maturitní otázky, seminárky a referáty
Český jazyk - Česká meziválečná poezie (2006)
Autor: Martina Rubešová
Osnova: a) vliv historických událostí, Devětsil
b) znaky a cíle proletářské poezie, básníci
c) J.Wolker
d) J.Hora
e) J.Seifert
f) vznik poetismu, představitelé,znaky, motivy
g) V.Nezval
A) Počátkem 2O. let 20. století vzniká nový umělecký směr – proletářská poezie. Jeto reakce mladé generace na konec války. Básníci bojovali proti sociálním útlaku a válce.
1920 – vzniká sdružení Devěcil – původně program proletářských básníků pak poetismus
B)
znaky proletářského umění:
a) kolektivnost – umělci nechtějí vyjadřovat pocity jednotlivce, ale pocity celého
kolektivu
b) angažovanost
c) tendenčnost – proletářské umění konkrétně vyjadřuje mé názory a vnitřní pojetí
d) přístupné
e) agitační
cíl: touha po sbratření, boj sociálního útlaku,touha po revoluční přeměně kapitalistické
společnosti. Hrdinou je dělník
program: stvořil J. Wolker stať proletářské umění
představitelé proletářského umění:
J. Wolker, J. Hora, J. Hořejší, Seifert, Neuman
C) Jiří Wolker
-narodil se v Prostějově, studoval práva a filozofii, onemocněl plicní chorobou – tuberkulózou ,zemřel ve 24 letech
1. sbírka : Host do domu – na svět es dívá chlapeckýma očima.Prosté věci zlidšťuje a zdůvěrňuje.Jeho láska objímá všechny lidi. Soucit s chudými a trpícími
básně: Pokora, Poštovní schránka, Kamna ( vzpomíná na maminku ), Věci
umělecké prostředky: metafora, personifikace
myšlenka: spojuje se všemi lidmi toužícími vytvořit spravedlivý svět
1
2.sbírka: Těžká hodina – sbírka proletářské poezie
- úvodní báseň se jmenuje Těžká hodina je svědectvím o jeho změně. Soucit vystřídala vzpoura a odhodlání bojovat
- hl. hrdina je většinou dělník
- jádrem jsou sociální balady : ( jejich zakladatelem byl J. Neruda )
Balada o snu – sen 2 mladých, který se musí uskutečnit. Upozorněn na soc. rozdíly. Sen se
musí zabít,aby se uskutečnil – Jan a Marie
Balada o očích topičových – dělník ztrácí při práci zrak
O námořníkovi – Mikuláš a Eva
U rentgenu – viděl nenávist
Epitaf = náhrobní nápis
Josef Hora
- básník, literární kritik, překladatel
- odpor k měšťákům, pokrytectví, sympatie k dělníkům. Stal se novinářem. V roce 1921 vstup do KSČ a redaktor Rudého Práva. V roce 1929 byl vyloučen z KSČ.
Proletářská poezie:
Sbírky: Pracující den, Srdce a vřava světa, Bouřlivé jaro
- obraz společenských rozporů, představa nového společenského řádu. Není to poezie hesel jako u Neumana. Má úctu k dělníkově práci, ale ví, že je to práce zahořčená. Nejhorší je lidské ponížení.
Dělnická Madona – zobrazuje chudobu a soucit s lidským utrpením a úcta i k práci
Ve 30. letech píše intimní lyriku:
Sbírka Itálie – krása moře vzbuzuje v člověku vzpomínky na štěstí
Struny ve větru – podle titulní básně, přírodní intimní lyrika
Tvůj hlas – subjektivní čistá lyrika utíká do vlastního nitra. Lyrika času a ticha
Máchovské variace – napsal básně ke 100. výročí úmrtí K.H.Máchy
- téma Domova a lásky
sbírky kolem 30. let:
Domov – vyjadřuje obavy osud rodné Země
Zpěv rodné Zemi – oslava rodné Země, povinnost bránit ji,velikost i tragika v lidské historii
Jan Houslista – útržkovité vyprávění o českém virtuózovi, který se vrací ze světa domů, protože sláva a úspěchy mu nedávají pocit uspokojení, vrací se do ohrožené vlasti kde mu lidé nejlépe rozumí. Jeho umění pomáhá povzbuzovat národní sebevědomí.
