maturitní otázky, seminárky a referáty
Základy společenských věd - Základy politologie (2007)
Autor: Zuzana Kadavá
předmět
politologie-vědecká disciplína zabývající se studiem politiky
-předmětem je fungování státu,polit.systémů,mocenských a vládních institucí,polit.chování lidí,moc a
autorita,vztahy mezi státy
-věda??hovoří se o „povolání“či „řemesle“,ptz politologie nemá zákony ani řídící principy
politik-prezentuje své názory ve sněmovně
-je volen lidmi,hlasuje o zákonech
-politiku dělá prakticky
politolog-sleduje činnost těch,kt.se účastní politiky
-předmětem jeho zájmu je fungování státu a institucí,polit.organizací
-politiku dělá teoreticky
pojem
-původ v řečtině
polis=řecký městský stát
logos=věda,rozum
problémy,kt.řeší politologie
1)fungování státu
2)vztahy mezi státy
3)moc a autorita
4)volební právo
5)spravedlnost
6)ústava
7)lidská práva
8)ideologie
9)politické chování
10)polit.systémy
vývoj
-zkoumání politiky(umění řídit stát)má počátek v antickém Řecku a prohloubilo se v renesanci. Politologie bývala součástí filozofie, jako samostatná věda se rozvíjí na přelomu 19./20.století v USA. Celosvětově se rozšířila až po 2.sv.válce.
založení a vývoj politologie v USA
-vznik politologie v 19.století současně i ve Francii
1857: 1.katedra na Kolumbijské univerzitě(historie a polit.vědy)
1880: příchod Johna Burgesse,kt.studoval politologii ve Francii
1903: Asociace polit.věd
-rozhodujícím podnětem v rozvoji polit.byl „objev“ Waltera Bagehota(Brit),že polit.instituce a formální struktury závisejí na neformálním prostředí,kt.je obklopuje(kultura,chování)
20.stol.:-rozmanitost politologie,důraz na empirickou politol.,která je oproštěna od hodnot
-1.instituce v tomto směru:Chicagská škola politologie(1920-40),představitelé:Charles Merriam, Harold Lasswell
2.sv.válka-reakce na nové otázky a problémy,k řešení potřeba společenských věd a politologie
-rozvoj kvantitativní obsahové analýzy pro monitoring zahraničního tisku
-studium nepřátelské propagandy
po 2.sv.válce-Studená válka: (poč.50-80.léta)
-roste význam empirického výzkumu,omezení cestování,obchodu,…
současnost:-orientace do všech oblastí,žádná není dominantní
-zaměření spíše na legislativu a legalitu
Vznik a vývoj politologie v Evropě
-vznik spojen s rostoucí demokratizací a vznikem sociálního státu
Francie:
1871:Škola svobodných věd-zkoumá instituce a právo
-zakl. Emil Boumy, Paul Janet(„Dějiny vědy politické“)
30.léta:konstitucionalismus=ústavní právo
-George Burdeau
Anglie:
1895:Londýnská škola ekonomiky a politických věd
-1.profesor pilit. Graham Wallas
Německo:
-ovlivněno nacismem
-Klaus von Beyme-politická teorie
-Fritz Scharpf-teorie her a racionální volby
Rakousko:
Friedrich August Hayek
Karl Popper(„Otevřená společnost a její nepřátelé)
Joseph Schumpeter
České politické myšlení
První fáze-do 19.stol.:
-období reformace důležité z hlediska vývoje lidských práv a svobod
Jan Hus-požaduje právo na svobodný výklad Písma
Petr Chelčický -kritika rozvrstvení společnosti
