maturitní otázky, seminárky a referáty


Marketing a management - Marketing

Autor: autor neznámý

Tip imaturita.cz: Zašlete svůj text a vyhrajte knížků z Nakladatelství Radek Veselý!

1. Vymezení pojmu a základní podnikatelské koncepce

Vymezení pojmu

Z angličtiny market znamená trh. Z hlediska marketingového chápání je trh souhrnem všech spotřebitelů (kupujících, zákazníků). Existuje celá řada definic marketingu. Všechny mají vždy jeden společný subjekt a tím je zákazník a uspokojení jeho potřeb a přání. Zákazník je podstatou makretingu.

Příklady definic marketingu:

1. Marketing je souhrn opatření vycházejících z trhu a na trh zaměřených.

2. Marketing je myšlení orientované na trh, tzn. na zákazníka.

Obecně lze říci, že marketing je: - průzkum trhu

- nauka o tom, jak prodat

- boj o zákazníka

 

Základní podnikatelské koncepce

1) Výrobní podnikatelská koncepce

- byla uplatňována ve 20.letech našeho století (rozvoj techniky, hromadná výroba, zdokonalování organizace)

- vychází z předpokladu, že zákazník bude preferovat výrobky, které budou levné a snadno dosažitelné ® podnik musí dosahovat vysokých objemů výroby, které při využívání nové techniky a technologie zajistí nižší náklady na jednotku výroby Þ nižší cena výrobku

- heslo: "Kvalitní a levný výrobek si rád koupí každý zákazník."

- představitelé: firma Baťa v převál. ČSR, Ford (USA), Texas Instrument (USA)

2) Výrobková podnikatelská koncepce

- vychází z předpokladu, že zákazník bude při nákupu dávat přednost výrobkům nejvyšší kvality

- podnik zaměřuje svou aktivitu především na výrobu výrobků vysoce kvalitních a neustále se je snaží zdokonalovat Þ velmi drahé výrobky

- podnikatel věří, že zákazníci budou volit při nákupu především kvalitu, vyjímečnost

- výrobce přehlíží skutečné potřeby zákazníků, vlivy působící na jejich rozhodování, nevnímá co se na trhu děje a jaké jsou přání a chování zákazníků

- výsledkem může být přechod zákazníků k výrobkům konkurenční firmy, které mohou být stejně kvalitní, ale za méně peněz

- např. výroba automobilu Rolls-Royce

3) Prodejní podnikatelská koncepce

- vyplynula z hromadné výroby, která potřebovala masovou distribuci a prodej

- začalo docházet k nasycenosti trhu výrobky ® tvrdší konkurence

- podnikatelé si uvědomují, že zákazník nemusí kupovat právě jejich výrobky ® chtějí zákazníkovi v rozhodnutí "pomoci" aktivním prodejem

- cílem výrobce je prodat to, co vyrobil, nikoliv vyrábět to, co by prodal tzn. "prodat za každou cenu" ® agresivní prodej

- byla vyvinuta celá řada rafinovaných prodejních technik a triků

- podnik nevychází při výrobě produktů z potřeb a přání zákazníka, ty jsou až druhotné

4) Marketingová podnikatelská koncepce

- vzniká v USA a je výsledkem dlouhodobého vývoje

- vychází z filozifie, že marketing je něco více než prodej

- je založena na oboustranné komunikaci mezi trhem a výrobcem (existence zpětné vazby)

- vychází z pochopení trhu, tj. potřeb a přání zákazníků a následovném přizpůsobení výrobku

"výrobce musí prodávat výrobek, který zákazník chce"

- pružnost podniku na požadavky a přání zákazníků vytváří předpoklady pro budoucí růst podniku

- výrobky budou kupovat dvě skupiny zákazníků:

1. noví zákazníci ® je velmi nákladné je získat

2. stávající zákazníci ® pro budoucnost podniku je velmi důležité si udržet věrné a spokojené zákazníky

• přicházejí si výrobek opět koupit

• kupují i jiné výrobky podniku

• nevěnují tolik pozornosti konkurenčním výrobkům

• hovoří o podniku se svým okolím pozitivně

Marketingově orientovaný podnik se nezaměřuje na celý trh, ale pouze na jeho část, tzv. cílový trh tj. určitá skupina zákazníků vybraná dle předem stanovených hledisek (např. podle věku, pohlaví, regionu, ...). Výběr se potom promítne do výběru druhu reklamních prostředků, ceny výrobku, jeho balení, apod., to vše k plné spokojenosti zákazníků.

5) Sociální marketingová koncepce

- vychází z marketingové koncepce a je nejnovější koncepcí

- jejím cílem je dát do souladu potřeby a zájmy zákazníků a podniku s potřebami a zájmy společnosti

- podnik musí brát do úvahy při svých aktivitách celospolečenské zájmy: např. ekologické chování, etické, sociální, apod. ® aby se nedostal do rozporu se zákonem

- od zákazníků i podniků se např. žádá "inteligentní spotřeba", která nebude mít za následek ekologické ohrožení lidstva

2. Prostředí marketingu

Podnik je při své činnosti ovlivňován prostředím, ve kterém působí. Působí na něj řada vlivů z jeho okolí i zevnitř. Některé z těchto vlivů jsou ovlivnitelné více, jiné méně. Obecně lze říci, že většina vlivů vnitřních, působících uvnitř podniku, je více ovlivnitelná manage- mentem podniku než vlivy působící na něj z jeho okolí.

Vnitřní vlivy

- působí uvnitř podniku

- mezi ně patří např. organizace a řízení, vybavenost, finanční situace, vnitřní konkurence, úroveň technického rozvoje, lidské zdroje, umístění podniku, image podniku, ....

Vnější vlivy

Základním cílem podniku je upokojovat přání a potřeby zákazníků. Aby podnik své cíle mohl plnit, musí neustále vstupovat do kontaktu s řadou jiných subjektů. Tyto subjekty tvoří podnikové mikroprostředí. Podnik se svým mikroprostředím působí v určitém makroprostředí. Jeho znalost je mnohdy pro podnik životně důležitá.

Vlivy mikroprostředí

1) Konkurence

- trh je dynamický celek, který se neustále mění a podniky ovlivňují svými aktivitami chování konkurence

- jednání konkurence působí na rozhodování podniku (podnikový marketing musí studovat strategii svých konkurentů na trhu a počítat s ní ve svých plánech a rozhodnutích)

"Trh je místem, kde neustále někdo vítězí, ale i prohrává." Podniky, které chtějí vítězit, musí znát svou konkurenci a reagovat na její podněty.

2) Zákazníci

- představují cílové trhy podniku

- jedno z možných členění: • spotřebitelské trhy

• průmyslové trhy

• obchodní trhy

• státní trhy

• mezinárodní trhy

3) Partneři (partnerské firmy)

- podnik spolupracuje při svých činnostech s řadou firem, které netvoří jeho konkurenci, ale na základě kontaktu se podílí na jeho aktivitách

- jedná se o dodavatele, zprostředkovatelé (osoby, které vyhledávají zákazníky nebo uzavírají obchody), firmy zabývající se fyzickou distribucí (např. dopravci, velkoobchody), firmy poskytující marketingové služby (např. reklamní agentury, poradenské firmy),....

