Marketing a management - Hospodářská politika

Autor: autor neznámý

Použité zkratky:          HP - hospodářská politika        NH - národní hospodářství

                        MP - měnová politika               TE  - tržní ekonomika

                        HDP - hrubý domácí produkt   VF - výrobní faktory

                        HNP - hrubý národní produkt   SR - státní rozpočet

 

Hospodářskou politikou  státu rozumíme souhrn cílů, nástrojů a opatření státu zaměřených na kontrolu a ovlivňování ekonomického vývoje. Nositelem HP je stát

Stát:   -                               na trhu sleduje vlastní cíle a používá specifické nástroje, kterými tyto cíle prosazuje

          - není jednolitým celkem, skládá se z řady subjektů (institucí), které se navzájem                          ovlivňují

 

Klíčovými subjekty (institucemi) státního aparátu jsou parlament a vláda, jejichž složení je dáno silou jednotlivých politických stran. Vláda řídí další státní instituce - ČNB, ministerstva a jiné vládní úřady. Tyto subjekty se snaží ovlivnit HP.

 

 Cíle HP

1)      Hospodářská (ekonomická) stabilita

-         státní orgány podporují stabilní rozvoj NH jako celku; rozvíjí schopnosti TE překonávat poruchy vzniklé v hospodářství i mimo ně (stát napomáhá překonávat poruchy a vracet se do rovnovážného stavu)

-         patří zde: · zajištění stability cenové úrovně

                         · podpora zaměstananosti

                         · rovnováha platební bilance se zahraničím

 

2) Hospodářská dynamika

     - stát se snaží působit na růst HDP; měl by růst rovnoměrně a takovým tempem, aby byla                             zajištěna cenová stabilita a dostatečná zaměstnanost 

 

3) Sociální cíle

     - stát se snaží odstranit "tvrdé" dopady TE na sociálně slabší skupiny (dotace, sociální                                   dávky, ...)

 

Základní čtyři makroekonomické veličiny, na jejichž ovlivnění se zaměřuje HP zemí s TE jsou (vyplývají z cílů HP):     a) produkt

                                                    b) zaměstnanost

                                                    c) stabilita cenové úrovně

                                                    d) platební bilance se zahraničím

ad. a)     

Cílem je dosáhnout vysoké úrovně produktu a rychlého tempa růstu. Produkt představuje celkový výkon ekonomiky za určité období. V některých zemích k měření výkonu ekonomiky používají HNP (např. v USA), jinde dávají přednost HDP (v ČR), který je nejpoužívanější.

HDP (GDP) - zahrnuje finální produkci vytvořenou na území daného státu

HNP (GNP) - obsahuje produkci vyrobenou pomocí VF, které jsou ve vlastnictví občanů daného státu a to nejen v tuzemsku, ale i zahraničí

ad. b)

Cílem je dosáhnout vysoké úrovně zaměstnanosti. Nejde zde o plnou zaměstnanost (100%), ale o udržení nezaměstnanosti na úrovni, která se blíží přirozené míře nezaměstnanosti.

 

ad. c)

Cílem je dosáhnout co nejnižší míry inflace.

 

ad. d)

Platební bilance se zahraničím je přehled dovozů a vývozů země za určité období, zpravidla za 1 rok.

Vypočítá se jako: celkový vývoz dané země (export) - celkový dovoz do země (import)

Je-li:     Export - Import > 0, bilance je aktivní

            Export - Import < 0, bilance je pasivní

            Export = Import, bilance je vyrovnaná

 

Cílem je dosáhnout  zahraniční platební bilance vyrovnané nebo aktivní. Dalším cílem je zajistit stabilitu měnového kurzu.

Poznámka: Měnový kurz - cizí měna vyjádřena v jednotkách domácí měny.