Jiří z Poděbrad-rozvoj evropanské myšlenky
J.A.Komenský-myšlenky vševědy-pansofie a panharmonie-návrh vytvoření svět.monarchie
Frant.Palacký-konstitucionalismus
Druhá fáze-pol.20.stol.:
T.G.Masaryk-humanita vyúsťuje v demokracii,nutnost polit.vzdělání
Edvard Beneš-problematika politického stranictví
Inocenc Arnošt Bláha-politická sociologie
Josef Ludvík Fischer-vychází z kritického posouzení soudobé společnosti,snaha o formulaci požadavků tzv.skladebné společnosti
František Weyr
Zdeněk Neubauer-nejvýznamnější politologická práce 1.pol.20.stol.u nás:“Státověda a theorie politiky“z r.1946
Třetí fáze-po únoru 48:
-úplná likvidace zárodků vznikající polit.vědy
a)politologové odešlí do exilu: Gaďourek,Krejčí,Tříska,Nehněvajsa
b)domácí:Čermák,Klokočka,Kroupa,Zbořil
c)příbuzenské obory:Bělohradský,Havel,Komárková
d)nastup.gener.:Fiala,Novák
Z dějin politologie
Sókratés(469-399přn)byl prvním antickým filozofem,kt.zdůrazňoval nezbytnost vědomostí v politickém životě
Platón(427-347přnl)se ve spise“ústava“pokusil vyložit polit.teorii.Jeho vize spočívala v e striktním oddělení jednotlivých společenských tříd.Ideální státní formou byla monarchie nebo aristokracie,v níž vládnou ti,co znají pravdu a vědí,co je pro společnost nejlepší.Vědění a schopnost vládnout jsou nadřazeny umění i zákonům.
Aristotelés(384-322přnl)odmítl projekt ideálního státu,proti němu postavil stát založený na ústavě a zákonech.spis „Politika“ znamenal velký mezník ve vývoji polit.vědy. Jsou v něm shromážděna fakta o tehdy známých státech,jejich uspořádání a třídění dle typu ústav.Podle Aristotela je správné uspořádání takové,v němž se rozhoduje v zájmu celku,což bylo v souladu s tehdejší otrokářskou demokracií.
Tomáš Akvinský(1225-1274)uvedl ve středověku Aristotelův racionální pohled na svět do souladu s křesťanstvím.
renesance:
Niccolo Machiavelli(1469-1527)se zabýval politickou vědou,pocházel z Florencie.Ve spisu „Vladař“se věnuje ospravedlnění moci a vztahu mezi úspěšnou politikou a křesťanskou morálkou.Politika by se neměla zatěžovat morálkou.
racionalismus a osvícenství(17.a 18.stol.):
Thomas Hobbes(1588-1627) a John Locke(1632-1704)představili smluvní teorii státu,podle níž stát vzniká jako výtvor racionálně myslících jedinců,kteří se rozhodli hájit svá práva společně.Zásada dělení moci.
Charles de Montesquieu(1689-1755)-Francouz,spis „Duch zákonů“,rozvedl teorii o dělení moci.
Jean Jacques Rousseau(1712-1778)měl svým spisem „O společenské smlouvě“vliv na formování moderní demokracie,definuje demokr.jako přímou účast lidu na zákonodárné a výkonné moci.
Immanuel Kant(1724-1804)v politice považoval za nezbytný mravní zákon,vize trvalého míru.
Karl Marx(1818-1883)-materialistické pojetí dějin,idea proletářské revoluce,kt.svrhne kapitalismus,předpoklad pro budování beztřídní společnosti prostřednictvím diktatury proletariátu.
Max Weber(1864-1920)byl protikladem k marxismu,kapitalismus je podle něj důsledkem křes´tanské askeze a střídmosti,se kterou lid rozmnožují Bohem svěřený majetek.
