maturitní otázky, seminárky a referáty
Český jazyk - 60. léta - Pražské jaro
Autor: Alena Svačinová
Atmosféra doby: ve 2. polovině 50. let se celé socialistické společenství dostává do
vážné krize
- 
je to období od roku 1956 – 1968 (Pražské jaro – příjezd vojsk Varšavské smlouvy do Prahy)
 - 
všechny socialistické země, které byly satelitem SSSR zahájili proces destalinizace ( Stalin mrtev, prohlášen za diktátora =►postupné uvolňování)
 - 
všechny země žádali právo kráčet ke komunismu vlastní cestou
 - 
vedoucí úloha KS ve státě je zachována, nastalo postupné uvolňování v oblasti politické (do vedení nastupuje mladší generace tzv. reformátorů, kteří byly přístupnější k dialogům), v oblasti hospodářské (bylo povoleno soukromé vlastnictví – trafika,…) v oblasti kultury (vzniká řada soukromých časopisů, čilé jsou kontakty umělců se západním světem)
 - 
tato cesta ke svobodě (demokracii) musela být násilně přerušena
 
OSMAŠEDESÁTÝ: Alexander Dubček – byl považován za představitele reformních
Komunistů
- 
jeho oblibu mu získalo neoficiální vystupování, otevřenost, srdečnost, zároveň byl velmi nerozhodný a naivně důvěřoval SSSR
 - 
bylo zřejmé, že probuzená občanská aktivita směřuje dál než představy reformních komunistů a ti se tak ocitly v kleštích
 
21. 8. 1968 – vojenská invaze, 750 000 vojáků, Vojska Varšavské smlouvy
- 
vypukl spontánní odpor obyvatelstva, reformní komunisté deportováni do Moskvy
 - 
po jejich návratu obyvatelé volali: Jsme s vámi, buďte s námi
 
leden 69 – sebeupálení (protest proti příjezdu Rudé armády) Jana Palacha studenta
filosofické fakulty KU
únor 69 – Jan Zajíc ze Šumavy – sebeupálení
březen 69 – MS v hokeji, čeští reprezentanti porazili SSSR
srpen 69 – první výročí okupace, davy demonstrovali v Praze, násilím rozehnány
Kulturní atmosféra: vliv médií na celospolečenské dění
- 
konají se sjezdy spisovatelů a literární konference (Jaroslav Seifert zvolen do čela spisovatelů – předseda)
 - 
vzniká řada časopisů Host do domu (příspěvky brněnských autorů) Tvář (pražský časopis, v redakci pracovali pozdější signatáři Charty 77)
 
Poezie: široké žánrové spektrum:
- 
vlivy beatnické poezie (Václav Hrabě)
 - 
poezie všedního dne (Josef Kainar)
 - 
vyznavači českého undergroundu (Ivan Martin Jirous)
 - 
experimentální poezie (Ivan Wernisch)
 - 
čistě lyrická poezie (Jan Skácel)
 
- 
Vlivy betanické poezie:
 
Václav Hrabě – nedožil se ani 25. narozenin, zemřel na otravu svítiplynem
- 
pocházel z Lochovic na Berounsku
 - 
od SŠ láska k literatuře a hudbě
 - 
oba své zájmy rozvíjel v Praze, kde studoval literaturu a dějiny, hrál na saxofon a klarinet v různých jazzových kapelách, miloval jazz a blues
 - 
Obraz jeho poezie: oficiální kritika se snažila zničit kult básníka milovaného mládeží, díky péči jeho přátel poezie vyšla
 - 
3 sbírky, nejznámější Blues pro bláznivou holku, Blues v modré a bílé, Stop time
 
Charakter: volný verš, který se řídí pouze melodií (vnitřní, připomínající
blues)
- 
připomíná improvizaci, upřímná výpověď o vlastním životě, typický projev mládí, odsuzuje kompromisy, konzumenty, stereotyp, snoby, vypočítavost, faleš
 - 
téma láska, noc a den
 
- 
Poezie všedního dne:
 
