Marketing a management - Finance

Autor: autor neznámý

1.1. Finanční systém

Systém (obecně) je soubor prvků spojených navzájem mezi sebou i se svým okolím určitými vazbami. Např. - podnik jako systém  (vnitřní vazby, vnější vazby)

                          - ekonomické systémy (dle vývoje)

                          - finační systém  tvoří všechna práva, regulace a techniky, kterým jsou              obchodovány finanční prostředky a poskytovány všechny finanční služby

 

Struktura financí (podle sektoru):

1. podnikový sektor: použití peněžního kapitálu na úrovni podniku - PODNIKOVÉ FINANCE

2. státní sektor: tvorba, použití a rozdělení peněžního kapitálu na úrovni státního rozpočtu - VEŘEJNÉ FINANCE

3. spotřebitelský sektor: jedná se o peněžní důchody obyvatelstva - FINANCE DOMÁCNOSTÍ

4. bankovní sektor: použití peněžního kapitálu na úrovni bank - BANKOVNICTVÍ

5. zahraniční sektor: jedná se o zahraniční měnu - MEZINÁRODNÍ FINANCE (předpokladem jsou smlouvy státu s mezinárodním měnovým fondem, mezinárodní bankou)

 

1.2. Finanční trh

- je zvláštní forma trhu

- střetává se zde S a D po finančních prostředcích tj. po volných penězích v tuzemské a zahraniční měně a po cenných papírech

 

1.2.1. Peníze

(Zopakovat eko – 3. ročník)

Vznik peněz

Vznik peněz byl podmíněn postupným rozvojem dělby práce a směny (naturální směna a peněžní směna). Používání peněz přitom podporuje další rozvoj směny a výroby. Formy peněz se v průběhu historického vývoje značně měnily. Lidé se dohodli, že vyčlení jedno zboží jako tzv. všeobecný ekvivalent tj., že pomocí něj budou vyjadřovat hodnotu všech statků a služeb.                                                                                                                                          Historický přehled těchto zvláštních druhů zboží:

1. plátno, olej, kožešiny, jantar                                             

2. drahé kovy - zlato, stříbro (vzácné, snadno dělitelné)

3. zlato bylo staženo z oběhu a nahrazeno papírovými penězi, krytými zlatem

     Ve 30. letech 20.stol většina zemí od tohoto krytí ustoupila a v 70. letech byl tzv."zlatý standard" zrušen i v mezinárodním obchodě.

 

Formy peněz

1. Oběživo (hotové peníze)    - představují 1/4 celkového peněžního oběhu

                                             - jsou to: - kovové mince

                                             - papírové peníze - bankovky

2. Bezhotovostní peníze - představují 3/4 celkového peněžního oběhu

                                             - využívají se v důsledku bezhotovostního platebního styku, který                         se uplatňuje na úrovni:a) banka - banka

                                                                        b) banka - podnik

                                                                        c) podnik - podnik

                                                                        d) občan - banka (platební karty)

                                                                        e) podnik - ostatní organizace

                                          - jsou uloženy v peněžních ústavech na účtech jsou to tzv.depozita

 

Oběživo a bezhotovostní peníze představují dohromady peněžní oběh daného státu.

 

Funkce peněz

1. jsou prostředkem směny (oběživo) - umožňují koupi a prodej

2. jsou zúčtovací jednotkou (měřítko cen) - pomocí nich lze vyjádřit hodnotu každého jiného zboží a služeb

3. jsou uchovatelem hodnoty - jsou shromažďovány jako úspory s cílem budoucích nákupu zboží nebo služeb

 

1.2.2. Cenné papíry

Cenné papíry jsou listiny,které představují pohledávky vlastníků těchto listin / v ě ř i t e l ů / vůči jejich výstavcům / d l u ž n í k ů m /. Cenné papíry jsou zbožím, jsou tedy předmětem finančního trhu - kapitálového trhu.

Podoba c.p.: l. fyzická / cenná listina /

                    2. počítačově zpracovaná data. Majitel má k dispozici výpis  z datové základny                      SCP o počtu a hodnotě c.p.