 

Hospodářská praxe ukazuje, že výše uvedené základní makroekonomické veličiny se do jisté míry navzájem vylučují. Významné zlepšení u jedné veličiny vyvolává zpravidla zhoršení jedné nebo i všech ostatních veličin. Z toho vyplývá, že HP je vždy kompromisem při naplňování cílů. Tuto skutečnost demonstruje tzv. magický čtyřúhelník:

 

 I - míra inflace

 

 N - míra nezaměstnanosti

 

 H - HNP

 

 B - zahraniční platební bilance

 

Uvedené stupnice představují procentní vyjádření daných veličin. Cílem HP je maximalizace plochy magického čtyřúhelníku. Čím je plocha větší, tím úspěšnější je HP.

 

 

 Nástroje HP

Stát dosahuje cílů HP nástroji, kterými disponuje. Jsou to čtyči skupiny nástrojů:

     - nástroje měnové, fiskální, důchodové, vnější měnové a obchodní politiky

K jednotlivým cílům HP nelze jednoznačně přiřadit konkrétní nástroje. Ty mají často vliv na několik cílů současně a naopak jeden cíl lze splnit kombinací několika nástrojů.

 

Měnová politika (monetární politika) ® viz. bankovnictví

MP je činností státu, která je zaměřena na kontrolu množství peněz v ekonomice, na regulaci úrokových měr a podmínek úvěru.

Předpoklady MP:      - rozvinutý trh peněz

                                 - rozvinutý trh kapitálu

                                 - ústřední (centrální) banka ve vlastnictví státu (emise peněz v pravomoci                                             ústřední banky)

Pokud ekonomika splňuje uvedené předpoklady, mají státní orgány možnost využívat řadu nástrojů MP. Nástroje dělíme na přímé a nepřímé.

 

Přímé (administrativní) nástroje:

1. Regulace investiční činnosti

     Zájemce žádá banku o investiční úvěr. Jestliže požadovaný úvěr překračuje státem (ústřední bankou) určenou mez, musí zájemce předložit bance souhlas státních orgánů (ústřední banky). Nemá-li povolení státních orgánů, banka mu nesmí investiční úvěr poskytnout.

2. Regulace spotřebního úvěru

     Při prodeji na splátky mohou státní orgány (ústřední banka) určit maximální dobu splatnosti úvěru.

 

Nepřímé (tržně orientované) nástroje:

1. Politika povinných minimálních rezerv

2. Diskontní sazba

3. Operace na volném trhu

4. Ostatní nástroje

 

MP se provádí prostřednictvím ústřední banky (ČNB), jež využívá výše uvedené nástroje.

Ústřední banka těmito nástroji působí:

Þ na množství peněz v ekonomice         tím se snaží dosáhnout    · zaměstnanosti

Þ na vývoj úrokových měr                     konečných cílů HP        · cenové stability

 

Fiskální politika (rozpočtová politika)  ® viz. veřejné finance

Fiskální politika je založena na přerozdělování prvotních důchodů (mezd, zisku, renty, úroků) prostřednictvím státního rozpočtu. (Předpokladem používání fiskální politiky je existence SR.)

 

Fiskální politika má dvě relativně samostatné části:

1. Příjmy do SR

     Příjmy do SR jsou zabezpečovány prostřednictvím daňové soustavy. Jde zde o způsob zdanění jednotlivých tržních subjektů.

 

2. Výdaje ze SR

     Největšími výdaji SR jsou tyto položky:        - výdaje směřující do hospodářství

                                                                        - výdaje na školství, zdravotnictví, sociální                                                                              politiku, na obranu

                                                                        - náklady na státní správy (policie, soudy,                                                                               vládní úřady, okresní úřady,...)

Všechny výdaje ze SR zvyšují agregátní poptávku (poptávku po všech zbožích a službách).

