Základy společenských věd - Sociální struktura - problém rovnosti

Autor: Daniela Bednářová

absolutně rovná společnost neexistuje

v méně rozvinutých společnostech sociální rozdíly nejsou až tak velké a naopak

všechny pokusy o rovnost v historii ztroskotaly

struktura společnosti - rozvrstvení, rozdělení lidí do určitých skupin, vrstev = sociální stratifikace

v historii 3 společenské vrstvy:             a/ kasty

                                                            b/ stavy

                                                            c/ třídy

a/ vznik ve starověké Indii

    kasty - dělení podle bohatství, původu

                přísné odlišení ve všech stránkách spol. života (oblečení,...)

                příslušnost ke kastě je dědičná

                uzavřené vrstvy, lidé z různé kasty nemohou mezi sebou uzavírat manželství

b/ vznik ve středověku

    vrstvy obyvatel rozlišení v původu, právech, výsadách

    měšťanský - střední stav

    aristokracie (šlechta) - horní stav

    církev - horní stav se zvláštními privilegii

    podaní - nízký stav

    přechod z nižšího stavu do vyššího není možný

c/ vznikly s nástupem kapitalismu, 19. století, učení Marxe

    2 třídy podle vztahu k výrobním prostředkům

    značně zjednodušené

    Max Weber (2. pol. 19. stol.) hovoří o více hlediscích, které určují rozvrstvení člověka do třídy

    věkové, vzdělání (v dnešní době nedohodnoceno), povolání

    třídění:

    a/ objektivní                 hlediska

    b/ subjektivní

    b/ společenské hodnocení - podle vnějších znaků (např. auto), nejsou zcela prokazatelné

        vědomí druhu - příslušnost určena tím, co si o sobě myslí jedinec (např. by se rád viděl v horní vrstvě)

    a/ teorie objektivní - ekonomické ukazatele - výše příjmů, vzdělání, prokazatelné

dnešním společnostem vlastní sociální mobilita - pohyb mezi sociálními pozicemi ve spol. struktuře

horizontální - nemění se postavení na společenském žebříčku

vertikální - jde o společenský vzestup nebo sestup

profesní mobilita - kariéra - učitel --- ředitel

dnes už vrstvy nejsou tak přísně uzavřené

společnost -             nejobecnější pojem sociologie

                        větší lidská jednotka

                        teritoriálně organizována a obnovována

                        přesahuje svým trváním život členů, jednotlivce

                        přichází noví členové

minorita -            menšina, menší část celku, př. národnostní menšina

elita -               malá část společnosti

                        vybraná část osob, které něčím vynikají

SPOLEČENSKÉ ROLE

= způsob našeho jednání, chování, které je ostatními členy skupiny za určité sociální situace očekáváno

každý člověk má během života několik společenských rolí

různost rolí - rodičovská, syn, dcera, babička  x  brankář, kamarád

spol. role dělíme:            1. skupinové - učitel, studenti

                                    2. individuální - role matky, otce

prolínání do spol. rolí - společ. role bratra, učitele, zároveň i rodiče

některé role jsou nucené - role sestry  x  bratra, člověk různého stáří

některé role si člověk volí: profesní

některé role jsou ve vzájemné spojitosti:            matka --- syn, dcera - musí být 1. matka

                                                                        učitel --- student

                                    1. krátkodobé role - př. návštěvník v kině

                                    2. dlouhodobé role - př. rodiče, syn