (přírůstek A) ve výši nominální hodnoty směnky na základě úhrady pohledávky vůči odběrateli směnkou (akceptace směnky),

úbytky pohledávek se účtují na straně D (úbytek A) na základě úhrady směnky,

Rozdíl mezi nominální hodnotou směnky a původní pohledávkou vůči odběrateli se účtuje na účet
662 – Úroky.

ÚČETNÍ PŘÍPADY:

Úhrada pohledávky vůči odběrateli směnkou (odběratel akceptoval směnku)

(hodnota pohledávky k odběrateli činí 63.000,-, nominální hodnota směnky činí 66.500,- Þ úrok činí 3.500,-)

311 Odběratele 312 Směnky k inkasu

PS 63.000

A-(63.000) A+ (66.500)

úbytek pohledávek přírůstek pohledávek na směnkách

662 Úroky

V (3.500)

vznik výnosu

Úhrada směnky

211 Pokladna

312 Směnky k inkasu 221 Běžný účet

PS 66.500

A-(66.500) A+ (66.500)

úbytek pohledávek přírůstek peněz

 

Eskont směnky - postoupení směnky bance

Majitel směnky k inkasu může tuto směnku před dnem splastnosti postoupit bance.

Banka mu na základě směnky poskytne eskontní úvěr ve výši, která se rovná nominální hodnotě směnky snížené o diskont (= bankovní poplatky neboli diskontní provize + úrok).

Splatnost úvěru je dána splatnosti směnky.

Úvěr je povinen bance splatit směnečný dlužník, pokud tak neučiní, vymáhá banka splacení úvěru po majiteli směnky, který ji bance postoupil.

Účty:

313 – Pohledávky za eskontovanými cennými papíry A účet

evidují se na něm pohledávky za směnkami, které jsme postoupili bance – ve výši nominální hodnoty směnky.

232 Eskontní úvěr P účet

evidují se na něm závazky vůči bance, které vznikly v důsledku úvěru, který nám poskytla banka – ve výši nominální hodnoty směnky.

Diskont se účtuje je účet 568 Ostatní finanční náklady (diskontní provize neboli bankovní poplatky) a na účet 562 Úroky (úroky).

ÚČETNÍ PŘÍPADY:

Eskont směnky bance

(postoupení směnky bance) v nominální hodnotě 66.500,-

312 Směnky k inkasu 313 Pohledávky za eskont. c.p.

PS 66.500

A-(66.500) A+ (66.500)

úbytek pohledávek přírůstek pohledávek

Výpis z účtu – banka nám poskytla eskontní úvěr

diskont činí 2.500 (bank. poplatky 1500, úroky 1000)

221 Běžný účet 232 Eskontní úvěr

A+(64.000) P+ (66.500)

přírůstek peněz přírůstek dluhů vůči bance

568 Ostatní finanční náklady

N (1.500)

562 Úroky

N (1.000)

Avízo banky o zaplacení směnky směnečným dlužníkem

232 Eskontní úvěr 313 Pohledávky za eskont. c.p.

P-66.500) A-+ (66.500)

úbytek dluhů vůči bance úbytek pohledávek za eskont. c.p.

Příklad:

 

ŘEŠENÍ

vystavená faktura za prodej zboží

50.000,- + 22 % DPH

311/604,343

přijatá faktura za nákup zboží

30.000,- + 22 % DPH

131,343/321

vystavená faktura byla hrazena směnkou k inkasu

65.000,-

312/311,662

přijatá faktura byla hrazena tratou

40.000,-

321,562/322

výpis z účtu - úhrada traty (částku určete)

 

322/221 (40.000)

směnka k inkasu byla postoupena bance

 

313/312 (65.000)

banka poskytla eskontní úvěr a vyúčtovala si bankovní poplatky 800,- a úrok 2.200,- (výpis z účtu)

 

221,568,562/232

avízo banky o zaplacení směnky směnečným dlužníkem (částku určete)

 

232/313 (65.000)

 

KURZOVÉ ROZDÍLY

jsou rozdíly, které vznikají v důsledku změny kurzu české měny k ostatním měnám.

