Základy společenských věd - Extrémistická hnutí

Autor: Sylva Štajnochrová

ÚVOD
   Projevy extremismu, jako radikálnějších postojů určitých skupin obyvatelstva vůči jiným sociálním skupinám, zejména pak k občanům s rozdílnou barvou pleti, se počaly v České republice projevovat po listopadu 1989. Původně byl tento jev připisován nestabilitě rodící se demokracie, ale naopak jelikož demokracie nemá mechanizmy, kterými by se mohla extremismu bránit jinak by se stala diktaturou, je extremismus průvodním jevem demokracie. Český extremismus je výrazně ovlivňován extremistickými projevy v zahraničí, zejména pak těmi které se projevují v Německu, Velké Británii a Rakousku.

CHARAKTERISTIKA EXTREMISMU
   Extremismus je často ve společnosti používaný pojem. Označujeme jím nenormální, nemorální a nebezpečnou trestnou činnost, kterou nechceme a nemůžeme tolerovat. Pohled na extremismus a extremistu je subjektivním názorem každého jednotlivce. Extrémisté nesouhlasí s kompromisy a odmítají základní normy, hodnoty a způsoby chování platné v aktuální společnosti. To jakým způsobem tyto normy odmítají, je dáno jejich povahou a osobním přístupem.
   V zásadě lze extremisty rozdělit do tří skupin:
 „První: usilují o realizaci svých ideálů a v menší či větší míře narušují zákon (např. militantní ekologové, odpůrci potratů...).
Druhá: pokoušejí se o prosazení svých idejí způsobem, který jim umožňuje platný právní řád (např. volebním vítězstvím).
Třetí: snaží se o realizaci svých protizákonných idejí protizákonnými a nelidskými způsoby.“/1

CHARAKTERISTIKA PRAVICOVÉHO A LEVICOVÉHO EXTREMISMU
   Politický extremismus je obvykle členěn na pravicový a levicový. Základní ideologie obou forem je podobná, tj. odmítání základních norem formujících současnou společnost. Důvodem vzniku a existence různých extremistických hnutí jsou odlišné ideologie.
Pravicový extremismus: jeho základním východiskem je rasismus, projevující se jako přesvědčení o biologické výjimečnosti a převaze bílého etnika. Argumentem jsou rasově-antropologické teorie poloviny minulého století z nichž čerpali ideologové Třetí říše. Nejhorším zločinem je podle pravicových extrémistů míšení bílé rasy s ostatními. Nejmilitantnější rasisté vidí nutnost vypuknutí „rasové svaté války“- RAHOWA jako rozhodující boj bílé rasy za přežití.
Nejtypičtější formy pravicového extremismu jsou rasismus, antisemitismus a s jistými modifikacemi fašismus, neofašismus, nacismus a neonacismus. Cílem pravicových hnutí je vítězství, které umožní vytvoření nové společnosti. Způsoby jakými k těmto ideálům chtějí dojít jsou různé od našeho dobrovolného přijetí jejich „správných“ myšlenek, přes boj proti nepřátelům, až k tomu nejhoršímu způsobu - k vyhlazovacím válkám.
   Levicově orientovaní extremisté stoji v opozici proti pravicově orientovaným hlavně z důvodu jejich rasové nesnášenlivosti. Dále předpokládají, že člověk je sám o sobě dobrý, ale je deformován zkaženou společností. Ultralevice vychází především z hesla francouzských revolucionářů „Libreté, égalité, fraternité“ (volnost, rovnost, bratrství). Příznivci levicového extremismu se pokoušejí o vytvoření společnosti, v níž by panovala naprostá rovnost mezi jejími členy, byli by vytvořeny vzájemné harmonické vztahy založené na principu dobré vůle a obětavosti. K vytvoření této společnosti chtějí dojít likvidací starého hierarchického uspořádání společnosti (odstranění ekonomických rozdílů a nerovností ve společnosti). Levicový extremismus je představován skupinami nejrůznějších ideologií – od „tradičních“ anarchistů přes stoupence trockistických a socialistických myšlenek až po stoupence maoismu a stalinismu. Některé ultralevicové skupiny se nezříkají ani teroristických metod.

