Základy společenských věd - Vznik sociologie, sociologické teorie a metody

Autor: Petr Čech

lat. societas = společnost
řec. logos = věda

sociologie - věda o struktuře společnosti a jejím vývoji, poprvé ji použil 1839 fr. pozitivistický filozof Auguste Comte ve 4. dílu svého 6-ti svazkového spisu Kurz pozitivní filozofie, před tím pro pojmenování společenských jevů používal Comte termín sociální fyzika. Předmětem sociologie je společnost.

Společnost
a) jedinci + skupiny
b) materiální a duchovní produkty společnosti
c) instituce

Sociologie - a) mikrosociologie (zabývá se jednotlivcem)
b) makrosociologie (zabývá se širokou společností)

Společnost rozlišujeme na - uzavřenou společnost (bránící se impulsům z jiných společností např. fašismus nebo komunismus)
- otevřenou společnost (Karl Raimond Poper, otevřená impulsům, dávající svobodu jednotlivcům)

Vývoj sociologických teorií

1) Protosociologie
- antické názory na společnost - po rozpadu rodového zřízení ve starověkém Řecku vznikaly tzv. Polis (samostatné městské státy), společnost se začala více organizovat, byla zde svoboda. Platón uznával aristokracii (vláda filozofa nebo filozofů). Aristoteles uznával demokracii s výhradou nebránit lidem zbohatnout.
- novověké názory - T. Hobbes - anglický empirik, v přirozeném stavu společnosti vládne mezi lidmi tzv. válka všech proti všem = všichni lidé prosazují své egoistické zájmy, stát má za funkci tuto společnost organizovat do smysluplného fungování. Morálka není člověku vrozená a vytváří se až organizováním společnosti. J.Locke - angl. empirik, ve společnosti vládne tzv. přirozená harmonie, stát má za funkci jí pouze udržovat a chránit. J.J.Rousseau - jeho pojetí společnosti stojí na tzv. společenské smlouvě, jíž se jednotlivci nezbavují svých práv, nýbrž se podřizují zákonu, který si sami dali (jsou poddanými i suverény zároveň), lidé tedy delegují svá práva na reprezentanty, rozvíjí se svoboda a rovnost a vytváří se lidský svět, který je nad světem přírody. Společnost je tedy lidské dílo.

2) Vlastní vznik sociologie
- A.Comte- positivismus - zabývá se jevy a fakty, zbytečné jsou úvahy a tázání, positivismus odmítá metafyziku, konstatuje fakta, která uspořádává podle zákonů což umožňuje předvídat jevy budoucí (je třeba vědět, abychom mohli předvídat), stanovil zákon 3 stádií - každá oblast lidského poznání prochází postupně etapami
1 fáze - teologická - víra v absolutní princip
a) animismus (objekty byly oživené)
b) polytheismus (každý jev má svého boha)
c) monotheismus (jeden bůh)
2 fáze - metafyzická - místo bohů lidstvo uznává abstraktní jevy (např. přírodu)
3 fáze - pozitivní - lidé se vzdávají po podstatě a hledají vztahy mezi fakty
- Comte neuznává psychologii, je to součást biologie, sociologie je završením soustavy věd.

3) Klasické období
- do 20.let 20.st.
- vytvářejí se velké teoretické systémy
- vykládaly společnost na základě 1 systému
- Karel Marx - myšlenkově hodnotný je mladý Marx, v roce 1844 vydal Ekonomicko-filozofické rukopisy (v nich analyzuje odcizení dělníka svému vlastnímu výrobku - alienace), Kapitál (v něm stanovuje ekonomickou determinaci společnosti, rozlišuje v něm tzv. základnu - ekonomický provoz společnosti, nadstavbu - všechno duchovní co plodí společnost např. právo, politika, kultura, školství)

- Max Weber - německý sociolog, zemřel 1920, zkoumal otázky racionality a byrokracie, rozlišoval 3 druhy panství a) charismatické b) tradiční (panovník, kterému byli všichni podřízeni) c) byrokratické panství, byrokracie = účelově racionální organizace společnosti prostřednictvím úřadů, podle Webera je to historicky nejvyspělejší řízení společnosti - ideální typ řízení
znaky byrokracie - přesné rozdělení kompetencí úředníků
- hierarchie (stupňovitost, vyšší, nižší úředník)
- oddělení soukromé sféry od úřední
- odborné vzdělání, věcnost a neosobnost výkonu
- disciplína a kontrola
pro Evropu je příznačný proces racionality projevující se v nejrůznějších oblastech života, Weber tento proces staví do kontrastu s mimoevropskými společnostmi
Weber také přispěl k teorii tzv. sociální stratifikace (rozvrstvení společnosti)
- rozlišoval - třídy (ekonomické kritérium)
- strany (určeny politicky)
- stavy (kritérii jsou způsob života, prestiž, ctnost)

- Vilfredo Pareto - Ital, definoval sociologii jako vědu o lidském jednání (logickém i nelogickém) - převládá prý nelogické jednání, rozebírá pak zpětnou racionalizaci čili dodatečné zdůvodnění nelogického jednání, je také autorem teorie tzv. elit - skupin ovládajících společnost částečně silou, částečně přesvědčováním a manipulací, typy elit - politická elita (vláda, parlament)
- vojenská
- obchodní
- průmyslová
- duchovní
Pareto mluví o tzv. koloběhu elit, který je jádrem politického dění, dějiny jsou hřbitovem elit, které byly kdysi úspěšné

