Český jazyk - Antická literatura (2007)

Autor: autor neznámý

- 8. stol. př.n.l. (první písemné památky)- 5. stol.n.l.

- antiqus- starý, starobylý (z latiny)

- kultura starého Řecka a Římské říše

- ovlivnila vědu, filosofii, literaturu, výtvarné umění a stala se základem  

   evropské vzdělanosti

- podmínky pro vznik kultury v Řecku:

                       1.) výhodná zeměpisná poloha, leželo na rozhraní více kultur

                       2.) dokázali si zachovat svoji kontinelitu- tradici

- později podmaněni Římany, ale Římané převzali Řeckou kulturu a rozšířili ji 

   po celé Evropě

- úsilí o všestranný rozvoj člověka= KALOKAGHATIE (Řekové) soulad tělesné

   krásy a dobrých vlastností, uplatňováno ve výchově u privilegovaných tříd

   (nejbohatší společnost)

 

 

ŘECKÁ KLASICKÁ LITERATURA

- 3 období: 1.) archaitské  od nejstarších dob- do 6. stol. př. n. l.

                 2.) attické  5.- 4. stol. př. n. l.

                 3.) helénistické  4.- 1. stol. př. n. l.

- polyteické náboženství (více bohů)- měli lidské vlastnosti, sídlili na Olympu

            Zeus, Héra, Afrodita, Áres, Artemis, polobozi, nižší bohové, ninfy a

            obludy 

 

 

 

1.)      ARCHAITSKÉ OBDOBÍ

 

- ústní literatura

- AIODY- hrdinské písně, které zpívali pěvci za doprovodu strunného            

                 nástroje; později se z nich vyvinula lyrika a epika

 

- HOMÉR- legendární slepý pěvec

               - ILIAS A ODDYSEA- nejstarší Řecké epické památky nejstarší                            

                            evropská památka 8. stol. př. n. l. konečná podoba

                 - ODYSSEA- rozsáhlá epická skladba, 24 zpěvů, líčí putování

                          Odyssea po dobytí Tróji při návratu na rodný ostrov Ithaka          

                 - ILIAS- vyprávění o desetileté válce, válka Trójanů  proti Řekům,

                          popisuje 51 posledních dnů, (Paris unese Helenu), největší

                         hrdinové- Řek Achilles a Trójan Hektor

 

- Znaky homérského eposu: epická šíře, básnické přívlastky (šedý vlk…),         

                        bohatá přirovnání, neosobní tón eposu, podlehnutí osudu

 

- RAPSÓD- potulní recitátoři eposů (vyvinuly se z aiod)

- První překlad částí tohoto eposu K. Vinořický  v období obrození, celý epos  

   přeložil R. Mertlík

 

- Eposy a  celou mytologii převzali Římané

- Didaktické eposy- naučení, poučení z různých částí vědy

                             - HESIODOS- složil naučnou báseň PRÁCE A DNI (radí     

                                                    chudému bratrovi, jak se dopracovat            

                                                     k majetku pomocí práce)

 

LYRIKA

 

- ELEGIE- ARCHILOCHOS- tvůrce starořecké archaické elegie

- IAMBY- satirické a útočné písně

- lyrika monodická- pro sólový zpěv za doprovodu lyry

                            - na ostrově Lesbos, pěstoval ji tam ALKAIOS a básnířka

                              SAPFÓ (shromáždila družinu dívek, zamilovala se do dívky,

                              Skočila ze skály), blízko k lidové poezii       

                            - ANAKREON- dvorní básník, „poezie- hra vtipu“ měla sloužit   

                                                    samovládcům (tiranům) k pobavení

                                                  - námět- láska a víno

- lyrika sborová- určená pro sborový zpěv, oslavovala žijící nebo zemřelé osoby

                        - PINDAROS- ódy

- bajky- AISOPÓS (EZOP)- výrazná postava folklóru „antika- hrbatý otrok“, svou

                                       moudrost vyjadřoval v bajkách

-ukázka- str. 28 Anakreón- PÍSNĚ, TRÓJSKÁ VÁLKA

 

 

2.) ATTICKÉ OBDOBÍ

 

- centrum Atény, přínos- rozvoj dramatu

 

DRAMA

 

- obřadní hry na oslavu boha Dioníza (bůh vína), vyvinula se komedie a tragédie

   předvádění her mělo ráz masových podívaných, závod básníků

 

- původně 3 dny pro tragédie a 4. den komedie

- nejprve se vyvinuly tragédie 5. stol.př.n.l.

 

- AISCHYLOS- asi 90 her, tragédií a satirických balad (je známo 82 názvů)

    - autor trilogie- ORESTEIA (vyprávění o Orestově pomstě matce a jejímu                   

milenci za vraždu jeho otce, spor o jeho vinně řeší bohyně Athéna)       

    - UPOUTANÝ PROMETHEUS (byl potrestán za krádež ohně    

přikováním ke skále, orel mu každý den vyklobával játra, nakonec byl vysvobozen)

 

- SOFOKLES- 120 her, úplně se dochovalo 7 tragédií, popisuje jedince, kteří jsou  

                      zničeni za to, že přecenili své síly, složitější postavy než u Aischyla

     - KRÁL OIDIPUS- (thébský král Oidipus, syn Lai a Iokasta, zabil svého otce,   

za ženu si vzal svou matku-osud, slepý odešel ze své země)

