Český jazyk - K.H.Mácha a romantismus v české lit. (III.období NO)*

Autor: Jana Pešková

- V tomto období se v české literatuře uplatňuje romantismus a biedermeier. Český romantismus měl svéráznou podobu (neplatilo pro něj to, co pro světový). Stále je důležitý ideál národa, národní kultury a literatury. Důležitá je také myšlenka slovanství, lidovosti a historie národa. Z lidové slovesnosti se do literatury dostávají útvary lyricko-epické např. balada a epické útvary - pohádka. K nejvýznamnějším představitelům tohoto období patří: K.H. Mácha, K. Sabina, J.K.Tyl a K.J. Erben.

Biedermeier - životní styl měšťanských vrstev ve střední Evropě (Rakousko, J.Německo …) v letech 1815-1848. synonymum pro apolitičnost, společenskou pasivitu, opatrnictví a bohabojnost. Kladl důraz na osobní, zvláště rodinné zájmy; oslavoval tichou idylu, pohodu, klid rodinného prostředí uzavřeného před nežádoucími vlivy z vnějšího světa. Rodinné idylické přírodní náměty. Miluje nevznešené děje, vyrovnané povahy, uzavřené prostory, chce čtenáře potěšit, pobavit i vychovávat.

- protiklad snů a skutečnosti, jedince a společnosti (individualismus) -> pocit osamění, odcizení

Východiska: obdiv k minulosti, mystice, k lidové slovesnosti a k přírodě, exotice, únik do vlastního nitra

Ústřední hrdina: splývá s autorem, je to člověk výjimečný (osamělý), neschopný přizpůsobení, vyvrženec společnosti. Ve světové literatuře je to např. Jean Valjan v Hugových Bídnících, v naší literatuře je to Vilém z Máchova Máje.

- subjektivismus (subjektivní vztah ke skutečnosti): v romantickém díle nenacházíme pravdivé zobrazení života. Autor pohlíží na svět přes své pocity, nálady, fantazii apod. - popírá objektivní pravdu

- obliba poezie, zvl. lyrickoepické básně (balady), veršované povídky, romány a dramatické básně.

- Zvláštním projevem romantického přístupu ke světu byla ironie vyrůstající z rozporu mezi ideálem a skutečností. V próze se projevovala nejpůsobivěji vytváření grotesek

Karel Hynek MÁCHA - nejvýznamnější český romantický autor světového formátu. Narodil se v Praze na Újezdě, kde měl jeho otec krupařský krámek. Studoval měšťanské gymnázium, později práva. Navštěvoval různé ochotnické kroužky, kde hrál divadlo. Začal psát již na gymnáziu, ale německy. Pozdější jeho práce byly česky. Během jeho života mu vyšlo málo prací, většina vyšla až po jeho smrti. Po studiu práv pracoval jako advokátní praktikant v Litoměřicích, kde také zemřel v den své svatby. V úmrtním listě má napsané jako příčinu smrti zápal plic, ale pravděpodobně zemřel na tyfus nebo choleru (napil se zkažené vody u požáru). Byl pochován v Litoměřicích a v roce 1938 byly jeho ostatky slavnostně převezeny do Prahy, kde byly uloženy. Mácha jako spisovatel a člověk byl velmi rozporuplnou osobností, nezůstal po něm žádný portrét.

Dílo: Křivoklad = historická próza, která měla být součástí zamýšleného 4 dílného cyklu s názvem KAT.

Večer na Bezdězu = próza, kde zobrazuje mládí jako jitro lidského života a srovnává to s večerní dobou, která stojí na pomezí temnoty a spánku, ze kterého je nutno procitnou, aby před člověkem byl nový den plný poznání.

Cikání = dílo s romantickým dějem plné dramatických a tragických zápletek.

