Základy společenských věd - Základy ekonomiky, poptávka a nabídka

Autor: Petr Čech

Ekonomie - věda o nejobecnějších souvislostech hospodářského života společnosti
Lidé vystupují v ekonomii jako subjekty:
1) vláda zasahuje svou činností do ekonomiky významně, rozumíme jí i orgány státní správy na všech stupních (městské okresní úřady), ovlivňuje ekonomiku vydáváním obecných pravidel (vyhlášky, zákony)
2) podniky organizují podnikání (chtějí zisk)
- majitel je soukromé firmy
- ředitel je státní firmy
3) domácnosti, rodiny, jednotlivci disponují důchody (veškerý příjem), důchody vydávají za co chtějí, z úspor mohou pořizovat kapitál

Všechny subjekty se setkávají na trhu. Vztahy mezi subjekty v nichž jde o prodej = trh

Rozdělení trhu:
1) trh statků a služeb
2) trh práce (lidé nabízejí firmám svou pracovní sílu)
3) trh finanční (poskytování úvěru a jeho splácení i s úrokem)

Úrok je cenou úvěru, úvěrů je n.
Zvláštní formou je trh cenných papírů.

Mikroekonomie - chování subjektů na trzích
Makroekonomie - zabývá se chováním ekonomiky jako celku (vzestup, inflace)

Volné statky - máme je k dispozici, nemusíme nic vynakládat k jejich dosažení
Vzácné statky - dostupné v omezeném množství, pokud je lidé vyrobily jsou výrobky (vyžadují lidskou práci, nástroje, suroviny = výrobní zdroje)
Užitečnost - vhodnost předmětu k chtěné činnosti člověka
Výrobky jsou vždy vzácné statky (k jejich výrobě jsou nutné vzácné zdroje). Vzácné zdroje vyvolávají nutnost volby. Lidé se nacházejí v podmínkách vzácnosti. Lidé jsou vynalézaví a chtějí vzácnost snižovat.

Posloupnost ekonomických systémů
zvyková ek., příkazová ek., tržní ek.

Služby
Jsou užitečné činnosti, které jedni lidé provádějí pro druhé, uspokojují svým průběhem, rozdělujeme hmotné nebo nehmotné. Duchovní produkty (mohou být výrobky i služby, jsou vzácné)

Ekonomika - věda o tom, jak se lidé rozhodují v podmínkách vzácnosti a jaké činnosti vykonávají k jejich překonávání.

Produkční možnosti
graf

Vzdalováním přímky od středu je ekonomický růst.

Náklady příležitosti
Můžeme je vyjadřovat pomocí výrobních zdrojů, peněz, času. Náklady příležitosti určitého rozhodnutí o použití zdrojů představuje užitek z nejvýhodnějšího jiného užití daných zdrojů (mám 10Kč, buď hranolky nebo zmrzlinu). Je to tedy cena statku či služby vyjádřená jako obětovaná příležitost získat z daných zdrojů nejlepší z jiných možných užitků. viz obrázek - nákladem obětované příležitosti výroby 1 auta je 100 párů bot

Výhoda absolutní
Jeden výrobce má větší produktivitu práce než druhý a z toho těží.
Komparativní výhoda
Je založena na nižších nákladech obětovaných příležitosti. Projevuje se pouze v mezinárodním obchodu.

Brigádníci	Třešně kg za 1 h	Jahody kg za 1 h
nezručný	1	2
zručný	4	6

Pokud trhají oba společně není to nejúspornější. Úsporné je, když zručný trhá jahody (obětuje 4 kg třešní) a pak pomůže nezručnému s třešněmi. V této dělbě práce porovnáváme náklady obětované příležitosti na jednotlivé výrobky. Ten kdo má náklady příležitosti menší má oproti ostatním komparativní výhodu pro tento výrobek. Všimněme si, že i méně zručný se může úspěšně zapojit do dělby práce a přispět ke zvětšení efektivnosti společně. Stejné zákonitosti platí i pro mezinárodní obchod a světovou dělbu práce. Pro mezinárodní obchod není důležitá absolutní výhoda ale komparativní. Dá se říci, že mezinárodní specializace podle komparativních výhod zvyšuje světovou produkci.

