Základy společenských věd - Helénistická filosofie

Autor: Daniela Bednářová

(4. p. K. - 529 - uzavřeny císařem Justiniánem antické školy)

1. stoicismus

2. epikureismus

3. skepticismus

 

přechod od otázek přírody a celospolečenské tematiky k problematice jednotlivce

 

 

STOICISMUS

název od athénského zdobeného sloupořadí (stoá), kde se procházeli a hovořili

a/ stará stoa - Zénón Mladší z Kitia

                        Kleanthes

                        Chrýsippos

 

b/ střední stoa - Poseidonios

 

c/ nová (pozdní) stoa - Seneca

                                      Epiktétos

                                      Marcus Aurelius

 

stoikové dělí filosofii na logiku, fyziku a etiku - ta má podle nich největší význam

školy se zaměřují na člověka - problematiku jednotlivce - např. na jeho vztah ke světu

zákl. myšlenka stoická: žít podle přírody ve shodě s rozumem, ne bouřlivý duševní shon

                                       X  ale duševní klid, vyrovnanost (ataraxia)

trvalý klid v duši - tím je možno dosáhnout pravé svobody

(řeší to se stoickým klidem - vyrovnanost, rovnováha)

člověk se má podrobit řádu, má užívat to, co mu život nabízí, nemá na ničem lpět

 

Seneca (6 nebo 4 p. K. - 65 n. l.)

římský básník, filosof, politik

hl. představitel stoicismu

učitel, vychovatel Nerona - donucen k sebevraždě

ve svém učení hlásá: rovnost lidí

otroci jsou stejní lidé jako svobodní lidé

filosofie má být tím, co osvobodí člověka od hříšných myšlenek

"Život je dlouhý dost, když víš, jak ho prožít."

"Život měříme skutky a ne časem."

Výbor z listů Luciliovi - jeho žák, zdrženlivost, omezit rozmařilosti, okázalosti, mírnit hněv

"Lidštější je se životu vysmívati, než nad ním bědovati."

"Čas je naším jediným majetkem."

 

Epiktétos (50 - 120 n. l.)

původně otrok, ale dosáhl svobody a začal se věnovat filosofii

kladl důraz na vzdělání člověka

za nejvyšší ctnost považoval svobodu  X  ale svobodu mysli - myšlenky mohou být svobodné bez ohledu na sociální postavení

zdůrazňoval význam lidské vůle a snažení k cestě za vzděláním a svobodě mysli

 

Marcus Aurelius (121 - 180 n. l.)

stal se římským císařem, je považován za jednoho z nejlepších římských císařů - zdrženlivý způsob žvota, plnění povinností  X  Nero

spisy: Hovory o sobě - život je nutno vést podle přír. zákonů

filosofie = učitelka všech stností a všeho dobrého - trpělivost, ušlechtilost, zdrženlivost

smrt těla - přechodná - osvobozuje duši

"Nic nečiň nazdařbůh a bezúčelně."

zdůrazňuje obecné blaho

člověk se může vždy uchýlit v sobě samotném, ve své duši nachází klid

 

EPIKUREISMUS

 

Epikúros

Epikurova zahrada - v Athénách, zde vykládal posluchačům

souhlasil s myšlenkami atomistů - atomista - zdůrazňují pohyb

senzualista - klade důraz na smyslové vnímání - smyslový vjem je odrazem skutečnosti

atomy se zvolna přelévají - nic nevzniká samo od sebe, nic nezaniká úplně

duše rozptýlena - složena z atomů, které jsou rozptýleny

důraz klade na etiku

nejvyšší ctnost (dobro) považuje slast, kterou ale vidí v klidu duše (atharaxia)

za nejhorší strast považuje duševní strádání a duševní nevyrovnanost

lidské štěstí = vyhýbání se strasti a vyhledávání slasti

atharaxie lze dosáhnout zdrženlivostí před výstřelky a extrémy - jako např. rozmařilosti

slast - bolest ani v duši ani v těle

 

k existenci bohů - bohové existují ale nestarají se o lidi a nezasahují do jejich života

smrt se nás netýká, protože když zemřeme tak už nejsme a nemůžeme pociťovat strast

člověk se nemá zajímat o veřejný život a žít v ústraní se svou duší - "Žij skrytě."

 

Titus Lukretius Carus

římský filosof a básník, podal ucelený výklad o epikureismu

spis: O přírodě - dlouhá báseň

atomista - atomy věčné

důraz na duševní klid a vyrovnanost (atharaxia)

člověk se nemá bouřit proti osudu, smrt má přijmout klidně a kdykoli, smířit se s ní - proto se nemá pak smrti bát

ideál - mudrc osvobozený od neklidu

 

 

SKEPTICISMUS

 

fil. směr období helénismu, který pochybuje např. o poznatelnosti světa, ...

 

Pyrrhon z Élidy

starší skepse

3 zákl. otázky: 1. Jaké jsou věci? - smyslové i rozumové poznání nás klamou, nemůžeme přesně nic vědět

 

                        2. Jaký postoj máme k věcem zaujmout? - pokud nás smysly klamou, nemůžeme poznávat nic přesně, máme se zdržet nějakých jednoznačných (přesných soudů), neboť ty věci nemůžeme přesně poznat

 

                        3. Co získáme tím, když se zdržíme jednoznačných soudů?

 

skepsí získáme lhostejný klid (apathea) a klid duše, vyrovnanost, rovnováha (ataraxia)