maturitní otázky, seminárky a referáty
Marketing a management - Majetek podniku
Autor: autor neznámý
Každý podnik, který chce vyrábět výrobky nebo poskytovat služby musí mít ke své činnosti potřebné výrobní zdroje (stroje, budovy, dopravní prostředky, materiál, ...). Určité složení výrobních zdrojů označujeme majetek podniku.
Zdroj (původ) z něhož se majetek podniku pořídil ozn. jako kapitál.
Písemný přehled (výkaz) o majetku a kapitálu podniku se nazývá ROZVAHA podniku.
Majetek Þ co podnik vlastní
Kapitál Þ jaké má podnik zdroje (z čeho majetek pořídil)
6.1. MAJETKOVÁ STURKTURA PODNIKU
Majetek podniku - souhrn majetkových hodnot, které patří podnikateli a slouží k jeho podnikání
Majetek podniku se dělí na dvě skupiny: I. Dlouhodobý majetek
II. Oběžný majetek
I. Dlouhodobý majetek
- majetek dlouhodobé povahy - slouží podniku déle než jeden rok
- jeho vstupní cena je vyšší než 40.000,- (60.000,-) Kč
- při používání neztrácí svou původní formu, nespotřebovává se, jeho hodnota se postupně snižuje – opotřebovává se (svou hodnotu postupně předává novému výrobku).
Dělí se na:
1. DLOUHODOBÝ HMOTNÝ MAJETEK (DHM)
tj. majetek, který má hmotnou podobu a lze jej dále členit na:
- nemovitý majetek - jde o majetek pevně spojený se zemí pevným základem, nelze ho přemísťovat, např. budovy
- movitý majetek - jde o ostatní majetek, který lze přesouvat z místa na místo a jehož pořizovací cena > 40 000 Kč, např. stroje, traktory, počítače….
Do DHM patř
- pozemky, budovy a stavby bez ohledu na cenu pořízení
- samostatné movité věci a soubory movitých věcí , např. dopravní prostředky, počítač, stroje, výrobní zařízení,…, jejíchž poř. cena je větší než 40.000,-
- pěstitelské celky trvalých porostů (vinice, chmelnice, sady….)
- základní stádo a tažná zvířata
Zvláštní skupinu tvoří drobný dlouhodobý hmotný majetek, tj. majetek, jehož pořizovací cena je nižší než 40000,- a používá se dlouhodobě. Podnik ho může zařadit přímo do spotřeby, nemusí se odepisovat (zařazuje jej do nákladu jednorázově
2. DLOUHODOBÝ NEHMOTNÝ MAJETEK
tj. majetek, který nemá hmotnou podobu (jedná se o tzv. myšlenkové produkty)a jeho pořizovací cena je > 60 000 Kč
- patří zde: patenty, licence, autorská práva, software, know-how,...
Zvláštní skupinu tvoří drobný dlouhodobý nehmotný majetek majetek, tj. majetek, jehož pořizovací cena je nižší než 60000,- a používá se dlouhodobě. Podnik ho nemusí odepisovat (zařazuje jej do nákladu jednorázově).
3. DLOUHODOBÝ FINANČNÍ MAJETEK
- je to majetek, který podnikatel nepotřebuje ke své provozní činnosti (nepoužívá je k výrobě)
- tento majetek je určen k dalšímu zhodnocení a získávání kapitálu, nakupuje, aby přinesl další finanční výnos v podobě dividend, úroků, ... nebo proto, aby jej výhodně prodal
- zde patří: dlouhodobé cenné papíry (akcie, obligace jiných podniků), umělecká díla a sbírky, a pozemky, které podnik nakupuje za účelem obchodování s nimi nebo za účelem vlastnictví.
Pro každý DM podnik musí vystavit INVENTÁRNÍ KARTU – kde se zaznamenává název majetku, pořizovací cena, datum a způsob pořízení (vyřazení), odpisy, zůstatková cena,
Odepisování DM
DM se při používání opotřebovává, jeho hodnota se postupně snižuje a přechází do hodnoty nových výrobků nebo jiných výkonů.
