Základy společenských věd - Učení, paměť

Autor: Daniela Bednářová

psychický proces probíhající celý život, podílí se na něm selá osobnost

učení (širší vymezení) = každé obohacování individuální zkušenosti v průběhu celého života

učení (užší vymezení) = záměrné, cílevědomé, systematické získávání vědomostí, dovedností, návyků aj.

člověk se narodí se základními nepodmíněnými reflexy (dýchání, vylučování)

v průběhu života člověk vytváří podmíněné reflexy - spojené s učním, mohou vyhasínat

4 fáze učení:            1. motivační - slabá a silná motivace

                        2. poznávací - pronikání do daného problému, seznamování se s problémem

                        3. výkonná - pochopení, vyřešení daného problému (nebo konstatování neúspěchu), osvojení si,                      naučení se dané látky

                        4. kontrolní - prověřování naučeného, kontrola

druhy učení:            1. intelektové - osvojování způsobu řešení problému, pracuji pouze hlavou

                        2. senzomotorické  - osvojování si dovedností, návyků, př. učit se chodit, tancovat, řídit, psát na                                                                                                                         stroji, malovat

                        3. sociální - začleňování se do společnosti, učení se žít mezi lidmi

                            př. tolerance, schopnost přijmout jiný názor, podřídit se autoritě, ale také sebeprosazování se

podmínky učení: 1. motivace - nejlépe na střední úrovni  X  příliš silná motivace - stres

                                    2. intelektové schopnosti - velmi důležité

                                    3. únava - fyzické či duševní

                                    4. pracovní zázemí - pracovní kout, stůl

                                    5. metody učení

metody učení: pravidelnost - lépe několik hodin denně něž několik hodin za měsíc (nárazové), kratší učení,                                        rozdělení učení na části, učení se na poslední chvíli

                          snaha pochopit - ne nazpaměť

                          uspořádání či výběr nejdůležitějších poznatků

                          podtrhávání, barevné zvýraznění

                          návaznost na předchozí učivo nebo na jiné předměty

                          využití tzv. "zkratkových časů", př. autobus, metro

                          použití taháků

                          střídání činností, předmětů (nejtěžší předmět zařadit doprostřed)

                          učení bez zvukové kulisy

PAMĚŤ

psychický proces

odraz minulé zkušenosti v našem vědomí

umožňuje nám osvojovat znalosti, návyky

má jednotlivé fáze:    1. zapamatování = uložení či vštěpování si něčeho do vědomí (záměrné, cílevědomé či bezděčné = neúmyslné neusiluji o to)

                                                                   mechanické - nazpaměť

                                                                   logické - pochopení

                                                                   bezprostřední - krátkodobé

                                                                   dlouhodobé

                                    2. uchování v paměti - ne vše, člověk zapomíná, nutnost opakování

                                    3. vybavování si - znovuuvědomění si zapamatovaných zážitků

                                                                  vybavený zážitek není přímou kopií původního

                                    4. tzv. znovupoznání - čtu opět knihu, kterou už jsem četl

individuální rozdíly v paměti - rychlost, přesnost, vybavování si, trvalost uchování

podmínky zapamatování - rozsah textu

                                           názorné prostředky (podtrhání, zvýraznění, tabulky) - přehledné uspořádání

druhy paměti - názorná využívám smysly        -             zraková, sluchová, pohybová

                         slovní - logická: vyjádření slovy

                         technická (vybavuji si vzorečky)

                         hudební

roli hraje motivace, zájem, intelekt

učení závisí na:          metodě učení

                                    výsledcích předchozího učení

                                    motivaci

                                    přítomném stavu jedince

                                    jeho vlastnostech