Josef Kainar – vstoupil do literatury se skupinou 42 (odklon od generace
meziválečné)
- 
pocházel z Moravy, ale působil v Praze
 - 
básník, ale i dramatik, malíř (kresli karikatury do časopisů)
 - 
u sbírek si sám dělal karikatury
 - 
sbírky: Nové mýty, Člověka hořce mám rád, Lazar a píseň
 
poezie všedního dne: motivy práce obyčejných profesí, všední život v šedivých
městech, problémy života (rozvody)
Stříhali do hola malého chlapečka - nejznámější Kainarova báseň pochází ze
sbírky Nové mýty
- 
patetické i nepatetické výrazy
 - 
nenajdeme porozumění, jsme obětí
 - 
báseň má existenciální rysy
 - 
už mu to začalo = vstoupil do života
 
4. Experimentální poezie:
Ivan Wernisch – dosud žijící básník (Č4 str. 139)
- 
za experiment leze považovat kombinaci ČJ a NJ v básnickém textu
 - 
černý humor, absurdita, groteska
 - 
není hranice mezi poezií a prózou
 - 
sbírka Loutky
 
Karel Šiktanc – dosud žijící básník
- 
tvorba vydána až po sametové revoluci, za totality zákaz vydávat
 - 
nyní tvorba pohádek
 - 
Královské pohádky (r. 1994) – O zlé a dobré vodě
 
Soubor sbírek Utopenejch vočí – typický prostředek je využívání bohatství synonym ČJ, kroužení, opakování motivů, zvukomalba
5. Čistě lyrická poezie
Jan Skácel – pocházel z Moravy
- 
působil jako redaktor brněnského časopisu Host do domu
 - 
první sbírka až v 35 letech Kolik příležitostí má růže (podle letáku v tramvaji)
 - 
po srpnu 1968 mu byla publikační činnost zakázána, pro osobní postoj – odmítnutí normalizace
 - 
publikuje v samizdatu
 - 
po srpnu 68 jsou 3 proudy literatury:
 - 
1. oficiální
 - 
2. exilová
 - 
3. samizdatová
 - 
kompletní vydání Skácelovy tvorby se objevuje až po sametové revoluci
 
Charakteristika poezie: čistě lyrická poezie, pokorná (pokora básníka před
světem, lidmi, přírodou)
- 
hlavními motivy příroda, podzim, vzpomínky na dětství, práce na vinicích, víno
 - 
vytváří neologismy (smuténka, zátopolí)
 
Próza 60. let: široké žánrové spektrum
1. Nová vlna s válečnou tématikou: Ladislav Fuks, Arnošt Lustig, Norbert Frýd,
Jan Otčenášek, Josef Škvorecký (Zbabělci)
Vladimír Körner – Adleheit
- 
Zánik samoty Berghof
 - 
Válečná tématika se objevuje i ve filmu
 
2. Psychologická próza: nastupují autorky ženy
- 
obrovská čtenářská popularita
 
Valja Stýblová – Mně soudila noc
- 
Dopis Kláře
 
Eva Kantůrková – Smuteční slavnost – zfilmováno s Ivou Chýlkovou
Přítelkyně z domu smutku
3. Historická próza:
Jiří Šotola – Tovaryšstvo Ježíšovo
Václav Kaplický – Kladivo na čarodějnice
4. Společenský román:
Milan Kundera – Žert
Vladimír Páral – píše i oficiální literaturu
5. Literatura faktu:
Miroslav Ivanov – zkoumá historii literatury
- 
Kniha jiskření – ½ život B. Němcové, ½ život K. H. Máchy
 
Zdeněk Mahler – Katedrála – o chrámu Sv. Víta
- 
Spirituál bílého muže – život A. Dvořáka a jeho působení
 
v Americe
6. Samostatně stojící autoři:
Bohumil Hrabal
Zlatá kapitola filmu a divadla v 60. letech:
Film: nová vlna režisérů
- 
vzniká z paradoxní situace: na jedné straně film pracuje bez finančního a technického omezení
 - 
na druhé straně platí různá omezení, nedováží se žádné zahraniční filmy (italské komedie, francouzské milostné filmy na fakultách filmu)
 