Důvody vzniku rozdílů:

při obchodování se zahraničím organizace vystavuje (přijímá) fakturu v cizí měně, zaúčtovat ji musí v české měně Þ provede přepočet: cizí měna * kurz koruny platný v době fakturace,

úhrada faktury se provede za určitou dobu za kurz, který platí v den úhrady Þ může vzniknout rozdíl mezi fakturovanou hodnotou a hrazenou hodnotou.

Tento rozdíl se nazývá kurzový rozdíl a vzniká na účtech 311 Odběratelé nebo 321 Dodavatele.

Mohou nastat 2 případy:

pro organizaci je změna kurzu příznivá, vydělá na ní, účtuje kurzový zisk na účet 663 – Kurzové zisky,

pro organizaci je změna kurzu nepříznivá – prodělá na ní, účtuje kurzovou ztrátu na účet 563 Kurzové ztráty.

Souvztažně k těmto účtům účtuje na účtu 321 Dodavatele nebo 311 Odběratele.

Kurzová ztráta

311 Odběratelé

563 Kurzové ztráty 321 Dodavatelé

N A- nebo P+

Kurzový zisk

311 Odběratelé

321 Dodavatelé 663 Kurzové zisky

A+nebo P- V

 

Příklad č. 1

ŘEŠE

Přijatá faktura od zahraničního dodavatele za nákup materiálu 10.000 EUR – kurz: 1 EUR = 31,- Kč

111/321 (310.000)

Výpis z účtu – úhrada faktury – kurz: 1 EUR = 31,50 Kč

321/221 (315.000)

Kurzový rozdíl (částku určete)

563/321 (5.000)

Příklad č. 2

ŘEŠENÍ

Přijatá faktura od zahraničního dodavatele za nákup materiálu 10.000 EUR – kurz: 1 EUR = 31,- Kč

111/321 (310.000)

Výpis z účtu – úhrada faktury – kurz: 1 EUR = 30,70 Kč

321/221 (307.000)

Kurzový rozdíl (částku určete)

321/663 (3.000,-)

Příklad č. 3

ŘEŠENÍ

Vystavená faktura zahraničnímu odběrateli za prodej výrobků 20.000 USD – kurz: 1 USD = 30,50 Kč

311/601 (610.000)

Výpis z účtu – úhrada faktury – kurz: 1 USD = 30,30 Kč

221/ 311 (606.000)

Kurzový rozdíl (částku určete)

563/311 (4.000)

Příklad č. 4

ŘEŠENÍ

Vystavená faktura zahraničnímu odběrateli za prodej zboží 30.000 USD – kurz: 1 USD = 31,- Kč

311/604 (930.000)

Výpis z účtu – úhrada faktury – kurz: 1 USD = 31,10 Kč

221/311 (933.000)

Kurzový rozdíl (částku určete)

311/663 (3.000)

 

5.3. Zúčtování se zaměstnanci - účtování mezd

Podkladem pro výpočet mezd jsou prvotní doklady o mzdách (pracovní lístky, měsíční plány, mzdové lístky,…).

Pro každého pracovníka vede organizace:

mzdový list (podrobnější osobní údaje o zaměstnanci, podklady pro výpočet mezd a výpočet mezd)

zúčtovací a výplatní listinu (osobní údaje – jméno, příjmení, osobní číslo,..a výpočet mzdy).

Při účtování mezd musíme rozlišovat:

Zúčtování mezd

zahrnuje výpočet a zaúčtování mezd,

provádí se k poslednímu dni v měsíci,

účtuje se na základě zúčtovací a výplatní listiny (ZaVL).

Výplatu mezd (a úhrada závazků a pohledávek plynoucích z mezd)

má vždy zpoždění za zúčtováním mzdy,

provádí se zhruba v 2. dekádě následujícího měsíce,

účtuje se na základě výdajového pokladního dokladu nebo výpisu z účtu

ke stejnému datu jako výplata mezd se účtuje úhrada SaZP, daně z příjmu, nem. dávek, ….

Účty:

331 Zaměstnanci P účet

evidují se na něm závazky vůči zaměstnancům na dosud nevyplacených mzdách,

přírůstky závazků vůči zaměstnancům účtujeme na straně D

Þ vznikají na základě zúčtování hrubých mezd a předpisem nemocenských dávek,

úbytky závazků účtujeme na straně MD a jedná se o:

Þ srážky z mezd – sociální a zdravotní pojištění, daň ze mzdy, jiné srážky (výživné, splátka půjčky, spoření, …)

Þ výplatu mezd.

