Čtenářský deník - Zdeněk ZAPLETAL - Kobova garáž

Autor: Monika Jirušková

Kniha je sociologicky laděný román. Příběh je  situován do Zlína na přelomu 80. a 90. let. Kniha je sepsána podle skutečnosti. Jejím hrdinou je sám spisovatel, prožívající tvůrčí krizi. Román Kobova garáž je psán hovorovou mluvou a objevují se zde i vulgarismy. Román se jmenuje Kobova garáž podle Stalinovi přezdívky Koba. Tak se Stalinovi říkalo v ilegalitě. Kobova garáž není skutečná garáž, ale jen místo mezi ostatními garážemi, vypadá to jako by ji tam někdo zapomněl postavit. Tato garáž se nachází v areálu polepšovny, kam se odkládají nepotřebné věci. Zde také chlapci z polepšovny plánují útěky, fetují zde a kouří. Kniha vypráví 6 příběhů rozdílných lidí. Tyto příběhy se postupem času začínají prolínat. Vypravěčem příběhu je Pavel Kozina, je novinář. Jeho žena se jmenuje Eva a má 2 děti Editu a Jakuba. Další z účastníků příběhu je Irena a její dcera Simona a syn Michal. Potom zde vystupují chlapci z polepšovny a jejich vychovatelé - především žhář Rudolf Zábojník, který byl přezdíván Alli, protože vypadal jako bílý černoch. Dále v příběhu vystupuje soudce Palát a jeho žena, která je také novinářka. Potom je tu soused Jakub Mojžíš se psem Bobem. A poslední je Cyril, Cyril je hoch z polepšovny, který v ní už nežije, ale  chodí do práce a žije na místní ubytovně.  Cyril si začal psát knihu. Cyrilův otec byl ve vězení, protože zabil svoji ženu tedy Cyrilovu matku. Příběh nejdříve vypráví o aktérech a jejich životě. Začne je spojovat jedna osudová noc. Jednou si chlapci naplánovali útěk z polepšovny, vše se jim podařilo zrealizovat. Přespávali u známých lidí  a sháněli od nich peníze. Jednoho dne útěku opustil Alliho jeho komplic Martin, který jel za svou tetou. Alli se opil a najednou uviděl Simonu, která se zrovna procházela po chodníku. Byl už večer a Alli nevěděl proč, ale najednou se za ní rozeběhl. Simona se ho lekla a začala utíkat. Alli ji dohnal a začal ji bít. Toho večera se procházel jako obvykle Jakub Mojžíš se svým psem Bobem. Pes se mu z nenadání zaběhl. Než ho našel uplynula dlouhá doba, při návratu domů uviděl, jak nějaká dívka leží na silnici. Přivolal sanitku. Tu osudovou noc tu projela ještě jedna bílá Lada, ale řidič dívce nepomohl a objel ji. Když se Simona vyléčila měla nastoupit k soudu společně se všemi účastníky. Alli už byl zase dávno v polepšovně, protože ho chytili. Pavel Kozina jezdil vyzpovídávat Alliho, z počátku byl chlapec jen velmi málo sdílný, ale později začal vyprávět, jaké to je v polepšovně, jak je s nimi ošklivě zacházeno. Když se ho Pavel zeptal na Simonu nevěděl co na to má říct. Tento případ měl soudit soudce Palát. Začalo se mu vybavovat, že ta dívka, kterou tenkrát v noci nechal na holičkách byla právě Simona. Dostal strach, aby ho nikdo nepoznal. Naštěstí prokurátor uznal, že to není podstatné. Alli vyváznul jen s podmínkou, ale později byl předvolán k soudu po druhé. Palát se s ním nepáral a dal mu nejnižší trest, což bylo 7 měsíců ve věznici pro mladistvé. Palát měl syna a nevlastní dceru Sašu. Ta mu dělala pořád jen naschvály. Palátův syn zase protestoval proti komunismu a podepisoval různé petice. Také se jednoho večera opil a setkal se s Cyrilem. Cyril ho nechal u sebe bydlet. Dal mu také přečíst svou knihu s názvem Cyrilova kniha. Vyprávěla o Cyrilově životě o strastech polepšovny a o jejích trestech. Za nedlouho měl mít soudce Palát další líčení tentokrát s Rostislavem Patnáctým. Patnáctý totiž protestoval proti komunismu a nechával podepisovat petici o dodržování lidských práv, o nástupu demokracie. Také se zúčastnil 1. májové manifestace. V té době si nikdo nepřipouštěl, že by měl skončit komunismus, a proto pro Patnáctého soudružky a soudruzi žádali co nejvyšší trest. Celý příběh skončil revolucí a návratem Cyrilova otce z vězení.