Dělba práce
Lidé se specializují na různé činnosti (zvyšuje se tím výkonnost výroby). Dochází k ní mezi lidmi, zeměmi i mezi firmami. Specializovaní výrobci si musí navzájem vyměňovat výrobky, tato činnost může být koordinována, aby bylo dosaženo výsledků.
Dělba práce = specializace + koordinace + výměna výrobků

Problémy ekonomiky :
1. co a kolik vyrábět
2. jak to vyrábět (technologie)
3. pro koho to vyrábět

Trh
Trh je společenské uspořádání směny zboží.
Rozdělujeme na :
1. zboží (výrobky, služby)
2. práce (prac. síla, kapitál, půda)
3. peněz

Na trhu se sjednává, vzniká vzájemným působením prodávajícího a kupujícího.
Cena je informace, informuje o nákladech, informuje jak kupující tak výrobce, v ceně je obsažena informace pro výrobce. Mzda je cena za práci. Úrok je cena půjčených peněz. Trhy a na nich vznikající ceny koordinují samostatná rozhodnutí subjektů tak, že ekonomika řeší základní ekonomické problémy.

Funkce trhu :
1. přenášejí informace (ceny)
2. podněcují ekonomické činnosti
3. rozdělují důchody

Poptávka (demand) = D
graf

Poptávka je množství zboží, které jsou kupující ochotni koupit za určitou cenu. Poptávané množství se mění v opačném směru než cena = zákon klesající poptávky
Klesající tvar je proto :
1) daný důchod kupujícího (pokud dochází ke zvýšení důchodů je tendence ke zvyšování poptávky po výrobcích dlouhodobé spotřeby)
2) při zvýšené ceně lidé mění strukturu své spotřeby = substituční efekt (místo samámu pouze suchý chléb) = místo něčeho něco

Pohyby jsou způsobené tzv. Faktory :
1) substituty a komplementy
substituty - něco místo něčeho, zboží které nahradí zkoumané zboží
komplementy - bunda s kapucou, robot, auto bez benzínu
2) změny důchodů - zvýší se - vyšší poptávka po zboží dlouhodobé spotřeby - nárůst mezd
3) změny v potřebách - dané věkem, regionem
4) móda - barvy, hadry
5) zájmy - ovlivňované reklamou
3-4-5 jde o změny v preferencích, často ovlivněno reklamou, věkem, regionem, zemí.
Změní-li se některý z faktorů křivka se změní
Př. :
1) zlevnění substitutu - piju čaj, zlevní kafe - piju kafe - křivka do leva
2) zlevnění komplementu - zlevní benzín - prodá se víc aut - křivka do prava
3) zvýšení mezd - posun do prava
4) ztráta práce - posun do leva
5) něco přijde do módy - posun do prava
6) poptávka u starších lidí po bůčku - posun do leva

Nabídka (suply) = S
graf

Nabídka je množství zboží, které výrobci dobrovolně dodávají na trh při určité ceně.
Stoupající tvar nabídkové křivky, při zvýšení ceny se zvýší jeho zisk. Do odvětví vstupují i noví výrobci (zláká je vysoká cena = zisk)
Faktory - křivka pro určitou cenu, posun křivky L a R
1) cena vstupu do výroby - prostředky vynaložené na rozjetí akce
2) technický pokrok - nový zdroj (za stejný čas více výrobku)
3) ceny alternativních výrobků (takové, které lze vyrábět se svými zdroji)
4) změny výrobních podmínek - neúroda atd.
Př.
1) vyšší ceny vstupů - do leva
2) technický pokrok - do prava
3) pokles cen alternativních výrobků - do prava
4) vzestup cen alternativních výrobků - do leva
5) neúrodný rok - do leva
6) nadúroda - do prava

Interakce nabídky a poptávky
Cena čistící trh - rovnovážná cena a jí odpovídající rovnovážné množství, neobvyklá situace
graf

1) přebytek - vzniká soutěž prodávajících, snižování cen, výroby atd., pokles nabízeného množství
2) nedostatek zboží na trhu, typické pro ekonomiku plánovanou, vzniká soutěž kupujících, jsou ochotni zaplatit i cenu vyšší, zvyšování ceny i při nekvalitních výrobcích

Tržní síly vedou k utváření rovnovážných cen, tím je určeno vyráběné množství výrobků (struktura výroby)

Změny rovnováhy
1) poptávková křivka se nemění, nabídková se posouvá
2) nabídková křivka se nemění, poptávková se posouvá