HISTORIE VZNIKU EXTREMISMU  V ČR
V první polovině 80. let proniklo na Evropský kontinent skinheadské hnutí, které bylo již od počátku silně zastoupeno zejména v Německu a Itálii. Dominantní se stala fašistická ideologie. Koncem 80. let proniklo toto hnutí i do bývalého Československa, kde velmi rychle našlo své příznivce, ale nerozvíjelo se tak masivně. Tento rasově orientovaný trend se začal projevovat až v první polovině 90. let prostřednictvím tzv. kališníků, kteří, inspirováni hnutím Ku-klux-klanu,přešli na nacionálněsocialistické pozice. K masovému nárůstu této ideologie došlo po roce 1990, kdy demokracie umožnila těmto směrům plné rozvinutí. Záhy poté se extremistická hnutí, zejména hnutí skinheads, snažila očistit společnost od parazitujících a zejména barvou pleti odlišných spoluobčanů. Jako reakce na radikalizaci hnutí skinheads vzniklo ve světě také v 80. letech hnutí SHARP (Skinheads Against Racial Prejudice). Toto hnutí bylo protipólem rasistických skinheadů a jejich „programem“ je boj proti projevům rasismu a fašismu. Začátkem 90. let proniklo toto hnutí i k nám a začalo ovlivňovat názory v hnuti skinheads u nás. Hnutí SHARP existuje v ČR asi od roku 1995 a zatím není nijak silně zastoupeno.

TYPOLOGIE ČLENŮ A PŘÍZNIVCŮ EXTREMISTICKÝCH HNUTÍ
   K extremistickým hnutím se lidé přidávají většinou v době dospívání někdy mezi 15- 19 rokem. Podle mého názoru je to způsobeno tím, že se mladí lidé se chtějí odpoutat od rodičů a být jiní než oni, ne tak usedlí a plní starostí. Co je ovlivní, aby se přiklonili na „pravo“ nebo na „levo“ je, dle mého názoru, působení rodičů v raném vývoji a také kamarádů a lidí, se kterými se jedinec stýká. Potom už záleží jenom na něm se kterou ideologii se ztotožní.
   Institut pro výzkum veřejného mínění provedl v letech 1997-1998 výzkum zabývající se příčinami vzniku extemistických nálad. Na základě tohoto výzkumu je možné provést následující závěry:
     -   Většina extremistů jsou mladí lidé.
- Vůdčí osobnosti těchto hnutí jsou lidé vyznačující se sklonem k mesiášství a melagonii.
- Řadoví členové jsou především jedinci, kteří se dostali do nějaké tísně (např. problémy doma, ve škole).
- Nejrizikovější skupinou je mládež, jelikož nepociťuje strach o majetek, svým věkem přirozeně směřuje k radikalismu a k řešení chyb, které velmi citelně vnímá.
- Mladým lidem vyhovuje černobílé vidění světa, koncentrace problémů do jednoduchých hesel, hledání nepřítele, který je za vše odpovědný. Navrhovaná řešení problémů ve skupině jsou jednoduchá, zdánlivě řeší problém ihned a uspokojivě. /2
   Pohled na pravicově orientovaného extremistu slovy Roberta Mareše: „Mladí skinheads jsou převážně učni , dělníci, případně nezaměstnaní, maturitu má malá část z nich, vysokoškoláci jsou raritou. Mají sklon k jednoduchým silovým řešením problémů, v dnešní technologické společnosti se cítí spíše nejistě.“ Charakteristika pravicově orientovaných jedinců slovy doc. PhDr. Petra Macka, CSc.: „Jsou to mladí lidé kteří tíhnou k jasným definovaným strukturám a nejasnost či neurčitost je děsí. Potřebují jasně definované struktury z hlediska toho co je špatné a co dobré. Z toho plyne důraz pravicových extrémistů na pořádek a jasný řád.“
  Pohled na levici slovy Roberta Mareše: „ Stoupenci radikální levice bývají naproti tomu intelektuálního ražení, často studenti gymnázií a vysokých škol. Palčivě pociťují neduhy současného světa a nechtějí žít konzumním způsobem většinové společnosti. Tito lidé cítí zodpovědnost, solidaritu a upozorňují na ekonomické rozdíly mezi bohatým severem a chudým jihem“.

