Český jazyk - Doba husitská (2007)

Autor: autor neznámý

Husovi předchůdci

 

- 1378 zemřel Karel IV. na trůn nastoupil Václav IV. (1378- 1419)

- morová epidemie, úpadek po období míru a velkém rozvoji, vinu dávali církvi 

  (boží hněv- kritizovali za prodávání odpustků, její majetek, nechová se podle 

  božího přikázání)

- rozpory mezi městy a šlechtou

- rozvoj nábožensky-vzdělávací literatury

- Poč. 15. st. se zostřují konflikty mezi třídami

- krize feudalismu přechází v revoluční hnutí; vychází z odporu proti vládnoucí 

  třídě

- 30. 7. 1419 první pražská defenestrace- počátek husitské revoluce

  usilovali o nápravu společnosti na náboženském podkladě

- úplný překlad Bible do češtiny- stala se ideologickou zbraní (četli ji obyčejní

   lidé)

 

MATĚJ Z JANOVA

- Ital

- psal a kázal latinsky

- nedokázal se přiblížit lidovým vrstvám

- autor spisu PRAVIDLA STARÉHO A NOVÉHO ZÁKONA

 

KONRAD WALDHAUSER

- přijel na žádost Karla IV.

- kázal latinsky a německy

- obracel se na bohatou vrstvu

 

JAN MILÍČ Z KROMĚŘÍŽE

- obracel se k českému publiku a nižším vrstvám

 

TOMÁŠ ŠTÍTNÝ ZE ŠTÍTNÉHO

- psal česky

- žák Jana Milíče

- působil v jižních Čechách, později v Praze

- příslušník chudnoucího zemanstva

- odešel studovat do Prahy, nedostudoval a vrátil se na rodnou tvrz, kde se oženil  

  a začal hospodařit…, přestěhoval se do Prahy, kde zemřel

- původně psal pro své děti, později se obracel k širšímu obecenstvu, myslel na  

  drobnou venkovskou šlechtu, která měla jeho myšlenky předávat čeládce a mezi   

  venkovský lid

- překladatel, psal naučná díla

- KNÍŽKY ŠESTERY O OBECNÝCH VĚCECH KŘESŤANSKÝCH- sborník traktátů 

  (=výklad náboženských otázek) několikrát přepracoval, až do podoby KNIHA

  NAUČENÍ KŘESŤANSKÉHO

- ŘEČI BESEDNÍ- dialog mezi otcem a dětmi

- ŘEČI SVÁTEČNÍ A NEDĚLNÍ- sbírka krátkých pojednání, které jsou vhodné 

  zejména k svátečním a nedělním besedám

 

VÝVOJ OD POČÁTKU 15. ST. AŽ DO KONCE 60. LET 15. ST.

 

Od roku 1419- 1434 období bojů

1. FÁZE- období příprav revolučních bojů a hnutí, končí v pol. 30. let 15. st.

2. FÁZE= období Polipanské

           - upevňuje se feudální monarchie za vlády Jiřího z Poděbrad (1458- 1471)                

           - velký význam literatury, lit. se přiblížila lidu a řeší aktuální problémy      

             života

           - vytlačena latina, velké počeštění lit., latina je negativem- lidé ji necítí

             jako nositelku vyšší kvality, okrajové přetrvává

           - čeština je podmínkou příslušnosti lit. díla k národní kultuře        

           - rozvíjí se satirické básnictví, duchovní písně, traktáty, kázání, kroniky      

             (agitační funkce)

           - zjednodušil se jazyk lit.děl= lepší pochopení

 

 

1. FÁZE- poč. 15. st.- pol. 30. let 15. st

 

- při přípravě revoluce se uplatňovala latina (mezi učenci, při informování ciziny)

- tvorba v češtině působila na český lid

- nejvíce se užívaly pro široké vrstvy písně a kázání

- kázaní- Betlémská kaple (důležitá role); mohlo rychle reagovat na aktuální 

              podmínky

-písně- uplatňovala se lidová tvořivost (lid se přímo účastnil lit. života)

 

JAN HUS (1371-6.7.1415)

