Dějepis - Reformace a protireformace, vznik nových církví...

Autor: Jana Traplová

Reformace a protireformace, vznik nových církví – kalvínství, luteránství, anglikánství, válka šmalkaldská, náboženské války ve Francii, Jindřich IV. Navarrský

-         reformace = velké náboženské hnutí, úsilí o nápravu katolické církve a o její návrat k původnímu poslání ( v evangelickém prostředí nazývána jako „protireformace“)

-         >  vznik a šíření zvlášť ve vyspělejších oblastech střední a východní Evropy

o       cíle:           

§       přesné a přísné dodržování křesťanských mravních zásad

§       odstranění světské moci církve

o       příčiny:

§       církev nejbohatším vlastníkem půdy

§        bohatne díky pravidelným poplatkům = desátky

§       obchod s náboženskými úkony, obřady a úřady

§        církevní hodnostáři žijí v přepychu atd.

=> kritika církve od učenců nebo kazatelů -> úsilí o nápravu = reformátoři:

o       počátky reformního hnutí v Anglii ve 14. stol:

-         John Wyclif – překlad Bible do angličtiny

§       popírá božský původ papežství, zavrhuje odpustky

§       požaduje zbavit církev majetku a světské moci

§       požaduje návrat k původnímu duchovnímu životu

- > chce napravit církev a oddělit se od ní

-         > jeho názory vliv na Husovo učení – diskuse o Wyclifových názorech -> čeští mistři pro reformu x němečtí proti => zákaz jeho učení

o       německá reformace v 16. stol.:

-         předpoklady politické, hospodářské i duchovní -> mocensko politický konflikt:

§       hospodářská nejednotnost Německa -> rozdílné úrovně různých oblastí

§       politická rozdrobenost – brzdí hosp. vývoj -> jako celek bezmocný

§        odpor všech proti církvi  -> za vlády krále Maxmiliána I. vznik silné proticírkevní fronty v čele s augustiniánským mnichem Martinem Lutherem – kritika církve a jejího morálního úpadku:

·      vypracoval 95 tezí proti církvi a prodeji odpustků

·      veřejné vystoupení proti církvi -> spálení papežské buly = veřejný rozchod s církví – potvrzeno na sněmu ve Wormsu

·      skrytý na hradu Wartburg vypracoval základy nového náboženského učení

=> vznik nové církve – luteránské (protestantské, evangelické)

·      překlad Bible do němčiny, odmítá lidová hnutí a selské bouře

-         Habsburkové nemohou luterány důrazně potlačit -> zabývají se boji

-         1529 sněm ve Špýru – hlasování o správnosti teorie reformace x protest menšiny luteránských knížat proti způsobu hlasování o teologických otázkách -> název protestanti -> uzavírají obranný spolek Šmalkaldská jednota + augsburská konfese = společné zásady církevního učení-> střet: protestanti x Karel V. v šmalkaldské válce (1546 – 1547) -> r. 1547 v bitvě u Mühlbergu protestanti poraženi -> rozpad šmalkaldského spolku, posílení postavení Habsburků v SŠŘ x náboženská oblast: Karel nucen jednat -> 1555 augšpurský mír -> rovnoprávnost protestantů s katolíky

-         > podnícení stavovského povstání proti Ferdinandovi I.

o       reformace ve Švýcarsku

-         zahájena curyšským kazatelem Ulrichem Zwinglim -> po vlivem Luthera vyhlásil 67 tezí: hlásal zlepšení podmínek života na zemi, odmítá katolické svátosti, celibát, uzavírá kláštery, konfiskuje jejich majetek atd.

o       úsilí o sjednocení kantonů v čele s Curychem proti Habsburkům -> vyhlašuje je jim válku x v bitvě u Kappelu umírá

o       navazuje Francouz Jan Kalvín -> kalvinismus: každý člověk má Bohem určené poslání, důraz na lidskou pracovitost, zákaz veřejných zábav atd. -> vliv na Anglii (puritáni), Francii (hugenoti) atd.

-         mezi zwingliánstvím a kalvínstvím kompromis -> helvétská konfese

náboženské války ve Francii (1562 – 1598) -> šíření reformace

-         vlivy reformace ve třech vlnách:

o       20. léta: šíření Lutherových spisů

o       30. léta: tzv. plakátová aféra -> vylepování protikatolických v Paříži

o       40. léta: šíření kalvinismu x stále silná královská moc představovaná Kateřinou Medicejskou  s oporou v úřednické šlechty a města -> vyvrcholení rozporů ve společnosti vnitřní válkou:

Bourboni (v čele hugenotů) x Guisové (v čele katolíků) -> nejdříve nezdařené spiknutí hugenotů -> otevřený boj s přestávkami – vynutili si náboženskou svobodu + mocenská převaha + sympatie krále Karla IX. (syn KM) -> Kateřina Medicejská s přívrženci mají pocit ohrožení -> při oslavách sňatku hugenotského předáka Jindřicha Navarrského s její dcerou Markétou Medicejskou dala ze 23.8. na  24. 8. 1572 hugenoty shromážděné v Paříži zatknout a povraždit = tzv. bartolomějská noc

-         po zavraždění krále Jindřicha III. nastoupil

o       Jindřich IV. Navarrský (1859 – 1610)

-          nucen přijmout katolicismus a byl korunován v Paříži, náboženské války skončily vydáním ediktu nantského r.1598:  hugenotům zaručena tolerance v celé francii kromě Paříže