4) Veřejnost

- tj. skupiny obyvatelstva, které mohou ovlivňovat chování podniku:

místní komunita (tvoří ji obyvatelstvo a úřady oblasti, ve které je podnik fyzicky situován); vztah mezi komunitou a podnikem může být pozitivní (např. sponzo- ruje místní aktivity) nebo negativní (např. znečišťuje životní prostředí)

zájmové skupiny občanů - prosazují zájmy celospolečenské nebo jen zájmy své skupiny; patří zde např. hnutí zelených, Greenpace, hnutí na ochranu zvířat, ...; jejich akce mohou na podnik působit opět pozitivně nebo negativně

sdělovací prostředky - ovlivňují pohled široké veřejnosti na činnost podniku

(informace o podniku by měly být co nejobjektivnější)

zaměstnanci podniku - mají pozitivní (vhodně firmu reprezentují, vytvářejí image firmy,...) nebo negativní vztah ke své firmě

Vlivy makroprostředí

1) Ekonomické prostředí

- zahrnuje činitele, kteří ovlivňují kupní sílu obyvatel a strukturu jejich výdajů

2) Politické prostředí

- silně ovlivňuje podnikání; patří zde především legislativa (má i za úkol chránit spotřebitele a zájmy celé společnosti)

3) Demografické prostředí

Demografie je věda zabývající se zkoumáním populace (obyvatelstva). Pro podniky jsou to zákazníci.

- podniky zajímá růst populace v různých oblastech země, hustota osídlení, přesuny obyvatel, velikost populace, věkové složení, rozdělení podle pohlaví, vzdělání populace, porodnost, ....

Současné demografické trendy v hospodářsky vyspělých státech:

- obyvatelstvo stárne (nižší porodnost, zlepšující se lékařská péče)

- pozdější sňatky (počet dětí 1 - 2)

- vyšší zaměstnanost žen (to má za následek změny postavení hodnot v rodinách)

- vyšší vzdělanost

4) Přírodní prostředí

- působí zejména prostřednictvím omezenosti přírodních zdrojů a nutnosti podniku chovat se k přírodě a životnímu prostředí co nejšetrněji

- změny v technice a technologii přináší i negativní změny v oblasti životního prostředí, zejména: - nedostatek surovin (omezené obnovitelné zdroje, jako např. lesy, potraviny, omezené neobnovitelné zdroje surovin ® hledání náhradních materiálů)

- zvýšený stupeň znečištění (skládky tuhých odpadů, problémy s obaly, saponáty)

5) Technický pokrok a technologické prostředí

- je charakteristické zrychlujícím se tempem technologických změn (výrobky, které jsou pro nás běžné , nebyly starším generacím známy)

- podniky musí sledovat změny v technologiích a zkoumat, jak nové technologie mohou uspokojit zákazníky; přitom musí brát v úvahu i trend, že lidé chtějí ujištění o bezpečnosti nových výrobků

6) Kulturní a sociální prostředí

- tzn. faktory vyplývající z hodnot, zvyků, přístupů a preferencí obyvatelstva určité země, celkový směr v chování a jednání

3. Marketingový informační systém (MIS)

= představuje sběr, analýzu a vyhodnocování informací týkajících se trhu

- je v každém podniku, každý si jej vytváří sám

- úroveň MIS je v jednotlivých podnicích odlišná

- informace podniky čerpají z tzv. informačních zdrojů: 1. vnitřní

2. vnější

3. marketingový výzkum trhu

ad. 1.) - informace se získávají z různých podnikových písemností a evidencí (např. z účetnictví)

- nejčastěji se jedná o informace o prodejích, zásobách, finančních prostředcích, vynaložených nákladech apod.

ad.2.) - jde o získávání informací z okolí

- cenné informace získávají manažeři přímo od prodejců, osobními rozmluvami se zákazníky, dodavateli, ...

- další informace manažeři získávají z odborných časopisů, literatury, novin, ...

ad.3.) - jde o získávání konkrétních informací vztahujících se k určitému problému, který podnik musí řešit

provádí:

marketingová oddělení (u velkých podniků)

agentury zabývající se výzkumy trhu (zadávají je jim menší podniky)

vysoké školy (studenti v rámci diplomových i jiných prací provádí výzkum trhu pro zadavatele)

- skládá se z pěti kroků:

a) definování problému

- stanovíme problém, který má být prostřednictvím výzkumu řešen např. studie reklamy konkurence, zkoumání efektivnosti reklamy, testování obalu, testování výrobku, přijetí nové- ho výrobku trhem, měření tržního podílu, analýza prodeje, analýza požadavků zákazníků,...

b) plán výzkumu

- sestavíme projekt, který obsahuje: • kde a jak informace získáme

• metody výzkumu, které použijeme pro získání inf-cí

- metody výzkumu jsou pozorování, rozhovor, dotazník

srovnání metod !

c) sběr informací

- použijeme některou z předem stanovených metod

d) analýza informací

- k rozboru informací se nejčastěji používají statistické metody, matematické a grafické modely

e) prezentace výsledků

- musí být prezentovány tak, aby manažeři učinili lepší rozhodnutí, než by pravděpodobně vzešlo "od stolu"

- nemá význam předkládat velké množství čísel, je vždy nutné vybrat to podstatné

Chování kupujících

Lidé chtějí získat určitý výrobek nebo službu, která uspokojí jejich potřeby a přání. Úkolem pracovníka marketingu je zjistit potřeby a přání jednotlivých osob a pokusit se je uspokojit. K tomu je nutné zkoumat chování zákazníka a jeho rozhodování při koupi – to se liší podle toho, o jakého zákazníka jde. Rozlišujeme:

Individuální kupující – rozhoduje se o nákupu sám, snaží se uspokojit svou individuální potřebu

Domácnost – je složena ze skupiny spotřebitelů (členů domácnosti) Þ o nákupu rozhoduje více spotřebitelů

Podnik (organizace) – rozhodnutí o nákupu je obvykle institucionalizováno a proces koupě má své specifické postupy

1.+ 2. = spotřební trhy – jsou tvořeny všemi jednotlivci, kteří kupují dané zboží nebo službu za účelem osobní spotřeby

Modely chování zákazníka mají odpovědět na otázky:

KDO kupuje ?

JAK kupuje ?

KDY kupuje ?

KDE kupuje ?

PROČ kupuje ?

„černá skříňka zákazníka je dána 2 neznámými:

Faktory určující chování zákazníka

Rozhodovací proces zákazníka

FAKTORY URČUJÍCÍ CHOVÁNÍ ZÁKAZNÍKA

Kulturní faktory

Společenské faktory

Osobní faktory

Psychologické faktory

Kulturní faktory

Mají největší vliv na chování spotřebitele

Jedná se o vžité normy chování, vliv tradic a zvyků

Každá země má svou kulturu (své návyky a zvyky) a tomu je třeba podřídit i marketingové působení na zákazníka Þ pro tentýž výrobek budu mít v každé zemi jinou reklamu

Např. reklama na cigarety Marlboro skončila v Japonsku nezdarem. V Evropě je představitelem této úspěšné reklamy kovboj s neoholenou tváří, zmačkanou košilí a neupravenými nehty, což je pro obyvatele západní civilizace symbolem mužnosti. Ale v Japonsku to bylo chápáno jako projev hrubosti a nevkusu. Proto musela být reklama v Japonsku pozměněna: kovbojský klobouk zůstal zachován, ale muž byl oblečen do vyžehlené zářivě bílé košile a byl dokonale oholen.

