Český jazyk - Česká meziválečná poezie (2006)

Autor: Martina Rubešová

Osnova: a) vliv historických událostí, Devětsil

              b) znaky a cíle proletářské poezie, básníci

              c) J.Wolker

              d) J.Hora

              e) J.Seifert

              f) vznik poetismu, představitelé,znaky, motivy

              g) V.Nezval

 

A) Počátkem 2O. let 20. století vzniká nový umělecký směr – proletářská poezie. Jeto reakce mladé generace na konec války. Básníci bojovali proti sociálním útlaku a válce. 

 

1920 – vzniká sdružení Devěcil – původně program proletářských básníků pak poetismus

 

B)

 znaky proletářského umění:

a)      kolektivnost – umělci nechtějí vyjadřovat pocity jednotlivce, ale pocity celého

                              kolektivu

b)      angažovanost

c)      tendenčnost – proletářské umění konkrétně vyjadřuje mé názory a vnitřní pojetí

d)      přístupné

e)      agitační

 

cíl: touha po sbratření, boj sociálního útlaku,touha po revoluční přeměně kapitalistické

      společnosti. Hrdinou je dělník  

 

program: stvořil J. Wolker stať proletářské umění

 

představitelé proletářského umění:

J. Wolker, J. Hora, J. Hořejší, Seifert, Neuman

 

C) Jiří Wolker

-narodil se v Prostějově, studoval práva a filozofii, onemocněl plicní chorobou – tuberkulózou ,zemřel ve 24 letech

 

1. sbírka : Host do domu – na svět es dívá chlapeckýma očima.Prosté věci zlidšťuje a zdůvěrňuje.Jeho láska objímá všechny lidi. Soucit s chudými a trpícími

 

básně: Pokora, Poštovní schránka, Kamna ( vzpomíná na maminku ), Věci

umělecké prostředky: metafora, personifikace

myšlenka: spojuje se všemi lidmi toužícími vytvořit spravedlivý svět

 

 

 

1

2.sbírka: Těžká hodina – sbírka proletářské poezie

- úvodní báseň se jmenuje Těžká hodina je svědectvím o jeho změně. Soucit vystřídala vzpoura a odhodlání bojovat

- hl. hrdina je většinou dělník

- jádrem jsou sociální balady : ( jejich zakladatelem byl J. Neruda )

Balada o snu – sen 2 mladých, který se musí uskutečnit. Upozorněn na soc. rozdíly. Sen se

                         musí zabít,aby se uskutečnil – Jan a Marie           

Balada o očích topičových – dělník ztrácí při práci zrak

O námořníkovi – Mikuláš a Eva

U rentgenu – viděl nenávist

Epitaf = náhrobní nápis

 

Josef Hora

-         básník, literární kritik, překladatel

-         odpor k měšťákům, pokrytectví, sympatie k dělníkům. Stal se novinářem. V roce 1921 vstup do KSČ  a redaktor Rudého Práva. V roce 1929 byl vyloučen z KSČ.

 

Proletářská poezie:

Sbírky: Pracující den, Srdce a vřava světa, Bouřlivé jaro

-         obraz společenských rozporů, představa nového společenského řádu. Není to poezie hesel jako u Neumana. Má úctu k dělníkově práci, ale ví, že je to práce zahořčená. Nejhorší je lidské ponížení.

Dělnická Madona – zobrazuje chudobu a soucit s lidským utrpením a úcta i k práci

 

Ve 30. letech píše intimní lyriku:

Sbírka Itálie – krása moře vzbuzuje v člověku vzpomínky na štěstí

Struny ve větru – podle titulní básně, přírodní intimní lyrika

Tvůj hlas – subjektivní čistá lyrika utíká do vlastního nitra. Lyrika času a ticha

Máchovské variace – napsal básně ke 100. výročí úmrtí K.H.Máchy

-         téma Domova a lásky

 

sbírky kolem 30. let:

Domov – vyjadřuje obavy osud rodné Země

Zpěv rodné Zemi – oslava rodné Země, povinnost bránit ji,velikost i tragika v lidské historii

 

Jan Houslista – útržkovité vyprávění o českém virtuózovi, který se vrací ze světa domů, protože sláva a úspěchy mu nedávají pocit uspokojení, vrací se do ohrožené vlasti kde mu lidé nejlépe rozumí. Jeho umění pomáhá povzbuzovat národní sebevědomí.

