maturitní otázky, seminárky a referáty
Základy společenských věd - Etické kategorie, základní lidská práva
Autor: Daniela Bednářová
Některé základní etické kategorie
ZLO - DOBRO
zlo - něco, co škodí, zraňuje - 3 roviny - fyzické - něco konkrétního: válka, hladomor, katastrofy, nemoci
metafyzické - hledá podstatu zla, zlo chápe jako nedostatek dobra
mravní - páchá ho člověk vědomě a svobodně (pomsta)
někdy se člověk vyskytne uprostřed zla, které sám nezpůsobil - živelné pohromy
zpravidla jsou jeho bližní vyzýváni k pomoci - solidaritě
zlo - může v některém případě fungovat pozitivně
dobro - něco, co přináší naplnění člověku, rozvinutí, co má pro člověka význam a smysl
v morální oblasti je dobro shoda myšlení a jednání se svědomím a mravním řádem
SVOBODA A MRAVNÍ JEDNÁNÍ
naše svoboda je zčásti determinována (předurčena, omezena) - např. biologickými, společenskými, sociálními zákony,
člověk se rodí do určitých podmínek, ale v rámci těchto podmínek se snad může rozhodovat svobodně a tato možnost člověka svobodného rozhodování člověka nutí k plné odpovědnosti za svá rozhodnutí
vnitřní svoboda - svoboda myšlení, nemá vnější omezení, i ve vězení má člověk vnitřní svobodu
vnější svoboda - do jisté míry může být omezena např. právně, cestování
i protiprávně - diktatura
SVĚDOMÍ
už ranější fází lidského myšlení
už v antice chápáno jako schopnost člověka posoudit jednání z více zorných úhlů
v křesť. - svědomí chápáno jako ozvěna božského hlasu
X osvícenství - J. J. R. - chápe svědomí jako schopnost neomylně vést k mravnosti
I. K. chápal svědomí jako mravní zákon v nás, člověk má v sobě kategorický imperativ -
"Jednej tak, jak bys chtěl, aby jednali všichni."
X 20. stol.: koncentrační tábory
dnes svědomí chápáno jako míra morálního jednání, hlas odpovědnosti
svědomí se v praktickém životě objevuje jako výčitka svědomí
na formování našeho svědomí se podílí mnoho vlivů:
svědomí se v průběhu života dotváří
MRAVNÍ ZÁKON
nejobecnější etické normy (společné všem lidem) vycházející z podstaty lidství (lidské přirozenosti)
úcta k lidské osobě, respekt, solidarita, uznání lidské důstojnosti
LIDSKÁ DŮSTOJNOST
jsme si všichni rovni podle lidské důs.
povinnost respektovat důstojnost druhého
ZÁKLADNÍ LIDSKÁ PRÁVA
lidská práva - nejzákladnější uznávané hodnoty lidství
přirozená práva - jsou nezcizitelná, nezrušitelná
USA - 1776 - Deklarace nezávislosti
Francie - 1789 - Deklarace lidských a občanských práv
10. 12. 1948 - Valné shromáždění Spojených národů vyhlásilo Všeobecnou deklaraci lidských práv
1973 - Helsinský proces - Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě - tento proces přinutil totalitní režimy přijmout lidská práva do svých zákonů
1993 - Ústava ČR - Listina základních práv a svobod: právo na život a jeho ochranu
právo na soukromí, na svobodu
právo vlastnit majetek, atd.
dokument Úmluva o právách dítěte
schválena 1989 Valným shromážděním OSN
1991 se kní přihlásila ČR
tato Úmluva má nejvyšší právní moc
dítě je každý do 18 let
každé dítě má právo na život, na jméno, na státní příslušnost, na svobodu projevu
PRAKTICKÁ A SOCIÁLNÍ ETIKA
SMYSL ŽIVOTA
subjektivní cíl - hledání tohoto cíle - láska, přátelství
láska - mnoho podob
z řečtiny - 3 výrazy: erós - láska tělesná, sexuálně orientovaná
filiá - láska přátelská, ve společenských stycích se uplatňuje - přátelství
agapé - "vrchol" lásky - láska nezištná - obětavost pro druhé - ochota obětovat se, za kterou nic nežádáme
láska mateřská
bratrská
platonická
partnerská - v lásce (zvláště partnerské) by mělo dojít k propojení všech těchto 3 rovin
rodičovská - rodiče = 1. vychovatelé dětí, mají právo, aby jim do jejich péče nikdo nezasahoval, pokud není nutno