Marketing a management - Podnikové finance

Autor: autor neznámý

Financováním podniku rozumíme všechna opatření jimiž dochází ke změnám výše nebo skladby finančních zdrojů podniku.

 

2.1. Finanční zdroje

Dělení:

a) Podle způsobu opatření finančních zdrojů:

1. samofinancování (jde o financování vnitřní)

- kapitál je získáván na základě vnitřní činnosti podniku

- nejdůležitějšími zdroji jsou:

· vytvořený zisk v podniku po zdanění (popřípadě po úhradě dividend a po povinné dotaci rezervnímu fondu - a.s., s.r.o.) Pozn.: zopakovat výpočet jednotlivých druhů HV a jeho rozdělení (daně, rezervní fond, dividendy, na rozvoj podniku)!

· odpisy - zdroj, který zajišťuje obnovu opotřebeného investičního majetku

              - jsou důležitou nákladovou položkou v podniku

2.financování vnější

- kapitál je získáván mimo podnik

 

b) Podle původu finančních prostředků

1. Vlastní zdroje

Tvoří je: samofinancování (zisk, odpisy)

               kapitálové vklady - společníci vkladájí do podniku peněžní prostředky a majetek, které vstupují do základního kapitálu podniku a nabývají podobu akcií v a.s a vklady společníků u obchodních společností

 

2. Cizí zdroje

Tvoří je: úvěry rozdělujeme na bankovní (krátkodobé, dlouhodobé)

                                              na obchodní (krátkodobé, dlouhodobé)

               závazky k dodavatelům, států, zaměstnancům, institucím (finanční úřad,...)

               dotace ze státního rozpočtu

               leasing - pronájem

 

2.2. Finanční řízení

- lze charakterizovat jako proces nepřetržitého obstarávání finančních zdrojů a rozhodování o jejich správném investování a rozdělování

- hlavním cílem finančního hospodáření podniku je zabezpečit:

1. platební schopnost podniku - je schopnost uhradit beze zbytku všechny své splatné závazky

2. likviditu - tou rozumíme schopnost podniku rychle realizovat a v peníze přeměnit jednotlivé složky svého majetku (materiální hodnoty i c.p.)

3. rentabilitu - je vyjádřením ziskovosti podniku (podnik je rentabilní pokud vyrábí se ziskem)

Splnění těchto tří cílů zabezpečuje podnikový finanční management tj. finanční řízení, které zahrnuje tyto činnosti:

a) finanční plánování (tvorby, použití a rozdělování podnikového zisku)

b) financování a řízení oběžného majetku - krátkodobé financování

c) financování a řízení dlouhodobého majetku - dlouhodobé financování

d) volba optimální majetkové a kapitálové struktury (viz. příklady ve cvičení - výpočet procentického zastoupení zdrojů)

e) finanční analýza (rozbor činnosti podniku)

 

2.3. Finanční plánování

Z časového hlediska rozeznáváme:

1. krátkodobé finanční plánování Þ krátkodobé finanční plány

- jsou sestavovány na různá časová období např. čtvrtletí, měsíce, týdny,...

- plánování finančních zdrojů není pro podnik zcela zbytečné např. vzhledem k časové                           prodlevě mezi vznikem pohledávky (závazku) a jejím uhrazením, rozhodují o                finanční situaci v podniku často dny

-         základní formou finanční plánu u živností je plán peněžních příjmů a výdajů

Příjmy tvoří:      - tržby za výrobky a služby

Výdaje tvoří:     - nákup materiálu

                        - mzdy a pojištění

                        - splátky úvěru + úroky

                        - záloha na daň z příjmu

                        - nájemné

                        - pořízení investic (nákup traktoru)

                        - ostatní výdaje

Výpočet stavu peněžních prostředků na konci období:

peněžní prostředky na počátku období + příjmy - výdaje 

 

 

2. dlouhodobé finanční plánování

Obsah dlouhodobého finančního plánu:

l. ekonomické předpoklady obsahují odhad budoucího vývoje  např. míry inflace,úrokových                  sazeb,daňových sazeb

2. předvídání odbytu a tržeb, sortimentu a jejich cen

3. požadavky na majetek (dlouhodobý majetek a potřeba materiálových zásob)

4. požadavky na zdroje financování - zahrnují přehled vlastních a cizích zdrojů a jejich užití

5.plánovaná Rozvaha,Výsledovka  a plánovaný výkaz peněžních prostředků.
Tyto výkazy požaduje i banka jako součást podnikatelského záměru tvořícího přílohu žádosti o úvěr.

