Základy společenských věd - Pojem státu, právní stát, ústavní systém ČR

Autor: Petr Čech

Stát je organizované společenství lidí, žijící trvale na určitém území. Stát má několik funkcí: vnitřní funkci (státní úřady, ministerstva) a vnější funkci (ohled na mezinárodní právo, zapojení do mezinárodní ekonomiky.
Charakteristiky státu:
1. Státní aparát
2. Ohraničené území(působení stáních orgánů)
3. Občané státu
4. Ozbrojená moc (policie, vojsko)
5. Právní subjektivita (způsobilost samostatně vystupovat v právních vztazích)
6. Státní suverenita (svrchovanost stání moci, není podřízena žádné vyšší moci, ale může převzít závazky vyplývající z mezinárodních organizací EU, NATO)

Vznik státu
Na začátku musel být tzv. prvotní stát. Byl zorganizován, když kmen (národ)zanechal kočovného způsobu života a usadil se na určitém území, které ohraničil a střežil.
Stát může vznikat z rozmanitých důvodů: války, revoluce, spojování, rozlučování.
Typy státu (podle Platóna): dělení psychologické - podle typu vládnoucí vrstvy
Aristokracie (v čele filosof, skupina filosofů)
Demokracie (vláda lidu)
Oligarchie (vláda bohatých)
Timokracie (vláda fyzicky silných - vojska)
Tyranie (vláda absolutního vládce)

Moderní dělení:
Monarchie - oficiálně stojí v čele státu král, královna (šlechtic s dědičným titulem)
Absolutní - jediný vládce se sloučenými moci (zákonodárná, výkonná, soudní)
Konstituční - stát má ústavu a parlament
Republika - v čele volený president, může být vládní nebo presidentský systém

Formy státu
1. Onitární stát (jednotný) -1 vláda s nedělenou mocí
2. Federace - skládá s z více celků s vlastní vládou, zákony (federální parlament, federální vláda), jednotní jsou však s ministerstvem zahraničí, obrany a obchodu
3. Konfederace (Švýcarsko, USA), v jednotlivých částech jsou přizpůsobené zákony
4. Unie - skládá se z jednotlivých států (EU, Rusko), vlastní domluva (celní pravidla, stejná měna)
Ústava ČR
1920 - 1. ústava (1. republika)
1948 + 60 2. a 3. ústava
Dnešní ústava - struktura ústavy
Ústava obsahuje Preambuli a 113 článků rozdělených do 8 částí tzv. hlav

Hlavy:
I. Základní ustanovení
II. Moc zákonodárná
III. Moc výkonná
IV. Moc soudní
V. Nejvyšší kontrolní úřad
VI. Česká národní banka
VII. Územní samospráva
VIII. Přechodná a závěrečná ustanovení

Součástí Ústavy je též Listina základních práv a svobod (mezinárodní dokument se 6 hlavami) a zákon o státních symbolech (znaky, hymna, pečeť)

Ústava
Nejvyšší zákon státu
Podle ní je ČR svrchovaný, jednotný a demokratický právní stát a politická rozhodnutí vycházejí z vůle většiny
Dbá i ochrany menšin a o šetrné využívání přírodních zdrojů a ochranu životního prostředí

Mezinárodní smlouvy mají přednost před zákony. Žádný zákon nesmí být v rozporu s Listinou základních práv a svobod. Zvláštní postavení má stavní soud v Brně. Jeho úkolem je ochrana ústavnosti.

Článek 2 odstavec 4:
"Každý občan může činit to, co není zákonem zakázáno a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá."

Kdyby právo zakazovalo všechno nemravné a předepisovalo všechno mravné, dovedlo by samo sebe k absurdům a nebylo by prosaditelné. Z toho, že určité jednání je právě dovolené, neplyne, že je proto dovoleno morálně. Je to otázka rozumné a vyvážené právní politiky - v jaká míře určuje lidství jako povinnost a v jaké míře nelidskost zakazuje. Existuje tedy právotvorná síla mravnosti určité společnosti a právě tak zákonotvorná síla práva.