Český jazyk - 60. léta - Pražské jaro

Autor: Alena Svačinová

 Atmosféra doby: ve 2. polovině 50. let se celé socialistické společenství dostává do

vážné krize

• je to období od roku 1956 – 1968 (Pražské jaro – příjezd vojsk Varšavské smlouvy do Prahy)

• všechny socialistické země, které byly satelitem SSSR zahájili proces destalinizace ( Stalin mrtev, prohlášen za diktátora =►postupné uvolňování)

• všechny země žádali právo kráčet ke komunismu vlastní cestou

• vedoucí úloha KS ve státě je zachována, nastalo postupné uvolňování v oblasti politické (do vedení nastupuje mladší generace tzv. reformátorů, kteří byly přístupnější k dialogům), v oblasti hospodářské (bylo povoleno soukromé vlastnictví – trafika,…) v oblasti kultury (vzniká řada soukromých časopisů, čilé jsou kontakty umělců se západním světem)

• tato cesta ke svobodě (demokracii) musela být násilně přerušena

OSMAŠEDESÁTÝ: Alexander Dubček – byl považován za představitele reformních

Komunistů

• jeho oblibu mu získalo neoficiální vystupování, otevřenost, srdečnost, zároveň byl velmi nerozhodný a naivně důvěřoval SSSR

• bylo zřejmé, že probuzená občanská aktivita směřuje dál než představy reformních komunistů a ti se tak ocitly v kleštích

21. 8. 1968 – vojenská invaze, 750 000 vojáků, Vojska Varšavské smlouvy

• vypukl spontánní odpor obyvatelstva, reformní komunisté deportováni do Moskvy

• po jejich návratu obyvatelé volali: Jsme s vámi, buďte s námi

leden 69 – sebeupálení (protest proti příjezdu Rudé armády) Jana Palacha studenta

filosofické fakulty KU

únor 69 – Jan Zajíc ze Šumavy – sebeupálení

březen 69 – MS v hokeji, čeští reprezentanti porazili SSSR

srpen 69 – první výročí okupace, davy demonstrovali v Praze, násilím rozehnány

Kulturní atmosféra: vliv médií na celospolečenské dění

• konají se sjezdy spisovatelů a literární konference (Jaroslav Seifert zvolen do čela spisovatelů – předseda)

• vzniká řada časopisů Host do domu (příspěvky brněnských autorů) Tvář (pražský časopis, v redakci pracovali pozdější signatáři Charty 77)

Poezie: široké žánrové spektrum:

1. vlivy beatnické poezie (Václav Hrabě)

2. poezie všedního dne (Josef Kainar)

3. vyznavači českého undergroundu (Ivan Martin Jirous)

4. experimentální poezie (Ivan Wernisch)

5. čistě lyrická poezie (Jan Skácel)

1. Vlivy betanické poezie:

Václav Hrabě – nedožil se ani 25. narozenin, zemřel na otravu svítiplynem

• pocházel z Lochovic na Berounsku

• od SŠ láska k literatuře a hudbě

• oba své zájmy rozvíjel v Praze, kde studoval literaturu a dějiny, hrál na saxofon a klarinet v různých jazzových kapelách, miloval jazz a blues

• Obraz jeho poezie: oficiální kritika se snažila zničit kult básníka milovaného mládeží, díky péči jeho přátel poezie vyšla

• 3 sbírky, nejznámější Blues pro bláznivou holku, Blues v modré a bílé, Stop time

Charakter: volný verš, který se řídí pouze melodií (vnitřní, připomínající

blues)

• připomíná improvizaci, upřímná výpověď o vlastním životě, typický projev mládí, odsuzuje kompromisy, konzumenty, stereotyp, snoby, vypočítavost, faleš

• téma láska, noc a den

2. Poezie všedního dne:

Josef Kainar – vstoupil do literatury se skupinou 42 (odklon od generace

meziválečné)

• pocházel z Moravy, ale působil v Praze

• básník, ale i dramatik, malíř (kresli karikatury do časopisů)

• u sbírek si sám dělal karikatury

• sbírky: Nové mýty, Člověka hořce mám rád, Lazar a píseň

poezie všedního dne: motivy práce obyčejných profesí, všední život v šedivých

městech, problémy života (rozvody)

Stříhali do hola malého chlapečka - nejznámější Kainarova báseň pochází ze

sbírky Nové mýty

• patetické i nepatetické výrazy

• nenajdeme porozumění, jsme obětí

• báseň má existenciální rysy

• už mu to začalo = vstoupil do života

4. Experimentální poezie:

Ivan Wernisch – dosud žijící básník (Č4 str. 139)

• za experiment leze považovat kombinaci ČJ a NJ v básnickém textu

• černý humor, absurdita, groteska

• není hranice mezi poezií a prózou

• sbírka Loutky

Karel Šiktanc – dosud žijící básník

• tvorba vydána až po sametové revoluci, za totality zákaz vydávat

• nyní tvorba pohádek

• Královské pohádky (r. 1994) – O zlé a dobré vodě

Soubor sbírek Utopenejch vočí – typický prostředek je využívání bohatství synonym ČJ, kroužení, opakování motivů, zvukomalba

5. Čistě lyrická poezie

Jan Skácel – pocházel z Moravy

• působil jako redaktor brněnského časopisu Host do domu

• první sbírka až v 35 letech Kolik příležitostí má růže (podle letáku v tramvaji)

• po srpnu 1968 mu byla publikační činnost zakázána, pro osobní postoj – odmítnutí normalizace

• publikuje v samizdatu

• po srpnu 68 jsou 3 proudy literatury:

