Čtenářský deník - Vítězslav Nezval - Manon Lescaut

Autor: Autor neznámý

Geneze: Vítězslav Nezval byl představitel poetismu a surrealismu, básník, prozaik a dramatik. Inspiroval se zážitky z dětství, četbou a vlastním malířským a hudebním nadáním.Pocházel z Biskoupek u Třebíče, kde byl jeho otec učitelem. Vystudoval gymnázium v Třebíči a poté se zapsal na Právnickou fakultu v Brně, ale již po prvním semestru přestoupil na filozofii do Prahy.Zde na něj velmi působilo přátelství s Nejedlým a Wolkerem. Od roku 1924 se stal členem KSČ. Většinu svého života prožil jako spisovatel z povolání v Praze, zajížděl však o prázdninách pravidelně na rodnou Moravu a od počátku třicátých let do Brna. Za těchto zájezdů vznikla velká část jeho děl. Pozoruhodná byla Nezvalova organizační činnost v Devětsilu (surrealistická skupina, která propagovala poetismus). Poetismus je český specifický směr. Podstatou poetismu bylo umět žít a užívat života. Usiloval o „ maximum emocí za vteřinu “. Zavrhoval popis a pomalé rozvíjení tématu. Oproti starší proletářské poezii nalézal zálibu v ulicích a zábavách všedního velkoměsta.

Recepce: Zapůsobil na mě spíše bohatý zajímavý děj, nežli způsob jeho podání (ve verších).

Některé scény mi připadaly zdlouhavé, protože v nich například Manon a Des Grieux stále dokola mluví o své lásce. Autor v tomto díle staví v protiklad obrovskou lásku a chamtivost po penězích. Des Grieux je ztělesněním hluboce milujícího člověka, ovšem Manon nedokáže žít bez peněz. Její touha po penězích ji nakonec zabije. Kritizuje církev (Tiberge) za nečestnost a zrady, velebí lásku k bližnímu.

Interpretace:

Tematika postav:

Manon Lescaut – mladá, šestnáctiletá, krásná a všemi obdivovaná dívka

-přestože miluje Des Grieuxe, nechce se vzdát šperků a přepychu, který jí nabízí Duval.          -nepomýšlí na budoucnost, je lehkomyslná, zdá se být nevinná a  roztomilá

Rytíř Des Grieux- mladý, naivní šlechtic, který předtím, než poznal Manon, chtěl zasvětit svůj život církvi. Manon neskutečně miluje a je schopen pro ni udělat cokoliv.

-natolik zaslepený láskou, že si o Manon myslí, jak je nevinná…
Tiberge- rozporuplná osobnost.

 -kněz
- má Des Grieuxe rád, vidí v něm svého nejlepšího žáka, chce, aby se též stal knězem
-škodí jim a zároveň pomáhá

Marcela – služka Manon, mladá,. jednoduchá hloupá, naivní, jedná pouze ve svůj prospěch

- prozradí des Grieuxovi jakékoli informace, když jí pohrozí, ze kvůli lhaní bude ošklivá
Vedlejší postavy- Pan Duval, muž toužící po Manon,obklopuje ji šperky

Duvalův syn a  slepý žebrák, zpívající o řece Mississippi.

Tematika prostředí: liší podle jednotlivých obrazů,  I.obraz – před zájezdní hospodou v Amiensu, II. obraz - v pařížském byt mamon a rytíře des Grieux, III. obraz  -před sakristií blízko vetešníka, IV. obraz -v Duvalově bytě, V. obraz - v jiném bytě Manom a rytíře de Grieux, VI. obraz - v bytě Duvalova syna, VII. obraz - v přístavní krčmě v Havru

Kompozice: chronologická, prostup časový

Jazyk a styl: napsáno podle francouzského spisovatele Prévose

-divadelní hra o 7 obrazech, 

- prózou i ve verších (milostné pasáže)

-spisovnost,archaičnost

-chybí vypravěč

-básnické prostředky: přirovnání, hyperbola, anafora, epizeuxis, epanastrofa, metafora

Manon je můj osud.
Manon je můj osud.
Manon je všecko, co neznal jsem dosud.
Manon je první i poslední můj hřích,
nepoznat Manon, nemiloval bych.
Manon je motýl. Manon je včela.
Manon je růže, vhozená do kostela.
Manon je všecko, co neztratí svůj pel.
Manon je rozum, který mi uletěl!
Manon je dítě, Manon je plavovláska.
Manon je prví i poslední má láska.
Manon, ach Manon, Manon a Arrasu!
Manon je moje umřít pro krásu…