Základy společenských věd - Psychické procesy - procesy poznávací, paměti, motivační

Autor: Daniela Bednářová

            PROCESY POZNÁVACÍ

VNÍMÁNÍ

psychický proces, kterým zachycujeme to, co v daném okamžiku působí na naše smyslové orgány

z okolní reality pomocí smyslových orgánů vnímáme a přejímáme tzv. počitky - vjemy do centrálního nervového systému

počitky - jednodušší jednotka našeho vnímmání, kterou si v podstatě neuvědomujeme

skládá se nám do vjemů a vjemy tvoří naše vnímání

podle účasti konkrétního smyslu rozeznáváme vnímání: zrakové, sluchové, čichové, hmatové, chuťové

naše vnímání závisí na momentálních stavech, ovlivňuje, zaměřenost vychází z potřeb, konkrétní situace, hodnot, zájmy, nálady

 

            vnímání ovlivněno:

přesnost vnímání závisí na předchozí zkušenosti

vjem = celkový odraz předmětů (kytka, požitek = zelenatost)

na základě vnímání se rozvíjí i představování a fantazie

představa jako nějaký názorový obraz něčeho, co v daném okamžiku nepůsobí na naše smysly, ale já si mohu na základě dříve poznaného vyvolat představy z okolí reality, která působí na naše smysly - hovoříme o tzv. zaměřenosti a výběrovosti vnímání

ze všech podnětů, které na nás působí, vnímáme pouze některé, které jsou pro nás v dané situaci důležité - mluvíme o výběrovosti a zaměřenosti našeho vnímání

vnímání závisí nejen na podnětech z okolního světa, ale také na tom, jakým způsobem odraz těchto podnětů zpracujeme

ovlivňují ho zkušenosti, paměť, myšlení, city, psychické stavy a vlastnosti

 

poruchy vnímání:            1. kvantitativní - málo slyšet, špatně vidět

                                    2. kvalitativní - iluze, halucinace

                                                             reálný podklad (vnímáme něco, ale jinak)

 

tvarová psychologie -            zjistila, že při vnímání organizujeme prvky do smysluplných celků, jsou to např.

 

1. zákon blízkosti - prvky, které jsou blízko sebe, vnímáme, jako by patřily k téže skupině

 

                                                          př.     X X          X X            X X          -  vnímáme 3 páry křížků než 6 křížků

 

2. zákon uzavřenosti - jestliže chybí část tvaru, máme tendenci ho dotvořit

 

3. zákon podobnosti - prvky, které jsou si podobné, vnímáme jako by patřily k sobě

 

4. smyslové klamy - vznikají tím, že vnímání určité části je ovlivněno celkem, k němuž část náleží

                                                                       

 

složitou formou vnímání je SOCIÁLNÍ vnímání

vnímání lidí a jejich citových projevů

 

 

PŘEDSTAVY

názorný obraz něčeho, co v daném okamžiku nepůsobí na naše smyslové orgány

na základě prožitého zážitku či nějakého poznání

 

 

FANTAZIE

= snění

nikdy jsem to neprožila

 

 

MYŠLENÍ A ŘEČ

myšlení

= psychologický proces, který slouží k řešení problémů

= hledání cesty, jak problém vyřešit

má úzký vztah s vnímáním a pamětí (dodání informací, vnímání okolí)

myšlenkové procesy probíhají na bázi pojmů (myslíme v pojmech) - vyjadřujeme slovy

pojem = podstatné znaky určité skupiny jednotlivých předmětů nebo dějů

              př. savec - pod tímto pojmem si představíme mnoho savců (znakem je, že se žíví mateřským mlékem - 1 spol. znak)

              pojem (dům) není totožný s pojmenováním = konkrétní slovní vyjádření (barák, obydlí, stavení)

 

úzký vztah  mezi myšlením a řečí - myšlenka má dostat konkrétní podobu

řeč = pojmenovává pojmy, vyjadřuje myšlenky, je nejdůležitý prostředek komunikace

myšlení - při myšlení řešíme problémy (představy bez mého obrazu)                                                            

 

při myšlení řešíme problém na základě:            1. algorytmu - už známá cesta, postup (př. gramatika)

                                                                        2. tvůrčí, originální způsob - může to být pro vás (pouze) nové

                                                                            (př. spojte všechny body 4 čarami, ale jedním tahem)

 

                       

tvůrčí řešení problémů - 4 fáze

1. setkání s problémem

2. tzv. přípravná fáza - objevení problému, seznamuji se s problémem, pochopit, co mám řešit

3. vlastní řešení problému ve smyslu nalezení řešení ( = heureka), nalezl jsem, napadlo mě

