Základy společenských věd - Anglický novodobý empirismus

Autor: Daniela Bednářová

filosofie zkušenosti

JOHN LOCKE (1632 - 1704)

filosof, učitel, lékař a asi rádce ve šlechtické rodině

spis:    Esej o lidském rozumu (Zkoumání o rozumu lidském)

zákl. myšlenka: "Nic není v intelektu, co nebylo dříve ve smyslech."

není racionalista, jak by se mohlo zdát z názvu

lidská mysl je nepopsaným papírem, na který se zapisují zkušenosti, a to prostřednictvím smyslů - (senzualismus) - druh empirismu zaměřený na vnější smyslové poznání

na základě zkušeností získává člověk představy, které se různě spojují a kombinují

představy = ideje - již produkty naší mysli

státotvorné otázky: stát vzniká na základě teorie společenské smlouvy a přirozeného práva X  přirozeným stavem lidí je stav svobody (narozdíl od Hobbse, který jím považuje válku) - vznikem společnosti nezaniká právo lidí na svobodu

a panovník, který vládne, musí toto právo respektovat a dodržovat zákony, ale sám zákony nevyhlašuje (nevládne absolutisticky) - to má být úkolem zákonodárného sboru

jestliže panovník nerespektuje přirozené právo, lid má právo ho svrhnout – myšlenky zdrojem Franc. revoluce

představy: 3 druhy -   primární vlastnosti věcí - tvar, počet, poloha, zjišťujeme smysly, ale neumíme je vnímat

                                    sekundární vlastnosti věcí - smyslově vnímatelné, jejichž substance v nás vyvolávají představy (jsou to primární, které si uvědomujeme)

                                    terciární vlastnosti věcí

spis:    Dvě pojednání o vládě - každý člověk má nárok na dokonalou svobodu a nebrzdění používání všech práv a                                           výsad přirozeného zákona

GEORGE BERKLEY (1684 - 1753)

irský biskup, učitel teologie,

procestoval celou Evropu a žil v Americe, byl také na Bermudách - chtěl tam šířit víru - neuspěl s tím

empirista - odmítání spekulace

společnost je ovládána dvojicí sil:   odstředovostí - projevuje se lidským egoismem

                                                            dostředivostí -  je sdružovací pud

subjektivní idealista

"Býti je totéž, co býti vnímáno." - existence závisí na vnímání - když přestaneme vnímat určitou věc, tato věc přestává existovat - ovšem to vede až k tomu, že potom celý svět je závislý na člověku (na mně) - takže reálně existuje jen ten člověk sám - solipsismus - ale existuje i jiný druh, který ty věci vnímá - i když je nevnímáme my - a to je Bůh - takže ty věci existují

DAVID HUME (1711 - 1776)

empirista - narozdíl od Locka spojuje zkušenost s duševními stavy - rozlišuje             imprese - silné smyslové dojmy

                                                                                                                                    představy (ideje)

sdružování (asociace) představ probíhá 3mi způsoby: 1. podle podobnosti (popřípadě odlišnosti)

                                                                                                2. podle časové a prostorové sounáležitosti

                                                                                                3. podle příčiny a účinku

toto sdružování představ nemá reálný základ, děje se jen ze zvyku našich představ - popírá kauzalitu = příčinnost

když se dvě věci staly v minulosti (např. roztál sníh důsledkem slun. záření) nemusí to vždy platit v budoucnosti

navrhuje nahradit kauzalitu pravděpodobností - gnoseologický (poznávací) skepticismus