SKINHEADS
Počátky hnutí skinheads bychom našli ve druhé polovině šedesátých let ve Velké Británii. V té době dochází na trhu práce k významným změnám -v důsledku modernizace narůstá nezaměstnanost. V dělnických čtvrtích velkých měst vzniká nové hnutí dělnické mládeže. Jeho příslušníci většinou opovrhovali vzděláním, nesnášeli studenty, ostře se vyhraňovali proti hnutí hippies (tvořenému hlavně mládeží ze středních vrstev), nesnášeli také narkomany, kladli důraz především na svůj dělnický původ a vyžívali se ve rvačkách. Dělnický původ vyjadřovalo i typické oblečení těchto mladých lidí: vysoké těžké boty tzv. Marten’s (popřípadě pracovní boty s okovanou špičkou, jaké nosili dělníci v docích) podle bot se jim také přezdívalo „boot boys“ vojenské bundy „bombery“, džíny kšandy nošené přes košili a nakrátko ostříhané vlasy podle nichž se jim začalo říkat skinheads.
Tito „protoskinheads“  tehdy zcela nevýznamní, rasismus nevyznávali. Bylo to nepolitické hnutí, kterému šlo především o odlišení se od „lepší“ společnosti. Jejich hlavní zábavou bylo pití piva z něhož se stal kultovní napoj, vysedávání v hospůdkách a rockových klubech , rvačky a návštěvy fotbalových zápasů. Byli velmi tvrdí a společensky nepřizpůsobiví. Oblíbenou četbou byli ultralevicové publikace.
K radikalizaci hnutí došlo na počátku 80. let, kdy britská národně socialistická strana Národní fronta (NF) zneužila hnutí skinheads ve svůj prospěch. NF rekrutovala mladíky z ulice a využívala  je pro své pouliční bitky.  U mnoha skinheads došlo postupně k odklonu od původních ideálů. To postupně vedlo ke vzniku ideologie White power, která se otevřeně hlásila k nacionálnímu socialismu. Uvedené heslo se postupně stalo typické pro skupiny neonacistického typu, jako zástupné heslo rasové války. Skinheads si dlouho zachovali původní vnější znaky, které jsou na rozdíl o jiných mládežnických hnutí či módních stylů vysoce účelové. V poslední době však některé skupiny skinů typickou výstroj opouštějí a z nejrůznějších důvodů dávají přednost sportovnímu oblečení (nejčastěji značky Umbro).
   Mezi nejaktivnější organizace hnutí skinheads patří v současné době Bohemia Hammer Skins (B.H.S) a Blood and Honour (BaH)

BOHEMIA HAMMER SKINS (B.H.S.)
Oficiálně tato odnož neexistuje, odhaduje se, že má 500-800členů ve věkovém průměru20-25let. Vznikla v Brně v roce 1993 má povahu české pobočky nadnárodní organizace Hammer Skins, která vznikla v roce 1986 v USA. Ideologie vychází z neonacismu, nacionálního socialismu, rasismu a antisemitismu. Jejich heslo tzv. deset slov zní: „My musíme chránit existenci našich lidí a budoucnost našich bílých dětí! Bojujeme o přežití a holou existenci bílé rasy! Naše ideály jsou čisté a přímé jako naše árijské srdce! Hammer skins nebudou mít nikdy nic společného s politickou stranou!!“/3
Nedá se hovořit o otevřeném hnutí. B.H.S. jsou přísně vojensky organizovaní a jde o nejradikálnější hnutí vůbec založené na vůdcovském principu, ovšem nikoli na principu jednoho vůdce. Včele hnutí stojí skupina vedoucích místních skupin. Vůdčí a zakládající osobnosti užívají titulu „Activist“. Právě tito vybírají podle příslušných hledisek z řad sympatizantů členy „Support Group“. Je propracován přísný postup při výběru nových členů. V praxi přijímání nových členů probíhá tak, že učeň nebo student obdrží leták v němž je zván na koncert BHS, ale není ihned po příchodu kontaktován pouze pozorován, zda je dostatečně radikální, zda nekonzumuje v přílišné míře alkohol ( za alkohol však není považováno pivo), jak má vypracované tělo, zda hajluje a co je všechno ochoten při koncertu udělat. V následujícím dvou až tříletém zkušebním období je  sledován zda dodržuje Zákoník cti Hammer Skins: „Neužívej drogy, snaž se legálně získat zbraň a nauč se s ní zacházet, pracuj na své fyzické kondici, mluv co nejméně, buď ostražitý, důsledně prověřuj nové členy a neříkej nic jsi-li konfrontován se zákonem!“/4