 

Současné kulturní trendy:

Více volného času (roste poptávka po sportovních potřebách)

Péče o zdraví (fyz. kondice, zdravá výživa,m bazén, sauna)

Snaha vypadat mladě (kosmetika, odívání)

Neformální styl života

společenské faktory

Na spotřební chování člověka mají vliv sociální skupiny:

Primární – rodina, přátelé, známí

Sekundární – politické strany

Silný vliv na chování spotřebitele má rodina (manžel(ka), děti

Rozdělení úloh muže a ženy se liší při nákupu různého zboží:

Ženy mají dominantní postavení při nákupu potravin a zboží denní potřeby, ošacení pro celou rodinu, pračky a ledničky a dalších přístrojů do kuchyně

Muži mají dominantní postavení při koupi automobilu, televize, pojištění

Vyrovnanost vlivů muže a ženy: koupě nábytku do obývacího pokoje, výběr rekreace, výběr bydlení

Děti mají také velký vliv při nákupech:

Podle jejich chování je odborníci rozdělují do 2 skupin:

Otravy – škemrají tak dlouho, až dosáhnou svého a rodiče jim koupí co chtějí

Nakladači – bez reptání vkládají do košíku co chtějí, aniž by se obávaly protestů rodičů

osobní faktory

Stadium životního cyklu, ve kterém se zákazník zrovna nachází

Zaměstnání

Majetkové poměry

Ad 1) Jak ovlivňuje chování zákazníka stadium životního cyklu:

Samostatně žijící mladý člověk

– VŠ student, svobodný, co kupuje ? modní ošacení, jednodušší elektronické přístroje (walkman), zábava, turistika

Mladí bezdětní manželé

-lepší finanční situace, investují do zboží dlouhodobé spotřeby (lednička, pračka, cestování)

Mladí manželé s malými dětmi

- Zhoršení fin. situace, žena opustila zaměstnání, orientace na potřeby dětí

Manželé s většími dětmi

příznivější fin. situace Þ roste spotřeba, opět kupují rekreace, sportovní potřeby, pořízení domu

starší manželé s osamostatnělými dětmi

ekonomicky nejsilnější, mají vysoké úspory, cestování, luxusní zboží,

starší manželé v důchodu

pokles kupní síly, zdravotní problémy Þ nákup nutného zboží a zdravotních pomůcek a potřeb

Ad 2) Jak ovlivňuje zákazníka zaměstnání ?

Rozlišujeme: bílé límečky (práce hlavou) – kupují odborné knihy, kvalitnější oblečení apod,

modré límečky (fyzická práce)

Ad 3) Osobní spotřeba zákazníka závisí také na jeho majetkových poměrech, tzn. na výši jeho příjmu, na výši úspor

Psychologické faktory

Jsou dva:

motivace – při hodnocení motivů chování zákazníka rozlišujeme:

motivy racionální (zákazník kupuje výrobky, které potřebuje)

motivy emocionální (zákazník kupuje výrobky na základě nálady)

 

vnímání – každý zákazník jinak vnímá výrobky na základě svých smyslů (čichu, hmatu, sluchu), např. vůně – někomu voní a jinému ne nebo víno – někdo má rád trpké a jiný sladké

 

Proces rozhodování kupujících

Vedle studia faktorů, které ovlivňují chování spotřebitele, je pro marketing stejně důležité pochopit mechanismus, podle něhož spotřebitel při koupi jedná. Jedná se o proces rozhodování kupujících.

1) Vyhodnocení nákupu

Rozhodnutí o nákupu

Poznání potřeby

Hledání informací

Zhodnocení možností

Má 5 fází:

poznání potřeby (problému)

Proces koupě začíná okamžikem, kdy si spotřebitel uvědomí nějakou potřebu. Potřeba může být vyvolána :

vnitřním podnětem (hlad)

vnějším podnětem (vůně čerstvých rohlíků nebo lákavě upravená výloha)

hledání informací

Zákazník zjišťuje potřebné informace o výrobcích z těchto zdrojů:

ze sdělovacích prostředků (reklama a jiné informace o výrobcích – např. před koupí auta si bude kupovat odborné motoristické časopisy)

z osobních zdrojů (od přátel, rodiny, známých)

z osobního vyzkoušení výrobků (jeho testování – vzorky přibalené k časopisům)

jaké informace byste si sehnali, kdybyste si chtěli koupit auto ?

 

 

zhodnocení alternativ

jakmile je kupující přesvědčen, že získal potřebné informace, začíná vyhodnocovat, který výrobek či službu si koupí

výběr může probíhat ve dvou rovinách: jaký druh výrobku si koupí ?

jakou značku zvolí (každá značka má vlastní image)

Například kupuje-li zákazník sýr, potom jej zajímá druh, chuť, vzhled, vůně, konzistence, nutriční složení a kalorická vydatnost, trvanlivost, název, obal, výrobce atd. Různí spotřebitelé se liší tím, které vlastnosti považují za podstatné. Budou tedy mít odlišné mínění o produktech jednotlivých výrobců. Souhrn představ spotřebitele vztahujících se k určitému produktu (nebo obchodní značce), nazýváme image produktu (značky)

rozhodnutí o koupi

nepředstavuje pouhé ano či ne pro zakoupení určitého výrobku nebo služby

zákazník musí provést ještě řadu dílčích rozhodnutí:

kdy výrobek koupí (ihned, po výplatě, za rok)

kde výrobek koupí ( v obch. domě, na burze, ve special. obchodě, v hypermarketu)

jak ? (na splátky nebo za hotovost)

Rozhodnutí o koupi může změnit neočekávaná situace, např. zvýšení ceny výrobku, příchod nového dokonalejšího výrobku na trh apod.

vyhodnocení (chování po koupi)

Zakoupením výrobku by neměl končit zájem prodejců a výrobců o zákazníka; měli by zjistit, zda je zákazník s výrobkem či službou spokojen a pokud není zcela spokojen, měli by se snažit odstranit příčinu nespokojenosti.

Pokud je zákazník spokojený, je pravděpodobné, že:

nákup se bude v budoucnu opakovat

zákazník bude o výrobku a podniku pozitivně informovat své okolí

Je statisticky dokázáno, že:

spokojený zákazník informuje v průměru 3 osoby o své spokojenosti s výrobkem

nespokojený zákazník informuje v průměru 11 osob

 

 

5. Trh a cílený marketing

V marketingovém chápání je trh souhrnem všech zákazníků. Velikost trhu závisí na počtu kupujících, kteří mohou reagovat na určitou tržní nabídku a splňují podmínky:

- mají o výrobek zájem

- mají peníze

- mají možnost si výrobek koupit

Rozhodování podnikového marketingu o výrobě a prodeji je podmíněno informacemi o velikosti a druhu trhu.

V marketingu se rozlišují tyto pojmy:

Potenciální trh - je tvořen zákazníky, kteří mají o výrobek zájem

Použitelný trh - je tvořen zákazníky, kteří mají o výrobek zájem a jsou schopni požadovanou cenu zaplatit (mají peníze)

Cílový trh - je část použitelného trhu (= segment); je tvořen zákazníky, na které se podnik zaměřil

Podchycený trh - je tvořen zákazníky, kteří si výrobek již koupili

Tržní podíl - procentní zastoupení výrobku vzhledem k celkovému trhu (procento podílu na celkovém trhu)

Cílený marketing obsahuje 3 základní etapy:

Cílený marketing obsahuje 3 základní etapy:

segmentaci trhu

segmentace je rozčlenění rozsáhlého různorodého trhu na určitý počet menších celků segmentů, které budou tvořeny zákazníky s podobnými vlastnostmi a nákupními zvyklostmi. Podstatou segmentace je vytváření stejnorodých skupin zákazníků.

segment je nalezená skupina zákazníků, kteří si jsou v něčem podobní

Hlediska segmentace:

geografické při tomto hledisku dochází k segmentaci trhu podle území (podle státu, oblastí, regionů,…)

demografické – rozčlenění zákazníků podle věku, pohlaví, vzdělání, životního cyklu rodiny

psychologické – zákazníci jsou rozděleni do jednotlivých skupin podle osobnosti, příslušnosti k určité sociální třídě a životního stylu

hledisko chování rozdělení zákazníků podle toho, jak často používají daný výrobek, podle věrnosti značce, nákupních zvyklostí, velikosti spotřeby

tržní zacílení

- podnik si vybírá cílový segment, který je pro něj nejpřitažlivější a na ten se zaměří.