 

S obchodováním s c. p. souvisejí dva základní pojmy:

Nominální cena (hodnota) - částka v peněžních jednotkách vyznačená na cenném papíru, na kterou je cenný papír vystaven

Tržní cena (hodnota) - je to cena, která vyplývá z okamžité S a D, cena za kterou se  s c. p. Obchoduje

Emisní ážio – rozdíl mezi emisním kurzem a nominální hodnotou cenných papírů.

Emisní kurz – peněžní částka, za kterou emitent vydává cenné papíry. Může být stejný nebo vyšší než nominální cena.

Emise – vydávání cenných papírů (vystavení, zveřejnění, uvedení do oběhu).

 

C.p. se dělí podle různých hledisek:

a)      podle podoby

-        listinné – c.p. fyzicky existují, jsou vytištěny na speciálním papíru

-        zaknihované – fyzická podoba je nahrazena zápisem v evidenci o c.p. – SCP

 

b)      podle druhu právního nároku

-        dlužnické – nárok na splacení dluhu – např. obligace, směnky, vkladové listy, hypoteční zástavní listy

-        majetkové – nárok na podíl na majetku vydavatele – např.  akcie, podílové listy

-        dispoziční – nárok na disponování se zbožím – např. skladištní listy, konosamenty, náložní listy.

 

c)      podle charakteru výnosu  (důchodu)

-        s pravidelným výnosem (úrokem) – obligace, vkladní knížky

-        s proměnlivým výnosem (podílem na zisku) – akcie, podílový listopad

-        bez pravidelných výnosů (neúročené) - šeky

 

d)      podle převoditelnosti

-        c.p. na majitele  / na doručitele/ to znamená, že může být volně prodán aniž by se do c.p. zapisovalo, kdo je majitelem. Změna se vydavateli neoznamuje, ale práva přecházejí. Majitel je ten kdo c.p. předloží "doručí".

-        c.p. na  jméno - v samotném c.p. je zapsáno jméno majitele. Při každé změně majitele musí být provedena změna zápisu jména v tomto c.p. a změna majitele musí být ohlášena tomu, kdo c.p. vydal - emitentovi.Vydavatel si vede seznam majitelů  vydaných c.p. na jméno.

-        c.p. na řad - přechod mezi c.p. na jméno a na majitele. Má na sobě vyznačená jména svých majitelů, kteří se mohou měnit. Ke změně majitele dochází  převodem, který je nutno vyznačit na rubu cenného papíru, tzv. rubopisem. Převod se může provést  bez nahlášení emitentovi.

 

e)      Podle doby splatnosti

-        Peněžní – krátkodobé (splatnost do l roku) – směnky, šeky vkladové listy

-        Kapitálové – střednědobé a dlouhodobé (splatnost nad l rok) – akcie, obligace, podílové listy, hypoteční zástavní listy, ...

 

f)       Podle vydavatele

-        Státní

-        Komunální

-        Soukromé

 

 

1.2.3. Rozdělení finančního trhu

A) Podle typu používaných nástrojů:

l. peněžní trh - trh peněžních prostředků  a cenných papírů, které jsou likvidní to zn.,že to                        jsou krátkodobé  finanční prostředky se splatností do l roku

                        - trh krátkodobých finančních zdrojů / splatnost do l roku/

př.  peněžní vklad u peněžních ústavů, směnky, depozitní certifikáty, pokladniční poukázky  

 

2. kapitálový trh - trh se střednědobými a dlouhodobými finančními prostředky se splatností                    nad l rok

                              - trh střednědobých a dlouhodobých finančních zdrojů

např. střednědobé a dlouhodobé úvěry,  cenné papíry typu obligací,akcií, podílových listů

 

3. trh zahraničního kapitálu - jde o obchod se zahraničními měnami, poskytování                         zahraničních úvěrů ,...

Dělí se na: - devizový trh

                  - trh s drahými kovy (zlato, stříbro, platina)

 

Peněžní prostředky v zahraničních měnách

- valuty  - rozumí se papírové peníze a mince  cizích státních měn v hotovosti

- devizy  - jsou peníze cizích státních měn uložené na účtech u peněžních ústavů

              - mají bezhotovostní platební formu

              -  jsou to mezinárodní platební prostředky

 

Funkce peněz jako mezinárodního platidla je podmíněna jejich konvertabilitou tedy jejich směnitelností v mezinárodním měřítku. Její částečné směnitelnosti u nás bylo dosaženo v roce l995 a je považováno za příznak úspěšnosti národní ekonomiky.