521 Mzdové náklady N účet

Mzda je peněžním vyjádřením spotřebované lidské práce, tozn. náklad.

Vznik nákladu účtujeme na straně MD.

Náklad účtujeme ve výši hrubých mezd.

336 Zúčtování s institucemi sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění účet A i P

na účtu se evidují:

závazky vůči OSSZ, zdravotním pojišťovnám, které vznikají v důsledku předpisu sociálního a zdravotního pojištění,

přírůstky závazků se účtují na straně D – předpis SaZP a na základě ZaVL

úbytky závazků se účtují na straně MD – úhrada sociálního a zdr. pojištění

pohledávky vůči OSSZ, které vznikají v důsledku účtování nemocenských dávek (nemocenské dávky se nehradí z prostředků organizace, ale z prostředků státu – při účtování mezd na základě ZaVL je musí organizace nárokovat u OSSZ)

přírůstky pohledávek se účtují na stranu MD – na základě ZaVL

úbytky pohledávek se účtují na stranu D – úhrada od OSSZ (inkaso nem. dávek).

524 Zákonné sociální pojištění N účet

Vznik nákladu účtujeme na straně MD.

Účtujeme zde předpis S a ZP, které hradí organizace za své zaměstnance.

Základem pro výpočet jsou hrubé mzdy.

342 – Ostatní přímé daně P účet

evidují se zde závazky vůči finančnímu úřadu, které má organizace na dosud nezaplacených daních z příjmu zaměstnanců

přírůstky závazků se účtují na straně D – na základě ZaVL

úbytky závazků se účtují na straně MD – na základě výpisu z účtu – jedná se o úhradu daně.

379 Jiné závazky P účet

evidují se zde závazky vůči jiným organizacím (spořitelna, pojišťovna, …) nebo jiným osobám, které vznikají v důsledku srážek ze mzdy (spoření, splátka půjčky, výživné,…),

přírůstky závazků se účtují na straně D – na základě ZaVL

úbytky závazků se účtují na straně MD – na základě výpisu z účtu nebo výdajového pokladního dokladu (úhrada srážek jiným organizacím).

 

ÚČETNÍ PŘÍPADY – na základě ZaVL – účtují se k poslednímu dni v měsíci:

Hrubé mzdy

521 Mzdové náklady 331 Zaměstnanci

N P+

vznik nákladu přírůstek závazků vůči zaměstnancům

 

Sociální a zdravotní pojištění – srážka ze mzdy

331 Zaměstnanci 336 Zúčtování s organiz. ….

P- P+

úbytek závazků vůči zaměstnancům přírůstek závazků vůči organiz. SaZP

Daň z příjmu zaměstnanců

331 Zaměstnanci 342 Ostatní přímé daně

P- P+

úbytek závazků vůči zaměstnancům přírůstek závazků vůči fin. úřadu

 

Jiné srážky z mezd (spoření, splátka půjčky, výživné, …)

331 Zaměstnanci 379 Jiné závazky

P- P+

úbytek závazků vůči zaměstnancům přírůstek závazků vůči jiným organiz.

Nemocenské dávky

336 Zúčt. s organiz. S a ZP 331 Zaměstnanci

A+ P+

přírůstek pohledávek vůči OSSZ přírůstek závazků vůči zaměstnancům

Úhrada předepsané náhrady manka nebo škody srážkou ze mzdy

331 Zaměstnanci 335 Pohledávky za zaměst.

P- A-

úbytek závazků vůči zaměstn. úbytek pohledávek vůči zaměstnancům

 

Předpis sociálního a zdravotního pojištění

- platí organizace za zaměstnance.

Toto SaZP se neúčtuje na základě ZaVL, a se zúčtováním mezd přímo souvisí, protože organizace je ho povinna platit v závislosti na výši hrubých mezd.