Filmoví režiséři:
Jiří Menzel – Ostře sledované vlaky – získal za ně Oskara
- 
natočeno podle Hrabalovi předlohy
 - 
vybírá si obtížné literární předlohy, je jakýmsi dvorním režisérem Bohumila Hrabala
 - 
Postřižiny a Slavnosti sněženek
 - 
od Vančury Rozmarné léto
 
Miloš Forman – vystudoval FAMU
- 
měl mnoho nápadů na scénáře, ale zároveň chtěl být režisérem
 - 
Konkurz – první film, byl to dokument o konkurzu zpěvačky do Semaforu. Ověřil si práci s herci i neherci =► velký přínos
 - 
další úspěšné filmy: Hoří má panenko
 - 
Veselý film o smutných věcech – odehrává se na hasičském bále
 - 
Lásky jedné plavovlásky – legrace o tom, jak se hudebník seznámí s dívkou
 - 
v 60. letech odchází do Ameriky =► kritika poukazuje, že se se svými typicky českými tématy za mořem neprosadí, ale nastal pravý opak
 - 
čerpá z historických a literárních námětů
 - 
Vlasy – muzikál o válce ve Vietnamu a o květinových dětech
 - 
Valmont – zfilmované Nebezpečné známosti
 - 
Amadeus – život W. A. Mozarta
 - 
Přelet přes kukaččí hnízdo – román Vyhoďte ho z kola ven od Kena Kessyho
 - 
Lid versus Lary Flint – o svobodě slova v Americe
 
Jan Kádár a Elmar Klos – Obchod na korze (obodobí Slovenského štátu), získali
Oskara, dnes se počítá na Slovensko
Karel Kachyňa – Sestřičky, Kráva, Kočár do Vídně
František Vláčil – z Brna, studoval estetiku
- 
Markéta Lazarová od Vančury
 - 
vybírá si většinou historické náměty
 - 
Údolí včel – Vladimír Körner
 - 
Holubice
 - 
pro jeho tvorbu je typická propracovanost vizuální stránky
 
Vojtěch Jasný – Všichni dobří rodáci – vesnice 50. let
Jaromil Jireš – Žert (Kundera), Valérie a týden divů (Nezval)
Juraj Herz – Petrolejové lampy, Spalovač mrtvol
Ladislav Rychman – Starci na chmelu
Věra Chytilová – začínala hodně avantgardně
- 
Kopytem sem kopytem tam, Sedmikrásky, Hra o jablku
 
Kapitola animovaného filmu:
Jiří Trnka – vypadal nevlídně, měl velkou jizvu, byl levák, od 3 let měl umělecký talent,
velkou představivost, šel na umělecko průmyslovou školu do Prahy
- 
po válce začal ilustrovat knížky (Seifert – Maminka)
 - 
zfilmoval Staré pověsti české
 
Břetislav Pojar – Pane pojďte si hrát
Jiří Barta – Krysař, Zaniklý svět rukavic
Rozvíjí se divadlo tzv. malých forem:
Divadlo Semafor – 7 malých forem, Suchý, Šlitr (umírá)
- 
Suchý přibírá novou partnerku Jitku Molavcovou
 - 
Další dvojice Šimek, Grossman (umírá)
 - 
Josef Dvořák, Petr Nárožný
 - 
Slavná představení: Jonáš a tingl tangl, Kytice
 
Divadlo na Zábradlí – působil zde Václav Havel jako dramatik – psal scénáře
- 
divadlo se zaměřuje také na ruské autory kritického realismu (Gogol, Čechov)
 - 
Petr Lébl z moderní doby významný režisér, spáchal však sebevraždu
 - 
Část herců odešla a vytvořila Divadlo bez Zábradlí
 
Divadlo Reduta – studentské divadlo, večery autorského čtení, Ivan Vyskočil –
významný režisér
Divadlo Járy Cimrmana – Smoljak, Svěrák
- 
první půlka je vždy přednáška
 - 
Dobytí severního pólu
 