Opotřebení je úbytek hodnoty majetku a rozlišujeme opotřebení:
a) fyzické - postupně dochází ke ztrátě původní užitné hodnoty cestou změny jeho technických a provozních vlastností – namáhání materiálu, obrušovaní, koroze …(hodnota se snižuje v důsledku používání)
b) morální - způsobeno vědeckotechnickým rozvojem – dosavadní výrobky zaostávají za novými v technických a dalších parametrech, nové výrobky jsou výkonnější, někdy i levnější než dosavadní a tím jsou dosavadní znehodnocovány (počítače)
Odpis = úbytek hodnoty vyjádřený v peněžních jednotkách
Oprávky = souhrn odpisů za dobu používání
Zůstatková cena = pořizovací cena – oprávky
Odpisy se dělí na účetní a daňové:
a) účetní – podnik si stanoví dobu a způsob odpisování sám, dle svých ekonomických potřeb
b) daňové – dobu dopisování i způsob je upraven podle zákona o dani z příjmu.
Veškerý majetek je rozdělen do 5 odpisových skupin (je zde stanovena doba odpisování).
|
Odpisová skupina |
Doba odpisování (roky) |
|
1 |
4 |
|
2 |
6 |
|
3 |
12 |
|
4 |
20 |
|
5 |
30 |
Způsob (metodu) odepisování stanoví pro každý nově pořízený DM vlastník a nelze jej měnit po celou dobu odepisování.
Způsoby (metody) odepisování: vstupní cena * odpisová sazba
a) rovnoměrné (lineární) odpisování odpis = ------------------------------------
100
|
Odpisová skupina |
Roční odpisová sazba | ||
|
v prvním roce odpisování |
v dalších letech odpisování |
pro zvýšenou vstupní cenu | |
|
1 |
14,2 |
28,6 |
25,0 |
|
2 |
8,5 |
18,3 |
16,7 |
|
3 |
4,3 |
8,7 |
8,4 |
|
4 |
2,15 |
5,15 |
5,0 |
|
5 |
1,4 |
3,4 |
3,4 |
b) zrychlené (degresívní) odpisování
|
Odpisová skupina |
Koeficient pro zrychlené opisování | ||
|
v prvním roce odpisování |
v dalších letech odpisování |
pro zvýšenou zůstat. cenu | |
|
1 |
4 |
5 |
4 |
|
2 |
6 |
7 |
6 |
|
3 |
12 |
13 |
12 |
|
4 |
20 |
21 |
20 |
|
5 |
30 |
31 |
30 |
Vstupní cena
Odpis v 1. roce = --------------------
Koeficient
2* zůstatková cena
Odpis v dalších letech = -------------------------------------------------
Koeficient – počet dosud odepsaných let
Existuje DM, jehož hodnota se postupem času nesnižuje, může se naopak zvyšovat, např. pozemky, umělecká díla. Tento majetek se NEODEPISUJE.
Odpis se provádí jednou za rok
Důvody odepisování:
1. Odpis je peněžním vyjádřením opotřebení DM, tozn. část hodnoty DM postupně přechází do nákladů podniku ve formě odpisů. Hodnota odpisů má vliv na celkové náklady podniku, vnitropodnikovou cenu i zisk podniku. Podniku se snižuje daňové zatížení.
2. Odpisy slouží k postupnému shromažďování vlastních zdrojů, nutných pro pořizování nových investic.
II. Oběžný majetek
- jde o majetek podniku, který se používá krátkodobě a většinou se jednorázově spotřebovává
- rychle mění svou formu a během krátkého období se obrací
peníze ®materiál®polotovar®nedokončená výroba®hotový výrobek®pohledávka®peníze
Dělení OM:
1. ZÁSOBY tvoří:
a) Materiál (materiálové zásoby)
- je to vstup do výrobního procesu
- základní materiál – dodává výrobku podstatné vlastnosti, tvoří jeho podstatnou část, např. mouka, kůže, ...)