 

E) Jaroslav Seifert

* 1981 - +1986

- Nobelova cena za literaturu

- básník, překladatel, novinář, prozaik

 

život:

-         žil v proletářské rodině v Praze na Žižkově

-         pomáhala mu láska maminky

-         redaktor komunistického tisku

-         člen KSČ, v roce 1929 vyloučen z KSČ

-         po roce 1948 se několikrát odmlčel

1.) proletářská poezie

Město v slzách

Samá láska – představa světa bez bídy a nenávisti, touha léčit, soucit chudými, má romantické  i naivní představy o smyslu revoluci jako boj na barikádách s puškou v ruce

 

2.) poetismus

Na vlnách TSF

Slavík zpívá špatně

Poštovní holub – poezie času a ticha

 

3.) 30. léta postpoetické období

- poezie základních lidských vztahů hledání krásy ve všedních věcech, milostný cit. Iluze se střídá s deziluzí

Jablko z klína, Ruce Venušiny, Píseň o rodné zemi

Jaro sbohem – vzpomíná na dětství, matku. Inspiruje se krásou české země

Zhasněte světla – reakce na ohrožení národa, vyjadřuje jak lidé cítili tuto dobu. Hledá jistoty

                             oněž  se lze opřít o domov, náš domov 

 

4.)Okupace

Vějíř Boženy Němcové – napsána ke 120.výročí jejího narození

                                       - hodnoty spisovatelky, její statečnost

Světem oděná – prolínají se vzpomínky na vlastní mládí se zastavením se na památných

                          místech Prahy. Kde vidí slavnou i tragickou minulost národa.

                           Praha = srdce národa

Kamenný most – z května 1945

 

F.) Poetismus – je umělecký směr,který vznikl po Wolkerově smrti. Centrem této skupiny je

                          Devětsil

 

K poetismu se hlásí: představitelé literatury,divadlo, architektury a výtvarného umění

 

Představitelé: Nezval, Seifert, Konstantin Biebl, Vančura, Voskovec a Werich

 

Znaky:

Poetismus odmítá starý společenský řád, sní o revoluci,která osvobodí člověka ). Nevidí úkol v přesvědčování, že revoluce je nutná. Snaží se připravit člověka pro nový životní styl v nové době a dát mu i v době nesvobody pocit svobody.

 

Motivy:

Inspiruje se lidskou zábavou ( cirkus,poutě, filmová groteska ). Nové výrazové prostředky. Nechává se okouzlit technikou, civilizací, krásou velkoměsta.Kouzlo nalézá v cestování a exotice

 

G) Vítězslav Nezval

- představitel poetismu a surealismu

- po válce představitel oficiálního proudu poezie

- básník, prozaik, dramatik

- měl vztah k hudbě, členem Devětsilu

3

1.) 20 . léta

Most – vznikla pod vlivem básníků 90. let

Podivuhodný kouzelník – klíčová báseň poetismu

-         kouzelník přichází na svět,aby učil žít lidi v souladu s jejich přirozeností,a by jim ukázal krásu života. Kouzelník je sám básník, který ulehčuje život člověku.

Pantomina – programová manifestace poetismu= soubor různých textů

 

Abeceda – 2-4 verše, asociace představ tvaru písmena

Papoušek na motocyklu

Sbírka básně noci – závětˇ poetického období

Součástí je skladba Edison

– lyrickoepická skladba bez souvislého děje, polytématická báseň ( obsahuje více témat )

-         impulsem bylo jeho okouzlení  nočním velkoměstem ozářenými Edisonovými žárovkami

-         oslava práce člověka. Pojetí práce jako dobrodružství

-         základním tématem básně je autorův životní pocit. Jeho závrať z tvorby. K tomuto pocitu patří i stavy deprese, pochybování a nevíra ve smysl práce.

-         Základním motivem nedvojí pocitová atmosféra, která se nepravidelně opakuje v refrému:

a)      ,,Bylo tu však něco těžkého co drtí smutek, stesk a úzkost z života i smrti“

b)      ,,Bylo tu však něco krásného drtí odvaha a radost z života a smtiů“

Báseň má 5 zpěvů. Vychází z konkrétního zážitku, jeho toulky po pražských ulicí v noci.Edisonův životopis ve starých novinách.

1. zpěv – motiv sebevražedného stínu
2. zpěv – obraz z života mladého Edisona
3. zpěv – obrazem moderního světa techniky
4. zpěv – největší štěstí jez techniky
5. zpěv – pocit radosti

 

sbírka Signál času – inspirován Edisonovým úmrtím

 

2.)30. léta – období sirealismu a sociální poezie - ovlivněna hospodářskou krizí

Skleněný havelok, Zpáteční lístek, 5 prstů,Sbohem a šáteček

Žena v množném čísle- využívá své fantazie, neobvyklá spojení

Praha s prsty deště, Absolutní hrobař

52 hořkých balad věčného studenta Roberta Davida – vydáno anonymně,společnost vidí 

                                                                                            očima nezaměstnaného studenta

 

3.) konec 30. let a doba okupace

- základní motivy: vztah k matce, k domovu a rodné zemi

sb. Matka naděje – úzkost a strach o matku, která je moc nemocná

sb. 5 minut za městem – vyjadřuje odpor  k okupaci

 

divadelní hry: Manon Lescaut – přebásnění Prévostovi novely

                       Historický obraz – verše u doby Mnichova, okupace, osvobození

                       Dnes ještě zapadá slunce nad Atlantidou- varování před zneužítím atomové      

                                                                                          energie, nebezpečím neomezené moci

 

4.) poválečná doba

Zpěv míru, Z domoviny, Křídla, Chrpy a města,Z mého života