524 Zákonné SP 336 Zúčtování s organiz. ….

N P+

vznik nákladu přírůstek závazků vůči organiz. SaZP

 

ÚČETNÍ PŘÍPADY – úhrady pohledávek a závazků, které vyplývají ze zúčtování mezd – účtují se v následujícím měsíci na základě výpisu z účtu nebo výdajového pokladního dokladu:

Výplata mezd v hotovosti

331 Zaměstnanci 211 Pokladna

P- A-

úbytek závazků vůči zaměstnancům úbytek peněz v pokladně

Výpis z účtu - úhrada sociálního a zdravotního pojištění

je nutno sečíst srážku ze mzdy a předpis organizace

336 Zúčtování s organiz. …. 221 Běžný účet

P- A-

úbytek závazků vůči organiz. SaZP úbytek peněz na účtu

 

Výpis z účtu - přijatá úhrada od OSSZ za nemocenské dávky (inkaso ND)

221 Běžný účet 336 Zúčtování s organiz. ….

A+ A-

přírůstek peněz na účet úbytek pohledávek vůči institucím….

Výpis z účtu - úhrada daně z příjmu zaměstnanců

342 Ostatní přímé daně 221 Běžný účet

P- A-

úbytek závazků vůči fin. úřadu úbytek peněz na účtu

Výpis z účtu - úhrada ostatních srážek ze mzdy

379 Jiné závazky 221 Běžný účet

P- A-

úbytek závazků vůči jiným organizacím úbytek peněz na účtu

 

5.4. Účtování daní - zúčtování s finančním úřadem

Daně odvádějí fyzické a právnické osoby finančnímu úřadu, popř. fin. úřad vrací přeplatky na daních.

Daně se dělí na:

přímé

z příjmu (daň z příjmu fyzických osob a právnických osob)

majetkové (silniční daň, daň z nemovitostí, daň dědická, darovací a z převodu nemovitosti)

nepřímé

DPH

spotřební daň (uhlovodíková paliva, maziva, výrobky z lihu, tabákové výrobky)

 

Účty:

341 Daň z příjmu (podnikatele) P účet

evidují se zde závazky na dani z příjmu podnikatele, tzv. daňová povinnost, která vzniká podnikateli při dosažení zisku.

přírůstky se zapisují na stranu D – přírůstek závazků vůči FÚ

úbytky se zapisují na stranu MD – úbytek závazků vůči FÚ (např. na základě úhrady).

Podrobněji bude účtování na účtu 341 probráno při uzávěrce.

342 Ostatní přímé daně – viz účtování mezd P účet

343 Daň z přidané hodnoty A,P účet

Na účtu jsou evidovány jednak pohledávky vůči FÚ a jednak závazky vůči FÚ.

Pohledávka vůči FÚ (A)

vzniká při nákupu materiálu, zboží, služeb – je označována jako daň na vstupu

vznik pohledávky se na účtu 343 účtuje na straně MD

Závazek vůči FÚ (P)

vzniká při prodeji výrobků, zboží, služeb – je označována jako daň na výstupu

vznik závazku se na účtu 343 účtuje na straně D

Po uplynutí daňového období (měsíc, čtvrtletí) musí podnikatel účet 343 uzavřít a podat daňové přiznání DPH (do 25. dne po uzavíraném období).

Uzavření účtu 343:

Sečtou se všechny daně na vstupu a všechny daně na výstupu a zjistí se rozdíl, kterým je:

daňová povinnost, tj závazek (dluh) neboli povinnost zaplatit FÚ a vznikne, jestliže:

daň na výstupu > daň na vstupu

nadměrný odpočet, tj. pohledávka vůči FÚ neboli nárok na zaplacení a vznikne, jestliže

daň na výstupu < daň na vstupu

Daňovou povinnost musí podnikatel uhradit do 25. dne po uzavíraném období, její úhrada se účtuje : 343/221.

Nadměrný odpočet mu FÚ vrátí do 30 dnů od podání daňového přiznání, úhrada se účtuje: 221/343.

345 Ostatní daně a poplatky P účet

evidují se na něm závazky vůči FÚ na dani silniční, z nemovitosti, z převodu nemovitosti, dědické a darovací.

přírůstek závazků vůči FÚ se účtuje na straně D – předpis daně silniční, …. (souvztažným účtem je účet 531 Silniční daň nebo 532 Daň z nemovitostí nebo 538 Ostatní daně a poplatky – pro daň dědickou, darovací, z převodu nemovitosti)

úbytek závazků vůči FÚ se účtuje na straně MD – úhrada daně.

531, 532, 538 345 Ostatní daně a poplatky

N P+

vznik nákladu přírůstek závazků vůči FÚ

 

6. Účtová třída 5, 6 – náklady a výnosy

Náklady

jsou peněžním vyjádřením spotřebovaných vstupů ve výrobě.