• 1. oficiální

• 2. exilová

• 3. samizdatová

• kompletní vydání Skácelovy tvorby se objevuje až po sametové revoluci

Charakteristika poezie: čistě lyrická poezie, pokorná (pokora básníka před

světem, lidmi, přírodou)

• hlavními motivy příroda, podzim, vzpomínky na dětství, práce na vinicích, víno

• vytváří neologismy (smuténka, zátopolí)

Próza 60. let: široké žánrové spektrum

1. Nová vlna s válečnou tématikou: Ladislav Fuks, Arnošt Lustig, Norbert Frýd,

Jan Otčenášek, Josef Škvorecký (Zbabělci)

Vladimír Körner – Adleheit

• Zánik samoty Berghof

• Válečná tématika se objevuje i ve filmu

2. Psychologická próza: nastupují autorky ženy

• obrovská čtenářská popularita

Valja Stýblová – Mně soudila noc

• Dopis Kláře

Eva Kantůrková – Smuteční slavnost – zfilmováno s Ivou Chýlkovou

Přítelkyně z domu smutku

3. Historická próza:

Jiří Šotola – Tovaryšstvo Ježíšovo

Václav Kaplický – Kladivo na čarodějnice

4. Společenský román:

Milan Kundera – Žert

Vladimír Páral – píše i oficiální literaturu

5. Literatura faktu:

Miroslav Ivanov – zkoumá historii literatury

• Kniha jiskření – ½ život B. Němcové, ½ život K. H. Máchy

Zdeněk Mahler – Katedrála – o chrámu Sv. Víta

• Spirituál bílého muže – život A. Dvořáka a jeho působení

v Americe

6. Samostatně stojící autoři:

Bohumil Hrabal

Zlatá kapitola filmu a divadla v 60. letech:

Film: nová vlna režisérů

• vzniká z paradoxní situace: na jedné straně film pracuje bez finančního a technického omezení

• na druhé straně platí různá omezení, nedováží se žádné zahraniční filmy (italské komedie, francouzské milostné filmy na fakultách filmu)

Filmoví režiséři:

Jiří Menzel – Ostře sledované vlaky – získal za ně Oskara

• natočeno podle Hrabalovi předlohy

• vybírá si obtížné literární předlohy, je jakýmsi dvorním režisérem Bohumila Hrabala

• Postřižiny a Slavnosti sněženek

• od Vančury Rozmarné léto

Miloš Forman – vystudoval FAMU

• měl mnoho nápadů na scénáře, ale zároveň chtěl být režisérem

• Konkurz – první film, byl to dokument o konkurzu zpěvačky do Semaforu. Ověřil si práci s herci i neherci =► velký přínos

• další úspěšné filmy: Hoří má panenko

• Veselý film o smutných věcech – odehrává se na hasičském bále

• Lásky jedné plavovlásky – legrace o tom, jak se hudebník seznámí s dívkou

• v 60. letech odchází do Ameriky =► kritika poukazuje, že se se svými typicky českými tématy za mořem neprosadí, ale nastal pravý opak

• čerpá z historických a literárních námětů

• Vlasy – muzikál o válce ve Vietnamu a o květinových dětech

• Valmont – zfilmované Nebezpečné známosti

• Amadeus – život W. A. Mozarta

• Přelet přes kukaččí hnízdo – román Vyhoďte ho z kola ven od Kena Kessyho

• Lid versus Lary Flint – o svobodě slova v Americe

Jan Kádár a Elmar Klos – Obchod na korze (obodobí Slovenského štátu), získali

Oskara, dnes se počítá na Slovensko

Karel Kachyňa – Sestřičky, Kráva, Kočár do Vídně

František Vláčil – z Brna, studoval estetiku

• Markéta Lazarová od Vančury

• vybírá si většinou historické náměty

• Údolí včel – Vladimír Körner

• Holubice

• pro jeho tvorbu je typická propracovanost vizuální stránky

Vojtěch Jasný – Všichni dobří rodáci – vesnice 50. let

Jaromil Jireš – Žert (Kundera), Valérie a týden divů (Nezval)

Juraj Herz – Petrolejové lampy, Spalovač mrtvol

Ladislav Rychman – Starci na chmelu

Věra Chytilová – začínala hodně avantgardně

• Kopytem sem kopytem tam, Sedmikrásky, Hra o jablku

Kapitola animovaného filmu:

Jiří Trnka – vypadal nevlídně, měl velkou jizvu, byl levák, od 3 let měl umělecký talent,

velkou představivost, šel na umělecko průmyslovou školu do Prahy

• po válce začal ilustrovat knížky (Seifert – Maminka)

• zfilmoval Staré pověsti české

Břetislav Pojar – Pane pojďte si hrát

Jiří Barta – Krysař, Zaniklý svět rukavic

Rozvíjí se divadlo tzv. malých forem:

Divadlo Semafor – 7 malých forem, Suchý, Šlitr (umírá)

• Suchý přibírá novou partnerku Jitku Molavcovou

• Další dvojice Šimek, Grossman (umírá)

• Josef Dvořák, Petr Nárožný

• Slavná představení: Jonáš a tingl tangl, Kytice

Divadlo na Zábradlí – působil zde Václav Havel jako dramatik – psal scénáře

• divadlo se zaměřuje také na ruské autory kritického realismu (Gogol, Čechov)

• Petr Lébl z moderní doby významný režisér, spáchal však sebevraždu

• Část herců odešla a vytvořila Divadlo bez Zábradlí

Divadlo Reduta – studentské divadlo, večery autorského čtení, Ivan Vyskočil –

významný režisér

Divadlo Járy Cimrmana – Smoljak, Svěrák

• první půlka je vždy přednáška

• Dobytí severního pólu