Dějepis - Benešovy dekrety

Autor: Přemysl Brada

Nejprve je nutné osvětlit,co to vlastně odsun byl a co bylo jeho účelem.Tento výraz (pochází z francouského transfer) tvoří součást výraziva mezinárodního práva a označuje se jím nucené přesídlení skupin obyvatelstva z území jednoho státu do státu druhého,aby bylo dosaženo rasové,etnické či náboženské jednoty obyvatelstva.Odsun probíhá pod mezinárodní kontrolou, která dbá na humální formu odsunu.Naproti tomu slovo vyhnání,které je používáno německou stranou,celkově hodnotí situaci jako protiprávní.

Myšlenka odsunu se objevila již v průběhu války a to jak mezi představiteli domácího tak zahraničního odboje.Odsun začal probíhat již od počátku května 1945 a skončil v roce 1947.Odsun by jsme mohli rozdělit do dvou fází.První fázi nazýváme jako tzv.Divoký odsun,který probíhal od května do srpna 1945 a Němci byli vystaveni krutému zacházení ponecháni svévoli tzv.revolucionářů.Druhá fáze probíhala již pod mezinárodní kontrolou po konferenci v Postupimi.Po odsunu zůstalo v Československu 185 000 němců antifašistů,osob ze smíšených manželství a osob,které byly v průmyslu nenahraditelné.Kritérium pro odsun nebyla národní příslušnost,ale postoj němců za války.“Nedokazovala se vina,ale nevina.“

Odsun němců je dnes spojován s Benešovými dekrety.Ač se to zdá neuvěřitelné,tak odsun u nás nebyl vůbec právně zakotven.Neexistuje žádný dekret,ve kterém by byl odsun právně upraven.Benešovy dekrety se staly v minulých letech předmětem sporů,které vyústily podáním žaloby k ústavnímu soudu.Žaloba se týkala platnosti Benešových dekretů.

Podle německé strany náležela zákonodárná moc podle ústavy z roku 1920 národ.shromáždění a jeho oběma sněmovnám.V době rozpuštění jedné sněmovny vykonával moc vládní ,výkonnou a zákonodárnou 24 členný výkonný výbor.Žádný jiný ústavní orgán než právě vyjmenované národní shromáždění,popř.jeho výkonný výbor nebyl nadán zákonodárnou pravomocí.Ať už byl Dr.Beneš čímkoli nebyl ani jako soukromá osoba ani jako prezident nadán zákonodárnou pravomocí.Beneš nebyl oprávněn dekrety vydávat,neboť nebyl podle ústavy za prezidenta zvolen.

Ústavní soud proti tomu namítl,že dekrety byly vydány v mezích oprávnění hlavy státu v době,kdy nebylo ustanoveno Národní shromáždění a tvoří platnou součást našeho právního řádu.Všechny dekrety prezidenta republiky byly posléze schváleny prozatímním Národním shromážděním a to zákonem ze dne 28.3.1946 č.57/1946 Sb.Dekrety tedy byly vydány ústavním způsobem,ústavním způsobem potvrzeny a jsou platnou součástí našeho právního řádu.

Prezident Beneš vydal 143 dekretů a jenom 12 z nich se týkalo němců. Sice neexistoval žádný dekret o odsunu,ale existovala četná nařízení o odsunu místního druhu.Kromě toho 3 Benešovy dekrety úzce souvisí s odsunem a tvoří dohromady prakticky vnitrostátní právní základ odsunu.

Jsou to :

Dekret č.33 z 2.8.1945 o ztrátě občanství Němců a Maďarů

Dekret č.27 ze 17.7.1945 o jednotném řízení vnitřního osídlení

Dekret č.137 ze 27.10.1945 o zajištění osob,které byly považovány za státně nespolehlivé.