BLOOD AND HONOUR (BaH)
Blood and Honour - Krev a čest vzniklo na počátku 80. let ve Velké Británii a otevřeně se hlásilo k myšlenkám národního socialismu a stalo se integrující silou v Evropě. Myšlenky tohoto hnutí začaly být reprezentovány v České republice v časopise – zinu Rahowa. Myšlenkové rozdíly BHS a BaH jsou nepatrné a často splývají.

WHITE ARIAN RESISTANCE (W.A.R.)
W.A.R.- Bílý árijský odpor, je mezinárodní teroristická extrémistická organizace. W.A.R. otevřeně hovoří o rasové válce za tím účelem vydaly několik publikací, jejichž názvy zřetelně napovídají o jejich charakteru: Výcvikový manuál pro pouliční boj, Zbraně pro každého a jejich použití atd.

Hnutí českých skinheads však zahrnuje nejenom ultrapravicové, ale i ultralevicové směry, mezi které patří S.H.A.R.P., Red Skins a další.

SKINHEADS AGAINST RACIAL PREJUDICE (S.H.A.R.P.)
   Jako reakce na radikalizaci hnutí skinheads vzniklo v roce 1986 v USA frakce hnutí skinheads pod názvem S.H.R.A.P. V programu tohoto hnutí je boj proti rozmachu rasismu a fašismu v samotném hnutí skinheads. SHARP vyjadřují ostrý protiklad všem rasově a fašisticky radikálním směrům hnutí skinheads. Hnutí SHARP existuje v České republice asi od roku 1995. SHARP nejsou nijak jednotně vedeni a organizováni. Základním postojem hnutí SHARP je odmítání rasové nenávisti, rasové výlučnosti a odmítání fašizujících tendencí hnutí skins jako takových. Z uvedených důvodů se SHARPS stávají objektem útoků BHS a dalších radikálních frakcí skins. Pokud jde o zástupné znaky hnutí SHARP toto hnutí nemá žádnou symboliku, od ostatních skinů se někdy liší účesem (delší vlasy vzadu na  krku) jinak nosí stejné boty „martensky“ i „bombry“ kožené bundy.

RED SKINS
Název je odvozen od typických červených doplňků a dalších rudých atributů vlastních tomuto hnutí. Jsou společně s neonacisty považováni za nejradikálnější a nejvíce nebezpečné. Vyznávají různé marxistické ideologie, jako je stalinismus, maoismus a trockismus. Příslušníci této frakce nosí oblečení sestávající se z červených bombrů a martensek. Jsou od ostatních členů hnutí skins zcela zásadně odlišeni.

PUNKS
Je hnutí mládeže které vzniklo koncem 60. a počátkem 70. let jako reakce na neúspěch filosofie HIPPIES. Je spojováno s novým rockovým směrem, který v té době vznikl. Je to styl s údernými texty, vyjadřující skepsi vůči současnému světu, pesimismus, ironii a snažícímu se provokovat společnost. Tento směr, který se nazývá punk ( slang. špatný, mizerný, uhozený apod.) se stal názvem hnutí. Jeho přívrženci se oblékají často provokujícím způsobem, který má hlavní cíl a to šokovat. Typické jsou ozdoby z řetízků, cvočků a kovových předmětů nezbytným doplňkem bývá i typická úprava účesu. Přívrženci tohoto hnutí mají kritický, až anarchistický přístup ke společnosti vyjádřený heslem: „ No future“. Jejich nepočetná část tzv. NAZI PUNKS participuje na akcích skinheads a účastní se společných akcí s anarchisty.