 

B) Podle fáze umisťování emise (vydávaných) cenných papírů na trhu

1. Primární trh - ta část trhu s c.p. ,na kterém se prodávají c.p. právě vystavené /emitované/                    svým prvním majitelům

2. Sekundární trh - ta část trhu s c.p. , na kterém majitelé c.p. prodávají dále

                               - zde teprve c.p. dostává svou tržní cenu / závisí na S a D /

                               - uskutečňuje se prostřednictvím burzy a RM-S

 

 

1.2.4. Nástroje peněžního trhu

 

Směny - viz. krátkodobé financování OM

Je to krátkodobý cenný papír, který vyjadřuje písemný dlužnický závazek. Má náležitosti stanovené směnečným zákonem.

 

Státní pokladniční poukázky

-        krátkodobé cenné papíry s přesně stanovenou dobou splatnosti (např. 90, 180 až 360 dnů)

-        vydává je stát prostřednictvím ČNB s cílem získat krátkodobě peněžní prostředky na krytí svých výdajů

-        mohou je nakupovat ostatní subjekty trhu (nejčastěji podniky a banky) za nominální cenu sníženou o diskont

Diskontní sazba (diskont) - úroková míra, za kterou ČNB poskytuje úvěr ostatním bankám

                            (ČNB si za poskytnutí úvěru ostatním bankám účtuje úrok = diskont)

 

Cena, za kterou je subjekty nakupují je ovlivněna:

- nominální hodnotou, počtem dní splatnosti a diskontní sazbou

 

      P ... cena poukázky při nákupu

      N ... nominální cena poukázky

      S ... doba splatnosti poukázky ve dnech

      U ... roční diskontní sazba v %

Příklad: Vypočtěte cenu pokladniční poukázky, kterou musí podnik při nákupu zaplatit, když                 máte k dispozici tyto údaje:

            nominální cena pokladniční poukázky je 1000 Kč

            doba splatnosti je 90 dnů

            roční diskontní sazba je 8%

Řešení: Podnik při nákupu pokladniční poukázky zaplatí 980 Kč. Po uplynutí 90 dnů státní pokladniční poukázku předloží bance k proplacení. Banka podniku zaplatí 1000 Kč (tj. výši nominální ceny).

 

Depozitní certifikáty (vkladové listy)

-        jsou to obchodovatelné cenné papíry

-        vydávají je peněžní ústavy (banky, spořitelny) v různých nominálních hodnotách na různou dobu ( např. 1 měsíc, 3 měsíce, 12 měsíců) za daný úrok

-        jde vlastně o potvrzení banky o přijetí vkladu na určitou dobu za daný úrok

-        úrokové sazby jsou odstupňovány podle doby trvání vkladu

 

Bankovní záruky

Bankovní záruka vzniká písemným prohlášením banky, že uspokojí věřitele do výše peněžní částky, jestliže dlužník, za kterého se zaručila, nesplní tento závazek. Bankovní záruku banka poskytuje zpravidla zákazníkům, se kterými má dlouhodobé zkušenosti. Za poskytování záruky si banka účtuje poplatek. V ČR je k tomuto účelu zřízena banka se sídlem v Brně - Českomoravská záruční a rozvojová banka.

 

Krátkodobé bankovní úvěry

-        doba splatnosti je do 1 roku, za poskytnutý úvěr podniky platí úroky, které vytvářejí v podnicích náklad,

-        mohou být:

a)      zajištěné, kdy splacení úvěru je zajištěno např. určitou zástavou nemovitostí, movité věci, zajištění úvěru ručiteli, postoupením pohledávek, získání bankovní záruky,...

b)      nezajištěné, kdy banka nevyžaduje od dlužníka žádnou zástavu; poskytují se prvotřídním klientům

 

Vklady na účtech

-        mohou být krátkodobé i dlouhodobé

-        podniky, podnikatelé si zřizují u peněžních ústavů účty např. běžný účet, devizový účet