Máj = lyricko-epická báseň vydaná v roce 1836. Celý příběh se odehrává v přírodě severních Čech v okolí hradu Bezděk; děj je pouze nastíněný - není důležitý, hlavní jsou filosofické úvahy a popis přírody; Vilém je vyhnán otcem z domu a zamiluje se do dívky Jarmily, vraždou jejího svůdce neví, že je to jeho otec a je odsouzen k trestu smrti, Jarmila hyne skokem do májového jezera; Vilém ve vězení přemítá a smyslu života a smrti;

Z jiného zdroje: Nejvýznamnější romantická báseň, která kdy v české literatuře vznikla. Báseň má čtyři zpěvy a dvě intermezza. V posledním zpěvu pak dojde k ztotožnění básníka s hlavní postavou, Vilémem…verše: „Hynku, Viléme, Jarmilo !!!“

Karel SABINA - básník, prozaik, literární kritik, novinář a historik. Byl velmi angažovaný revolucionář. Byl členem tajného spolku „REPEAL“. Pro účast na spiknutí byl odsouzen k smrti. Po 8 letech, ale dostal milost a byl propuštěn (v Olomouci). Po návratu se stal agentem tajné policie. Byl odhalen a zemřel v zapomnění jako zrádce národa.

Josef Kajetán TYL - narodil se v Kutné Hoře jako syn vojenského hudebníka. Studoval na akademickém gymnáziu v Praze a později v Hradci Králové, kde se setkal s V.K.Klicperou. Studia na filosofii nedokončil. Od roku 1829 byl členem kočovné německé herecké společnosti. Po návratu do Prahy působil jako vojenský účetní, organizoval vlastenecké kulturní podniky, působil v redakcích mnoha časopisů - Květy české, Jindy a nyní, Vlastimil, Pražský posel. Jeho rodinné poměry byli velmi neutěšené. V manželství žil se starší Magdalenou Forchheimovou-Rajskou, ale s její sestrou žil fakticky - 7 dětí. Žil v bídě pronásledovaný rakouskými úřady. S podlomeným zdravým dožil svůj život v Plzni. Působil jako dramaturg českých her ve Stavovském divadle a po rozpuštění českého hereckého souboru založil českou hereckou kočovnou společnost, kterou provozoval ve cizí koncesi.

Divadelní hry: Fidlovačka aneb žádný hněv a žádná rvačka = ze slavnosti českých ševců. Poprvé zde zazněla píseň Kde domov můj. Zpívá ji slepý houslista Mareš. Hudbu napsal František Škroup.

Paličova dcera

Strakonický dudák aneb Hody divých žen = Strakonická báchorka, která patří k Tylovým nejoblíbenějším. Švanda dudák je synem divé ženy Rosany, od které dostane darem začarované dudy, které mají moc vábit a oblouznit posluchače. Podlehne mámení světa, odchází s Vocilkou, doprovází je potulný houslista Kalafuna. Švanda doma nechá dívku Dorotku, která ho nesmírně miluje a její láska ho nakonec zachrání.

Kutnohorští havíři aneb krvavý soud

Bitva u Sudoměře

Rozervanec = v povídce kritizuje postavu K.H.Máchy, který svým životem zničil přátelství, lásku a pak sám sebe.

František Jaromír RUBEŠ - básník, prozaik a žurnalista. Největší představitel Biedermeierů v české literatuře. Popularitu získal díky písňovým textům.

Dílo: Pan Amanuensis na venku aneb putování za novelou = humoreska, tzv. cestovní novela volné spojení obrázků ze života (střídání scén).

Karel Jaromír ERBEN = Narodil se v Miletíně v Podkrkonoší. Vystudoval gymnázium v Hradci Králové, později filosofii a práva v Praze. Pracoval jako úředník v několika vědeckých institucích. Později se stal archivářem města Prahy. V mládí se přátelil s Máchou a Palackým. Redigoval Pražské noviny, podílel se na přípravě Slovenského sjezdu v roce 1848. Ve svých dílech vyjadřoval stejné pocity jako celá Máchova generace. Odmítal však individuální revoltu (=osobní vzpoura). Záchranu pro sebe i pro jiné hledal v lidové slovesnosti. Byl přesvědčen, že je důležité zdůrazňovat pozitivní lidské vztahy a city.

Dílo: Prostonárodní písně a říkadla

Sto prostonárodních pohádek a pověstí slovanských v nářečích původních (pohádky o Zlatovlásce, Hrnečku vař, Pták ohnivák a liška Riška).