Členění:

provozní náklady (skupina 50 – 55)

spotřebované nákupy (spotřeba materiálu, energie…)

služby (opravy a udržování, cestovné)

osobní náklady (mzdové náklady, náklady na soc. a zdrav. pojištění)

daně a poplatky (silniční daň, daň z nemovitostí, …)

jiné provozní náklady (dary, pokuty a penále, prodaný materiál, …)

odpisy

finanční náklady (skupina 56,57)

vznikají v souvislosti s finančními prostředky a úvěry (úroky z úvěru, bankovní poplatky, kurzové ztráty, …)

mimořádné náklady

vznikají v souvislosti s mimořádnými, neočekávanými událostmi, skutečnostmi (škody)

Účtují se na náklad. účtech ve třídě 5 na straně MD – souvztažně se účtuje na A nebo P účtu na straně D.

5.. Nákladové účty Různé rozvahové účty

N P+ nebo A-

vznik nákladu

Do nákladů může organizace zahrnout pouze to, co souvisí s její hospodářskou činnosti.

Pokud v organizace vzniknou výdaje, které nesouvisí s hospodářskou činnosti (např. soukromé hovory zaměstnanců organizace, nájemné za prostory pronajaté zaměstnanci nebo jiné organizaci, …), organizace je nemůže zahrnout do nákladů, ale musí je předepsat k náhradě zaměstnancům (335 Pohledávky za zaměstnanci ) nebo jiným organizacím (378 Jiné pohledávky).

Příklad:

Přijatá faktura za spotřebovanou el. energii 20.000 – z toho 5000 spotřebovala jiná organizace.

502 Spotřeba energie 321 Dodavatelé

15.000 20.000

vznik nákladu přírůstek závazků vůči dodavateli

378 Jiné pohledávky

5.000

přírůstek pohledávek vůči jiným organizacím

Výnosy

jsou peněžním vyjádřením výstupů z výrobního procesu.

Členění:

provozní (skupina 60 – 64)

tržby za výrobky, zboží, služby

změna stavu zásob

aktivace (materiálu, služeb,…)

jiné provozní výnosy (tržby z prodeje materiálu, DM, pokuty, penále, …)

finanční (skupina 66, 67)

vznikají z finančních prostředků (úroky z vkladů, kurzové zisky,…)

mimořádné (skupina 68)

vznikají neočekávaně, za mimořádných okolností (náhrady škod)

Účtují se na výnosových účtech ve třídě 6 na straně D – souvztažně se účtuje na různých rozvahových účtech (přírůstek aktiv nebo úbytek pasiv).

Různé rozvahové účty 6.. Výnosové účty

A+ nebo P- V

vznik výnosu

Pozn.: podobnost nákladových a výnosových účtu:

562 úroky (nákladové) 662 úroky (výnosové)

563 kurzové ztráty 663 kurzové zisky

542 prodaný materiál 642 tržby z prodeje materiálu

544 smluvní pokuty … 644 smluvní pokuty …

Příklady:

Počáteční stav:

Pohledávky za zaměstnanci

3.100,-

Materiál na skladě

80.000,-

Krátkodobý bankovní úvěr

250.000,-

Výrobky

90.000,-

Pokladna

15.000,-

Běžný účet

180.000,-

 

Účetní případy:

Přijatá faktura za opravy strojního zařízení

50.000,- + 5 % DPH

 

Přijatá faktura za montáž nového výrobního zařízení

(cena zařízení 200.000,-)

10.000,- + 5 % DPH

 

Výplata cestového zaměstnanci v hotovosti

5.000,-

 

Přijatá faktura za spotř. elektr. energii

20.000,- + 22 % DPH

 

Výpis z účtu – úhrada úroků z úvěru

3.000,-

 

Přijatá faktura za telefonní poplatky

z toho soukromé hovory 500,-

2.000,- + 5 % DPH

 

Úhrada silniční daně v hotovosti

2.500,-

 

Poskytnutí daru ve formě materiálu

1.600,-

 

Poskytnutí finančního daru – v hotovosti

900,-

 

Odpis pohledávky za bývalým zaměstnancem

3.100,-

 

Platba v hotovosti za pohoštění obchodního partnera

1.150,-

 