Lze vybrat i více segmentů.

tržní umístění (positioning)

- jedná se o vytváření si pozice na trhu

musíme si ujasnit, jakého cíle chceme v daném segmentu dosáhnout, jaké postavení chce firma na trhu zaujmout a podle toho pak volí prostředky pro získání zákazníků – stanoví marketingový mix tak, aby tohoto cíle dosáhla

pokud chceme na trhu zaujmout např. pozici vysoké kvality, tak k tomu bude potřebovat tyto prostředky:

kvalitní výrobek

nadprůměrný servis

investovat do inovací, uplatňovat nejnovější technologie

distribuovat přes síť vybraných prodejců

 

 

MARKETINGOVÝ MIX

(ÚVOD ke kapitolám 6, 7, 8 a 9)

Jak funguje marketing v podniku?

Základem každého správného marketingového rozhodnutí je zákazník. Cílem podniku (podnikatele) je pochopit jaké jsou jeho potřeby. Na základě toho připraví správnou kombinaci marketingového mixu.

Marketingový mix je souhrn marketingových nástrojů, kterými podnik působí na zákazníky. Podstatou tohoto působení je:"správný výrobek správným kupujícím v pravý čas a na správném místě za cenu, která odpovídá platebním možnostem kupujícího, což zajisťuje podnikatelský zisk."

Marketingové nástroje: VÝROBEK (Product)

CENA (Price)

PROPAGACE (Promotion)

DISTRIBUCE (Placement)

Poznámka: Marketingové nástroje jsou také označovány jako 4P.

 

 

6. VÝROBEK (Product)

V marketingovém pojetí je výrobek jakýkoli hmotný statek, služba nebo myšlenka. Výrobek uspokojuje určité potřeby a přání zákazníka.

Marketingová struktura výrobku

Úplný marketingový produkt se skládá z několika vrstev – úrovní.

úrovně: (vysvětleno na příkladu masných výrobků)

úroveň: jádro produktu – to je to, jakou potřebu ten výrobek uspokojuje

(např. masné výrobky uspokojují jednu ze základních lidských potřeb – ukojení hladu)

2. úroveň: zhmotnělý produkt – zahrnuje 5 základních komponent:

obal,

značku,

design

styl,

kvalitu

(např. u masných výrobků to je chuť, vůně, vzhled, čerstvost)

3. úroveň: rozšířený produkt – patří sem služby spojené s produktem:

záruka

instalace

poprodejní služby

prodej na splátky

(u řeznické firmy to může být např.podávání teplých uzenin nebo nabídka vakuově baleného zboží s prodlouženou trvanlivostí )

4. úroveň: totální produkt – to je emoční vnímání produktu zákazníkem, tzn.

jaké rysy tomu výrobku připisuje zákazník – rysy luxusního výrobku nebo běžného výrobku

image výrobku

pověst výrobku a firmy (je třeba rozvíjet dobrou pověst – řeznická firma může uspořádat zabijačkové hody o pouti nebo při nějaké slavnosti)

Je vytvářen řadou komponentů, které přispívají k jeho možnostem uspokojovat potřeby zákazníka.

Komponenty jsou např.: obal, značka, služby, kvalita,.....

Značka - umožňuje zákazníkovi odlišit výrobek v obchodech, reklamách, .... od výrobků konkurenčních

- slouží k identifikaci výrobku na trhu (identifikace např. pomocí jména, symbolu, čísla, tvaru,...)

Při volbě značky se podnik snaží dodržovat tyto hlediska:

- jméno by mělo být zapamatovatelné, pozitivní, odlišující,..

- jméno by mělo být v souladu s image výrobku nebo podniku

- jméno by nemělo obsahovat žádné právní omezení

Význam značky výrobku: - rychlá identifikace výrobce a výrobku

- sděluje zákazníkovi svoji image (co od výrobku může očekávat)

- vytváření věrnosti určité značce (tj. tendence v chování zákazníků záměrně a opakovaně kupovat výrobek určité značky)

Poznámka: Obchodní značka registrovaná je součástí výrobku a je právně chráněna.

Obal výrobku plní základní funkce:

- chrání výrobek při dopravě, skladování a prodeji před poškozením

- poskytuje informace zákazníkům o výrobku, jeho složení, vlastnostech, ..... tzn. komunikuje se zákazníkem

- dostává výrobek do podvědomí zákazníka a dotváří jeho image

- měl by vzbudit pozornost zákazníků (působit atraktivně)

Požadavky na obal: - recyklovatelný, ekologický

- ekonomický (snižovat náklady na výrobu obalů)

- používat materiály pro výrobu obalů zdravotně nezávadné

Služby - poskytují se s některými výrobky

Obecně se uvádí:"Jakmile je výrobek pro kupujícího nový a neznámý, dává přednost zakoupení výrobku, se kterým jsou dodávány služby."

Poskytované služby: - (po)záruční servis,

- dodávka výrobku až do domu,

- instalace, montáž výrobku,

- prodej výrobku na splátky apod.

Životní cyklus výrobku

Když podnik uvádí nový výrobek na trh, jeho přáním je, aby byl výrobek úspěšný a aby se prodával co nejdéle. Nic však netrvá věčně. Zájem o výrobek po určité době klesá až na úroveň, kdy jeho výroba končí. Každý výrobek má svůj životní cyklus, který se skládá ze 4 fází: 1. uvedení (zavádění) výrobku

2. růst

3. zralost

4. úpadek (pokles)

Prodej

 

 

 

 

 

 

čas trvání jednotlivých fází

se nedá určit a je různý

ad.1)

- období pomalého růstu prodeje po zavedení výrobku na trh

- většina kupujících o novém výrobku neví, proto musí výrobci informovat veřejnost o existenci výrobku, tzn. rozsáhlé reklamní kampaně a jiné propagační aktivity, což výrobcům přínáší vysoké náklady a proto není při zavádění výrobku na trh dosahováno výnosu

- velkou roli v této fázi sehrává značka a obal

- reklama informuje zákazníky

ad.2)

- prodej začíná stoupat, protože se zvýšila informovanost zákazníků o výrobku

- výrobní náklady poklesly (stoupá-li prodej, spoupá i výroba)

- podnik začíná dosahovat výnosu

- podnik zvyšuje kvalitu, začíná poskytovat služby, ... , aby mohl být konkurenceschopný

- reklama přesvědčuje zákazníky o výhodnosti koupě

ad.3)

- prodej je na vrcholu, dále již nestoupá

- většina zákazníků o výrobku ví a kupuje si jej

- výnosy dosahují největší úrovně, náklady podniku jsou nejnižší Þ může dojít ke snížení ceny

- reklama je zaměřena na další služby, zdůrazňuje výjimečné vlastnosti výrobku oproti konkurenčním

ad.4)