- pomocné látky (tvoří součást výrobku,ale netvoří jeho podstatu např. barva, lak, ...)
- suroviny – tvoří součást výrobku, jsou výsledkem prvovýroby – např. ropa, vlna.
- provozovací látky jsou potřebné pro fungování podniku, strojů, doprav. prostředků, apod. - např. palivo, olej, PHM, čisticí prostředky,....)
- náhradní díly jsou určené k opravám výrobního zařízení, dopr. prostředků a dalšího majetku
- obaly (jsou nutné k ochraně a dopravě materiálu, zboží, vlastních výrobků, např. přepravky, sudy, kartony, ..)
- drobný DM
b) Nedokončená výroba
- jde o produkty vytvořené během výrobního procesu, které prošly jedním nebo několika výrobními stupni, nejsou již materiálem, ale ani výrobkem. Nelze je používat.
- zajišťuje se jimi plynulost výrobního procesu např. nedokončené součástky, v zemědělství ozimy
c) Polotovary vlastní výroby
- na těchto produktech je ukončena část výrobních operací, ale ještě nejsou konečným výrobkem,
- mohou existovat a prodávat se samostatně
d) Výrobky
- jsou dokončené produkty vlastní výroby určené k realizaci mimo podnik(určené k prodeji nebo ke spotřebě(zelená píce,kukuřice na siláž,mléko telatům,..)
e) Zvířata
- mladá zvířata, zvířata ve výkrmu, ryby, kožešinová zvířata, včelstva, hejna slepic, kachen, krůt a perliček
f) Zboží
- předměty, které podnik nakupuje a beze změny je prodává
- je to vstup i výstup v obchodních organizacích
Poznámka: Nedokončená výroba, polotovary a výrobky tvoří tzv. vlastní výrobu.
Jedná se o výstup z výrobního procesu.
Oceňování majetku:
a) Při pořízení: (dlouhodobého, oběžného) – všechny ceny používané při pořízení majetku označujeme jako VSTUPNÍ CENY:
- Pořizovací cena – cena majetku plus vedlejší náklady spojené s pořízením (doprava, montáž, projektová dokumentace….).
Používá se při nákupu. (DHM,DNM, zásoby)
- Reprodukční pořizovací cena je cena, kterou majetek má v době kdy se o něm účtuje, tj. v době jeho pořízení.
Používá se při stanovení ceny v případě přijatých darů., nepeněžních vkladů do firmy, při inventárních rozdílech a při dalších způsobech, kdy majetek nemá ocenění. (DHM, DNM, zásoby)
Stanovuje se dle zvláštních předpisů nebo na základě odhadu soudního znalce.
- Ocenění ve vlastních nákladech zahrnuje všechny náklady (přímé i nepřímé), které byly vynaloženy na výrobu. Při stanovení ceny se vychází z vnitropodnikových kalkulací. (DHM, DNM, zásoby)
Používá se při výrobě ve vlastní režii.
- Cena pořízení – je cena majetku bez vedlejších nákladů spojených s pořízením.
Používá se pro ocenění dlouhodobého finančního majetku.
- Nominální hodnota – je hodnota peněz, cenin, cenných papírů, která je na nich přímo (nepřímo) uvedena.
b) Při výdeji ze skladu: ( používá se pouze u zásob)
Ceny zásob se mění současně s pohybem jejich tržních cen. Stejnou zásobu můžeme mít na skladě za různou cenu, proto při vyskladnění zásob musíme použít jeden ze způsobu oceňování:
- podle průměrných cen - cena se zjistí jako aritmetický průměr z pořizovacích cen všech dodávek za minulé období (max. l měsíc)
- podle metody FIFO (first in first aut) - vychází z předpokladu, že cena dodávky, která do skladu přišla první, se použije jako první při výdeji ze skladu.