Výpis z účtu – bankovní poplatky

350,-

 

Manko nezav., do norem přiroz. úbytků – sklad materiálu

600,-

 

Zaviněné manko ve skladu materiálu

1.000,-

 

Schodek pokladní hotovosti

120,-

 

Škoda – mimořádná ve skladu materiálu

25.000,-

 

Přebytek výrobků

15.000,-

 

Předpis náhrady škody

   

pojišťovně

15.000,-

 

zaměstnanci

5.000,-

 

Úhrada zaviněného manka ve skladu materiálu v hotovosti

1.000,-

 

Úhrada pokladního schodku v hotovosti

120,-

 

VÚ – úhrada předepsané náhrady škody pojišťovnou (částku určete)

 

VÚ – úhrada předepsané náhrady škody zaměstnancem (částku určete)

 

Výpis z účtu – úrok z vkladu

   

Vystavená faktura za prodej výrobků

50.000,- + 22 % DPH

 

Úbytek výrobků v důsledku prodeje

42.000,-

 

Vystavená faktura za provedené služby

60.000,- + 5 % DPH

 

Prodej materiálu v hotovosti

10.000,- + 22 % DPH

 

Úbytek materiálu v důsledku prodeje

11.000,-

 

Vyúčtování nároku vůči odběrateli za smluvní pokutu

24.000,-

 

Výpis z účtu – úhrada smluvní pokuty odběratelem (částku určete)

 

Pohledávka vůči zaměstnanci, která byla odepsána pro nedobytnost byla uhrazena v hotovosti

3.100,-

 

Zúčtovací a výplatní listina – hrubé mzdy

50.000,-

 

Předpis soc. a zdrav. pojištění – organizace za zaměstnance

17.500,-

 

Sociální a zdravotní pojištění – srážka ze mzdy (ZaVL)

6.250,-

 

Budovu jsme pořídili ve vlastní režii

1.500.000,-

 

 

7. Uzávěrka a závěrka v podvojném účetnictví

Provádí se k 31. 12. a skládá se ze dvou základních části:

Uzávěrka – zahrnuje účtování závěrečných účetních případů, uzavírání účtů, … .

Závěrka – zahrnuje sestavení závěrečných účetních výkazů.

 

7.1. Uzávěrka

Postup při provádění uzávěrky:

Zaúčtování závěrečných účetních případů

tzv. účetních případů 13. období – účtují se pouze při roční uzávěrce.

inventární rozdíly, rozdíly zjištěné při inventarizaci – manka a přebytky

(zopakovat pojem inventarizace, manka, přebytky a jejich účtování)

účtují se v případě, že dosud nebyly zaúčtovány.

časové rozlišení

K poslednímu dni v roce je nutno zahrnout do nákladů a výnosů pouze to, co tam skutečně patří (obsahově i časově). Z tohoto důvodu dochází k časovému rozlišení:

nákladů a výdajů

výnosů a příjmu

Příklad:

V prosinci musíme zaplatit nájemné za I. čtvrtletí následujícího roku v hotovosti Þ účtujeme: 518/211.

Náklad, který jsme zaúčtovali na účet 518, ale patří až do dalšího roku a nesmí ovlivnit HV uzavíraného roku, proto ho musíme časově rozlišit – musíme převést částku z účtu 518 dočasně na jiný než nákladový účet.

opravné položky a rezervy (budou probrány později)

povinnost k dani z příjmu

Jedná se o poslední účetní případ, který organizace účtuje v daném účetním období.

Postup výpočtu a zaúčtování daně z příjmu (podnikatele)

Zjistíme hospodářský výsledek

HV = VÝNOSY – NÁKLADY

HV se pro účely výpočtu daně z příjmu člení na:

HV běžný (z běžné činnosti) – zahrnuje HV provozní + HV finanční

HV mimořádný (z mimořádné činnosti)

HV celkový (z celkové činnosti)

Hospodářský výsledek (zisk nebo ztráta) se musí přepočíst na základ daně (ZD ).

ZD je ve stejném členění jako HV. (běžná, mimořádná, celková)

Důvodem přepočtu je to, že některé částky, které jsou účtovány do nákladů nesmí ovlivnit základ pro výpočet daně (zákon o dani z příjmu je neuznává jako položky snižující základ daně).