 

2.4. Krátkodobé financování oběžného majetku

Oběžný majetek

- majetek, který v podniku obíhá (účastní se krátkodobého výrobního cyklu)

- se spotřebovává, přechází jednorázově do nových výrobků

- jeho spotřeba se plně započítává do cen prodaných výrobků a služeb

Patří zde:         

1.      zásoby (materiál, nedokončená výroba, polotovary vlastní výroby, výrobky, drobná zvířata a zvířata ve výkrmu, zboží)

2.      peníze (v hotovosti, na účtech)

3.      pohledávky

4.      cenné papíry krátkodobé (krátkodobý finanční majetek)

 

Krátkodobé financování je financování podnikové činnosti zdroji s krátkou dobou splatnosti.

 

Zdroje financování:

a) vlastní zdroje - tržby, jsou nejdůležitějším zdrojem

b) cizí zdroje        - závazky, které se ve svém celku stávají trvalým zdrojem

                            - úvěry - obchodní, směnečný úvěr

                                    - eskontní

                                    - bankovní (krátkodobý bank. úvěr, kontokorentní úvěr)

                            - zálohy

2.4.1. Obchodní úvěry

-         je to úvěr, který poskytuje dodavatel (věřitel) odběrateli (dlužníkovi) tím, že dodávku neplatí v době splatnosti faktury, ale až po uplynutí lhůty sjednané mezi D a O

-          zpravidla je poskytují dodavatele odběratelům, jejichž hospodářská činnost navazuje na sebe technologicky (mlýn dodá na úvěr mouku pekárně)

Poskytnutí (zajištění) obchodního úvěru:

a) bez písemných záruk - vychází ze solidnosti, důvěry v dlužníka

b) dodavatel od odběratele žádá dlužní úpis

c) dodavatel žádá od odběratele směnku - obchodní úvěr se mění na směnečný úvěr

 

2.4.1.1. Směnka

- je krátkodobý cenný papír, obsahující náležitosti, stanovené směnečným a šekovým zákonem č. 191/1950

- jde o písemný dlužnický závazek

- výhodou je její obchodovatelnost (je převoditelná rubopisem)

- částka uvedená na směnce se skládá z hodnoty závazku + vypočteného procenta z této hodnoty (závisí na úrokové míře a délce splatnosti směnky – výše je dána dohodou mezi věřitelem a dlužníkem)

Základními účastníky směnečného vztahu jsou:

1. směnečný věřitel tj. osoba, které má být placeno (ozn. remitent)

2. směnečný dlužník tj.osoba, která je zavázána zaplatit směnečnou částku (ozn. emitent, trasant, výstavce)

- v případě cizí směnky se hlavní směnečný dlužník nazývá směnečník (ozn. trásat), směnečníkem může např. být firma, která dluží výstavci směnky

 

Náležitosti směnky + vzory směnek (viz. příloha)

 

Druhy směnek

A) Podle způsobu vystavení dělíme:

1. Směnky vlastní obsahují příslib výstavce směnky (dlužníka) zaplatit označené osobě na řadu přesně stanovenou částku ve stanovenou dobu na stanoveném místě

2. Směnky cizí, ve kterých je vyjádřen příkaz výstavce třetí osobě (směnečníkovi) zaplatit osobě označené na řad přesně stanovenou sumu ve stanovené době na stanoveném místě

- může znít i na vlastní řad výstavce

 

B) Podle podstaty směnečné operace

1. Směnky obchodní - vystavení směnky proti dodávce zboží

2. Směnky finanční - v případě peněžní půjčky

 

C) Podle splatnosti rozlišujeme směnky:

1. Splatné na viděnou (při předložení) tzv. vitasměnky

- splatnost je vyjádřena slovy např. zaplaťte proti předložení, zaplaťte na viděnou

- takováto směnka je splatná kdykoli při předložení k placení

- k proplacení musí být předložena do jednoho roku od data vystavení

2. Splatné určitou dobu po viděné tzv. lhůtní (časové) vitasměnky

- splatnost je vyjádřena např. slovy zaplaťte 7 dní po viděné, zaplaťte 30 dní po předložení

- při přijetí směnky dlužník svým podpisem včetně data stvrzuje předložení směnky, od toho dne se počítá splatnost směnky

3. Splatné v určitý den

- splatnost je vyjádřena např. slovy zaplaťte 10.února 199., musí se jednat o možný den

4. Splatné určitou dobu po vystavení tzv. datasměnky

- splatnost je vyjádřena např. slovy zaplaťte ode dneška za měsíc, 90 dní, ....