- prodej klesá

- podnik cenu výrobku snižuje, aby získl nové zákazníky (výrobky se prodávají se slevou)

- tato fáze signalizuje, že výrobek se bude muset stáhnout z trhu a nahradit se jiným

- reklama připomíná zákazníkům existenci výrobku

Ve fázi zavádění výrobku mají o výrobek zájem jen tzv. inovátoři – zákazníci, kteří hledají změnu a určité riziko při koupi

Ve fázi růstu se informovanost zákazníků o výrobku zvýšila – výrobek kupují tzv. počáteční osvojitelé – brzy si kupují všechno nové, ale opatrněji a bez zbytečného rizik, často se jedná o vedoucí nositele mínění v určité skupině obyvatelstva

Ve fázi zralosti kupují výrobek zákazníci, kteří jsou nazývání

počáteční většinou – jsou to kupující, kteří se při nákupu chovají obezřetně

ve druhé části zralosti výrobek kupuje tzv. pozdní většina – je představována kupujícími, kteří jsou velmi opatrní při nákupech, skepticky přistupují ke všemu novému a výrobek koupí až v okamžiku, kdy jej kupuje většina zákazníků

ve fázi úpadku se poptávka snižuje, prodej klesá, zákazníky, kteří v této fázi začínají kupovat výrobek, nazýváme opozdilci – jsou silně svázáni s tradicí a ke všemu novému jsou podezřívaví

 

Odchylky v životním cyklu výrobku

modní výrobky

výstřelky

nový život

styl

ad 1) móda působí ve společnosti krátkodobě, nejdříve se několik jedinců chce odlišovat od celku, ale pokud s módním výrobkem přijdou nositelé veřejného mínění, ostatní spotřebitelé je začnou napodobovat a stane se z módy masová záležitost

 

 

 

 

 

 

 

ad2) Výstřelky jsou daleko intenzivnější a mají podstatně kratší život než móda. Křivka jejich životního cyklu je charakteristická svým prudkým růstem, krátkou dobou zralosti a rychlým úpadkem – vyjadřuje počáteční obrovský zájem zákazníků o výstřelek a stejně tak i rychlou ztrátu zájmu

 

 

 

 

 

 

 

ad3) Jestliže je výrobek ve fázi útlumu, může firma rozhodnout o pokusu opětovného zvýšení prodeje (např. pomocí silné reklamní kampaně). Jinou možností prodloužení životního cyklu je dát výrobku nový život, tzn. najdeme pro výrobek nové umístění na trhu, tj. nové zákazníky nebo nový způsob užití

např. firma Johnson & Johnson při poklesu prodeje svého dětského šamponu jej představila jako šampon pro sportovce

 

 

 

 

 

ad 4) Stylem rozumíme určitý způsob a formu vyjádření a prezentace – může se týkat oblečení, automobilů, umění – styl se po několika letech vrací

 

 

 

 

 

7. CENA (Price)

Cena je výše peněžní úhrady zaplacená na trhu za prodávaný výrobek či poskytovanou službu. Cena určuje, co podnik ze své činnosti na trhu získá. Cena může mít různý význam pro různé lidi. Proto stanovení ceny je velmi komplikovaným procesem pro podnik. Určení optimální ceny je velmi obtížné. Např. stanovení nízké ceny může některé zákazníky odradit, protože vzbuzuje jejich pochyby o kvalitě výrobku; stanovení vysoké ceny může naopak přilákat určitý okruh zákazníků. Výši ceny mohou podniky stanovit různými metodami.

7. 1. Metody stanovení ceny:

1) Nákladově orientovaná cena

- způsob jejího stanovení vychází z kalkulace nákladů, nutných na výrobu výrobků

2) Metoda orientovaná na konkurenci

- nejjednodušší způsob stanovení ceny výrobku

- podnik stanoví cenu vyšší, nižší, většinou stejnou jako konkurence

3) Metoda orientována na zákazníka

- stanovení ceny podle hodnoty výrobku vnímané zákazníkem

- zahrnuje ocenění výrobku z pohledu zákazníka

- vychází z toho, jakou hodnotu výrobek má pro kupujícího

Při stanovení prodejní ceny mohou výrobci a prodejci využívat řady nástrojů, kterými zvýhodňují kupující. Poskytují jim různé formy slev. Může se jednat o:

- srážku při platbě (je používána při dřívějším zaplacení faktury, než je stanoveno smlouvou mezi dodavatelem a odběratelem)

- kvantitativní srážku (jde o předem známé snížení ceny při nákupu většího objemu zboží)

- sezonní srážku (je to snížení ceny, kdy zboží nakupujeme mimo sezónu)

prémie (poskytuje se zákazníkům, kteří v průběhu roku zakoupí zboží v předem stanovené výši)

 

8. Propagace (PROMOTION)

Podnik potřebuje informovat¨zákazníka o výrobku, o jeho vlastnostech, ceně, o tom, kde si jej může koupit…

Propagace je forma komunikace mezi prodávajícím a kupujícím, jejímž smyslem je větší podpora prodeje výrobku. K tomu podnik používá nástroje propagace.

Základní nástroje propagace (komunikační mix):

reklama

podpora prodeje

publicita

osobní prodej

8.1. Reklama

je placená forma nepřímé neosobní prezentace zboží a služeb, je uskutečňována prostřednictvím tiskových médií (noviny, časopisy), rozhlasu, televize, reklamních tabulí, plakátů, výloh,…

jejím cílem je informování širokého okruhu spotřebitelů se záměrem ovlivnit jejich kupní chování

hlavním rysem je, že oslovuje široké vrstvy obyvatelstva

je vhodná pro sdělení omezeného množství informací velkému počtu osob

slouží zejména k upoutání pozornosti a vzbuzení zájmu zákazníků

Vlastnosti reklamy:

měla by být pravdivá, což souvisí s dobrým jménem podniku

měla by být etická

reklamní sdělení by mělo obsahovat lehce zapamatovatelné slogany, aby si spotřebitel reklamu lehce vybavil, např. „Opávia z darů naší Země“; „Dobrá voda denně doma“

Druhy reklamy podle funkce, kterou reklama plní:

informační reklama – zejména při zavádění výrobků na trh, ale i při zásadních změnách, např. při otevření nové prodejny

přesvědčovací reklama – ve fázi růstu, kdy chceme přesvědčit zákazníka o výhodnosti našich výrobků oproti konkurenčním

připomínací reklama – připomíná zákazníkům existenci výrobku – ve fázi zralosti výrobku (Coca cola, sezonní zboží)

Druhy reklamy podle předmětu reklamy:

všeobecná reklama – je to reklama zaměřená na zvýšení poptávky po určitém druhu zboží bez ohledu na značku, např. reklama na mléčné výrobky, proti kouření, zdravou výživu , očkování proti klíšťové encefalitidě – provádí ji instituce, protože cílem reklamy nemusí být jen zvyšování zisku, ale i mimoekonomické cíle, např. zdravotní návyky, životní prostředí

značková reklama – zaměřuje se na odlišení určité značky (Ariel, Poděbradka,..)

institucionální – vytváří vztah k firmě, ne k určitému výrobku, protože mnoho firem vyrábí různé druhy výrobků (mlékárna Kunín, Allianz, Česká televize, ČEZ)

reklamy, p

 

Pro reklamní využití existují čtyři základní druhy médií: televize, rozhlas, tisk a exteriérová média. Při plánování reklamní kampaně musí marketingový odborník zvolit, která média použije a jak si časově kampaň rozvrhne.