- Georg Simmel - zkoumal roli peněz, módy v lidském životě a také městský způsob života

- Emil Durkheim - fr. sociolog, vykládal sociální jevy z nich samých např. se zabýval sebevraždou - chápal jí jako oslabenou účast člověka na životě skupiny a jako oslabený vztah ke skupinovým normám, rozlišuje 3 druhy sebevražd - egoistická (vydírání sebevr.)
- patologická (zlomená psy. čl.)
- altroistická (oběť pro někoho)

- T.G.Masaryk - 1881 kniha Sebevražda, sebevraždu nepáchají křesťané, zúčastnil se boje o pravost rukopisů ze sociologického hlediska

- Emanuel Chalupný
- J.L.Fišer

4) Od 20.let 20.st.
- v USA se prudce rozvíjel empirický výzkum nejrůznějších problémů, nevytváří se nové teorie, používají se statistické metody, sociologie ovlivňuje řízení podniků a společností

- Frankfurtská škola - vznikla roku 1931 kdy se Max Horkheimer ujal vedení ústavu pro sociální výzkum ve Frankfurtu nad Mohanem, současně začíná vycházet časopis pro sociální výzkum, Max odjel do Paříže pak New York, po válce zpět do Frankfurtu a do roku 1969 jeho ředitel T.W.Adorno - zaměření ústavu 1) význam veřejného mínění
2) podnikové sociologie
3) sociologie výchovy
- rozvíjel nové sociální metody
Hlavní představitelé -
- Max Horkheimer - kniha Dialektika osvícenství
- T.W.Adorno - sociolog hudby, kniha Negativní dialektika
- H.Marcuse - kniha Jednorozměrný člověk
- E.Fromm - 1900-1980, kniha Mít či být (kritika konzumní společnosti, z konzumenství vyplívají špatné mezilidské vztahy a hrozí ekologická katastrofa, v moderních společnostech převažuje orientace na mít (majetek, zisk, sláva, sexuální požitky, moc) za toto člověk platí úpadkem morálky, úzkostí, stresem, člověk nemůže vlastnit vše - nemůže být nikdy šťastný, podle Fromma je třeba radikální změny charakterové z mít na být, ze štvance chtivosti se stát člověkem, který se řídí svědomím a zodpovědností k sobě i ostatním)

5) Poválečná sociologie
- D.Riesman - kniha Osamělý dav (rozlišuje a) vnější orientaci člověka - řídí se vnějšími hodnotami a normami, víc podléhá vnějším požadavkům b) vnitřně řízený člověk - řídí se svými vlastními hodnotami a normami, je stabilnější a spolehlivější)

- Talcolt Parsons - vytvořil velkou teorii stratifikace (třídila lidi podle hodnot a norem jimiž se řídí)

- Wright Mills - kniha Mocenská elita (ptá se kdo vládne v poválečné Americe, přes prezidentský systém zde vládne politickovojenský průmyslový komplex elit
- Sociologická imaginace - v ní se zabývá
1. kritikou Parsonsovi teorie stratifikace, které vyčítá, že je příliš abstraktní a nezabývá se všemi starostmi lidí
2. hledá místo člověka v dějinách, když říká, že civilizace má některé negativní aspekty, protože přeorganizovaná společnost umenšuje lidskou svobodu
3. metateorie - teorie o teorii)

- Současná sociologie se zabývá především:
1. vztahem jednotlivce ke společnosti
2. politickými režimy (příležitosti)
3. kultura a ekologie

- Čeští sociologové - Jan Keller (založil sociologické nakladatelství Slon, napsal úvod do sociologie)
- Miroslav Petrusek (děkan fakulty soc. věd v Praze)

- Karl Raimond Popper
- Roger Scruton
- představitelé konservatismu, prokazují tradiční a osvědčené hodnoty, kterými by se společnosti měli řídit, jsou proti Marxistické revoluci
- Thomasův teorém - výchozí poučka, není ani tak důležité jaká je situace společnosti objektivní, ale jak jí lidé chápou a rozumějí, proto má důležitou funkci výchova, osvěta a svoboda slova

Sociologické metody
- sociologie využívá poznatků mnoha jiných věd (historie, psychologie, ekonomie, antropologie, filozofie), vždy chce podat celkový obraz společnosti a definovat její zákony, zabývá se i partikulárními jevy, které jiné vědy nezkoumají (prostituce, móda, nezaměstnanost)
- sociologie má 2 funkce 1. popis jevů 2. vysvětlení jevů
K popisu jevů slouží sociologické metody a k vysvětlení jevů soc. teorie
- metoda - z řec. Methodos - cesta, postup, způsob
- soubor pravidel, kterými se řídí věda při získávání poznatků, rozlišujeme 2 druhy soc. metod
1. metody zprostředkované výpovědí respondenta
a) technika dotazníku nebo ankety, dotazník - víc otázek pro jednoho člověka, anketa - jedna otázka pro více lidí
b) technika rozhovoru
2. metody nezprostředkované
a) techniky pozorování (jevu), dokumentování
- analýza získaného
b) procedury - statistická (četnost jevu)
- historická
- monografická (jako komplex)