Český jazyk - Česká literatura 70. a 80. let 19. století

Autor: Jiří Pravda

Charakteristika:
- vzrůst hospodářské moci českého měšťanstva
- spory o českou národní orientaci mezi staročechy (pasivní opozice) a mladočechy (aktivita) ve státoprávním boji
- vznik Českoslovanské sociální demokracie (r. 1878) - boj o rovnoprávné volební právo
- rozmach národního hnutí v celé Evropě

- formování dvou literárních skupin nové generace s návazností na májovce
- ruchovci (tzv. škola národní)
- Svatopluk Čech, Eliška Krásnohorská, dočasně Josef Václav Sládek)
- r. 1868 almanach Ruch (na počest položený základního kamene Národního divadla)
- časopis Osvěta
- charakteristika:   - v popředí ideje národního obrození
                            - bojové, vřelé vlastenectví
                            - důraz na domácí tradice, slovanství, historismus a zájem o venkov
                            - dominantní postavení poezie (lyrika vlastenecká, úvahová a národní)

- lumírovci (tzv. škola kosmopolitní)
- Josef Václav Sládek, Jaroslav Vrchlický, Julius Zeyer)
- časopis Lumír - od roku 1877 vedený Sládkem
- charakteristika:   - úsilí povznést českou literaturu na světovou úroveň
                            - vliv cizích myšlenkových proudů
                            - požadavek umělecké svobody
                            - nové formy
                            - poezie lyrická (zvl. intimní)


Svatopluk Čech
- narodil se na Benešovsku
- básník i prozaik (satirik a fejetonista)
- byl novinářem, vlastencem a ruchovcem
- cestoval do ciziny (Dánsko, Kavkaz)

- epika - epopeje
- historická témata:
- z husitství   - Husita na Baltu
                    - Žižka

- z pobělohorské doby   - Václav z Michalovic

- vesnická témata:
- Ve stínu lípy
    - oslava českého kraje a rodné země
    - sedm veršovaných veselých i smutných příběhů, které si sousedi vyprávějí pod košatou lípou
    - idylický epos (klidný venkovský život, bez rozporů - přírodní prostota)
- Lešetínský kovář
    - příběh venkovského kováře Václava a dcery Lidunky, kteří brání svůj majetek proti německému kapitálu
- Sekáči
    - o životě venkovských dělníků a odporu proti útlaku

- alegorické básně:
- Evropa
- Slávie
    - reakce na události doby

- satiry (ve verších):
- Hanuman
    - zvířecí epos - obraz opičího města
    - zaměřeno proti chybám českého národní povahy a národní lhostejnosti


- lyrika - politická, národní a vlastenecká (láska k vlasti, ideje národní a sociální svobody)

- Jitřní písně
    - sbírka - např. báseň Dosti nás Ţ výzva k národnímu sebevědomí, boj proti malověrnosti, vliv slavné české minulosti
- Písně otroka
    - skladba - vrchol politické lyriky
    - obraz otroka - symbol nesvobodného člověka, národa i básníka
    - psáno v alegorické formě - 3. oddíly skladby:
          - lyrické verše - vzpomínky na dávnověk
          - epické jádro - romanticko-exotický příběh lásky otroka k otrokyni Zajmě, touha po svobodě, ale tragický konec
          - vrchol - závěr - básníkova vize budoucnosti - naděje na svobodu

Čechův přínos:
- rozvíjí dědictví Kollárovo (např. slovanství) a Havlíčkovo (satira a humor)

Eliška Krásnohorská
- literární kritička (proti tzv. kosmopolitismu Vrchlického a Lumírovců)
- básnířka (intimní a přírodní lyrika, slovanství)

- Z máje žití
- K slovanskému jihu
    - sbírky
- libretistka (k Smetanovým operám Hubička /podle povídky Karolíny Světlé/, Tajemství, Čertova stěna)
- překladatelka (např. Puškin, Mickiewicz, Byron)

Josef Václav Sládek
- narodil se ve Zbirohu
- 2 roky strávil v severní Americe (fejetony v Národních listech)
- původně byl ruchovec, později přešel lumírovcům a vydával časopis Lumír

- osobní (intimní) lyrika
- zachycuje základní situace lidského života (život a smrt), lidskou bolest, osobní žal nad ztrátou první ženy, láska k druhé ženě a dětem, k matce a stesk po vlati
- forma elegie

