Čtenářský deník - Vladislav Vančura - Rozmarné léto

Autor: Autor neznámý

Geneze: Prozaik, dramatik, filmový scénárista a režisér. Jeho otec působil jako hospodářský správce cukrovaru. V kvintě gymnázia ukončil svá studia a přestoupil na uměleckou školu se záměrem stát se malířem. Avšak poté, co jeho matka onemocněla, rozhodl se vrátit a odmaturoval na gymnáziu. Poté jeho švagr, který rodinu živil, a tudíž měl i hlavní slovo, rozhodl, že Vančura půjde studovat práva. Tam byl však Vančura krajně nespokojen a po roce přemlouvání si vyprosil studia na lékařské fakultě, poněvadž chtěl pomáhat lidem. Po ukončení studií se oženil s Ludmilou, taktéž studentkou lékařství, která ho ve studiu podporovala. Odstěhovali se na Zbraslav, kde si otevřeli společnou lékařskou praxi. Vančura stále nepřestával psát a zároveň s lékařstvím se věnoval i divadelní kritice. Nakonec u něj láska k literatuře převážila, a tak se věnoval již pouze umění. Vančura stál u zrodu avantgardního sdružení Devětsil (zal. r.1920), stal se i jeho prvním předsedou. Od roku 1921 byl členem KSČ a podílel se na akcích levicové inteligence ( např. Levé fronty ), namířených proti sociálním rozporům, příznačným pro dobu, a později i proti fašismu. V roce 1929 byl v souvislosti se změnami ve vedení a prohlášením sedmi spisovatelů z KSČ vyloučen. Jeho smýšlení a jeho politická aktivita se však nezměnila. Po atentátu na Heydricha byl Vančura zatčen gestapem a v Praze - Kobylisech popraven.

Interpretace: krátká humoreska -podtitul „humoristický románek“, -rozmarná, lehce ironická atmosféra.
námět: poklidnou idylu malého města naruší příjezd kouzelníka a provazolezce Arnoštka a krásné Anny; způsobí rozruch, podezřívavost, pomluvy, konflikty
-kritika maloměšťáckého způsob života, charakteristického přetvářkou, pasivitou, jistou omezeností, pokryteckou morálkou, prázdnotou a nudou.

Tematika postav: tři místní usedlíci, staří přátelé,společně tráví čas rozsáhlými a malichernými debatami major Hugo, kanovník Roch - knihomol, Antonín Důra, majitel říčních lázní
Kateřina – manželka Antonína Důry, nehezká, vypočítavá ,nepříjemná, podezřívavá, pomlouvačná a pomstychtivá Arnoštek – zpustlý kouzelník, menší postavy Anička -sličná mladá asistentka

Tematika prostředí: 3 dny měsíce června, v malém lázeňském městečku Krokovy Vary, ležícím na řece Orši.

Kompozice: chronologická, prostup časový Tematika jazyka: archaický, hyperkorektní jazyk -využití parodie, ironie, humoru, -slovní komika – spojení archaismů a knižních prostředků (přechodníky, infinitivy na -ti, knižní obraty) s prostředky hovorovými, lidovými -jazyková hravost, fantazie
”Tento způsob léta,” děl vposled odvraceje se od přístroje Celsiova ”zdá se mi poněkud nešťastným“

Děj: Hlavní postavou je Antonín Důra, majitel říčních lázní na řece Orši, sportovec, který o své zdraví pečuje nejrůznějšími cviky, např. plaváním za každého počasí. Na plovárnu za ním pravidelně přicházejí jeho přátelé major Hugo a kanovník abbé Roch. Antonín má manželku Kateřinu, ženu podezřívavou, nehezkou a nepříjemnou. Do děje výrazně zasáhne kouzelník Arnoštek a jeho krásná asistentka Anna.
Je deštivý červnový den a plovárna zeje prázdnotou. Na přátelské popovídání přicházejí za Antonínem, mistrem plovárenským, major Hugo (chytají spolu ryby) a abbé Roch, jako vždy s knihou. Jejich debatám naslouchá Antonínova žena Kateřina, myslí si o tom své. Poklidnou idylu celého městečka naruší příjezd komediantů, provazolezce a kouzelníka Arnoštka a jeho pomocnice Anny. Arnoštek přijde až na plovárnu, předvede několik triků a pozve všechny na večerní představení na náměstí. Paní Kateřina je Arnoštkem okouzlená. Pánové se jdou večer podívat na představení a všem učaruje krásná Anna. Po představení ji Antonín zve na schůzku. Sejdou se v noci na plovárně, ale přistihne je podezřívavá Kateřina, která nevěří manželovi,že šel na plovárnu ve 12 hodin v noci hlídat. Když Antonín zjistí, že byli odhaleni, pokusí se svou ženu oklamat, tím, že se snažil Annu pouze zachránit, když se topila (namočili si šaty, aby ji oklamali). Kateřina využívá situace a odstěhuje se k Arnoštkovi. Druhý den se o Aninu přízeň uchází dokonce kanovník Roch, je však napaden místními opilci a vyvázne s natrženým uchem. Nechce, aby se to někdo dozvěděl, Antonín mu ho přišívá háčkem na ryby. Při třetím představení spadne Arnoštek z provazu a zraní se. Kateřinu už nebaví se o něj starat, zašívat mu věci a uklízet, tvrdí, že je počestná měšťačka. Vrací se k Antonínovi a odpouští mu nevěru. Antonín tím není příliš nadšen, vzpomíná na krásnou Annu. O tu se poslední noc pokouší i major Hugo, je však zbit holí samotným Arnoštkem. Ráno komedianti odjíždějí a život v Krokových Varech se vrací do starých kolejí.

Rozmarné léto bylo i zfilmováno, film režíroval Jiří Menzel(1968) a hrál v něm např. Rudolf Hrušínský.