Základy společenských věd - Významné osobnosti české filosofie

Autor: Daniela Bednářová

BERNARD BOLZANO (1781 - 1848)

narozen v Praze, italský původ

studia teologie, profesor náb. nauky na UK

nakonec propuštěn, věnoval se vědecké činnosti

 

dílo: Vědosloví - 1830 - dokončeno, 1837 - vydáno

kritizuje filosofické nauky

tento spis měl být součástí obecné spol. reformy

motto: "Jednej tak, abys co nejvíce prospěl celku ať už v kterýchkoli jeho částech."

člověk na základě jednoznačného objektivního poznání, stupňování vlády nad přírodou, přetváření společnosti

reforma společenská

zdůrazňuje objektivní poznání

 

dílo: Athanasia aneb Důvody pro nesmrtelnost duše

zabývá se ontologií

říká, že veškeré jsoucno je tvořeno substancemi (trvají samy pro sebe) nebo adherencemi (trvají na něčem jiném - na své učení - navalují se na substance)

substance je věčná, nezničitelná, aktivní, možno srovnat s Leibnizovými monádami

 

 

AUGUSTIN SMETANA (1814 - 1851)

profesor filosofie na UK

1848 - děkan fil. fakulty - vyzývá studenty k boji za svobodu

1850 - vystupuje z církve - ateista, pronásledován církví

ovlivnila ho Heglova filosofie

 

dílo:     Význam současného věku (1848)

            Obrat a vyústění dějin filosofie

filosofie spěje ke svému úkolu (vyústění), úkol fil. je osvobození lidského vědomí a člověka

věřil, že s osvobozením lidského vědomí vznikne nová společnost, podílet se na tom bude i slovanský národ - může vycházet z franc. politiky a německé vzdělanosti

           

dílo:     O poslání naší české vlasti z hlediska obecného vývoje (1848)

            Vznik a zánik ducha (1856) - fil. encyklopedie

 

člověk jako lidský duch je součástí přírody, lidský duch se objevuje až na určitém stupni vývoje přírody

 

 

TOMÁŠ GARRIGUE MASARYK             (1850 - 1937)

filosof, politik, státník, 1. prezident ČSR (1918 - 1935)

narodil se v Hodoníně na Moravě

studia ve Vídni - fil., psychologie, estetika

studium ukončil doktorátem z filosofie

v Lipsku se seznámil s manželkou Charlottou Garrigueovou

1879 - 1882 - přednášel ve vídni filosofii

1882 - profesor filosofie napražské univerzitě

 

hl. témata jeho filosofie jsou praktické otázky morálky, dějiny, politika, význam čs. národa v evropských dějinách

zastánce demokracie - etické otázky demokracie

svou filosofie a politické koncepce nazval filosofický realismus

krize moderního člověka (práce o Sebevraždě)

 

zabývá se otázkami mravní společnosti - chtěl v celé společnosti zjednat cit pro spravedlnost

ideál čisté člověckosti - vzájemnost, láska člověka k člověku - mravně čistý člověk

krédo - člověk má být objektivní, tolerantní, ale i pevný a důsledný

vládne individualismus, subjektivismus - to klade za vinu katolickému náboženství

křesťanství se mu líbilo v podobě Husa

 

díla:     Sebevražda - krize moderního člověka

            Ideály humanitní - člověčkost

            Sociální otázka

            Světová revoluce

 

 

EMANUEL RÁDL                                                                                                                                                 

profesor na UK

představitel fil. realismu mezi 2 válkami

 

spisy:  Úvahy vědecké a filosofické

            Moderní věda - zabývá se moderní vědou, věda podřízena filosofii

            Filosofie a teologie

            Útěcha z filosofie - pod vlive choroby

zdůrazňování mravnosti, osobní angažovanosti a aktivity člověka - hovoří o nadosobní (obecně platné) pravdě

 

 

JAN PATOČKA (1907 - 1977)

profesor dějiny fil. na UK

v 1972 vyhozen kvůli pol. problémům

polosoukromá praxe

studia ve Francii - jeden z posledních žáků Husserla, v Berlíně (konec 20. let)

ovlivněn Heideggerem a Hussserlem - fenomenologie

 

spis:            Přirozený svět jako filosofický problém - zabývá se zde otázkami smyslu filosofie

                                                                                                                        vztah filosofie a vědy

                                                                                                                        poslání filosofie v životě člověka

snažil se vytvořit ucelené místo lidského bytí ve světě

výklad přirozeného světa není výklad jednotlivostí, ale hledání toho, co je všem věcem společné - základ všech existencí

 

překlad z němčiny do češtiny  Hegolovu Fenomenologii ducha

po válce přednášel na UK - 1949 - musel odejít

1968 - slavný návrat  X  1972 - musel znova odejít

v závěru života byl mluvčí Charty 77

 

dílo:            Kacířské eseje o filosofii dějin (1990 - posmrtně)