 

Základní směnečné úkony

1) Přijetí směnky - akceptace

- při přijetí směnky se směnečník (akceptant) svým podpisem zavazuje směnku v den splatnosti zaplatit

2) Indosament (= rubopis)

- směnka může být převedena na další osobu, které se tímto převodem stává novým vlastníkem směnky (přebírá všechna práva ze směnky)

 

2.4.2. Eskontní úvěr

Pokud majitel směnky nemůže čekat do doby splatnosti směnky, může postoupit směnku bance (převést bance).

Banka na základě směnky poskytne úvěr, tzv. eskontní úvěr.

- jeho výše závisí na výši směnečné částky a  na době splatnosti směnky

- je nižší o tzv. diskont (úrok a eskontní provizi = bankovní poplatky)

- v den splatnosti banka vyinkasuje směnečnou částku od směnečného dlužníka a tím je splacen eskontní úvěr (v případě nezaplacení částky dlužníkem žádá směnečnou částku od toho, kdo ji směnku postoupil),

- eskontovanou  směnku má banka možnost předložit ČNB k reeskontu (následný eskont) to činí v případě, jestliže potřebuje peníze před dobou splatnosti směnky

 

2.4.3. Bankovní úvěry

Krátkodobý bankovní úvěr

- úvěr poskytnutý bankami podnikům na krytí jejich provozních potřeb (OM) na dobu do jednoho roku, za stanovený úrok (u zemědělců sezonní bank. úvěr)

Kontokorentní úvěr

- podnik má u banky otevřen smíšený běžný a úvěrový účet tzv. kontokorent

- na kreditní straně účtu (MD) má podnik zapsány vklady, ze kterých mu banky vyplácí úroky

- podnik může z účtu čerpat více peněz než činí vklady - podnik se může dostat do mínusu, pak čerpá úvěr od banky, zůstatek účtu je debetní

- podnik musí tento úvěr bance splatit + úroky

 

2.4.4. Zálohy

-         lze je považovat za úvěr poskytovaný odběratelem /věřitelem/ dodavateli /dlužníkovi/ v penězích předem před uskutečněním dodávky výkonu (výrobku, zboží, poskyt. služby)

-         - jedná se zaplacení výkonu dopředu, před dodávkou, čímž vzniká plátci pohledávka vůči dodavateli,

-         dodavatel pohledávku splácí dodávkami výkonu / výhodné,nejsou zúročené/,získává pohotové, likvidní prostředky, snižuje se mu úvěrové zatížení,zajišťuje si odbyt

-         odběratel si zajišťuje nákup výkonu

 

2.5. Dlouhodobé financování dlouhodobého majetku

Dlouhodobý majetek

- doba použitelnosti je delší než jeden rok

- ve výrobě se opotřebovává (peněžní vyjádření úbytku hodnoty jsou odpisy, které vytvářejí podniku náklady)

Pozn: zopakovat druhy opotřebení

Členění IM: 1. NIM

                     2. HIM

                     3. FI (FM)

 

Dlouhodobé financování je financování dlouhodobých potřeb podniku, vyplývající z neustálé obnovy, rozvoje a zvyšování potřeby dlouhodobého majetku (nákup moderních strojů, technologií, výstavba budov, atd.).

 

Zdroje financování:

a) vlastní zdroje:       - tvoří odpisy a část zisku

                                 - kapitálové vklady (akcie)

b) cizí zdroje:            - bankovní úvěry dlouhodobé

                                 - obligace

                                 - dotace

                                 - leasing

 

2.5.1. Kapitálové vklady - akcie

Akcie je cenný papír, který vyjadřuje vlastnický podíl akcionáře na majetku a.s. Počet akcií, které podnik může vydat je založen na objemu základního kapitálu, který chce podnik získat, a na ceně každé akcie.

 

Majitel akcie má  právo podílet se:

- na řízení a.s. a to nepřímo hlasováním o rozhodujících otázkách podniku na valné hromadě

- na zisku společnosti - formou dividend

- na majetkovém zůstatku při likvidaci společnosti

- na nakupování akcií při jejich další emisi

Majitel akcií nemůže:

- požadovat vrácení podílu

- přímo se vměšovat do řízení společnosti

- jednat jménem společnosti

 

Cena akcie

Akcie jsou obchodovatelné cenné papíry, mohou se nakupovat a prodávat na burze cenných papírů. Akcie se vydávají (emitují) za nominální cenu (jmenovitou), která je vyznačena na akcii. (Mohou se vydávat i za cenu vyšší, než je nominální hodnota, ne však za cenu nižší).

