Základy společenských věd - Psychické procesy a stavy (obecná psychologie)

Autor: Petr Čech

Psychika je determinována :
1. biologicky (tím co člověk zdědil) - geneticky, strukturou nervové soustavy a mozku
- také naším zdravím nebo nemocí
2. sociálně (fungováním člověka ve společnosti, skupině, státě = stát. přísl.)

Psychika má 2 složky :
a) psychická procesy - jsou poznávací
b) psychické stavy - stavy dělíme na - city a vůli

Poznávací procesy Procesy, kterými poznáváme okolní svět, ostatní lidi a sebe. svět můžeme poznávat
přímo = názorné poznání (smyslové)
zprostředkovaně = zprostředkované poznání (myšlení)

Názorné poznání
Realizuje se a) interoreceptory (hlad, bolest)
b) exteroreceptory (naše smysly)
smysly získáváme - počitky (dílčí obrazy znaku nějaké věci nebo jevu)
- vjemy (obrazy celku)

Představivost - obrazy předmětu a jevů, které jsme dříve vnímali

Fantazie - obrazy předmětu a jevů, které jsme dříve nevnímali, vzniká kombinací představ
druhy fantazie a) rekonstrukční (představy obsažené v realitě)
b) tvůrčí fantazie (svobodná, objevují se v ní nové představy)
c) denní snění
d) halucinace (blouznění, nespojité představy)

Pozornost - zaměření vědomí na předmět (užší nebo širší, intenzivní nebo povrchnější) ještě můžeme rozlišovat pozornost
a) úmyslnou (kdy používáme vůli k udržení pozornosti = učení)
b) neúmyslnou (vzniká nápadností podnětu)

Paměť - uchování minulé zkušenosti
- podstata paměti - fyziologické vysvětlení (plasticita naší nervové soustavy, vzruch zanechá stopu v mozkové buňce nebo na synapsích)
- chemické vysvětlení (v paměti hraje roli RNA)
- význam paměti - umožňuje utvářet individuální zkušenost a náš psychický vývoj
- rozlišujeme 3 fáze
a) vštípení b) uchování c) vybavení

Ebinghausova křivka (zapomínání)

dále rozlišujeme paměť
a) krátkodobá (do 2 min, např. telefonní číslo)
b) dlouhodobá (důležitou informaci se snažíme uchovat co nejdéle)
Typy paměti
a) vizuální (nejčastěji)
b) sluchová (muzikanti)
c) pohybová (tanečníci)
d) mechanická (je dost povrchní, nepostihuje vnitřní souvislosti věcí)
e) logická (souvislosti věcí a jevu, trvalejší, hlubší)

Myšlení - zprostředkované poznání
- vrchol fylogeneze (vývoj lidí jako rodu) a ontogeneze (vývoj jedince)
- myšlením poznáváme souvislosti a příčinné vztahy mezi věcmi a jevy
- zprostředkovaný a zobecňující způsob poznávání podstatných vlastností
- nejvyšší forma poznávání

Formy myšlení - formami myšlení se zabývá logika, která formuluje zásady správného myšlení. Psychologie se zabývá myšlením v širším smyslu i chybným myšlením. Zakladatelem logiky je Aristoteles, ten rozlišoval 3 roviny :
a) pojmy (média myšlení jsou pojmy, myšlení se odehrává v pojmech, pojem = pojmenování podstatných vlastností věcí a jevů, pojem je abstraktní)
b) soudy (vztahy mezi pojmy, predikace = výpověď o subjektu)
c) úsudky (vztahy mezi soudy, sylogismus = typ úsudku

Myšlenkové operace :
a) analýza (myšlenkové dělení celku na části)
b) syntéza (myšlenkové sjednocování)
c) abstrakce (vyčleňuje podstatné a obecné vlastnosti, schopnost abstrakce má jedinec od 12 let)
d) zobecňování (spojování společných vlastností předmětů, vytváří se pojmy)
e) indukce (myšlenkový proces, od konkrétního k obecnému)
f) dedukce (obrácené = negace)
g) analogie (vyvození poznatků na základě podobnosti s jinými předměty)

Myšlení je projevem tzv. výkonové vlastnosti osobnosti neboli inteligence. Testy IQ - Antauer a Rawen. Pro rozložení stupně inteligence platí statistická Ghausova křivka

Řeč - těsně souvisí s myšlením
- myšlení se uskutečňuje pomocí řeči
- řeč je nástrojem myšlení a dorozumívání
- řeč souvisí se všemi poznávacími procesy
- vjemy, představy, myšlenky a city pojmenováváme, také zpřesňujeme a lépe fixujeme v paměti

Vývoj řeči - u dětí zprvu situační charakter (reagují na svou situaci) ve 3 letech asi 10.000 slov, v 6 letech asi 3 - 4.000 slov, empirií a učením dítě svou řeč slovně obohacuje a gramaticky zdokonaluje a postupně interiorizuje (zvnitřňuje, potom je schopno tvořit myšlenkové operace) od 12 let je plně schopno abstraktního myšlení, středoškolák aktivně asi 10.000 slov a pasivně asi 50.000 slov
Můžeme rozlišovat řeč vnější (projev, i psaný) a vnitřní řeč psanou i mluvenou a monolog a dialog

Vůle - je proces, ale nikoliv poznávací
- umožňuje dosahovat cíle a překonávat překážky
- fáze :
1. stanovení cíle
2. boj motivů
3. rozhodnutí
4. realizace cíle

Nezbytné pro dosažení určitého cíle jsou volní vlastnosti člověka (cílevědomost, rozhodnost, vytrvalost, samostatnost atd.)
- s vůlí souvisí chování člověka v zátěžových situacích
- potřeby živočichů jsou druhové
- potřeby lidí jsou také individualizované
- člověk si přizpůsobuje prostředí, své chování ovlivňuje a řídí

Při dosahování cíle se můžeme dostat do určitých obtíží :
1. frustrace (psychický stav, který vznikne při blokování možnosti uspokojit naše potřeby nebo dosáhnout cíle)
2. deprivace (dlouhodobá frustrace)
a) fyzická
b) psychická
c) sociální
všechny 3 prožívá např. vězeň na samotce
3. stres (zátěž organismu, např. časová tíseň, zvýšené riziko, tlak na organismus je silný, zablokuje dosažení cíle)
2 možnosti
a) rezignace na cíl (odstoupení)
b) volba náhradního cíle

City - prožívání subjektivního vztahu k okolí
- jde o to, jestli nás nějaký podnět přitahuje nebo odpuzuje (jestli je příjemný nebo ne)
- jsou maximálně individualizované
A - nižší city 1) tělesné city (prožívání stavu našeho těla, únava, bolest)
2) citová reakce (při narušení rovnováhy organismu s prostředím, intenzivní citové reakce nazýváme afekty - zlost, pláč, strach, leknutí, afekty jsou a) útočné b) obranné)
3) citové stavy (déle trvající, méně intenzivní, prožíváme je jako náladu - ovlivňuje náš vztah ke skutečnosti př. špatná nálada)
4) citové vztahy (prožívání vztahu k předmětům zvláštní hodnoty nebo k sobě samému - trvají dlouhodobě např. mateřská láska)
B - vyšší city 1) intelektuální (prožíváme radost z poznání)
2) estetické (prožívání krásné věci)
3) etické (prožíváme dodržování nebo porušování mravních norem)