4. verifikace = ověření - ověření nápadu (př. léky)

 

 

            PROCESY PAMĚTI

PAMĚŤ

soubor psychických procesů

vlastnost umožňující osvojení zkušeností

 

3 fáze procesů paměti:            1. zapamatování, vštípení (uložení do paměti)

                                                2. uchování (přebývání v paměti)

                                                3. vybavení (aktualizace příslušných informací, zkušeností, vědomostí)

 

znovupoznání - sami si věc nevybavíme, ale dokážeme ji dobře vybrat nebo poznat mezi jinými

 

proces zapamatování usnadňuje             znalost významu či obsahu

                                                            využití smyslových receptorů (když si říkáme nahlas, píšeme slovíčka)

 

paměť            názorná            čichová - pamatujeme si to, co jsme dříve vnímali čichem

                                    zraková

                                    sluchová

                                    pohybová

            slovně - logická - týká se toho, co je vyjádřeno slovy

 

dělení: podle druhů činností:            technická

                                                hudební

 

            krátkodobá -    např. zapamatování si tel. č. od okamžiku vyhledání v tel. seznamu do vytočení

                                    pak už nepotřebujeme a dále ho v paměti neuchováváme

 

            dlouhodobá

 

 

            neúmyslná (bezděčná) - bezděčně si snadno zapamatujeme to, co nás výrazně upoutá, co pro nás má                                                    význam

 

            úmyslná  (záměrná) - je řízena určitým cílem

 

v průběhu času dochází k zapomínání

nejrychleji zapomínáme to, co nás nebavilo, co jsme se učili mechynicky

obranou proti zapomínání je opakování

 

 

poruchy paměti:            hypernésie - zvýšená funkce paměti

                                    hyponésie - snížená funkce paměti

                                    amnésie - částečná nebo úplná ztráta paměti

                                    konfabulace - vytváření vlastních představ o tom, co se událo (nikdy se to nestalo)

 

                       

            PROCESY MOTIVAČNÍ

MOTIVACE

souhrn činitelů, aspektů, které jedince podněcují, podporují, aktivizují, dodávají mu energii = motivují ho k určité činnosti či chování a nebo naopak tuto aktivitu tlumí (trest za překročení urč. zákonu)

u různých lidí složitá a odlišná

mezi motivační síly = motivy patří:            potřeby

                                                            zájmy, záliby

                                                            návyky

                                                            perspektivy, cíle

                                                            hodnoty, postoje

                                                            city, citové vztahy

 

            POTŘEBY

1. fyziologické = základní, primární:            potřeba potravy, voda, kyslík, spánek

2. psychologické = sekundární:             p. jistoty, bezpečí

                                                            p. činnosti - touha po změnách, nějaké zájmy, brání nám v tom dlouhá nemoc

                                                            p. "sociální interakce" - společnost, navazování kontaktu, přátelství                                                                     p. seberealizace = prestiž - p. společenského uznání

                                                            p. uskutečňování životních cílů

 

            ZÁJMY

získané motivy, které vyjadřují vztah jedince k určité činnosti tj. zaměřují se na určitou činnost

(př. zájem o němčinu - cílevědomé studium jazyka, pravidelné, dlouhodobé - návštěva cizí země, dopisovat si s rodilým mluvčím, koupě cizí knihy)

vztahují se k nejrůznějším činnnostem:

 

př. sportovní činnost - zájem aktivní (hraju)

                                     zájem pasívní (fotbal v TV)

př. kulturní a vzdělávací činnosti (návštěva kin, divadel, výstav)

př. činnosti ve vztahu k přírodě (pěstování rostlin, péče o zvířata)

př. technické činnosti a programování

zájmy často souvisí s profesí nebo s celoživotním koníčkem

 

 

            NÁVYKY

získané způsoby reagování a chování v určitých situacích (hygienické návyky, cigarety, kousání nehtů, aj.)

 

 

            PERSPEKTIVY, CÍLE

souvisí s realizací činností a záměrů

krátkodobé a dlouhodobé cíle

překonávání překážek

 

 

            HODNOTY

duchovní hodnoty, kulturní, materiální

hierarchie hodnot = žebříček

 

 

            POSTOJE

získané, jsou motivem k určitému chování

(př. kladný postoj ke sportu - jdu si zahrát, zaplavat, ale i záporný postoj ke sportu - nic nedělám)

 

 

            CITY A CITOVÉ VZTAHY

vztek, strach, láska, nenávist, radost: velmi silné motivy, ovlivňují naši činnost

 

 

            MOTIVACE

zahrnuje jak vnitřní tak vnější faktory (př. vnitřní - radost z vykonané práce, vnější - odměna za vykonanou práci)