Dějepis - Charakteristika života v pravěku, rozdělení pravěku

Autor: Jana Traplová

I.                    DOBA KAMENNÁ (2,5 mil. – 10 000 př.n.l.)

starší doba kamenná - paleolit (2,5 mil. – 10 tis. př.n.l.)

nejstarší paleolit (2,5 mil – 600 000 př.n.l.)

-         australopithekové

-         Homo habilis = člověk zručný – nálezy: Afrika – Tanzánie

-> malý, nízké čelo, velké nadočnicové oblouky, malá mozkovna

-         nejstarší kamenné nástroje vyrobené štípáním (= první kultura)

-         primitivní nástroje: dřevo, kámen, kosti

-         počátek života v tlupě, obydlí volné, na jakémkoliv příhodném místě

-         sběr plodin, lov malé zvěře (hlodavci)

-         počátek náboženství

starý paleolit (600 tis. – 250 tis. př.n.l.)

-         Homo erectus = člověk vzpřímený – nálezy: Afrika, Asie (Čína, Jáva), Evropa         (Francie, Německo, Maďarsko)

-> zvětšení objemu mozku -> růst schopností: výroba kamenných pěstních klínů, znalost ohně, jednoduché příbytky

-         život v tlupách -> lov větší zvěře, život v jeskyních

-         zvuky, posunky – základní komunikace

střední paleolit  (250 tis. – 40 tis. př.n.l.)

-         Homo sapiens = člověk rozumný –> starší poddruh Homo sapiens neandrthalensis = neandrtálec– nálezy: naleziště u Nenadrthalu u Düsseldorfu                               -> bez nadočnicových oblouků, vetší mozkovna, menší než erectus

-         specializace nástrojů: oštěp, bodec, pěstní klín, drásadlo, primitivní nože = zdokonalení zbraní -> lepší obživa: větší zvěř (medvěd)

-         umí rozdělat oheň (=zpracovat tvrdou potravu, světlo, teplo, centrum scházení tlupy)

-         první pohřby + výbava hrobů -> souvisí s 1. estetickým vnímáním

-         základy řeči - artikulace

mladší paleolit (40 – 10 tis. př.n.l.)

-         Homo sapiens -> mladší poddruh Homo sapiens sapiens = člověk současný – nálezy: i v Americe a Austrálii – rozšířen po celém světě (u nás Věstonická Venuše, Mikulov)

-> ustoupení čelisti dozadu, zmenšují se zuby, mizí srst

-         nástroje i z kostí, později luky a šípy -> lov hlavně velká stáda (lovci mamutů)

-         život v tlupě podle pokrevního příbuzenství; rozdělení činností: muži – lov, ženy – starost o děti, sběr plodů, první budování sídlišť

-         počátky kultury: počátky výtvarného umění: malby zvěře v jeskyních z lovu (Španělsko – jeskyně Altamira)

                                                   sochařství: projev úcty k ženě – sošky ženy – Venuše -> žena matriarcha – pokračování v rozšiřování populace

                   střední doba kamenná – mezolit (10 – 5 tis- př.n.l.)

-         přechod od kořistnického způsobu života k chovu dobytka a zemědělství (změna klim. podmínek)

-         usedlý způsob života na urč. území = u řeky

-         zdokonalení naástrojů -> kombinované, složené nástroje hlavně k lovu

mladší doba kamenná – neolit (5. – 4.tis. př.n.l.)

-         výrobní hospodářství = účast na tvorbě životních potřeb, přechod k výrobě potravin a domestikace zvířat -> neolitická revoluce = vznik zemědělsko-hospodářského hospodaření, zaměření na pěstování plodin nebo chování zvěře

-         rozpad tlup -> sdružování v rodové svazy – kmeny = prvotně pospolná společnost

-         výroba nástrojů: sekery, klíny, srpy

-         umění: počátky hrnčířství a keramiky – zdobená

pozdní doba kamenná – chalkolit (hl. na předním Východě), eneolit (4. – 2. tis. př.n.l.)

-         objev kovů, převládají kamenné nástroje

-         změna postavení muže ve společnosti – patriarcha

-         vznik sousedských občin, řada nálezů: kanelovaná, šňůrová keramika atd.

II.                  DOBA BRONZOVÁ (2.tis. – 700 př.n.l.)

starší doba bronzová (2300 – 1500 př.n.l)

-         únětická kultura

-         sociální rozdíly (podle vybavení hrobů)

střední doba bronzová (1500 – 300 př.n.l.)

-         mohylová kultura (podle knížecích mohyl)

-         pastevci z východu

-         žárové pohřbívání, pohřbívání po navršené mohyly

mladší a pozdní doba bronzová (1300 – 750)

-         lužická kultura popelnicových polí

-         1. boje mezi jednotlivými kmeny za účelem zisku majetku -> budování opevněných sídlišť

-         rozvoj uctívání božských sil -> obětování

III.                DOBA ŽELEZNÁ

starší = Halštatské období (750 – 400 př.n.l.) (podle naleziště Hallstat v Rakousku)

-         rozvoj obchodu

-         sociální a majetkové rozdíly

-         rozvoj umění: bronzové, hliněné sošky

mladší = Laténské období (400 – 0)

-         od 4. stol. typické nájezdy Keltů = nejvyspělejší kultura evrop. pravěk. vývoje:

-         stavba hradišť – oppida( Závist u Zbraslavi), hrnčířský kruh, výroba skla, hutnictví železa

IV.                DOBA ŘÍMSKÁ (0 - 400 n.l.)

starší doba římská (0 – 200 n.l.)

-1.stol. – germánské kmeny vytlačily Kelty (příchod ze Skandinávie . bída, hlad, zima) -> spojováni v pevné rodové svazy: Markomani (u nás), Kvádové, Frankové, Sasové (Anglie), Langobardi (Itálie), Alamani (Německo)

(barbaři = označení pro více kmenů, kteří neznali řím. Kulturu x vandalové = germ. kmen, který vyplenil Řím)

obživa: zemědělství, pastevectví, spoleh na dom. zvířata: mléko, maso, sýr

obydlí: vesnice – malé příbytky; zpracování železa, zlata, stříbra

mladší doba římská (200 – 400)

- markomanské války (160 – 180 n.l.): pronikání german. kmenů do Itálie x neúspěch -> opěrné stanice podél hranice: Děvín, Mušov, Trenčín -> nápisy na skále