Akcie se prodávají a kupují za ceny odlišné od nominální ceny to jsou tržní ceny, které označují kurz akcie (je stanoven podle S a D po akciích určité společnosti, je tvořen na sekundárním trhu). Poptávka po akciích je ovlivněna prosperitou a.s., která je určována např. výši zisku a výši dividendy (roste-li dividenda, zvyšuje se poptávka po akciích). Výhodnost nákupu se hodnotí podle výnosnosti akcie:

Rozdíl mezi cenou při prvním prodeji a nominální cenou akcie = emisní ážio

 

Existují dva druhy výnosů z akcií (dividenda, kapitálový výnos)

 

Členění akcií:

a) Podle rozsahu práv akcionářů:

1. Kmenové akcie (obyčejné) majitel pobírá plnou dividendu a má právo zúčastnit se hlasování na valné hromadě

2. Prioritní akcie (přednostní) majitelé nemají hlasovací právo. Mají přednostní právo na výplatu dividend bez ohledu na výši zisku.

 

a) Podle převoditelnosti:

1. Akcie na  jméno

2. Akcie na majitele

 

Druhy akcií používané v ČR:

- prioritní akcie

- akcie na jméno

- akcie na majitele

- zaměstnanecké akcie -  jsou prodávány pracovníkům podniku, zní na jméno, jsou převoditelné jen mezi zaměstnanci a důchodci společnosti

V ČR jsou akcie zaknihované v SCP (Středisko cenných papírů).

 

Zvyšování a snižování kapitálů a.s. (musí být schváleno valnou hromadou):

Zvýšení:            - emisí nových akcií

            - nominální hodnoty stávajích akcií (zabranění koupí akcií drobnými investory)

Snížení: - snížení počtu akcií jejich stažením z oběhu (zvýšení jejich nominál. ceny)

            - snížení nominální ceny akcie výměnou za nové akcie (zvýšení jejich počtu)

 

2.5.2. Obligace

- je cenný papír, na jehož základě je vydavatel obligace zavázán po uplynutí doby splatnosti splatit majiteli obligace zpět celou dlužnou částku a navíc mu vyplatit úrok (pevný)

- tím, že občan nebo organizace obligací koupí, poskytuje úvěr instituci, která obligaci vydala

 

Druhy obligací podle emitenta (vydavatele):

1. Státní obligace slouží k financování deficitu SR, o jejich vydání rozhoduje parlament

2. Komunální obligace vydávají je obce a města za účelem získání finančních prostředků do svých rozpočtů

3. Podnikové obligace vydávají je pouze úspěšné firmy neboť jen ty mohou doufat, že o jejich obligace bude zájem. Zvláštním druhem jsou zaměstnanecké obligace vydávají je organizace jen pro své zaměstnance, zní na jméno a jsou nepřevoditelné.

4. Bankovní obligace vydávají je banky za účelem získání finančních prostředků.

 

Vydávání obligací (1. až 4.) se většinou děje prostřednictvím bank a jsou s ním spojeny určité náklady.

 

2.5.3. Bankovní úvěry dlouhodobé

Hypoteční úvěr

- dlouhodobý účelový úvěr určený k financování bytových potřeb (investice  do nemovitostí)

- jsou poskytovány na koupi nemovitostí, její rekonstrukci, modernizaci , opravu

- je zajištěn zástavním právem k nemovitosti (tzv. hypotéka)

- splatnost může být až několik desítek let

 

Dlouhodobé bankovní úvěry

- doba splatnosti je  delší než 4 roky

- banky obvykle požadují splatnost tohoto úvěru do 10 let

 

2.5.4. Dotace

- jsou poskytovány podnikům ze SR (do zemědělství, potravinářství, energetiky, dopravu, bytovou výstavbu, na ekologická opatření)

- jsou poskytovány na určité programy, které sledují cíle hospodářské politiky státu (nikoliv na překonání potíží neúspěšného hospodaření podniku)

- jsou přísně účelové např. zeměmdělci žádají o dotaci Regionální odbor ministerstva zemědělství (součástí jejich žádostí je podnikatelský záměr, žádosti hodnotí komise, přiznaná dotace je zaslána na účet podnikatele)

 

2.5.5. Leasing

- je to pronájem různých částí majetku (budov, strojů, dopravních prosředků) za sjednané nájemné a to na určité období a na neurčité období s výpovědní lhůtou

- nájemce uhrazuje nájemné ve formě leasingovývh splátek, které jsou sočástí jeho nákladů

- po dobu pronájmu je vlastníkem majetku pronajímatel, který jej také  odepisuje.Po ukončení pronájmu jej obvykle prodá nájemci za symbolickou zústatkovou cenu.