- narodil se v Husinci u Prachatic

- vystudoval KU, dosáhl hodnosti mistr svobodného umění

- koncem 14.st. učil na univerzitě, později se stal rektor KU, jako učitel psal 

  hlavně latinsky, stal se knězem

- Od 1402- kázal v Betlémské kapli, nebál se kritizovat vysoké církevní 

                  hodnostáře

               - kázal česky-strhával lid (měšťany a nižší šlechtu)

               - kázání nebyla jen náboženská, ale zajímal se i o politiku

               - hodnostáři ho chtěli umlčet, kritizovali ho za Viklefovo učení a     

                 myšlenku, že by církev měla být chudá

- 1412- vystoupil proti odpustkům, pouliční bouře, vyvrcholení sporu- papež na něj   

            uvalil klatbu spojenou s interdiktem (žádná kázání v jeho přítomnosti),  

            odešel na venkov na Kozí hrádek a Krakovec, kde měl své příznivce, začal           

            psát česká díla a kázal pro vesnický lid

- 1414- papež a Zikmund ho pozvali na koncil (sněm nejvyšších církevních 

            hodnostářů) v Kostnici

         - byl chráněn GLEJDEM na cestu tam i zpět

         - sněm ho nařkl z kacířství a požadoval odvolání jeho učení

- 6.7.1415- byl v Kostnici upálen

- 1416- byl upálen Jeroným Pražský

 

Díla: působil na vzdělance (latinsky), pro Čechy psal česky

-1413- O CÍRKVI (DE ECCLESIA)- latinská kritika církve

                  -  „hlavou církve je Kristus“= popřel postavení papeže

                  -  „věřící nemusí poslouchat církev, která se zpronevěřuje“

-1413- KNÍŽKY O SVATOKUPECTVÍ- česky, ostře kritizuje církev, kritika celé feudální společnosti

-1412- VÝKLAD VIERY, DESATERA A PÁTEŘE- (tj. modliteb Věřím v Boha,  

                   Desatero a Otčenáš)

                 - psána česky

-1413- POSTILA- soubor traktátů

                          - psáno česky ve vyhnanství

-listy - psány česky, v Kostnici

         - kolovaly opisy

- snažil se o jednoduchý jazyk, usiloval o zjednodušení pravopisu, nahradil  

  spřežkový pravopis diaktrickým (czlun- clun), zachoval pouze dvě spřežky CH,

  DŽ;

- podporoval lidový zpěv

 

Husovi stoupenci:

 

JEROLÍM PRAŽSKÝ

- studoval na zahraničních univerzitách

- oslavován jako světec

- výborný řečník

 

JEKOUBEK ZE STŘÍBRA

- univerzitní mistr

- kázal po smrti Jana Husa v Betlémské kapli

 

PETR Z MLADOŇOVIC

- svědek kostnického koncilu

- podal podrobnou zprávu o Husově upálení  

 

LITERATURA V DOBĚ REOVLUČNÍHO HNUTÍ

 

-1419- připravil Jan Hus, vypuklo po smrti Václava IV. A neuznání Zikmunda  

           králem

- došlo k válkám proti Zikmundovi, ale i za svůj program= Čtyři artikuli pražské:

      1.) Přijímání podobojí (posvěcená hustie a víno pro chudé i šlechtice)

      2.) Zbavení církve majetku a kněží nesmí vládnout

      3.) Svoboda kázání

      4.) Zákaz a trestání těžkých hříchů u všech stejně

 

- BUDYŠÍNSKÝ RUKOPIS- 3 veršované skladby odrážející soudobou situaci

          - na svou dobu je velmi umělecky vyspělý

          - autorem je neznámý dobový vzdělanec

          - měl sloužit k agitaci (prosadit myšlenky)

     - vznikl v Praze 1420

1.  Žaloba Koruny české

2.      Porok Koruny české- Zikmund korunován panstvem, ale neuznán lidem

3.      Hádání Prahy s Kutnou Horou- obsahuje husitský program

            - alegorický spor (Praha= krásná žena, která zastupuje husitské     

               názory diskutuje před Kristem s Kutnou Horou= ošklivá žena 

               zastupující církev, vítězí Praha)

 

- ŽIŽKŮV VOJENSKÝ ŘÁD- dokumentuje husitské boje

                                           - soubor vojenských a válečných předpisů

 