Politika
-má vést ke správnému řízení státu
-činnost
-velmi diskutabilní
-souvisí s polit.stranami,aby zde byl střet zájmů a programu
program:-týká se všech oblastí společnosti,jsou to představy řízení státu,zaměřeny na určité časové období
-např.pragmatický:snaží se uspokojit zájmy občanů,v popředí je užitečnost
antipolit.chápání:-náboženský základ,řeší se obecné principy(válka,hlad),upřednostňuje morálku před užitečností
negativistické pojetí politiky:-politika chápána pouze jako uspokojení moci,lidé objekty manipulace
fundamentalistická politika:-přehnaně konzervativní směry,kt.trvají na dodržování idejí,spojeno s náboženstvím
politické strany
-dobrovolná sdružení občanů,podílejí se na polit.životě,jsou odděleny od státu,nesmějí se ozbrojovat
funkce:
zprostředkovatelská(most mezi lidmi a vládou)
socializační(diskuse,kompromis)
mobilizační(přesvědčování k účasti na volbách)
výběrová(polit.elita)
ústavní(fce při ustanovení vlády)
-politické strany se dělí podle ideologií a politického spektra
politické spektrum
|
Levice |
Pravice |
|
|
|
Priority |
Sociální politika a jistoty |
Podpora podnik.aktivit |
Stát |
Sociálně odpovědný a silný |
Minimalizace kompetencí státu |
Rovnost |
Výsledků |
Příležitostí |
Člověk |
Kolektiv |
Jednotlivec |
Ekonomie |
St.ochranářství,regulace trhu |
Liberalizace a deregulace |
Ek.priority |
Odstranění nezaměstnanosti |
Snížení inflace |
společnost |
splynutí |
Oddělení |
ideologie
-soustava idejí,názorů,teorií,kt.se soustřeďují na problematiku společnosti
-doktrína=soustava vědeckých principů na konkrétní problém
-řeší 4základní fce:1)vysvětlovací-pomáhají vysvětlovat polit.události
2)hodnotící-poskytuje žebříčky hodnot
3)orientační-poskytuje vědomí identity-uvědomím si,že někam patřím
4)programová-nabízí základní rysy polit.programu
liberalismus
-preferuje polit.a osobní svobody
-omezuje moc státu
-od 17.st.v Anglii
-člověka chápe jako egoistu
-Hobes,Locke
2 směry:1)klasický=ekonomický
-vznik v Anglii
-Adam Smith-myšlenka neviditelné ruky trhu,stát by neměl do trhu vstupovat,morální hodnoty jdou stranou
2)moderní=sociální
-cílem je důraz na individuální svobodu,snižování nezaměstnanosti,stát zajišťuje daně,mezinár.obchod,…
konzervatismus
=zachování
-snaha přebírat způsoby chování z tradic
-staví se proti revolucím a reformám
-zakl.Edmont Burke
-2 proudy:1)tradiční
-zdůrazňuje tradiční hodnotu,smíšená ekonomie,vychází z Burkeho
2)libertariánský
-tržní ekonomika,linie svobodného trhu,směr Margharet Thatcherové
křesťanská sociální nauka
-církev se ústy papeže vyjadřuje ke změnám společnosti
socialismus
-ideál spravedlnosti a bratrství
-kritizuje kapitalismus,kde se nedělí spravedlivě
-odmítá individualitu,vše má být plánováno státem
-ekonomicky zaměřen
-individuality se mají podřídit většině
-odmítá soukromé vlastnictví
-zdůrazňuje spolupráci a solidaritu v kolektivu
třídy:dělníci,rolníci,pracující inteligence
komunismus
-utopická ideologie
-vše ve společnosti lze rozdělit a naplánovat
-beztřídní společnost
-vize:člověku se rozděluje dle jeho potřeb
-odměnou za práci nejsou peníze,ale potřebná věc
-vývoj společnosti po spirále,zpět k prvopospolné spol.