Výhody:

- leasingové splátky zvyšují náklady firmy,čímž snižují zisk a tím také daň z příjmů.

- leasing. splátkami lze majetek odepsat dříve než daňovými odpisy,což umožňuje rychlejší jejich reprodukci

-riziko  se přenáší na pronajimatele

-zvyšuje se likvidita tj. platební schopnost podniku

-leasing je pro podniky přístupnější než financování pomoci úvěru /podmínky pro získání úvěru jsou obtížnější/

 

Hlavní druhy leasingu:

a) provozní - pronajímatel majetek pronajme nájemci

            - s pronájmem jsou obvykle podkytovány i servisrní služby

            - odkup majetku nájemcem není podmínkou

b) finanční         - pronajímatel (obvykle je to specializovaná finanční instituce) zakoupí               budoucímu nájemci požadovaný majetek

            - uzavře s nájemcem smlouvu o pronájmu a pozdějším odkupu majetku

c) prodej a zpětný pronájem - je založen na prodeji podnikového majetku leasing. společnosti                                     a  jeho zpětného pronájmu od této společnosti

Investiční rozhodování podniku

Při rozhodování musí investor u každé investice sledovat tato základní hlediska (kritéria):

Obr.: Magický trojúhelník v investičním prostoru

 

 

 

 

Výnosem jsou všechny příjmy, které nám plynou z investice od okamžiku, kdy do ní vložíme prostředky až do doby možného posledního příjmu z této investice.

- představuje očekávanou míru zisku (rentabilitu) investice

Bezpečnost je stupeň nejistoty (riziko) týkající se očekávaných výnosů z investice

- opíráme se o intuici, odhad, zkušenost

- např. u směnky hrozí, že dlužník nezaplatí

           u akcie, že nebudou vypláceny dividendy, apod.

Likvidita

Stupeň likvidity znamená rychlost s jakou jsme schopni přeměnit naši investici zpět v hotové peněžní prostředky (tzv. likviditu).

- představuje snadnou obchodovatelnost

- př. nejlikvidnější i nejbezpečnější, ale nejméně výnosný je bankovní vklad

- naproti tomu akcie je méně likvidnější a bezpečnější, ale předpokládá větší výnos

 

Budoucí hodnota peněz

- představuje velikost částky peněz Hs, kterou musíme mít dnes k dispozici, aby se nám při dané roční úrokové míře i za daný počet let n zvýšila právě na hodnotu tohoto budoucího příjmu HB 

- stanovuje se pomocí úročitele tj. (1 +  i), který vyjadřuje, kolikrát se zvýší vklad Hs za n let

 

 

i   - je úroková míra, kterou vypočítáme: p/100, kde p je úroková sazba (např. p=14%, i=0.14)

Jn- jistina budoucí

Jo - jistina počáteční

Využití: stanovení budoucí hodnoty vkladu na vkladních knížkách nebo účtech u peněžních ústavů

 

Dnešní hodnota peněz (tzv. současná hodnota peněz)

Budoucí příjem Hb, který očekáváme při úrokové míře i a n let, se převádí na současnou hodnotu peněz Hs.

- stanoví se pomocí odúročitele (tzv. dikontace) - převrácená hodnoty úročitele 1/(1+i)n nebo (1+i)-n

 

Využití:

- při stanovení počátečního vkladu na vkladní knížku, jestliže chceme po n letech konkrétní částku

- při koupi a prodeji c.p., aby investor zjistil, kolik za prodaný c.p. dostane

 

Závěr:

Neexistuje investice, která by dosáhla maxima ve všech hlediscích(kritériích). Uvedené znázornění vyjadřuje to, že jednotlivá kritéria se navzájem ovlivňují.

Př.: Čím j e vyšší výnosnost investice, tím je zpravidla nižší její bezpečnost. Čím je vyšší likvidita finančních prostředků, tím nižší je jejich výnosnost.

 

2.6. Volba optimální majetkové a kapitálové struktury

- jedná se o rozvahu (bilanci) majetku

Rozvaha k ...