ANARCHISMUS
 Politické hnutí zdůrazňující naprostou svobodu a volnost jednotlivce a naprosté uplatňování svobody vůle. Pro tento cíl je odmítáno vše co těmto ideálům brání
(stát, autorita, disciplína pořádek, povinnosti atd.). Anarchismus byl ovlivněn ve 40. letech 19. století W. GODWINEM ve Velké Británii, potom zejména ve Francii, Španělsku, Itálii a Rusku. V současnosti má několik proudů:  individualistický, kolektivistický, anarchosyndikalistický, náboženský, a další.                                         Přívrženci tohoto myšlenkového směru odmítají funkci státu. Uspořádání společnosti spatřují ve vytvoření malých svépomocných komunit, kolektivně vlastnících výrobní prostředky. Jsou známy dva základní proudy: první, kteří připouštějí násilí k dosažení svého cíle a druzí, kteří násilí odmítají.

SQUAT
Kromě politických skupin různého ideového zabarvení patří k autonomnímu hnutí i aktivity stoupenců alternativního způsobu života v tzv. squattech. Squatt znamená nelegálně tj. bez svolení majitele obsazený objekt komunitou nejčastěji mladých lidí. Jde o způsob společenského protestu, který se rozšířil na přelomu 70. a 80. let v západní Evropě. Osazenstvo squattů tvoří nejenom mladí nezaměstnaní, bezdomovci, imigranti, ale i mladí intelektuálové, pro které je tento způsob života šancí odpoutat se od vlivu rodičů.

ZÁVĚR
  Důvodem, proč jsem se rozhodla napsat seminární práci o extremistických skupinách v České republice, je stále rostoucí počet mladých lidí hlásících se k nejrůznějším skupinám. Myslím si, že mnozí z nich se hlásí k různým názorovým a myšlenkový proudům, aniž by věděli co mají čekat a jaké jsou hlavní aktivity těchto členů. Je škoda, že se většinou tito lidé ani nezamyslí nad tím, jak by tato společnost vypadala, kdyby se  jejich „správné“ myšlenky dostaly k moci s celou svojí radikální silou. 
   Myslím, že není chybou toužit po odlišnosti  od „staré nemoderní společnosti“ nebo se pokusit o její změnu. I když se sama k žádnému proudu nehlásím, přesto si ale myslím, že každý tento proud upozorňuje na nějaké nedostatky dnešní společnosti. Podle mého názoru by bylo chybou je všechny „házet do jednoho koše“ s tím, že je to beztak jen „banda pubertálních výrostků“ a nezamyslet se nad tím co se tito mladí lidé snaží dát najevo svými radikálními postoji.  Na druhou stranu je ale pravdou, že extremistické skupiny mohou představovat veliké nebezpečí, o čemž jsme se mohli všichni přesvědčit v nedávné minulosti. Proto je důležité těmto skupinám nedávat příliš veliké šance, aby se dostaly k moci.
  Každý má možnost přispět ke změně této společnosti, je jenom na něm kterou cestu zvolí.

Citace:
1,2 - Chmelík, Jan : Extremismus a jeho právní a sociologické aspekty, Linde Praha a. s., právnické a ekonomické nakladatelství a knihkupectví Bohumily Hořínkové a Jana Tuláčka, 2001, str.12,14.
3,4 -  Chmelík, Jan: Symbolika extrémistických hnutí, nakladatelství Armex Praha ve spolupráci s Trivis, 2000, str. 13.

Použitá literatura:
1. Chmelík, Jan: Symbolika extremistických hnutí, nakladatelství Armex Praha ve spolupráci s Trivis, 2000.
2. Chmelík, Jan: Extremismus a jeho právní a sociologické aspekty, Linde Praha a. s., právnické a ekonomické nakladatelství Bohumily Hořínkové a Jana Tuláčka, 2001.
3. Akce levý hák: Kaizr,Patrik, Týden roč. 9,  č. 13,  25.3. 2002 s. 18 – 21.
4. Skinheads subkultura zničená ideologii: Mareš, Robert, Nová Přítomnost, 1997, č. 4, s.2 – 6.
5. Hnutí skinheads: Čermáková Jindra, Sedmá generace, 1998, č.6, s. 2 – 5.
6. Utopie stále živá-jakou roli u nás hraje mladá radikální levice:  Mareš, Robert, Nová Přítomnost, 1998, č.4, s. 2 – 6.
7.  Naci, naci, pacičky: Zeman, Radek, Mladý svět, 1999, č. 3, s. 22 – 25.
8. Skinheads-sociální choroba naší doby: Blažek, Pavel, Pátek Lidových novin 1998, č. 2, s. 8 – 10.