maturitní otázky, seminárky a referáty
Český jazyk - Hlavní rysy vývoje české poezie po roce 1945
Autor: Jiří Pravda
vývoj poezie od války po současnost
- léta 1945 - 1948 - radost z konce války a z osvobození od fašismu
- léta 1948 - pol. 50. let - definitivní vítězstvím komunistů - stalinský kult a dogmatismus - oficiální literatura s budovatelskou tematikou (schematismus)
- léta od pol. 50. let - 1968 - postupné uvolňování vrcholilo Pražským jarem 1968 - po srpnu 1968 konec svobodného vývoje
- léta 70 a 80 - období tzv. normalizace - totalitní komunistická diktatura a literatura se dělí na 3 proudy - oficiální (odpovídající vládnoucímu režimu), exilová (vydávaná v cizině) a samizdatová (šířená strojopisně, protože nemohla být nebo nechtěla být vydána)
- léta po r. 1989 - je to období po listopadu 1989, který znamená konec komunistického režimu
1) Poezie v letech 1945 až 1968
- reakce na válku - radost z nově nabyté svobody - (Halas, Závada, Seifert, Holan, Hrubín)
- znepokojení a obavy o budoucnost - (Hrubín)
- poezie oslavující poválečnou dobu a politické osobnosti - (Skála, Nezval)
- tematika rodného kraje a rodiny - (Seifert, Závada, Kainar)
Literární skupiny této doby
- Skupina 42 (1942 - 1948) - Jiří Kolář, Josef Kainar, Ivan Blatný aj. - inspirují se velkoměstskou civilizací a periferií
- Skupina Ohnice (1939 - 1945) - K. Bednář aj. - jsou pod vlivem existencionalismu a mají program "nahého člověka" - úzkost a zklamání
- Skupina Rudého práva (1945) - I. Skála aj.
- Skupina Mladé fronty (1947) - mají program dynamoarchismu (dynamis = síla, archien = vládnout) František Listopad, Ladislav Fikar aj.
- Skupina surrealistů (1938 - 1948) - Vratislav Effenberter aj.
- Skupina Ra (1942 - 1948) - L. Kundera aj. - mají surrealistické tendence
- Kulturní kádr Českého svazu mládeže - Pavel Kohout aj.
- Katoličtí básníci - Bohuslav Reynek, Jan Zahradníček, V. Renč, Z. Rotrekl, I. Slavík aj.
- Brněnská skupina kolem časopisu Host do domu (od pol. 50. let) - Oldřich Mikulášek, Jan Skácel aj.
- Skupina kolem časopisu Květen (1955) - Miroslav Florian, Miroslav Holub, Karel Šiktanc, Jiří Šotola, Milan Kundera aj. - měli program poezie všedního dne
- Skupina kolem časopisu Tvář (1963 - 1966) - pak Sešity (1966 - 1969) a znovu Tvář (1968 - 1969) - Václav Havel, J. Lopatka, J. Gruša, Josef Topol aj.
Jiří Kolář (1914)
- je básníkem a výtvarníkem - člen skupiny 42 a od konce 60. let byl zakázaným autorem - byl proti tradiční poezii
- praktikoval monumentalizaci všednosti a měl dramatické vidění života (i odporných jevů) - obraz brutality doby
- sbírky Dny v roce, Prométheova játra
- obě tyto sbírky byly zkonfiskovány již v rukopise
Josef Kainar (1917 - 1971)
- byl básníkem existenciálního zaměření a členem skupiny 42
- patří do tzv. halasovské linie - disharmonie, ironie, sebeironie a drsnost
- měl tendenci k epice
- sbírky Nové mýty, Osudy
- je v nich tragická osudovost
- po roce 1948 dobová oslavná poezie - Veliká láska, Český sen
- potom společenská kritika a skepse - obraz světa sobectví a smutku
- sbírka Člověka hořce mám rád
- sbírka Lazar a píseň
- jsou v ní zobrazeny oba póly života - klady i zápory
- je v ní nové využití obecné češtiny
- sbírka Moje blues
- je v ní obhajoba života a lásky - životní bilance a otevřenost
Ivan Blatný (1919 - 1990)
- byl básníkem skupiny 42 - od r. 1948 v emigraci v Londýně
- trojí poetika - poetická hravost, surrealistická snovost a syrový realismus
- sbírky Paní Jitřenka, Melancholické procházky, Hledání přítomného času
- v samizdatu pak Pomocná škola v Bixley
Ladislav Fikar (1920 - 1975)
- byl básníkem, redaktorem, překladatelem a členem skupiny Mladá fronta
- sbírka Samotín
- obsahuje čistou a hluboce citovou lyriku
- smyslové okouzlení Vysočinou - láska k domovu, halasovské ladění
- po nuceném odmlčení vznikl básnický cyklus Kámen na hrob
- tento cyklus byl vydán posmrtně - obsahuje básníkovu životní bilanci a předtuchu smrti
František Listopad (1921 - 1993)
- byl básníkem, prozaikem a členem skupiny Mladá fronta
- po roce 1948 byl v emigraci a po listopadu 1989 se vrátil domů
- prvotiny Sláva uřknutí, Malé lásky aj.