2. PENĚŽNÍ PROSTŘEDKY, CENINY
- peníze na účtech podniku v peněžních ústavech (běžný účet,..)
jejich evidence se vede na základě výpisu z účtu
- peníze v hotovosti (pokladna) – příjmy a výdaje evidujeme v pokladní knize za základě příjmových a výdajových pokladních dokladů
- ceniny jsou poštovní známky, kolky, telefonní karty, stravenky do provozoven stravování apod.
3. POHLEDÁVKY
- je nárok podnikatelé na zaplacení (popř. jiné plnění)
- nejčastěji má podnikatel pohledávku vůči odběrateli, ta vzniká při prodeji výrobků, zboží, služeb v případě, že odběratel neuhradí dodávku ihned (dokladem je vystavená faktura)
pohledávka k odběrateli zaniká uhrazením faktury (na účet nebo v hotovosti)
- další pohledávky může mít podnikatel k zaměstnancům, finančnímu úřadu, sociální správě, jiným organizacím, za zaplacené zálohy.
4. CENNÉ PAPÍRY KRÁTKODOBÉ
- představují pohledávky vlastníků c.p. (věřitelů) vůči jejich výstavcům (dlužníkům, emitentům)
- patří zde majetkové cenné papíry splatné do jednoho roku, např. depozitní certifikáty.
6.2. KAPITÁLOVÁ STRUKTURA PODNIKU
jde o strukturu zdrojů (původ), z nichž vznikl majetek podniku (u nichž byl pořízen)
Kapitál členíme na:
1. Vlastní kapitál
do podniku jej vložil sám podnikatel, skupina podnikatelů (společníků) nebo se jej podnik vytvořil vlastní činnosti a rozděluje se na:
a) základní kapitál
hodnota peněžních i nepeněžních vkladů společníků do společnosti
b) rezervní fond
je tvořen příděly ze zisku podniku a je určen ke krytí podnikatelského rizika a ke krytí rozvojových potřeb podniku (např. s.r.o. a a.s. - jej musí ze zákona povinně vytvářet)
c) nerozdělený zisk
část zisku po odvodu daní, která se nerozděluje (ani do akumulace ani do spotřeby), ale slouží k dalšímu podnikání
d) emisní ážio
rozdíl mezi nominální hodnotou akcií a cenou akcií při jejich první emisi (cena může být stejná jako nominální hodnota nebo vyšší, pokud je vyšší – vzniká emisní ážio)
2. Cizí kapitál
- je kapitál, který do podniku vložil věřitel (např. banka, ...)
- je dluh, který musí podnik v určené době splatit
Podle doby splatnosti jej rozdělujeme na:
a) krátkobobý cizí kapitál (splatný do jednoho roku)
- závazky
- krátkodobé bankovní úvěry
- zálohy od odběratelů
- nezaplacené daně, mzdy, ...
b) dlouhodobý cizí kapitál
- dlouhodobé bankovní úvěry
- podnikové obligace
Cizí kapitál není poskytován zadarmo. Nákladem za používání cizí kapitálu je úrok. Krátkodobý úvěr je levnější než dlouhodobý.
Důvody pro použití cizího kapitálu:
podnikatel nedisponuje dostatečně velkým vlastním kapitálem nezbytným k založení podniku podnikatel přechodně nedisponuje potřebným kapitálem v době, kdy jej potřebuje
Důvody proti použití cizího kapitálu
cizí kapitál zvyšuje zadluženost podniku (při velkém rozsahu dluhů roste nebezpečí bankrotu)
každý další dluh je obtížnější získat
6.3. Rozvaha (bilance)
- je přehled majetku a zdrojů financování, sestavený u určitému dni (rozvahovému (bilančnímu) dni.