Jedná se například o dary – účet 543, zůstatkovou cenu DM při jeho prodeji – účet 541, tvorbu rezerv (mimo rezerv zákonných) – účet 554, 574, 584… . Pokud jsou na těchto účtech nějaké částky musíme o ně zvýšit základ daně.

Obdobně to platí i pro výnosy.

Od základu daně lze dále odečíst: 10 % vstupní ceny nově pořízeného DM, daňová ztráta za předcházející období atd. (viz EKO – daň z příjmu právnických osob).

Po úpravách základ daně zaokrouhlíme na tisíce dolů.

Výpočet daně

ZD celkový < 0 (záporný) Þ daň se nepočítá ani neodvádí FÚ.

ZD celkový > 0 (kladný) Þ daň se počítá a odvádí FÚ i v případě, že jedna z dílčích dani (mimořádná) je záporná.

Daň = ZD * sazba daně (31 %)

Daň se počítá pro každý základ daně zvlášť Þ člení se na běžnou, mimořádnou a celkovou.

Zaúčtování daně

591 Daň z příjmu z b.č. splatná 341 Daň z příjmu

N P+

vznik nákladu přírůstek závazků vůči FÚ

(daň z běžné činnosti) (daň z celkové činnosti)

593 Daň z příjmu z m.č. splatná

N

vznik nákladu

(daň z mimoř. činnosti)

Uzavření účetních knih (účtů)

Po zaúčtování posledního účetního případu organizace prování uzavírání všech účtů.

Účty se uzavírají zjištěním a zapsáním konečného stavu (KS).

KS (rozvahových účtů) = PS + přírůstky – úbytky

KS (nákladových účtů) = součtu nákladů na příslušném účtu

KS (výnosových účtů) = součtu výnosů na příslušném účtu

KS musí být zapsán podvojným zápisem.

Uzavíraný účet je zapsáním konečného stavu vyrovnán (MD=D).

Uzavírání rozvahových účtů

Rozvahové účty se uzavírají tak, že konečný zůstatek každého aktivního a pasivního účtu se převede na účet
702 Konečný účet rozvážný

A účty 702 Konečný účet rozvážný P účty

PS PS

přírůstky úbytky úbytky přírůstky

KS A účty P účty KS

 

Uzavírání výsledkových účtů

Výsledkové účty se uzavírají tak, že konečný zůstatek každého nákladového i výnosového účtu se převede na účet 710 Účet zisků a ztrát

N účty 710 Účet zisků a ztrát V účty

náklady KS N účty V účty KS výnosy

 

Pozor na účet změny stavu zásob vlastní výroby 611, 612, 613.

Tyto účty mohou mít KS:

kladný nebo záporný

611, 612, 613 611, 612, 613

10.000 30.000 20.000 50.000

40.000 90.000 40.000

KS=+ 70.000 KS = -10.000

Převod KS účtu 710

Konečný stav účtu 710 (je to buď čistý zisk nebo ztráta) převedeme na účet 702 následovně:

I. zisk napíšeme na účet 702 na stranu D – zvyšuje zdroje financování (pasiva)

II. ztrátu napíšeme na účet 702 na stranu MD – snižuje zdroje financování.

Při převodu musí být dodržena zásada podvojnosti.

Po převodu zjistíme a zapíšeme součet stran závěrkových účtů (702, 710).

Po posledním převodu jsou všechny účty uzavřeny, vyrovnány, tozn. strana MD = straně D na každém účtu.

702 Kon. účet rozvážný 710 Účet zisků a ztrát

A účty P účty N účty V účty

I. zisk (710) KS (zisk)

II. ztráta (710) KS (ztráta)

 

Otevření účtů v novém účetním období a rozdělení hospodářského výsledku

Otevření účtů

Účty se v novém účetním období otevírají navedením počátečních stavů.

Při navádění PS musí být dodržena zásada podvojnosti.

Počáteční stavy se navádějí na příslušné aktivní účty (na stranu MD) a příslušné pasivní účty (na stranu D) a souvztažně na účet 701 Počáteční účet rozvážný.

Účty a částky, které navádíme jako počáteční stav zjistíme z účtu 702 Konečný účet rozvážný.