Hlavními kritérii pro volbu určitého média jsou:

- náklady, jsou jedním z nejdůležitějších kritérií při rozhodování o výběru média

- selektivita, schopnost média zasáhnout určitou geografickou oblast nebo demograficky rozdělenou skupinu lidí

- proniknutí reklamy, vyjadřuje procento lidí z cílového trhu, které je možno reklamou zasáhnout, kteří jsou přímo vystaveni působení reklamy v příslušném časovém období

- pružnost média vyjadřuje, jak rychle je možné provést v reklamě změny, jaký časový předstih je nutný pro zařazení nové reklamy

- úroveň média, tzn., jaká je jeho image v očích veřejnosti

- frekvence, vyjadřuje, jak často v určitém časovém odbobí je možné příslušným médiem reklamní sdělení přenášet

Požadavky na sdělovací prostředky:

Televize

- je nejsledovanějším sdělovacím prostředkem

- při volbě televize pro reklamu věnují odborníci pozornost typu programu, jeho sledovanosti a struktuře diváků (určité programy přitahují určité typy diváků)

- výhody televizní reklamy: - je vizuální médium a je tedy ideální pro demonstrace výrobků

- velmi široké pokrytí trhu

- nevýhody televizní reklamy: - přepínání programů či jiná činnost v době vysílání reklamy

(pokrytí trhu se snižuje)

- při vysílání reklamního bloku vzniká u diváků "informační zmatek"

Rozhlas

- zadavatelé reklam přistupují k rozhlasové reklamě jako k televizní

- každá stanice a program má svůj okruh posluchačů

-výhody rozhlasové reklamy: - je levná (vysílání může být delší nebo častěji opakováno)

- jde o pružné médium, může tedy rychle reagovat na změny na trhu

- jedná se o medium masově sledované a existuje snadná možnost geografické či demografické selektivity

-nevýhody rozhlasové reklamy: - působí pouze na jedne smysl, na sluch (některé výrobky nelze prostřednictvím rozhlasu propagovat)

Tisk (noviny a časopisy)

- jsou nejefektivnějšími sdělovacími prostředky

- dosahují specifického okruhu spotřebitelů (segmentace) z hlediska jejich povolání, vzdělání, věku zájmu, apod.

- velkou výhodou tisku proti rozhlasu a televizi je, že obsah může jít víc do hloubky a může být delším

- skutečnosti uváděné v reklamě mohou být přečteny několikrát, mohou být v klidu analyzovány, čtenář si je může vystřihnout, ...

Noviny

- jsou většinou tištěny v černobílém provedení

- jsou vydávány převážně denně, některé týdně

- cena reklamy v novinách je závislá na popularitě novin a počtu výtisků; záleží i na skutečnosti, zda se jedná o noviny celostátní či pouze regionální, velikosti inzerátu, jeho umístění na titulní straně a jiných stránkách, v příloze,...

- důležitá je i úprava inzerátu, umístění reklamy ve všední den nebo v sobotním vydání

- výhody novinové reklamy: - její široký dosah, pružnost

- možnost zasažení velmi úzkého segmentu spotřebitelů

- možnost rozdílné inzerce v jednotlivých oblastech (české a moravské vydání celostátního deníku, možnost účtovat rozdílné ceny v různých oblastech, využití příloh, ...)

- nevýhody novinové reklamy: - lidé obvykle noviny čtou dosti rychle (přečtou je jednou a potom je vyhodí)

- vyhrazují inzerci několik stránek, které jsou přeplněny různými reklamami a jsou nepřehledné

- špatná kvalita reprodukce zejména fotografií v důsledku tištění novin na méně kvalitní papír

Časopisy

- čteme je pomaleji a pozorněji než noviny

- jsou určeny především pro volný čas

- jejich zaměření je buď všeobecné a potom zasahují široké vrstvy obyvatelstva nebo velmi specializované zasahují vyhraněný segment obyvatelstva

- zůstavají v rodině delší dobu Þ reklama v nich "žije" a přináší výsledky delší dobu

- výhody: - lepší tisk a kvalita reprodukcí, barevné provedení, větší tvořivost a umělecké vyjádření

- čtenář vnímá úroveň časopisu; některé z nich jsou vysoce prestižní a pozitivně přenášejí svou image i na propagované výrobky

- mohou být využívány i pro ostatní nástroje propagace (přináší vzorky, kupóny,..)

- nevýhody: - omezená pružnost z důvodu delší uzávěrky časopisů

- vyšší náklady na reklamu než u novin

Exteriérová média

- mezi ně patří firemní štíty, poutače (billboardy), reklamy tištěné na nákupních taškách, reklamy na dopravních prostředcích

- jsou pohotovým nástrojem reklamy

- výhody: - nízké náklady, možnost umístění do blízkosti obchodu

- časté vystavení spotřebitelům

- vysoká pružnost

- nevýhody: - nemohou poskytovat mnoho konkrétních informací

- obtížně lze provádět segmentaci

Poutače (billboardy)

- musí ryhcle připoutat zájem

- musí být kontrastní, s jednoduchým snadno zapamatovatelným textem a atraktivní fotografií

8. 2. Podpora prodeje

- je forma komunikace, která má za cíl propagovat prodej výrobků prostřednictvím dodatečných podnětů

- nejvíce je využívána podniky, které si nemohou dovolit drahé reklamní kampaně svých výrobků

Dodatečné podněty

- pomocí nich se stává prodej výrobků pro zákazníky přitalivější

1) Vzorky

- výrobci podporují prodej svých výrobků tím, že nabízejí zákazníkům zdarma vzorky např. ochutnávky potravin, vzorky kosmetiky,....

- nabízejí je přímo doma, prostřednictvím pošty, nebo mohou být součástí jiného prodávaného výrobku

2) Kupóny

- jsou poukázky, které umožňují při nákupu výrobku získat určitou výhodu kupujícím

- výhodou může být: sleva při následné koupi výrobku, možnost výhry, drobný dárek, ...

- hlavním cílem používání kupónů je opětovné zakoupení zboží

- mohou být umístěny uvnitř obalu, na něm nebo mohou být distribuovány prostřednictvím novin, časopisů, poštou, ...

3) Cenové stimuly

- mohou být iniciovány výrobcem, prodejcem a mohou mít různé formy např. speciální balení (3 páry ponožek za cenu 2 párů, dvě trička v ceně jednoho, ....)

4) Soutěžní hry

- uskutečňují se přímo v obchodě, kde zákazníci odpovídají na různé otázky a při úspěšných odpovědích mohou získat různé ceny

5) Loterie

- jedná se o slosování s možností výhry, která je tvořena výrobky, jejichž prodej je propagován (např. losy dostávají zákazníci v prodejně po zakoupení určitého množství zboží)

6) Vystavení zboží

- na správném místě má silný vliv na kupní chování zákazníka

- místo, kde je nejvíce upoutána pozornost zákazníka je u pokladny

další způsoby upoutání pozornosti: atypický regál, dekorativní předmět v regále , ....

7) dárky – zákazník je získá zakoupením určitého počtu výrobků nebo realizací nákupu ve stanovené lhůtě )např. za nákup nad 300,- Kč dostane čokoládu)

8) prémie – výrobek přiložený zdarma k hlavnímu výrobku

8.3. Publicita (public relations = vztahy k veřejnosti)

Jejím hlavním cílem je vytváření dobrého jména (goodwill) podniku v očích veřejnosti. Jedná se o šíření kladných informací o podniku.

