Základy společenských věd - Ontologie

Autor: Daniela Bednářová

nauka o bytí, jsoucnu

každá věc, vlastnost nebo činnost má nějaký vztah k existenci, tzn. že je jsoucnem

způsoby existence mohou být různé: 1. věci existují v přítomnosti (aktuální)

                                                             2. věci existují v tzv. možnosti - např. zítřejší sníh

                                                             3. věci existují v naší fantazii - např. Marťané

některá jsoucna jsou závislá na existenci jiného jsoucna, tedy jsou odvozená

doba trvání jednotlivých jsoucen je různě dlouhá

pojem bytí je to, co umožňuje, aby věci byly - je tedy základem (substancí) i příčinou všech jsoucen

jednotl. jsoucna poznáváme             smysly - nějak se mi jeví

                                                rozumem - dokáži si jsoucno představit

fil. spekulace: není - li jsoucno přístupné smyslům

spekulace: jsou to určité myšlenkové konstrukce, které nejsou podpořeny zkušenostmi (= empirie)

někteří filosofové odmítají spekulace jako metody nevědecké, nepodložené fakty - pozitivisté: August Comte

metafyzika: někdy ztotožňována s ontologií

1. filosofie (podle Aristotela) - filosofie zabývající se nejzákl. problémy jsoucna - co je zákl. substancí

slovo ontologie až v 18. stol. zavedeno fil. (Wolf)

podle marxistů metafyzika chápána jako zkoumání jednotlivostí bez souvislostí a vývoje

nad metafyziku stavějí dialektiku - vidění světa v souvislostech, v celku, ve vývoji

Aristoteles: spis Metafyzika, metafyziku považoval za ontologii, napsal asi 1000 spisů z různých oblastí

novověká ontologie: René Descartes

jsoucno tvořeno dvěma nezávislými substancemi: hmotnou, duchovní

nad těmi dvěma stojí neomezená substance: Bůh

jednotlivé přístupy zabývající se problémem bytí

1. monismus - v základu světa stojí jediný princip, jediná substance

                        materialisté - za základ světa považují hmotu

                              X

                        idealisté -        za základ světa považují ideu (myšlenku)

                                                objektivní -       základ světa je idea, ale existuje nezávisle na našich myšlenkách

                                                                        Hegel

                                                                        Platón - lidé přikovaní ke skále se mohli koukat pouze na plátno -                                                                                     odraz skutečnosti

                                                subjektivní -     bytí je odvozeno z našeho vědomí

                                                                        základ světa je idea, ale pouze taková, která existuje v našem vědomí

2. dualismus - 2 neslučitelné principy

                        uznává duchovní a hmotný princip - na sobě nezávislé

                        nad nimi existuje ještě neomezená substance - Bůh = nejvyšší dokonalost

                        René Descartes - dílo Úvahy o první filosofii

                                                      (nemluví o duši, ale o duchu - v něm obsaženo myšlení, a dále o tělese (tělu) -                                                         těleso má tvar a polohu v prostoru)

3. pluralismus - uznává za základ bytí více než 2 principy

                        Gottfried Wilhelm Leibniz - dílo Monádologie - jeho učení založeno na monádách

                        monáda (z řeckého monás) = jednotka, čili to, co je jsoucno

                        substance: a/ jednoduchá - 1 monáda, nemá žádné části

                                           b/ složená - soubor více m. (jednotek), složené věci (tělesa) jsou nazývána mnohostí -

   hovoří o tzv. původní a dokonalé substanci: Bůh - má dokonalou moc, vševědoucí a nejvíc dobrotivá substance

   od ní odvozeny všechny ostatní substance

   jednotlivé substance, protože existují složené věci

vznik a zánik monád                                                                                                                                               

monády mohou vzniknout pouze stvořením a zaniknout zničením

stvoření už Leibniz dále nerozvádí, přiřazuje ji Bohu

změny monád

dějí se z vnitřního principu - přirozené změny

všechny stvořené a odvozené monády jsou výtvorem Boha

další otázky ontologie: určení podmíněnosti

determinismus (předurčení) - každý jev má svůj jednoznačný následek (dá se odhadnout, určit - osudovost)

            X

indeterminismus - vývoj se děje náhodně, není ničím podmíněn