Kytice z pověstí národních (1853) = 12 balad a 1 původní báseň Kytice.

- Úvodní báseň Kytice vypráví o smrti matky, které se zželelo dětí a svou duši vdechla do kvítku mateřídoušky.

- Cyklus balad zahajuje Poklad. Matka musí volit mezi pokladem a dítětem a napodruhé se rozhodne správně, pro dítě.

- Motivem básně Svatební košile je pověst, že si milý o půlnoci přijde pro svou milou a odvede ji k sobě do hrobu. Cestou milá zahodila modlicí knížky, růženec i křížek a nechala se pouze dvě košile. Myslela však stále na Boha, a tak byla v umrlčí komoře ušetřena smrti.

- V krátké baladě Polednice matka straší dítě polednicí, ta vskutku přijde a matka omdlí, přitom dítě zadusí.

- Zlatý kolovrat je pohádkou o zlu a dobru. Macecha zabije Dorničku, nevlastní dceru a vlastní dcera se stane královnou. Král odjel do boje. Zatím lesní stařeček vymění královně zlatý kolovrat, přeslici a kužel za části těla Dorničky a živou vodou ji oživí.Po návratu z boje uslyší král příst zlatý kolovrat o zločinu macechy a její dcery, nechá je zahubit vlky a vezme si za ženu Dorničku.

- Štědrý den (další báseň) vypráví o tom, jak Marie a Hana zkoumaly v rybníce svou budoucnost. Předpověď se vyplnila, Hana se vdala a Marie umřela.

- V baladě Holoubek spáchá žena sebevraždu, protože neunese výčitky svědomí, že zabila manžela jedem. Podruhé se vdala, ale holoubek nad hrobem jí její zločin připomenul.

- V legendě Záhořovo lože jde poutník vstříc svému osudu. Jeho otec ho kvůli majetku upsal ďáblu. Potká obra (Lesní muž). Ten ho nezavraždí jako ostatní, ale musí mu slíbit, pokud se z pekla dostane, že mu vše povypráví. Docílil vrácení úpisu otce od ďábla teprve tehdy, když ďáblovi pohrozil Záhořovým ložem. Obr se též jmenuje hoř, zalekne se božího hněvu a prosí 90 let o odpuštění. Z obrova kyje vyrostla jabloň, jež nese zlaté jablka. Z poutníka se stal biskup. Když Záhoř promluvil k jinochovi, který biskupa doprovázel, tak biskup poznal, že Bůh jeho i Záhoře povolal k sobě. Proměnili se ve dvě holubice.

- Další balada nese název Vodník. Balada vypráví o tom, jak vodník si šil boty a šaty na svou svatbu. Matka po zlém snu nechtěla pustit dceru k jezeru, ale ta neposlechla a vodník se jí zmocnil. Měla s ním chlapečka, ale nebyla šťastná. Vymohla si návštěvu matky. Ta ji nechce pustit zpátky a vodník se pomstí tím, že položí rozseknutého chlapečka před dveře.

- V baladě Vrba žije žena pouze ve dne, v noci jako by byla mrtvá, protože duši má v bílé vrbě. Proto manžel vrbu setne, zároveň však jeho žena zemře. Mrtvá vrba mu šeptá, aby z jejího dřeva dal sirotkovi udělat kolébku a později píšťalku, kterou se bude matka s dítětem domlouvat.

- V baladě Lilie se panna po smrti promění v lilii. Pouze v noci je z ní zase dívka. To objeví pán, vezme si ji za ženu a mají spolu dítě. Musí však žit v komnatě bez slunečního světla. Když pán odjede do boje, jeho matka nechá komnatu pobořit a žena i s dítětem na světle zahynou.

- V baladě Dceřina kletba se chce dívka oběsit, protože zabila své nevlastní děťátko. Obviňuje také svého milence i svou matku, že ji neohlídali.

- Báseň Věštkyně, která knihu uzavírá, vypráví proroctví, např. O Přemyslu Oráči, Libuši, Bruncvíkovi a dalších známých mýtických i skutečných osobnostech.