-předchůdcem je socialismus
-Karl Marx,Friedrich Engels-zakl.komunistického hnutí,sepsali manifest
fašismus
-diktátorská forma vlády
-nacionálně-šovinistické hnutí-sjednocení vrstev
-souvisí s ním nacismus-nadřazenost jedné rasy,využívá davového chování lidí
-absolutní vláda
-3principy:jednota,autorita,povinnost
rasismus
-nerovnost lidské rasy,dovolává se biologických rozdílů
-nižší rasy znehodnocují rasy vyšší—likvidace nižších ras
-diskriminace:-právní,politická,ekonomická,společenská,kulturní
-vývoj:
1)Gobineau:rozdělil lidi na rasy dle hierarchie:bílá,žlutá,černá
2)Chamberlain:vyvyšuje árijskou rasu
3)Hitler:proti Židům,Romům,Slovanům
4)sociální darwinismus:přežívají silnější jedinci,slabší se likvidují
5)1951:dokument UESCO:lidé pochází z homo sapiens,jsou si rovni
6)1965:valné shromáždění OSN přijalo úmluvu o odstranění všech forem rasismu
7)JAR:arparteid-rozdělení dle ras,končí díky Mandelovi
8)USA:po 2.sv.v. se rasismus rozbujel,vycházelo to z otroctví černochů
nacionalismus
-propagace vlastního národa
-zakl.Herder(důraz na příslušnost k určitému národu), Massini
-radikalismus
anarchismus
-odmítá státní moc,právní řád
-svoboda jedince
-dělení:
1)individualistický-čl.prosazuje svoji individuální svobodu
Stirner
2)kolektivistický-čl.má mít svobody
Bakunin
-mutualismus-zakl.Proudhon:“Vlastnictví je krádež“
feminismus
-nejmladší ideologie
-usiluje o rovnoprávnost žen s muži
-gender.sociální aspekty pohlaví
-Mary Wollstonecraft-1972-„Obrana práv žen“
-volební právo:1893-Nový Zéland-první stát,1971-Švýcarsko-poslední stát
-cílem je šířit osvětu ohledně násil,potratů,..
enviromentalismus
-vztahy mezi společností a životním prostředí
-ekologické aktivity
Teorie vzniku státu
Archeologické nálezy dokládají vznik státu kolem r.6000přnl,psané a obrázkové hovoří o r.4000přnl.
Evropa-řecké polis-r.800-320přnl.
Moderní stát v Evropě-16-17stol.(oddělování veřejné moci od panovnické,vznik oblasti politiky a ekonomiky,byrokracie,daní,armády,…).Vznik prvních ekonomických teorií-merkantilismu a fyziokratismu.
Na vznik státu neexistuje jednotný názor.Existuje několik teorií:
náboženská: nejstarší výklad o vzniku státu,vychází z božského původu státu,respektive panovníka,kt.v něm vládne.Stát vznikl a existuje jako boží vůle a odráží v sobě boží dokonalost.
patriarchální: stát vznikl postupným rozšiřováním rodiny,státní moc monarchy odpovídá moci otce nad rodinou.
mocenská: pojetí státu je inspirováno přírodou a chápe stát jako vládu silnějšího nad slabšími.Předpokládá,že lidé jsou od narození náchylní k vládnutí nebo ovládání.
násilí: vysvětluje stát jako produkt uplatnění síly.
smluvní: stát vznikl smlouvou mezi lidmi,na základě které lidé zrušili přirozený stav ,zorganizovali se a založili stát.Každý občan se přitom zřekl části své suverenity ve prospěch celku.
Lidská práva
-práva fyzických osob,kt.vyplívají z pouhé příslušnosti k lidskému rodu.týkají se oblastí,v nichž jedinec nemá podléhat kontrole státu,pokud zároveň respektuje zákony.Vyplývají z lidské přirozenosti a principů humanity.
-př.:právo na život,osobní svobodu a bezpečnost,rovnost lidí,svoboda pohybu a pobytu,právo shromažďování,zákaz mučení,…
-svoboda:stav bytosti jednající pouze ze své vlastní vůle,nezávisle na jakémkoli vnějším donucení.Vedle rozumu nejvyšší atribut člověka
-lidská pr.jsou:univerzální(platná pro všechny),nezrušitelná a nezcizitelná(nelze je odejmout),nepromlčitelná(nepřijdeme o ně nevykonáním),nezadatelná(nemůžeme se jich vzdát)
vývoj:
1215:anglická Magna charta libertatum-omezení pravomoci krále angl.barony
1776:Deklarace nezávislosti USA+1789:Deklarace práv člověka a občana-Francie---vycházejí z teze,že lidé jsou ve své přirozenosti nositeli práv nezávislých od st.moci a existujících nad státem
10.12.1948:Všeobecná deklarace lidských práv
1950:Evropská úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod