Základy společenských věd - Filosofie bytí M. Heideggera, novotomismus

Autor: Daniela Bednářová

            FILOSOFIE BYTÍ

MARTIN HEIDEGGER (1889 - 1976)

Němec

filosof

žák Husserla, vychází z jeho fenomenologie

říká, že Husserl zkoumá vědomí. ale neptá se, co umožňuje existenci vědomí

zapomněl se ptát na bytí tohoto vědomí - tím se zabývá Heidegger

filosofie bytí - fundamentální ontologie - základní nauka o bytí

nestačí zkoumat jednolivá jsoucna, ale je třeba se ptát, co umožňuje existenci jsoucen tzn. zkoumat  povahu bytí

říká, že povahu bytí musíme zkoumat prostřednictvím takového jsoucna, které bytí rozumí, tzn. umí se na něj ptát

na něj se umí ptát tázající lidská bytost - člověk - místo pojmu člověk používá pojem dasein (pobyt)

            analýza pobytu:

1. člověk je takové jsoucno, které žije svůj život v první osobě (jde o můj vztah ke světu)

2. člověk je takové jsoucno, kterému jde o bytí - vždy mu záleží na tom, jak mu je, člověk je na svém bytí zainteresován

3. říká, že svět si nevolíme, nevybíráme, jsme do světa vrženi, ale přesto máme zodpovědnost za svůj život

za to, jaký způsob existence zvolíme

člověk má 2 možnosti volby, jaký způsob existence zvolí:

a/ neautentické bytí - anonymní žití, nechávám sebou manipulovat, nechávám se vláčet masou

zbavuji se odpovědnosti za život a stávám se součástí anonymní masy

to kritizuje, je způsobeno technikou, novodobou vědou, kritizuje konzumní způsob života

b/ autentické bytí - život v opravdovosti, kdy usiluji žít podle vlastního přesvědčení i navzdory podmínkám a ne podle tlaku společnosti

4. člověk žije ve světě, je spjat s okolím, okolí dotváří moji autentičnost

musím se na ty druhé ohlížet, mé bytí je spolubytí ve světě, za bytí mám zodpovědnost

5. člověk žije v čase a prožívá svou časovost, je si vědom své konečnosti, má smysluplně prožít čas

lidské bytí je vždy "bytím ke smrti"

6. člověk je bytostí pravdy a pravdu musím odkrývat pod nánosem běžného života

lidská existence je místo, v němž se zjevuje bytí

zde může být odhaleno bytí ve své pravdě, když si člověk zvolí cestu autentického bytí

stěžejní dílo:   Bytí a čas

                        O pravdě bytí

KŘESŤANSKY ORIENTOVANÁ FILOSOFIE - NOVOTOMISMUS

katolicky orientovaný směr

navazuje na učení Tomáše Akvinského (13. stol.)

k oživení tomismu vyzval papež Lev XIII. v roce 1879

říká, že je třeba větší a soustavnější zájem církve o filosofii T. A.

je třeba institucí a akademií

vznik Akademie sv Tomáše v Římě (19. stol.)

Mnichov, Vídeň - střediska

Kolín nad  Rýnem

cíl: zprostředkovat lidem křesťansky orientovanou filosofii

znaky: 1. víra a věda jsou v harmonii, jedno nevylučuje druhé, jsou to 2 zdroje poznání, na první místo staví víru

            2. věda a vědění hrajé také svou úlohu, novotomisté respektují některé přírodovědné poznatky - např.        přirozenou evoluci

                X  její příčinu vidí v Bohu

            3. modernizace sociálních názorů, větší pozornost věnována dělnému lidu (obyčejnému člověku)

                reagují na aktuální problémy světa v duchu hesla aggiornamento - přiblížení církve všednímu dni

PIERRE TEILHARD DE CHARDIN (1881 - 1955)

Francouz

filosof, teolog

člověk má zodpovědnost za další vývoj společnosti a tuto zodpovědnost člověk naplňuje

tzv. perzonalizací - prohlubování nějaké osobní jedinečnosti

   a socializací - začleňování se do společnosti

člověk by se měl věnovat něčemu nadosobnímu v zájmu celku - ať víře, či vědě, či jiná oblast

svět se ve svém vývoji sjednocuje (vytváří se větší lidská společenství) svět se zduchovňuje

člověk by měl život naplňovat odpovědností za druhé

JACQUES MARITAIN (1882 - 1973)

Francouz

filosof, teolog

zabýval se vztahem   vědy a mystiky = vrozené poznání, boží inspirace

                                    filosofie a teologie mají stejný cíl, cílem je cesta k Bohu

a v postupu 2 směry: filosofie - jde "k Bohu"

                                    teologie - jde "od Boha"