-        úrokové sazby jsou diferencované podle druhu vkladu, banky

-        podnik z uložených peněz na účtech získává úrokový výnos

-        banka o stavu peněz informuje podnik výpisem z účtu

-        výhody:
- snadná likvidita (převoditelnost vkladu na peníze)
- vklady u bank jsou pojištěné, ale jen do výše (100 000 Kč). Z této částky dostane
podnik zpět pouze 80 %

 

1.2.5. Nástroje kapitálového trhu

 

Akcie - viz . dlouhodobé financování IM

-        je dlouhodobý cenný papír, který dokládá majiteli akcie podíl na  majetku akciové společnosti

-        majitelům akcii se vyplácí podíl ze zisku tzv. dividenda (kolísá)

 

Obligace - viz . dlouhodobé financování IM

-        dlouhodobý cenný papír dlužného charakteru, který přináší majitelům pevný úrok

 

Hypoteční úvěr

-        dlouhodobý účelový úvěr určený k financování bytových potřeb (investice  do nemovitostí)

-        jsou poskytovány na koupi nemovitostí, její rekonstrukci, modernizaci , opravu

-        je zajištěn zástavním právem k nemovitosti (tzv. hypotéka)

-        splatnost může být až několik desítek let

 

Dlouhodobé bankovní úvěry

-        doba splatnosti je  delší než 4 roky

-        banky obvykle požadují splatnost tohoto úvěru do 10 let

 

 

1.3. Rovnováha na trhu peněz

 

1.3.1. Poptávka po penězích

Poptávka po penězích vychází ze základních funkcí peněz(prostředek směny, zúčtovací jednotka, uchovatel hodnoty).

 

Celkovou poptávku po penězích tvoří:

1. Transakční poptávka (transakce=směnečný akt)

- cílem spotřebitele (domácnosti, podniky) je získat peníze na nákup statků a služeb

- je závislá na množství statků a služeb, jež ekonomika vytváří a na jejich cenách ( funkce  peněz - prostředek směny a zúčtovací jednotka)

 

2. Opatrnostní poptávka

- je výsledkem snahy domácností a podniku vytvořit si určitou peněžní zásobu pro případy neočekávaných událostí vyžadujících určité peněžní prostředky např. u domácností to může být nemoc, nezaměstnanost, odchod do důchodu, u podniku živelná pohroma, váznutí prodejů (funkce peněz - uchovatel hodnoty)

 

3. Finanční (majetková) poptávka

- cílem je získat peníze na nákup majetku, který přináší důchody - zvyšuje bohatství např. na nákup hmotného kapitálu (nájem) nebo držbou peněz

- možnosti:           - drží hotové peníze doma (může je bezprostředně použít, ale nemá z nich                  žádné výnosy)

                            - peníze uloží na účet (získá úrok, ale ztrácí výhodu bezprostředního použití)

                            - peníze použije na nákup cenných papírů (výnos se zvětšuje, jejich splatnost              je dlouhodobá, zvyšuje se riziko)

 

Graf: Závislost poptávky po penězích na úrokové sazbě

i - úroková sazba (míra)

  - je to poměr vyjádřený v % velikosti úroku k velikosti zapůjčeného kapitálu

M - množství zapůjčeného kapitálu (peněz)

 

 

 

 

 

 

 

 

1.3.2. Nabídka peněz

- je tvořena oběživem (mincemi, papírovými penězi) a bezhotovostními penězi (depozita)

- je závislá:           1. na opatřeních vlády- vydává zákony např. o bankách, směnečný, šekový,                                                                              daňový,...

                                                         - vydává statní cenné papíry

                            2. na opatření centrální banky- reguluje množství oběživa a bankovní                                                                               rezervy.

                            Jestliže CNB nakupuje od bank vládní c.p. nebo snižuje výši povinných                      rezerv bank umožňuje tím obchodním bankám vytvářet větší nabídku úvěru               (nabídku peněz) a úrokové sazby se snižují.      

Graf: Závislost nabídky na úrokové sazbě

 

 

 

 

 

 

 

 

1.3.3. Rovnováha

Nabídka peněz a poptávka po penězích určují společně s úrokovou sazbou rovnováhu na trhu peněz. Při střetu nabídky a poptávky dochází k určení tržní úrokové sazby při určitém objemu peněz.

Graf: Rovnováha na trhu peněz