Podniky používají pro styk s veřejností tyto nástroje:

oddělení pro styk s veřejností

připravuje pro média informace o podniku (pozitivní)

články, rozhovory

pořádání tiskových konferencí ( u velkých podniků tiskový mluvčí informuje média o situaci v podniku, o hosp. výsledku, o péči o pracovníky, o možnostech rekreace)

telefonní linka pro stížnosti

vydávání tisových materiálů

letáčky, firemní tiskoviny – brožury

podnikové noviny, časopisy

výroční zprávy o hospodaření podniku

tvorba a aktualizace webových stránek

sponzoring

podniky si vytvářejí image na veřejnosti finančními příspěvky na sport, kulturu, školství

firma sponzoruje např.sport, protihodnotou může být umístění reklamních poutačů firmy v místě konání sportovní akce

veřejně prospěšné služby

podniky si vezmou pod patronát opatrování parků, dětských hřišť, komunikací

lobby – firma prosazuje své zájmy v oblasti legislativy, státní správy, samosprávy

speciální akce – např. pro zaměstnance firmy – vytvářet u nich pocit sounáležitosti s firmou

dopisní papíry, vizitky, chování a oblečení zaměstnanců, logo firmy – vytvořit jednotný vzhled firmy!

 

8.4. Osobní prodej

- je forma komunikace s jedním nebo více zákazníky

- cílem je dosažení prodeje výrobku (výhodou může být, že výrobek lze předvést)

- vyvolává specifické nároky na pracovníky, kteří osobní prodej uskutečňují, jsou to prodejci (tj. obchodní zástupci a obchodní cestující)

Prodejci mají 3 funkce:

1) ovlivňují kupujícího v rozhodování o koupi výrobku

2) zprostředkovávají informace o výrobku

3) poskytují servis - zajišťují dodání výrobku, zaškolují kupujícího, ...

Základní kvality úspěšného prodejce:

- dobrý prodejce by měl být pružný (reaguje na potřeby zákazníka)

- schopnost vcítění se do duševních stavů, pocitů a myšlenkových pochodů zákazníka

- prodávající se snaží vytvořit v očích zákazníka obraz důvěryhodnosti

- vlastnosti a dovednosti - umět dobře komunikovat,

- schopnost rychle reagovat a řešit problémy,

- být energickou osobností se schopnostmi přesvědčit jiné lidi

2 taktiky osobního prodeje

-noha ve dveřích

je založena na stupňování požadavků, obchodník nejprve předvede produkt a snaží se zaujmout potenciálního zákazníka např. možností vyzkoušet si zboží. V další fázi se snaží zákazníka si zavázat např. drobným dárkem nebo pozváním na oběd. posledním krokem je uzavření obchodu.

přibouchnuté dveře

začíná nepřiměřeně vysokým požadavkem, na který nelze reagovat jinak než odmítnutím (tj. přibouchnutí dveří). tuto fázi však nelze příliš přehánět. Následuje požadavek podstatně mírnější – to, čeho chce obchodník ve skutečnosti dosáhnout(zákazník ti chápe jako ústupek a přijímá to jako vítězství)

9. DISTRIBUCE (Placement)

Je to jeden z prvků (nástrojů) marketingového mixu.

Cílem distribuce je nalézt ideální cestu od výrobce ke konečnému spotřebiteli tak, aby výrobky byly ve správný čas na správném místě, kde je zajištěn odbyt.

Prodejní cesta je způsob propojení mezi výrobcem a konečným spotřebitelem (zákazníkem)

Prodejní cesty

přímé (prodej přímo konečným spotřebitelům)

nepřímé (prodej přes distribuční mezičlánky)

Přímá prodejní cesta

je to prodej přímo konečným spotřebitelům, nejsou zde žádné distribuční mezičlánky

V praxi jsou to

podnikové prodejny

zásilkový prodej výrobních firem

ušití šatů na zakázku, služby holiče, v zemědělství prodej „ze dvora“, podomní prodej

Nepřímá distribuční cesta

Je to prodej přes distribuční mezičlánky (velkoobchod, maloobchod)

Typy distribučních cest

 

 

 

 

 

 

 

 

 

typ – distrib. mezičlánkem je zde pouze maloobchod, který odebírá výrobky přímo od výrobce a prodává je konečným zákazníkům, výhodou je rychlost toku výrobků

použití: - u výrobků s krátkou trvanlivostí, které snadno podléhají zkáze (květiny, pečivo, cukrovinky)

- u výrobků sezonního charakteru

typ – má 2 distrib. mezičlánky: velkoobchod a maloobchod

typ nepřímé cesty má 3 distribuční mezičlánky – kromě VO a MO jsou zde agenti (obchodní zprostředkovatelé), které si může najmout výrobce, který má zájem vyhledat co nejvýhodnější odbytové příležitosti, ale také velkoobchod, aby si zajistil dodávky zboží za co nejlepších podmínek

Velkoobchod

je firma, která nakupuje výrobky od výrobců za účelem jejich dalšího prodeje maloobchodním organizacím, výrobním podnikům a podnikatelům. Velkoobchod se stává po

nakoupení výrobků jejich vlastníkem, s tím souvisí fakt, že nese rizika, ale také určuje ceny a podmínky dodávek

Funkce, které plní velkoobchod:

nabízí zboží více výrobců do maloobchodu, vyjednává o ceně

skladování – VO překlenuje časový nesoulad mezi výrobou a spotřebou – někteří výrobci produkují výrobky jenom určitou část roku – zemědělci

vytváří zásoby nutné k pružnému zásobování odběratelů

poskytuje odběratelům obchodní úvěr

přebírá riziko spojené s nákupem, dopravou a skladováním zboží, protože se stává vlastníkem zboží

podílí se na dohotovení zboží (dozrávání ovoce, pražení kávy, kompletace výrobků)

zajišťuje dopravu do maloobchodní sítě

propagace

zákaznický servis

Druhy velkoobchodu

tradiční velkoobchodní podnik – zajišťuje většinu funkcí

velkoobchody poskytující omezené služby

samoobslužný velkoobchod „Cash and Carry" (zaplať a odvez) – způsob platby jedině za hotové, neposkytuje obchodní úvěry a ni dopravu, funguje bez informačního servisu, zaměřuje se zejména na drobné podnikatele

policový velkoobchodník – umísťuje své regály v maloobchodní síti, maloobchod zprostředkovává prodej a platí pouze za prodané zboží, neprodané zůstává v majetku velkoobchodu, pro MO je to vítaný bezrizikový doplněk sortimentu (hračky, kosmetiky, noviny)

pojízdný velkoobchodník (rozvážková služba) – prodej zboží rychle podléhajícího zkáze (maso, lahůdky) za hotové supermarketům, nemocnicím, hotelům – pracuje bez skladů, zato má vlastní dopravu

zajišťovatelé zásilek – soustředí objednávky od zákazníků a při určitém výhodném objemu zakázek zajistí dodávku přímo od výrobce, kterému zaplatí a zboží ihned rozvezou a vyfakturují svým zákazníkům (nemají totiž sklady) – jde například o uhlí, produkty těžké chemie

zásilkový velkoobchod – rozesílá navazujícím článkům (maloobchodu,firmám, institucím) nabídkové katalogy, nemá vlastní dopravu, objednané zboží rozesílá poštou