P účty 701 Počáteční účet rozvážný A účty

PS P účty A účty PS

Hospodářský výsledek (zisk nebo ztráta), který je uveden na účtu 702 zapíšeme na účet 431 Hospodářský výsledek ve schvalovacím řízení (pasivní účet) takto:

zisk na stranu D – zvyšuje zdroje financování (přírůstek pasiv)

ztráta na stranu MD – snižuje zdroje financování (úbytek pasiv).

Na účtu 431 zůstává hospodářský výsledek zapsaný pouze po určitou dobu – do rozhodnutí o jeho použití (rozdělení). Účet 431 eviduje:

hospodářský výsledek – zisk, ztrátu a jeho výši,

způsob rozdělení hospodářského výsledku – tj. jak byl HV rozdělen.

Rozdělení HV

U individuálního podnikatele

Individuální podnikatel (fyzická osoba) používá pro evidenci vlastních zdrojů účet 491 Účet individuálního podnikatele. Na tento účet se převede HV (zisk nebo ztráta).

Rozdělení zisku

431 Hospodářský výsledek … 491 Účet indiv. podnikatele

P- P+

úbytek zdrojů financování přírůstek zdrojů financování

Vypořádání ztráty

431 Hospodářský výsledek … 491 Účet indiv. podnikatele

X P-

úbytek zdrojů financování

V ostatních účetních jednotkách (státní podniky, družstva, s.r.o., a.s.)

U obchodní společnosti rozhoduje o rozdělení Valná hromada.

Část HV může být převedena do:

fondů – používají se účty skupiny 42 – P účty
421 Zákonný rezervní fond (a.s. a s.r.o. má příděl ze zákona)
427 Ostatní fondy (FKSP – fond kulturních a sociálních potřeb)

společníkům

zisk, který budeme společníkům vyplácet účtujeme na účet 364 Závazky ke společníkům při rozdělování zisku (P účet),

ztrátu, kterou budou muset společníci zaplatit, budeme účtovat na účet 354 Pohledávky za společníky při úhradě ztráty (A účet ),

na účet 428 Nerozdělený zisk minulých let nebo 429 Neuhrazená ztráta minulých let (P účty).

Příklad:

Zisk 120.000,- bude rozdělen dle rozhodnutí Valné hromady následovně:

10 % rezervní fond

20 % FKSP

60 % společníkům

zbytek – nerozdělený zisk.

 

 

431 HV ve schv. řízení 421 Zák. rezervní fond

PS 120.000,-

a) 12.000 a) 12.000

úbytek zdrojů financování přírůstek zdrojů financování

427 Ostatní fondy

b) 24.000 b) 24.000

úbytek zdrojů financování přírůstek zdrojů financování

364 Závazky ke společ. …

c) 72.000 c) 72.000

úbytek zdrojů financování přírůstek zdrojů financování

428 Nerozdělený zisk …

d) 12.000 d) 12.000

úbytek zdrojů financování přírůstek zdrojů financování

 

 

 

Příklad:

Ztráta 200.000,- bude vypořádána dle rozhodnutí Valné hromady následovně:

20 % bude čerpáno z rezervního fondu

50 % uhradí společníci

zbytek – neuhrazená ztráta z min. let.

421 Zák. rezervní fond 431 HV ve schv. řízení

PS 200.000,-

a) 40.000 a) 40.000

úbytek zdrojů financování

354 Pohledávky za společ. …

b) 100.000 b) 100.000

přírůstek pohledávek

429 Neuhrazená ztráta …

c) 60.000 c) 60.000

úbytek zdrojů financování

 

7.2. Závěrka

sestavují se dva základní závěrečně výkazy:

rozvaha

– údaje pro sestavení rozvahy se čerpají z účtu 702 Konečný účet rozvážný.

Rozvaha obsahuje:

aktiva (stálá, tj. dlouhodobý majetek a oběžná, tj. oběžný majetek)

pasiva (vlastní a cizí)

výkaz zisků a ztrát – výsledovka

– údaje pro sestavení výsledovky se čerpají z účtu 710 Účet zisků a ztrát

Výsledovka obsahuje:

náklady

výnosy

hospodářský výsledek (provozní, finanční, mimořádný)

Výkazy (rozvaha a výsledovka) obsahují stejné údaje jako účty 702, 710, ale jsou uspořádány v jiném, předepsaném členění (údaje se vypisují do předepsaných tiskopisů).