- JISTEBNICKÝ KANCIONÁL- zpěvník husitských písní

            - vysoká umělecká i hudební hodnota

            - Ktož jsú boží bojovníci- symbolem celého revolučního hnutí                              

                                  - bojový chorál husitských vojsk, zpíván před bitvami

            - Povstaň, povstaň veliké město pražské

 

- ROUDNICKÝ KODEX- husitská písňová forma

- do revolučních bojů se snažily zasáhnout i kroniky

 

VAVŘINEC Z BŘEZOVÉ

- zachytil vítězství husitů 1431 u Domažlic v básni BÁSEŇ VZNEŠENÉ KORUNY 

  ČESKÉ psáno latinsky

 

1434 byli radikální husité poraženi katolíky a husitskou pravicí v bitvě u Lipan

- Kompaktáta- vyhlášeny Čtyři artikuli pražské, uvedli krále Zikmunda do země husitské přetrvávaly v pozdější literatuře

 

2. FÁZE- Období Polipanské od pol. 30. let do konce 60. let 15. stol

 

- rozvíjí se polemiky, zábavná lit., kázání a lidová píseň

- tvůrce lit. je měšťanstvo

- uplatňuje se pozdní Vladislavská gotika

- kromě mluveného slova a písně roste zájem o knihy

- 1450- vynález knihtisku Janem Gutenbergem

- TROJANSKÁ KRONIKA- první česká tištěná kronika

          - vznik 2. pol. 14. stol. tištěna byla v 70. letech 15. stol. v Plzni

- knihám tištěným do roku 1500 se říká inkunábule

 

PETR CHELČICKÝ (1390- 1460?)

- nejvýznamnější lit. umělec z polipanského období

- pravděpodobně svobodný sedlák v Chelčicích

- neuměl latinsky, četl česká díla a cizí díla v překladu

- vážil si díla Jan Viklefa

Díla:

O TROJIEM LIDU- traktát, byl proti rozdělení společnosti na stavy

O BOJI DUCHOVNÍM- traktát, zavrhl husitské války, opírá se o Bibli, všichni si   

                                     jsou rovni a křesťan nesmí zabíjet, jediným povoleným

                                     bojem proti hříchům je boj duchovní

POSTILA- kritika= „kněžím jde o hromadění majetku“

SIEŤ VIERY- nejpropracovanější a myšlenkově nejrozsáhlejší dílo

                    - víra= síť, hříšníci a kacíři ji špatným životem potrhávají

 

-1458- jmenován českým králem zemský správce Jiří z Poděbrad

         - musel najít v politice hodně kompromisů

         - musel vymítit radikální směry

- Jan Rokycana- arcibiskup, neuznaný papežem

DENÍK- autorem je panoš JAROSLAV

           - cestopis z cesty k Ludvíku XI. Do Francie

 

VÁCLAV ŠAŠEK Z BIŘÍKOVA

DENÍK O JÍZDĚ A PUTOVÁNÍ PANA LVA Z ROŽMITÁLU A Z BLATNÉ Z ČECH AŽ NA KONEC SVĚTA- nejoblíbenější cestopis

  - podle něj napsal Alois Jirásek knihu pro mládež Z Čech až na konec světa

 

JEDNOTA BRATRSKÁ

 

- vznik v 50. letech 15. stol.

- samostatná náboženská společnost

- důsledně chtěli žít podle myšlenek Petra Chelčického

-1458- zakladatel Řehoř Krajčí (mnich), podporoval ji Jan Rokycana (arcibiskup), 

           který domluvil pobyt na panství Jiřího z Poděbrad ve vsi Kunvald u

           Žamberka, kde se usadili

- skupinu tvořili lidé z různých stavů

- neuznávali stavovské rozdělení

- všichni příslušníci tělesně pracovali

- nedbali o vyšší vzdělání

- odmítali soudy, vojenskou službu, světské zákony

- neúčastnili se veřejného života

- opírali se o Bibli (říkali si bratři a sestry)

-1467- se odtrhli od kališníků jako samostatná církevní společnost

- později je pronásledovali katolíci i kališníci (kvůli neuznání rozdělení do stavů)

- později zmírnili prosazování myšlenek Petra Chelčického- začali zakládat školy, 

   literárně se angažovali