- v exilu např. sbírka Svoboda a jiné ovoce
Jan Zahradníček (1905 - 1960)
- měl vyhraněné metafyzické zaměření a byl členem katolické skupiny
- v 50. letech byl nespravedlivě odsouzen, uvězněn a v 60. letech rehabilitován
- měl halasovské ladění - bez optimismu
- sbírka Pokušení smrti
- po válce sbírky Svatý Václav, Stará země, La Salleta
- je v nich vyjádřen pocit osamělosti, žalu a nicoty
- válka je chápána jako boží zkouška - vyslovení touhy, aby se utrpení lidstva již neopakovalo
- od 50. let měl zakázáno vydávat
- posmrtně vyšly sbírky Čtyři léta (verše z vězení)
- Znamení moci (kontrast dobra a zla - zkušenost z komunistického režimu - rozbor stalinismu v Čechách)
Václav Renč (1911 - 1973)
- byl katolickým básníkem, překladatelem a v 50. letech byl vězněn
- po únoru 1948 - České žalmy
- naléhavá volání po pošlapávané lidské důstojnosti - úvahy o mravní selhaní doby - volný žalmický verš
- výbor z tvorby 50. let - Skřivaní věž
- doklad pevnosti, statečnosti a křesťanské pokory
- ve vězení vznikly i 3 rozsáhlé mariánské skladby - Sluncem oděná, Pražská legenda, Popelka nazaretská
Jiří Šotola (1924 - 1989)
- byl básníkem skupiny Květen, dále pak prozaikem a dramatikem
- psal poezii každodenního života
- sbírky Náhrobní kámen, Svět náš vezdejší
- vrcholné sbírky Venuše z Mélu, Hvězda Ypsilon, Poste restante aj.
- autorova tvorba se vyvíjela od romantických veršů k epice (protiválečné pásmo s židovskou tématikou Bylo to v Evropě) - k filozofickým úvahám (báseň Óda na smrt Karla Hynka Máchy) k aforistickému výrazu
- měl úsilí spojit ideál se skutečností - výrazné užití enumerace a expresivních výrazů
Karel Šiktanc (1928)
- je básníkem skupiny Květen a v době normalizace měl zákaz publikace
- skladba Heinovské noci
- skladba o vypálení Lidic - monumentálnost a působivost - forma pásma
- sbírka Zaříkávání živých
- je napsána na téma lidského osudu - zážitek existencionální úzkosti
- 13 básní složených jako několik variací, opakovaných větných konstrukcí, kompozičních a veršovaných schémat, do nichž vstupují celé verše podobného znění, ale různých obsahů
- skladba Adam a Eva
- je motivována biblickým příběhem o stvoření světa s milostným vyprávěním o Adamovi a Evě
- obsahuje melodické verše - zvukomalba
- sbírky Horoskopy, Mariášky
- v exilu sbírky Český orloj, Jak se trhá srdce aj.
- výrazná práce se slovem - novotvary, obecná čeština, archaické výrazy - kontrast jazykových rovin, metaforičnost, asociace a prolínání skutečnosti a fantazie
Miroslav Florian (1931 - 1996)
- byl básníkem a redaktorem - člen skupiny Květen
- dobová optimistická poezie Cestou k slunci
- poezie všedního dne Blízký hlas, Otevřený dům, Závrať, Iniciály, Modré z nebe atd.