 

Fiskální politika výdaji ze SR a výši zdanění působí:

Þ na agregátní poptávku              tím se snaží dosáhnout                       · zaměstnanosti

Þ na agregátní nabídku                konečných cílů HP                 · cenové stability

 

Příklad: Zvýšení daní způsobí výrazný pokles podnikatelské aktivity, což může způsobit:

            - zvýšení nezaměstnanosti

            - snížení příjmů do SR Þ snížení výdajů ze SR Þ snížení agregátní poptávky

 

Důchodová politika

Důchodovou politiklou stát působí na ceny VF, zejména na mzdy, má vliv na ceny výrobků a služeb.Uskutečňuje se formou mzdové a cenové pollitiky. Své záměry může stát prosazovat administrativní kontrolou mezd (stanovení horní a dolní hranice mezd) a cen některých druhů zboží. Důchodová politika se využívá tehdy, jestliže inflace se dostane mimo kontrolu  ® stát hledá cestu jak stabilizovat ceny.

 

Poznámka: Někteří ekonomové tvrdí, že důchodová politika je neúčinná, protože má dopad na velký nárůst inflace nebo na velkou nezaměstnanost.

 

Vnější obchodní a měnová politika

Dělení:

1. Vnější obchodní politika

     - stát reguluje tok výrobků a služeb, jež plynou přes hranici

     - k regulaci používá tyto nástroje:       kvóty (určují maximální objem zboží, které lze za                                              určitý časový úsek dovézt do země)

                                                              clo (je daň, kterou stát vybírá za dovoz zboží do země                                                                      nebo za jeho vývoz)

     Uvedené nástroje mohou omezit nebo podpořit vývoz a dovoz do země.      

 

2. Vnější měnová politika

     - stát reguluje měnové kurzy a tak působí na toky výrobků a služeb i na příliv a odliv                                     kapitálu

 

Vnější obchodní a měnová politika je zaměřena především na dlouhodobou rovnováhu ve vztahu k zahraničí. Dlouhodobě vyrovnaná platební bilance (dovoz=vývoz) je jedna z podmínek stabilizovaného ekonomického vývoje společnosti spolu s pevnou měnou, dostatečnou zaměstnaností a cenovou stabilitou.

 

 Makroekonomická rovnováha

                                                                                                       zaměstnanost  

                                          AD                                                     produkt

Nástroje HP působí na                                      střet AD a AS

                                                    AS                                                              cenové úrovně 

                                                                                                platební bilance se

                                                                                                                        zahraničím

Agregátní poptávka (AD)

AD vyjadřuje celkové výdaje v ekonomice, tj. výdaje domácností, firem, vlády, zahraničních subjektů, za dané časové období.

Jsou to: - výdaje domácností na nákup statků a služeb

                   - výdaje firem na investice

                   - vládní nákupy statků a služeb

Na vývoj AD působí:      - ceny nabízených statků a služeb

                                      - důchody ekonomických subjektů

                                      - HP vlády (např. zvýšení daní z příjmů, snížení výdajů,.....)

AD můžeme vyjádřit:

a) jako souhrn peněžních hodnot všech poptávaných statků a služeb

b) jako křivku

 

 

 

 

Agregátní nabídka (AS)

AS označuje celkovou nabídku všech statků a služeb v NH, které jsou nabízeny firmami.

AS závisí na:              - cenové úrovni

                                 - výrobní kapacitě firem

                                 - úrovni nákladů

AS můžeme vyjádřit:

a) jako souhrn peněžních hodnot všech vyráběných statků a služeb

b) jako křivku

 

 

 

 

 

Makroekonomická rovnováha

     - je určena vzájemným působením AD a AS:

 

Q - celkový produkt ekonomiky

 

P - celková cenová hladina (např. měřena indexem

          spotřebitelských cen)

 

 

AD křivka představuje to, co by všechny subjekty v ekonomice (vláda, spotřebitelé, firmy, zahraniční subjekty) nakupovaly při různých cenách (cenových hladinách).

AS křivka představuje vztah mezi cenami, které si firmy budou účtovat, a množstvím produktu, který vyrábějí a prodávají.

Spojením AD a AS můžeme nalézt rovnovážné hodnoty cen a množství. Celá ekonomika je v rovnováze v bodě E. Pouze v bodě E je celková cenová hladina taková, že jsou kupující ochotni nakoupit přesně tolik, kolik jsou prodávající ochotni vyrobit a prodat.