E) Jaroslav Seifert
* 1981 - +1986
- Nobelova cena za literaturu
- básník, překladatel, novinář, prozaik
život:
- žil v proletářské rodině v Praze na Žižkově
- pomáhala mu láska maminky
- redaktor komunistického tisku
- člen KSČ, v roce 1929 vyloučen z KSČ
- po roce 1948 se několikrát odmlčel
1.) proletářská poezie
Město v slzách
Samá láska – představa světa bez bídy a nenávisti, touha léčit, soucit chudými, má romantické i naivní představy o smyslu revoluci jako boj na barikádách s puškou v ruce
2.) poetismus
Na vlnách TSF
Slavík zpívá špatně
Poštovní holub – poezie času a ticha
3.) 30. léta postpoetické období
- poezie základních lidských vztahů hledání krásy ve všedních věcech, milostný cit. Iluze se střídá s deziluzí
Jablko z klína, Ruce Venušiny, Píseň o rodné zemi
Jaro sbohem – vzpomíná na dětství, matku. Inspiruje se krásou české země
Zhasněte světla – reakce na ohrožení národa, vyjadřuje jak lidé cítili tuto dobu. Hledá jistoty
oněž se lze opřít o domov, náš domov
4.)Okupace
Vějíř Boženy Němcové – napsána ke 120.výročí jejího narození
- hodnoty spisovatelky, její statečnost
Světem oděná – prolínají se vzpomínky na vlastní mládí se zastavením se na památných
místech Prahy. Kde vidí slavnou i tragickou minulost národa.
Praha = srdce národa
Kamenný most – z května 1945
F.) Poetismus – je umělecký směr,který vznikl po Wolkerově smrti. Centrem této skupiny je
Devětsil
K poetismu se hlásí: představitelé literatury,divadlo, architektury a výtvarného umění
Představitelé: Nezval, Seifert, Konstantin Biebl, Vančura, Voskovec a Werich
Znaky:
Poetismus odmítá starý společenský řád, sní o revoluci,která osvobodí člověka ). Nevidí úkol v přesvědčování, že revoluce je nutná. Snaží se připravit člověka pro nový životní styl v nové době a dát mu i v době nesvobody pocit svobody.
Motivy:
Inspiruje se lidskou zábavou ( cirkus,poutě, filmová groteska ). Nové výrazové prostředky. Nechává se okouzlit technikou, civilizací, krásou velkoměsta.Kouzlo nalézá v cestování a exotice
G) Vítězslav Nezval
- představitel poetismu a surealismu
- po válce představitel oficiálního proudu poezie
- básník, prozaik, dramatik
- měl vztah k hudbě, členem Devětsilu
3
1.) 20 . léta
Most – vznikla pod vlivem básníků 90. let
Podivuhodný kouzelník – klíčová báseň poetismu
- kouzelník přichází na svět,aby učil žít lidi v souladu s jejich přirozeností,a by jim ukázal krásu života. Kouzelník je sám básník, který ulehčuje život člověku.
Pantomina – programová manifestace poetismu= soubor různých textů
Abeceda – 2-4 verše, asociace představ tvaru písmena
Papoušek na motocyklu
Sbírka básně noci – závětˇ poetického období
Součástí je skladba Edison
– lyrickoepická skladba bez souvislého děje, polytématická báseň ( obsahuje více témat )
- impulsem bylo jeho okouzlení nočním velkoměstem ozářenými Edisonovými žárovkami
- oslava práce člověka. Pojetí práce jako dobrodružství
- základním tématem básně je autorův životní pocit. Jeho závrať z tvorby. K tomuto pocitu patří i stavy deprese, pochybování a nevíra ve smysl práce.
- Základním motivem nedvojí pocitová atmosféra, která se nepravidelně opakuje v refrému:
a) ,,Bylo tu však něco těžkého co drtí smutek, stesk a úzkost z života i smrti“
b) ,,Bylo tu však něco krásného drtí odvaha a radost z života a smtiů“
Báseň má 5 zpěvů. Vychází z konkrétního zážitku, jeho toulky po pražských ulicí v noci.Edisonův životopis ve starých novinách.
- zpěv – motiv sebevražedného stínu
- zpěv – obraz z života mladého Edisona
- zpěv – obrazem moderního světa techniky
- zpěv – největší štěstí jez techniky
- zpěv – pocit radosti
sbírka Signál času – inspirován Edisonovým úmrtím
2.)30. léta – období sirealismu a sociální poezie - ovlivněna hospodářskou krizí
Skleněný havelok, Zpáteční lístek, 5 prstů,Sbohem a šáteček
Žena v množném čísle- využívá své fantazie, neobvyklá spojení
Praha s prsty deště, Absolutní hrobař
52 hořkých balad věčného studenta Roberta Davida – vydáno anonymně,společnost vidí
očima nezaměstnaného studenta
3.) konec 30. let a doba okupace
- základní motivy: vztah k matce, k domovu a rodné zemi
sb. Matka naděje – úzkost a strach o matku, která je moc nemocná
sb. 5 minut za městem – vyjadřuje odpor k okupaci
divadelní hry: Manon Lescaut – přebásnění Prévostovi novely
Historický obraz – verše u doby Mnichova, okupace, osvobození
Dnes ještě zapadá slunce nad Atlantidou- varování před zneužítím atomové
energie, nebezpečím neomezené moci
4.) poválečná doba
Zpěv míru, Z domoviny, Křídla, Chrpy a města,Z mého života