- jsou psány metodou pásma a volného verše - mistr přesahu
- sbírka Záznam o potopě
- formální virtuozita a umění zkratky
- sbírka Tichá pošta
- vyvíjí úsilí o lidskou sounáležitost a přátelství
Miroslav Holub (1923)
- je básníkem a vědcem - členem skupiny Květen
- sbírky Denní služba, Achilles a želva, Slabikář, Jdi a otevři dveře
- mají osobité vyjádření - přímé a jednoznačné
- mají maximální sdílnost a strohost - staví na slovese a substantivu
- téma lidské velikosti a hodnoty života - jsou z lékařského prostředí
- sbírky Kam teče Krev, Tak zvané srdce, Ačkoli
- jsou útokem proti lhostejnosti, netečnosti a malosti a hledá obranu ve vědě a v pravdě
Vratislav Effenberger (1923 - 1986)
- byl básníkem surrealistické skupiny
- vydával strojopisné (samizdatové) sborníky - např. Znamení zvěrokruhu
- autor osmi básnických knih - výbor Lov na černého žraloka
- jsou na něm patrné principy psychického automatismu
- polemika s absurditou, bezmocností, citlivostí i krutostí
Oldřich Mikulášek (1910 - 1985)
- patřil do brněnské skupiny Host do domu - halasovská linie
- vstoupil do literatury před válkou
- po válce sbírka Pulsy
- je psána na tématiku velkoměsta - vliv existencialismu - boj s lhostejností
- pak optimistické nadšení ve sbírce Horoucí zpěvy
- potom znovu úzkost a pocit odpovědnosti i chvála života
- sbírka Ortely a milosti
- kontrast lhostejnosti a aktivity - nenávisti a lásky
- sbírky Svlékání hadů
- v této sbírce autor naléhá na charakter člověka a odmítá zpohodlnění - život proměněný ve zvyk je protikladem života
- sbírka To královské
- sbírka Šokovaná růže
- vznikla po invazi sovětských vojsk - objevují se tóny rozhořčeného nesouhlasu
- v samizdatu sbírka Agogh
- je v ní vyjádřena obava z ohrožení světa
- jeho poslední sbírka Čejčí pláč
- je to sbírka milostné lyriky
- formální znaky Mikuláškovy poezie - dlouhé větné celky, nepravidelnost ve strofickém členění a přesahy
Jan Skácel (1922 - 1989)
- byl členem literární skupiny Host do domu
- prvotina Kolik příležitostí má růže
- má osobitý výraz hodnoty člověka, domova - téma pozemské skutečnosti
- sbírka Co zbylo z anděla
- promyšlená skladba - oslava lidskosti a prostoty - klidu a moudrosti
- sbírky Hodina mezi psem a vlkem, Smuténka, Metličky
- užívá svého mistrovství náznaku, zámlky - krása skutečného světa
- v 60. letech měl zákaz vydávat a jeho poezie proto vychází v exilu
- teprve v 80. letech vyšly další jeho sbírky Dávné proso, Znovu láska atd.
Václav Hrabě (1940 - 1965)
- byl básníkem a hudebníkem
- jeho básnická tvorba s hudebními podněty vyšla až posmrtně
- sbírky Stop-time (Blues v modré a bílé), Černé nebe nad městem - souborně Blues pro bláznivou holku
- básně jsou inspirovány beatnickou vlnou - upřímná výpověď citů a názorů mladého člověka
- touha po plném životě a svobodě proti politické deformaci
- patrný vliv na Karla Kryla, Jaromíra Nohavicu a jiné
Jiří Suchý (1931)
- je básníkem a písničkářem
- soubory textů Klokočí, Motýl, Pro kočku, Písničky
2) Poezie v 70. a 80. letech
- v tomto období se tvorba dělila na oficiální a samizdatovou, exilovou
- oficiální
- vedle režimem uznávaných básníků funkcionářů (Ivan Skála, Jan Pilař aj.) stojí (sice na okraji) nejlepší čeští básníci - Jaroslav Seifert, Oldřich Mikulášek, Vladimír Holan, Vilém Závada
- mladá generace
Jiří Žáček (1945)
- je básníkem rozporného vidění světa
- sbírky Ráno moudřejší večera, Napjatá struna, Anonymní múza, Okurková sezóna, Ptákoviny aj.
