Český jazyk - Lumírovci (2011)

Autor: Alena Svačinová

• doba nové národní aktivity spojená s položením základního kamene k Národnímu divadlu – 1868 – akt celonárodní pospolitosti, národního uvědomění a nadšení

• mluvíme o tzv. generaci národního divadla (viz. otázka č. 11)

• zároveň reakce na Rakousko-Uherské vyrovnání – spojení dvou klíčových oblastí, kdy opět hasnou naděje na lepší postavení Čechů v mnohonárodní monarchii

Literární školy:

Ruchovci (škola národní) – návaznost na NO, zájem o historii národa, vlastenectví,

český venkov, znovu myšlenka slovanské vzájemnosti, „almanach Ruch“

Lumírovci (škola kosmopolitní) – úsilí o světovost, modernost, takže navazují spíše na

Májovce, často překlady světových děl, oceňovali hlavně formální mistrovství

Vztah obou škol – přes občasné rozpory spíše vzájemné obohacování, doplňování

• k úplnému názorovému sloučení dochází v 90.letech 19. století, kdy opozici tvoří mladá generace „České moderny“ (byla již ovlivněna francouzskými prokletými básníky a předznamenala rozchod generací 19. a 20. století)

Autoři:

Jaroslav Vrchlický – profesor latiny na KU, miloval antiku, rozsáhlá literární tvorba

• zprostředkoval českému čtenáři tvorbu světových autorů – překládal z mnoha jazyků (Goethe – Faust, Rostand – Cyrano z Bergeracu)

• básník, lumírovec – mistr formy – sonet, villonská balada, tvoří také balady (Selské balady)

• dramatik – komedie, tragedie z antiky, z českých dějin Noc na Karlštejně

Josef Václav Sládek – studoval přírodní vědy, 3 roky pobyt v Americe

• řazen k lumírovcům pro překlady (Shakespeare) a pro činnost v redakci „časopisu Lumír“

• řazen i k ruchovcům pro charakter poezie – oblíbil si písňovou formu, motivy rodné země – jistota, bezpečí, hrdost, volnost, postava českého sedláka – motivy setby zrní, orba, sklizeň, lány Selské písně, České znělky

• zakladatel umělecké poezie pro děti – Skřivánčí písně

Julius Zeyer – řazen k lumírovcům

• punc výjimečnosti díky zálibám (zbraně, mince, cestování)

• v tvorbě oživuje romantické příběhy (pohádkovost, náboženské motivy, mimo čas a prostor)

• Radúz a Mahulena – příběh Magurského kralevice a dcery zlé královny Runy

Svatopluk Čech – typický ruchovec, tvoří politickou- společenskou lyriku Písně Otroka

• tvoři veršovanou epiku Hanuman

• tvoří satirickou prózu „Broučkiády“

• Výlet pana broučka do XV. století – kritika českého maloměšťáka, který nedbá na národní hrdost, charakteristika Matěje Broučka