- Básně
- báseň Na hrobech indiánských
    - kontrast svobody a bezpráví = autorův soucit s indiány = násilí amerických kolonialistů
    - krásy americké přírody
- Jiskry na moři
- Světlou stopou
- Sluncem a stínem

- sociální a vlastenecká lyrika
- báseň Role chudých (sb. Na prahu ráje) - hluboký vztah k domovu, venkovu - sociální nespravedlnost
- báseň Točič (sb. Světlou stopou) - o tiskařském dělníkovi a jeho snu o štěstí
- báseň Silen buď (sb. V zimním slunci) a báseň Hlavy vzhůru (sb. Ze života) - výzva k národní hrdosti a sebevědomí, víra v lepší budoucnost

- oslava venkova a selství
- rolník = symbol národní nezdolnosti, hluboký vztah k přírodě
- sbírka Selské písně a České znělky
- báseň Velké, širé, rodné lány - obraz letní přírody přede žněmi, autor vnímá přírodu všemi smysly

- klasický básník pro děti
- obrazy ze světa dětí; učí lásce k rodičům, domovu, vlasti a přírodě
- 3 sbírky

- Zlatý máj
- Skřivánčí písně
- Zvony a zvonky
    - báseň Lesní studánka

- překládal zvláště z angličtiny (Byron, Burns, 33 Shakespearových dramat)

- Sládkův přínos:
- básník českého lidu, jeho domova, vlasti, boje za národní svobodu
- hluboká procítěnost veršů i projev vzdoru
- prostý, hutný, střídmý jazykový výraz
- zakladatel české básnické tvorby pro děti

Jaroslav Vrchlický
- narodil se v Lounech a vystudoval filozofii
- byl profesorem srovnávacích literatur na pražské univerzitě
- vytvořil nejbohatší a nejvšestranější dílo (80 básnických sbírek a 270 knih)
- vykonal práci celé generace (to, co jiné literatury vytvářely po celá staletí)

- intimní lyrika
- v raném období - láska k ženě, dětem a rodině

- Dojmy a rozmary
- Eklogy a písně

- pozdní lyrika - obrat od vyznavače lásky k životu k rezignaci a samotě (vliv osobního zklamání - životní tragédie - manželská krize a nepochopení nastupující mladou generací)

- Okna v bouři
- báseň Za trochu lásky šel bych světa kraj - vyjádření smutku; protikladnost zpovědi; odmítá lásku, ale touží po ní

- přírodní lyrika
- obrazy přírody splývají s obrazy šťastných chvil autorova života

- Strom života

- vlastenecká a reflexivní lyrika
- o budoucnosti národa; láska k českému jazyku

- Má vlast
- Písně poutníka

- formalistní lyrika

- Hudba v duši - mnohotvárnost forem, experimentální přístup k básnickým útvarům u nás dosud neznámým (ritornel, rondel, rondó, balata, rispet, sestina aj. vedle sonetů, villonských balad)
- Dojmy a rozmary
- Moje sonáta
- Sonety samotáře
    - orientální formy - např. gazel

- epika

- cyklus Zlomky epopeje (básnické dějiny lidstva - podle vzoru Hugova)
    - jsou to epické příběhy - reflexe a obraz vývoje lidstva, zklamání z přítomnosti
    - Duch a svět (sb. patřící do cyklu)
    - 4 oddíly - úvahy a vztahu člověka a vesmíru, o mravních otázkách, oslava řecké antiky a křesťanství
    - báseň Spartakus - vzpoura otroků ve starověkém Římě

- Selské balady
- vlastenecká a sociální tématika = sociální balady
- působivý obraz selských bojů proti panskému útisku v 15. - 18. století

- Vrchlického přínos:
- obrazové bohatství (metafory, přirovnání, nadsázka)
- v překladech uvedl ve známost celou řadu autorů
- připravil půdu pro imresionismus a symbolismus

Julius Zeyer
- básník, prozaik a dramatik
- studoval jazyky a literaturu, dějiny umění a filozofii
- jako vychovatel byl v Rusku
- hodně cestoval - záliba v cizích látkách a zájem o historii

- poezie - zvl. epika
- z českých národních dějin   - skladba Vyšehrad (inspirace pověstmi)
                                            - Čechův příchod (inspirace pověstmi)

- z cizích dějin   - Karolínská epopeja (o rytířské družině Karla Velikého)