AKTIVA                                                         PASIVA

 Stálá aktiva                                                      Vlastní zdroje (kapitál)

            IM (NIM, HIM, FI)                                         základní jmění

             uveden v pořizovacích cenách              nerozdělený zisk

            oprávky HIM (snižují poř.cenu)                        rezervní fond a ostaní fondy

 Oběžná aktiva                                    

            OM (zásoby, peněžní prostředky,         Cizí zroje (kapitál)

            c.p. krátkodobé, pohledávky)                           závazky (krátkodobé, dlouhodobé)

 Ostatní aktiva                                                              úvěry (krátkodobé, dlouhodobé)

            časové rozlišení                                     rezervy (zákonné a ostatní)

            dohadné účty aktivní                            Ostatní pasiva

                                                                                    časové rozlišení

                                                                                    dohadné účty pasivní

AKTIVA = PASIVA

 

Podnik poměřuje jednotlivé skupiny nebo položky v Rozvaze. Při stanovení struktury je pro něj důležité stanovit optimální poměr mezi vlastními a cizími zdroji (jejich  procentické zastoupení). Protože podnik při financování své činnosti nevyjde pouze s vlastními zdroji musí využívat i cizí zdroje.

Optimální poměr mezi vlastními a cizími zdroji se uvádí 50:50, 60:40, 40:60. Pokud vyjde např. tento poměr 10% vlast. zdrojů a 90% cizích zdrojů svědčí to o velké zadluženosti podniku.

 

2.7. Finanční analýza (rozbor)

- zaměřuje se na komplexní hodnocení úspěšnosti podnikání z finančních ekonomických hledisek (ne již výrobních)

- dává představu o současném a budoucím finančním stavu podniku

- je podkladem pro další finanční rozhodování

- je to srovnávání údajů a ukazatelů současnosti např. s plánem, se skutečnostmi minulých let nebo s výsledky jiných podniků,... -> mohou nastat rozdíly - cílem pak je stanovit nápravná opatření

 

Podklady pro finanční analýzů získáme ze 3 hlavních účetních výkazů:

1. Rozvaha

2. Výsledovka (Výkaz zisků a ztrát)

3. Finanční tok 

- je zaměřen na sledování peněžních prostředků (hotovostních peněz a vkladů u peněžních ústavů)

- peněžní příjem = přírůstek peněžních prostředků

- peněžní výdaje = úbytek peněžních prostředků

- peněžní tok (cash flow) = příjmy - výdaje

            - může být kladný (přírůstek hotových peněz) nebo záporný (úbytek hotových               peněz)

Př.: hotovost peněžních prostředků na začátku období + příjmy za dané období - výdaje za dané období = hotovost na konci období (je počáteční hotovostí pro příští období)

Období - např. měsíc, čtvrtletí, rok

 

2.7.1. Finanční ukazatele

1. Ukazatele rentability

- vyjadřují rentabilitu (ziskovost) daného podniku (rentabilita činností, investice,...)

a) rentabilita tržeb= (zisk/tržby) * 100  (%)

zisk může být : hrubý zisk před zdaněním, čistý zisk po zdanění

- udává kolikati procenty se tržby podílí na zisku

- charakterizuje úspěšnost prodeje

b) rentabilita nákladů=(zisk/náklady) * 100  (%)

- udává kolik procent z nákladů tvoří zisk podniku

- liší se u jednotlivých výrobků podle stupně technologie výroby

c) rentabilita vlastního kapitálu = (zisk/vlastní kapitál) * 100 (%)

- udává kolik procent z vlastního kapitálu tvoří zisk podniku

 

2. Ukazatele likvidity (platební schopnost podniku)

a) běžná likvidita = oběžný majetek(oběžná aktiva) / krátkodobé závazky(krátkodobá pasiva)

b) rychlá likvidita = (oběžný majetek - zásoby) / krátkodobé závazky

V praxi se průměrná hodnota běžné likvidity pohybuje kolem 2,5. Rychlé likvidity kolem 1. Nižší hodnoty signalizují omezenou schopnost podniků dostát svým závazkům.

 

3. Ukazatele zadluženosti

- charakterizují kapitálovou strukturu podniku (zdrojů vlastních a cizích) k aktivům

zadluženost = cizí zdroje/ celková aktiva * 100 (%)

- udává kolik procent z celkových aktiv je financováno cizím kapitálem (ještě za dobré se považuje do 60-ti %)

- názor, že nejlepší je nemít žádné dluhy svědčí často o nedostatečné investiční aktivitě podniku, mající za následek technologické zaostávání, a tím postupné snižování efektivností výroby