- poskytuje statistický pohled na majetek podniku a na zdroje financování
- její hlavní funkcí je poskytovat vždy k určitému datu přehled o majetku podniku, jeho struktuře a způsobu financování (zdroje financování)
Rozvahy lze členit na:
a) Pravidelné (řádné) - sestavují se v zásadě periodicky k určitému časovému okamžiku (tzv. bilančnímu dni). Zpravidla jim bývá poslední den zvoleného časového období -rok (měsíc, čtvrtletí, pololetí). V závislosti na délce zvoleného období se používají rozvahy roční, měsíční, čtvrtletní, pololetní
b) nepravidelné (mimořádné) - mezi ně patří:
- rozvaha zahajovací, které je sestavována na podkladě soupisu majetku ke dni založení podniku
- rozvaha likvidační, která je sestavována ke dni ukončení činnosti podniku.
Rozvahu sestavujeme ve formě tabulky, která má dvě strany.
Levou stranu nadepisujeme Aktiva a uvádíme v ní majetek podle složení, do kterého podnik investoval.
Pravou stranu nadepisujeme Pasiva a uvádíme na ní všechny zdroje krytí (financování) majetku (čili zdroje, ze kterých byla aktiva pořízena).
Levá strana rozvahy uvádí, jaké složení, tj. formu, má majetek podniku. Pravá strana odpovídá na otázku, z jakých zdrojů si podnik tento majetek opatřil. Protože na obou stranách rozvahy se zachycují v peněžním vyjádření jedny a tytéž hospodářské prostředky, uspořádané podle různých hledisek, musí se součet aktiv rovnat součtu pasiv. Tato rovnost stran rozvahy se nazývá rozvahová rovnováha.
Aktiva (majetek) = složení majetku Pasiva (kapitál) = zdroje financování
Rozvaha k .....
AKTIVA PASIVA
Dlouhodobý majetek (stálá aktiva) Vlastní zdroje (kapitál
Dlouhodobý hmotný majetek základní kapitál
Dlouhodobý nehmotný majetek rezervní fond
Dlouhodobý finanční majetek nerozdělený zisk
Oběžný majetek (oběžná aktiva) emisní ážio
zásoby Cizí zdroje (kapitál)
pohledávky krátkodobé
peníze dlouhodobé
krátkodobé cenné papíry
Inventarizace
Má tři fáze:
a) zjišťuje skutečný stav majetku (inventura)
b) porovnává skutečný stav se stavem účetním, vyjadřuje jejich rozdíly
c) navrhuje opatření k odstranění zjištěných rozdílů
Členění inventarizace podle času:
a) inventarizace řádné - prováděné v pravidelných obdobích, zpravidla na konci roku ke dni řádné uzávěrky. Tato povinnost vyplývá ze zákona o účetnictví.
b) inventarizace mimořádné - prováděné v mimořádných termínech – mimořádná uzávěrka, změna zaměstnance (skladníka, vedoucího…), ….
Druhy inventury:
fyzická - skutečný stav majetku se zjišťuje např. počítáním (ks), měřením (m, km, m3, ..), vážením (kg, t,...)
dokladová – kde nelze použít fyzická inventura používáme ke zjištění skutečného stavu doklady (pohledávky, závazky, peníze na účtě, ....)
Výsledky inventury se zaznamenávají do inventárních soupisů. Porovnáním stavů podle inventárních soupisů a stavu účetních zjišťujeme inventarizační rozdíly - manka a přebytky.
Manka – stav skutečný je nižší než stav účetní (tzv. nedoložené výdaje), lze je členit na:
- nezaviněná a zaviněná
- do norem přirozených úbytků (vysychání, hniloba, rozprach, vypařování,…) a nad normy přirozených úbytků
Přebytky - skutečný stav zjištěný inventurou je vyšší než stav účetní.
Zjistil-li podnik inventarizační rozdíly musí zajistit vyrovnání (vyúčtování) rozdílů:
Manka - nezaviněná - do spotřeby
- zaviněná – do mimořádných nákladů a k úhradě odpovědné osobě
Přebytky - na sklad podle příjemky – do mimořádných výnosů