maturitní otázky, seminárky a referáty

Chemie - Diamanty

Autor: Lukáš Krmíček

1. Použití:

zlomek diamantů se využívá na šperkařské účely (diamanty drahokamové kvality, které se obvykle brousí do tvaru briliantů) ostatní diamanty, jejichž kvalita a velikost neodpovídá požadavkům kladeným na klenotnické diamanty se označují jako průmyslové:

w výroba vrtných korunek, řezacích nástrojů (řezání cementu   konstrukcích, řezání skla), průvlaky pro tažení velmi tenkých drátků z tvrdých kovů pro potřeby elektroniky
w méně kvalitní diamanty a diamantový prach – výroba brusných materiálů, kotoučových pil a abrazív Vysoká cena klenotnických diamantů a později též využitelnost diamantu v mnoha průmyslových odvětvích vedly k nesčetným pokusům o jeho výrobu. Od roku 1955 se zásluhou firmy General Electric diamanty vyrábějí uměle. Výrobní postup vyvinutý uvedenou firmou spočíval v rozpouštění uhlíku v kovové tavenině, která byla potom vystavena působení vysokého tlaku, jenž vyvolal krystalizaci diamantu. Nejméně 15 zemí má technologii k výrobě umělých diamantů. Přírodní diamanty se nacházejí ve více než 35 zemích světa.

 

Nejslavnější diamant světa Koh-i-Noor Cullinan je největší nalezený diamant

(hora světla), je dnes součástí britských (3106 karátů). Byl rozřezán na 9 velkých

korunovačních klenotů. a 96 menších kamenů. Největší z nich

(530 karátů - na fotografii) je dnes v

majetku britské královské rodiny

2. Hlavní průmyslové typy ložisek:

Primární naleziště diamantů jsou spjata s kimberlity a eklogity. Z těchto hornin

diamant vyvětrává a hromadí se v reziduích, říčních i plážových sedimentech

(z těchto druhotných nalezišť pochází cca 90% světové produkce diamantů).

Protomagmatická ložiska diamantů se vyskytují zejména v kimberlitech, které tvoří

v horizontálním průřezu obvykle oválné, směrem dolů se zužující pně („komíny“).

Diamantonosné kimberlity geneticky souvisí se starými subdukčními zónami. Výstup

kimberlitového magmatu probíhal neobyčejně rychle, na povrchu se mohl projevit

mohutnou explozí, související s „prostřelením“ nejsvrchnějších částí zemské kůry.

 

 

A, diamantonosné proterozoické kimberlity – Západní Austrálie- tři diamantonosné provincie s více jak 100 kimberlitovými komíny- je zde největší diamantový důl na světě Argyle

Rusko - kimberlitový komín – Mir, Jakutsko

B, rýžoviska ve zvětralinovém plášti

– JAR– mezi Kimberley a Pretorií

Schéma kimberlitového komínu

eluviální rýžoviska – JAR

klastická sedimentární ložiska –

aluviální rýžoviska – řeky Vaal a

Orange

 

Diamanty se odedávna těžily na Indic-

kém poloostrově v okolí Haidarábádu

(2500 BC)

Historická těžba diamantů byla v In-donésii, na ostrově Borneo (od 7. stol.).

Další významná ložiska jsou v Kongu, Namibii, Angole, Botswaně, Ghaně, Brazílii – státy Minas Gerais a Bahia.

3. Stav a vývoj zásob za poslední období:

těžba v miliónech karátů (1 karát = 0,2 g)

 

Těžba (2001)

Těžba (2002)

Rezervní báze

USA

22,0

23,0

neuvedeno

Austrálie

13,1

13,1

230

Botswana

5,1

5,1

200

Čína

1,0

1,0

20

Kongo

9,1

9,1

350

Rusko

11,6

11,9

65

Jižní Afrika

6,7

6,7

150

Ostatní země

1,4

2,0

210

celkově

48,0

48,9

1 200

 

4. Hlavní světoví spotřebitelé:

V rozmezí roku 2000-2002:

USA

Kanada

Irsko

Čína

Austrálie

Ukrajina

5. Hlavní světoví producenti:

V rozmezí roku 2000-2002

USA

Austrálie

Čína

Kongo

Rusko

Jižní Afrika

Tyto státy vyprodukovaly celkem 70% z celkové světové produkce.

Zbytek tvoří např. Čína, Korea, Německo, Indie.

6. Ceny a jejich vývoj:

Diamant se považuje za strategickou surovinu.

Tvoří se společnosti, které určují celosvětový trend, nárůst či pokles ceny diamantů.

OPEC (The Organization of Petroleum Exporting Countries)

CSO (Central Selling Organization) - tato organizace je kontrolována firmou De Beers

ceny diamantů:

Ceny jsou závislé na velikosti a kvalitě diamantu, jestli se využije ve šperkařství

nebo bude mít průmyslové využití. Cena závisí také na tom, je-li diamant

syntetický nebo přírodní.

Ceny diamantů v roce 2001:

přírodní diamant pro průmyslové využití: od 0,30$ - 7$ za karát

přír.dimant pro prům. využití (větší velikost): okolo 200$ za karát

syntetické diamanty na leštění: 0,40$ - 1$ za karát

syntetické diamanty větší velikosti: 1,50$ - 3,50$ za karát

velké syntetické krystaly pro speciální aplikace: několik stovek dolarů

Ceny diamantů se od roku 2000–2002 pohybovaly zhruba ve stejných cenových intervalech. V roce 2000 byla cena přírodních diamantů pro průmyslové využití

stanovena od hranice 0,45$ - 7$ za karát. V roce 2002 se pohybovala od 0,40$ - 7$

za karát. Dochází tedy k nízkému výkyvu cen, který se projeví pouze při velkých

odběrech spotřebiteli.

Pro srovnání, ceny umělých průmyslových diamantů v roce 1954 a 1974:

rok 1954 – 9,77$ za karát

rok 1974 – 5,95$ za karát

 

7. Seznam zdrojů informací:

EVANS, M. A. (1993): Ore geology and industrial minerále. - Blackwell science. Oxford.

KUŽVART, M. (1986): Geologie ložisek nerostných surovin. - UK v Praze. Praha

ZIMÁK, J. (1998): Mineralogie a petrografie. - Univerzita Palackého v Olomouci. Olomouc

ZIMÁK, J. (2001): Ložiska nerostných surovin. - Univerzita Palackého v Olomouci. Olomouc

http://minerals.usgs.gov/minerals/pubs/commodity/diamond/#pubs

http://www.debeersgroup.com/homePage/dbHomePage.asp

http://www.provant.be/diamant/

http://www.sci.muni.cz/~vavra/mineralogie/minindex.htm