Základy společenských věd - Indická filosofie

Autor: Daniela Bednářová

myšlení 2000 - 1000 p. K. na území dnešní Indie

nejstarší náboženské texty védy - 1500 p. K.

bráhmany - mladší náboženské texty - 1000 p. K.

upanišády - ještě mladší - 500 p. K.

Rámájana              eposy

Mahábhárata

purány - nejmladší náboženské texty - 4. - 13. stol. n. l., komentáře k předchozím

 

základní znaky:

mnohost názorů, tolerance k ostatním názorům

umění vědět jak žít než umět obhajovat

vše, co existuje, drží nějaký řád - řád - dharma

pro člověka je to také mravní řád, proto musí ze života odstranit vše, co odporuje tomuto řádu - rozkoš, násilí

 

nejvyšší duchovní princip - duše vesmíru - brahma - podstata všeho

v člověku se brahma projevuje jako atman - něco nesmrtelného

cílem atmanu je osvobození z těla člověka a splynutí s brahmou

 

etické téma: nauka o karmanu (karmě)

učení o převtělování (reinkarnace)

naše činy, které provádíme v pozemském žití, se neztrácí

dokud se člověku nepodaří naplnit míru dobrých činů, tak se jeho duch bude neustále převtělovat do nových existencí

až dojde k naplnění dobrých činů, splyne atman s brahma - konečný cíl, vysvobození

 

množství škol - materialisticky orientované - např. Lokajata - vše se skládá ze 4 prvků: oheň, voda, země, vzduch

                          neteistické školy - hovoří o prahmotě, duch. principu  X  nepracují s Bohem, sánkhja

                          teistické školy - pracují s božstvem - např. Vedanta

                                                    RÁMANUDŽA - 11. stol. po K.

                                                    ČAITANJA MAHÁPRABHUČ - 15./16. stol. po K., zakladatelské hnutí Hare krišna

 

buDdhistická filosofie

zakladatel princ Sidharta Gótama, měl vládnout na indickém trůnu, byl materiálně zajištěn, v 29 letech poznal bídu, utrpení, rozhodl se, že nenasedne na trůn, odešl do ústraní, snažil se to vyřešit

cestu našel ve chvíli vnitřního osvícení, sděloval ji dál (buddha - osvícený)

 

učení rozděleno do 3 sbírek písem (košů)

učení vychází ze 4 ušlechtilých pravd: 

            1. vše v životě je strast

            2. příčinou strasti je touha, žízeň po životě

            3. dosažení svobody od vášní značí též zánik strasti

            4. cestou k zániku strasti je osmidílná stezka:

                        základ:            1. mravní život - člověk by měl žít podle 5 přikázání:

                                                                                                1. pustit od zabíjení a ubližování živým cítícím bytostem

                                                                                                2. nekrást a nebrat co mi nikdo nedává

                                                                                                3. nezneužívat sexuality

                                                                                                4. nelhat

                                                                                                5. neužívat opojné nápoje a látky

 

                                    2. kultivace mysli

                                    3. moudrost

  závěr 8 dílné stezky:    pravá bdělost a soustředění (viz budhistické meditace)

 

k budhismu patří učení o NE - JÁ (o neexistenci já)

člověk tvořen 5 elementy:            tělesností

                                                cítěním

                                                vnímáním

                                                charakterem

                                                myšlením

každý z těchto elementů je nestálý a proměnlivý

o žádném z těchto elementů člověk nemůže říct to jsem já

toto učení vede k odvrácení od egoismu, toleranci,..

 

budhismus se rozvíjel ve více proudech:

 

LAMAISMUS - Tibet

lámové - mniši, duchovní

dalailáma - velký láma, nejvyšší

věří v reinkernaci

 

ZEN - v Číně a Japonsku

pravý význam skutečnosti nenajdeme ve slovech, ale až za nimi, za těmito slovy a představami

"Hleď přímo do duše, pochop její povahu a staneš se osvíceným budhou."

důraz na meditaci -rozhovory s mistrem - buru, fyz. práce

 

 

společné rysy s budhismem - DŽINISMUS

zakladatel princ MAHÁVÍRA (Velký hrdina) - 6. stol. p. K.

zřekl se světských radostí

odešel do ústraní

stal se asketou

po 12 letech dosáhl osvícení

probudil velké náboženské hnutí

stoupenci džinisté - mniši a mnišky

vedou přísný život, žijí v komunitách klášterů

  X

nebo žijí jako laici normálním světským životem, žijí v manželství, ale řídí se určitými pravidly - nekrást, nepůsobit bolest živým tvorům

 

2 proudy:            digambary - odění vzduchem - nazí

                            švétambary - bíle odění

 

3 miliony džinistů

nejznámější Ghándí - cesta nenásilí