Základy společenských věd - Gnoseologie

Autor: Daniela Bednářová

teorie poznání

zkoumá možnosti, zákonitosti lidského poznání

            za jakých podmínek je poznání možné

            jaký je vztah poznání k realitě

            zda existuje absolutní pravda

poznávací proces -             proces, ve kterém někdo něco poznává

                                    schopnost podávat a přijímat informace - nemusí být spojována pouze s lidským poznáním

                                    tato schopnost je dána většině jsoucen, ale ne ve stejné míře a stejné kvalitě

lidské poznání - v pozn. procesu nutnost přítomnosti subjektu - ten, který poznává

                                                                                    a objektu - to, co poznává subjekt

                           aktivita oboustranná, subjekt se poznáním mění, rozvíjí se

smyslové poznání - spojeno s nějakou zkušeností ( --- empirické poznání)

rozumové poznání (racionální) - kombinujeme jednotlivá, vyvozujeme, spojujeme, nemusí tu být element zkušenosti                                                       

názory na schopnosti našeho poznání

1. nauivní realismus - "Věci jsou takové, jak je vidím."

2. skepticismus - skepse souvisí s pochybností, prověřování, nejistota, zkoumání našich smyslových schopností, vede až k:

3. agnosticismus - "Objektivní poznání není možné."

4. kritické poznání - víme, že věci nejsou takové, jak je vidíme, víme o svých omylech

rozdělení gnoseologických směrů

podle toho, o jaké poznání jde

1. empirismus - smyslové poznání - poznáváme se zkušeností - John Locke

                        "V rozumu není nic, co by předtím nebylo ve smyslech."

                        naše představy končí všechny v jednoduchých smyslových představách

2. racionalismus - rozumové poznání - přeceňování rozumu - přeceňování rozumu

                        schopnost poznání je našemu rozumu vrozené - René Descartes

                        naše smysly nás někdy klamou

                        žádná věc není taková, jak ji naše smysly poznávají

3. senzualismus - druh empirismu

                        nepočítají s vnitřními smyslovými vnímáními, ale pouze s vnějšími zkušenostmi

                        cílem poznání je dosažení pravdy

poznávací proces je neukončený, nelze dojít k absolutní pravdě pouze k relativní pravdě - pravda platící daným podmínkám

naše poznání není úplné - relativnost - člověk by měl být schopen názorové tolerance

pravda  X  lež - etický problém

člověk má usilovat o pravdu, hledat pravdu a měl by mít možnost zda zvolit pravdu nebo lež

            FILOSOFICKÁ ANTROPOLOGIE

zabývá se člověkem jako zvláštním jsoucnem, zvláštní formou bytí, jaké je místo člověka na světě

člověk znaky:             schopnost přetvářet přírodu a vytvářet nové věci

                        schopnost jednat eticky (ne na základě instinktu

                        schopnost komunikovat na základě pojmů

                        schopnost přemýšlet (uvědomovat si sám sebe)

                        schopnost pracovat na sobě, měnit se

člověk patří do společnosti lidí, ale stále je součástí přírody

člověk se vyvíjí, přetváří sám sebe

vývoj jde rychle dopředu, jak v kladném, tak záporném