Řízení maloobchodní prodejny

Jde o to, aby prodejna byla vyjímečná, odlišná, přitáhla pozornost zákazníka

Maloobchodní mix – prvky

umístění prodejny

atmosféra prodejny

sortiment

cenová politika

personál prodejny

rozsah služeb

Všechny tyto prvky tvoří dohromady strategii maloobchodní prodejny

ad 1) umístění prodejny

záleží na tom, o jaký typ maloobchodu se jedná – hypermarket na okraji, snadno dostupný automobilem, malá prodejna se zbožím každodenní potřeby musí být blíže lidem – čím dále je od bydliště zákazníka, tím menší je pravděpodobnost, že tam bude nakupovat

ad 2) atmosféra prodejny

každá prodejna svou úpravou a uspořádání působí na psychiku a smysly zákazníka

může být: nevýrazná, neestetická, vkusná, elegantní, luxusní Þ image prodejny

Atmosféra je dána

velikostí a členěním prodejní plochy

v malých prodejnách se zákazník cítí stísněně a rychle je opouští

příliš velké prodejní plochy působí neosobně Þ velké prodejny je třeba vybavit orientačními tabulemi 2,5 m až 3,5 m nad úrovní podlahy (nižší nápisy splývají se zbožím v regálech)

umístění zboží

jiné umístění má zboží každodenní spotřeby a jiné tzv. impulzivní zboží (u pokladny) to, co chceme nejvíce prodat – na úrovni očí zákazníka

osvětlení prodejny – intenzivní světlo se používá v obchodech s potravinami a elektronikou, tlumené osvětlení je vhodné v prodejnách s ošacením, keramikou – uklidňuje, dodává příjemný charakter

hudba – volíme podle toho, jaké zákazníky očekáváme (starší, mladší)

ad 3) sortiment

důležité je zvolit šíři a hloubku sortimentu

specializované prodejny – užší sortiment ve značné hloubce (např. hodně druhů ledniček, praček apod.)

supermarket – široký sortiment, ale ne hluboký

ad 4) cenová politika - prodejny masového zaměření mají nižší ceny, speciální prodejny jsou dražší, exkluzivní prodejny mají vyšší ceny, protože mají dobré umístění, vybavení, úroveň personálu, služeb)

cenová taktika prodejny – v okamžiku zavedení výrobku na trh je cena vysoká (tzv. smetánková cena) – zakoupí jej inovátoři, po určité době jsou ceny sníženy – zboží již není nové a přesouvá se do odlehlejších částí prodejny

Prodejny zpravidla prodávají některé druhy zboží podstatně levněji než konkurence, aby přilákaly zákazníky, současně však některé druhy zboží prodávají o něco dráž, aby tak kompenzovali pokles zisku z levněji prodávaného zboží.

ad 5)Personál prodejny

je v neustálém kontaktu se zákazníky

dotváří image prodejny

ovlivňuje návštěvnost

důležité je

chování

vystupování

profesionalita

vzhled (oblečení)

znalosti

komunikační dovednosti

ad 6) služby

spotřebitelský úvěr

dodávka do domu

dárkové balení

předvádění výrobků

hlídání dětí

pozáruční servis

výměna zboží

parkování

DRUHY MALOOBCHODNÍCH JEDNOTEK

Specializované prodejny

jsou zaměřeny na určitý druh zboží(např. spotřební elektroniku, sportovní potřeby, knihy), u kterého nabízejí rozsáhlý výběr. Jsou rozšířeny zejména u nepotravinářského zboží.

personál musí být vysoce profesionální

Prodejny se zbožím denní spotřeby

základní potravinářský sortiment + další doplňkový sortiment (omezený výběrdrogistického zboží, noviny, časopisy, cigarety)

umístěny v lokalitách s vysokou hustotou osídlení

patří sem i malé prodejny s pultovým prodejem a stánkový prodej

Supermarkety

velké samoobslužné prodejny s prodejní plochou minim. 400 m2.

široký sortiment zboží (3 000 -5 000 prodejních položek)

převažuje potravinářské zboží

nakupují většinou přímo od výrobců ve velkých objemech za výhodné ceny – zboží je prodáváno za výhodné ceny

zákazníci zde realizují obvykle větší jednorázové nákupy Þ velké nároky na parkovací plochy

Hypermarkety

liší se od supermarketů pouze velikostí

minimální prodejní plocha je zde 2 500 m

sortiment přesahuje 25 000 prodejních položek

parkovací plochy pro automobily by měly být obrovské (3x větší než prodejní plochy), protože zákazníci zde uskutečňují velké nákupy pomocí automobilu

umístěny na okrajích větších měst

Diskontní prodejny

pracují s úzce vymezeným sortimentem (např. potraviny a předměty denní potřeby nebo textil)

obvykle jde o rychloobrátkové zboží (zboží prodávající se rychle a v kvantech)

vzhledem k vysokému obratu získávají diskontní prodejny množstevní slevy od dodavatelů a mohou si dovolit politiku nízkých obchodních přirážek (marží) Þ ceny se příliš neliší od cen výrobců

vybavení prodejen je úsporné, někdy se prodává přímo z palet

Obchodní domy

široký sortiment výrobků soustředěný pod jednou střechou

prodej veškerého zboží je v režii jedné obchodní organizace nebo jsou prostory obchodního domu rozděleny na samostatné prodejní plochy, které se pronajmou různým obchodním organizacím k prodeji dohodnutého sortimentu zboží (tzv. „shop in shop systém“)

Obchodní komplexy

velké objekty s množstvím obchodních míst různého sortimentního zaměření a s řadou služeb

umístěny většinou na periferii velkých měst

Katalogové prodejny

zákazník si zboží vybírá podle předložených nabídkových katalogů

vybrané zboží na místě zaplatí a převezme ze skladu

díky nízkým nákladům na prodejní plochy a provozní režii jsou zde zajímavé ceny a tím i vyšší poptávka

 

 

Obchodní řetězce

jsou tvořeny silnou obchodní společností, která vlastní celou řadu supermarketů a hypermarketů, pro které zajišťuje hromadné zásobování , nakupují přímo u výrobců – množstevní slevy

 

 

 

 

DISTRIBUČNÍ STRATEGIE

Správná volba distribuční strategie je velmi důležitá. Používají se 2 strategie, které se mnohdy vzájemně kombinují

strategie tlaku („PUSH")

dotyčný prodejce se zaměřuje na bezprostředně následující distribuční mezičlánek, u kterého se snaží co nejvíce prodat

používá se různých slev a srážek, zaměřených na zvyšování objemu prodejů

propagace výrobků se provádí u distributora

tato strategie se používá na trzích s výraznou konkurencí a se stejnorodými výrobky (výrobky se od sebe příliš neliší)

strategie tahu („PULL")

je zacílena na konečného spotřebitele (zákazníka)

typická je pro ni snaha přesvědčit zákazníky o výhodnosti nákupu pomocí agresivních reklamních kampaní, soutěží

uplatňována bývá tehdy, když jde o odlišitelné výrobky, renomované značky, výrobky s nepřehlédnutelnou image a tehdy, když lze očekávat velkou poptávku

Zvláště v poslední době se začínají v distribučních cestách objevovat prvky franchisingu. Franchising (tzv. „franšíza“) je v podstatě poskytování práva na užívání a výlučný prodej značkového výrobku nebo služby v určitém teritoriu, je spojen s možností přístupu k určité technologii, know – how a obchodní značce.

Uzavře se smlouva mezi poskytovatelem licence a nabyvatelem licence, který za poskytnutí licence a podporu (školení, reklamu) platí jednorázově vstupní poplatek a průběžně určité předem dohodnuté procento z tržeb. př.: provozovny rychlého občerstvení KFC, Mc Donald´s, prodejny značkové mody Benetton apod.