- mají svěží pohled na skutečnost - smysl pro humor a radost, melodičnost a vtip
- tvorba pro děti např. Slabikář
Lenka Chytilová (1952)
- je královéhradeckou básnířkou - představitelka generace tzv. "osamělých běžců"
- sbírky Dopisy, Třetí planeta, Proč racek přemýšlí, Průsvitný Sisyfos
- objevování základních životních hodnot (láska, čistota, něha) i obraz rozporů ve světě a úvahy
Markéta Procházková (1963)
- je autorkou jemné dívčí lyrické poezie
- sbírky Sny bez přístřeší, Vítání světla, Na prahu lásky
- je v nich pohled na svět dospívající dívky
- samizdatová a exilová tvorba
- patří do ní autoři zbavení možnosti vydávat - poslední sbírky Seifertovy, Skácelovy aj.
- písničkáři
- protestní písně - obžaloba a výsměch brutální totalitní moci omezující člověka
Karel Kryl (1944 - 1994)
- deska Bratříčku, zavírej vrátka
- v cizině Kníška Karla Kryla, Slovíčka aj.
Jaroslav Hutka (1947)
- verše Klíč k pluhu
- básníci
Ivan Wernisch (1942)
- sbírky Zimohrádek, Druhý břeh, Loutky
- v Londýně Zasuté zahrady
- vysněné krajiny - okouzlení a útěcha, touha po jejich uskutečnění
- stylizovaný naivismus i ve slovní výstavbě (zkomolená, vymyšlená a archaická slova) - absurdita a bezútěšnost
Ivan Diviš (1924)
- od r. 1969 v exilu - holanovský styl
- originalita, existenciální motivy cizoty, úzkosti, hnusu v krutém světě - obraz rozkladu a devastace země
- Uzlové písmo, Umbriana, Morality
- v exilu sbírky Křižatky, Průvan, Odchod z Čech, Žalmy aj.
- apokalyptické úzkostné vidiny a zoufalství
surrealistická skupina
- Vratislav Effenberger, Jan Švankmajer aj.
skupina undergroundu - antipoetičnost, syrová obraznost, drsnost výrazu a vulgarismy
- 3 zdroje
- tzv. totální realismus - co nejpřesnější záznam nejbanálnější skutečnosti - Egon Bondy
- tzv. trapná poezie - poetizace trapného, vliv dadaismu, surrealismu a L. Klímy - Ivo Vodseďálek
- paranoicko-kritická metoda Salvadora Dalího - "odkrýt podlost stalinského mýtu"
- starší generace - Egon Bondy, Ivan Jirous-Magor, Andrej Stankovič aj.
- mladší generace - Jáchym Topol aj.
Egon Bondy (1930)
- je básníkem, prozaikem a filozofem
- sbírka Trapná poezie
- depoetizace, potlačení metafory, určitá říkankovitost a citace frází a banalit
- sbírka Velká kniha
- ironie, odpověď na tzv. frézistickou poezii o budování socialismu
Andrej Stankovič (1940)
- sbírky Osvobozený Babylon, Kecybely aj.
Ivan Martin Jirous - Magor (1944)
- ironická, sarkastická, ale i expresivní poezie
- sbírky Magorův ranní zpěv, Mládí nevykouřené
- z vězení Magorovy labutí písně
3) Poezie po r. 1989
Zdeněk Rotrekl (1920)
- je básníkem křesťanského zaměření
- výbory Básníkův skrytý čas, Sněhem zaváté vinobraní
- sbírka Němá holubice dálek
- tato sbírka je velice náročná
mladší generace undergroundu
Jáchym Topol (1962)
- je básníkem, prozaikem a redaktorem Revolver Revue
- sbírka Miluju tě k zbláznění
- je to lyrická montáž postřehů a pocitů
Jaromír Typlt (1973)
- je novosurrealistickým básníkem a prozaikem
- sbírka Koncerto grosso