     - ANTIGONA- (Oidipova dcera, proti zákazu pohřbila svého bratra= 

                             odsouzena k smrti)

     - ELEKTRA- (sestra Orestea vypravuje o přípravě pomsty vraždy svého otce)

 

- EURIPIDES- 17 úplných tragédií, zájem o jedince- tragický konflikt přesouvá  

                       do nitra člověka, větší úlohu než dříve má láska, vyzdvihuje kladné

                       vlastnosti člověka    

    - MÉDIA- (manželka Iasona z lásky nechá rozsekat a uvařit Pélia, protože  

                     zabil Iasonova otce, utečou do Korintu, Iason se zamiluje do  

                     Kreusy, Médea zavraždí Kreusu a své a Iasonovy děti)

    - IFIGENIE V AULIDĚ, IFIGENIE NA TAURIDĚ- (Ifigenie je dcerou krále

                    Agamemnova, který poranil laň patřící Artemis- dělala potíže při 

                    odjezdu do Tróji, Ifigenie se obětovala, ale Artemis ji zachránila a 

                    učinila ji kněžnou v Tauridě)

 

- KOMEDIE- vznikly o půl století později než tragédie

                  - ATISTOFANES- reagují na soudobé události politického a 

                                                kulturního světa Atén

                        - ŽÁBY- (vysmívá se literárním snobům a útočí proti Euripidovi)

 

- ŘEČNICTVÍ- velký rozvoj

      1.) soudní

      2.)  Politické- DÉMOSTHENES- politický řečník, řeči proti Filipovi    

Makedonskému= FILIPIKY

      3.) epideitické- oslava funkce

- FILOZOFIE- oblast prózy- snaží se odpovídat na základní otázky lidského                

                                              života

  - PLATÓN- přinesl na nejvyšší stupeň uměleckosti filozofický dialog

                  - ÚSTAVA- obraz ideální společnosti, kde vládli filozofové, obsahuje        

                                     Obraz o jeskyni  

 

  - ARISTOTELES- žák Platóna, učil Alexandra Makedonského (Velikého)

                             - POETIKA- nedochoval se celý, nauka o básnictví

                             - RÉTORIKA- nauka o řečnictví

 

- SOKRATÉS- učitel Platóna, nedochoval se žádný spis, ale myšlenky a názory    

                      známe z děl jeho součastníků, své žáky vedl k mravnosti a kladením 

                      otázek se snažil, aby poznali pravdu. Odsouzen k smrti, že kazí      

                      mládež a neuznává stání božstvo.  

 

ARCHITEKTURA, MALÍŘSTVÍ, SOCHAŘSTVÍ

- sloužili k náboženským účelům

- MYRÓN- socha Diskobol

- cílem malířství bylo zobrazit bohy jako krásné a dokonalé lidské bytosti

 

 

3.) HELÉNISTICKÉ OBDOBÍ

 

- 4.- 1.stol př. n. l. hlavním  střediskem vzdělanosti Alexandrie, zájem o lidské  

     soukromí

- literatura se obrací k tématům rodinným, snaží se zobrazit individuální rysy

- vyumělkovanost a výrazová strojenost literárních děl svědčí o úpadku literatury

- NOVÁ KOMEDIE- MENANDROS

 

- POEZIE- THEOKRITOS- tvůrce pastýřských idyl, jeho básně ovlivňovaly poezii     

                                            v Evropě do konce 18. století

 

 

 

LATINSKÁ ŘÍMSKÁ LITERATURA

 

- není tak bohatá a původní jako Řecká, dlouho přebírali z řecké kultury témata a 

   útvary

- nejdříve ústní slovesnost- neovlivňovala tolik písemnictví

- v období kdy se Řím rozléhal po celé Itálii, byla vyvinuta otrokářská společnost

- Římané rozšířili antiku po celé Evropě

- vycházeli z helénistické kultury: 

                                                   1.) stará doba 3.- 2. stol. př. n. l.

                                                  2.) klasická do 1. stol. př. n. l.

                                                  3.) postklasická do 5. stol. n. l.

 

 

 

1.) STARÁ DOBA

 

- překládají se řecká dramata a Odyssea, helénistické komedie

- Plautus, Terantius- navázali na helénistickou novou komedii

 

- PLAUTUS- oblíbené u římského obyvatelstva, fraškovité rysy

                  - nejlepší charakter postava prohnaného otroka a naduté krupky

                  - Některé hry ovlivnili Moliera a Schakespeara

                  - Demokratické divadlo, příběhy z denního života (zamilovaní mladíci, 

                       dívky v otroctví, zklamaný otec)       

                  - Psal živým hovorovým jazykem

                  - VYCHLOUBAČINÝ VOJÁK

                  - KOMEDIE O KRNCI

 

- TERANTIUS- hry byly vážné, blíží se dnešní činohře, méně oblíbený jak Plautus

                       - v hrách líčí otroky a jejich milostné problémy

                       - SEBETRAPIČ

                       - TCHYNĚ

                       - DÍVKA Z ANDRU

 

 

 

2.) KLASICKÁ DOBA

 

- zlatá doba= vrchol

- navázala na helénistickou tvorbu- próza, vysoká úroveň řečnictví

 

- CICERO- přední představitel řečnictví, nejvýznamnější filozof antického     

                  Říma

               - logická skloubenost, patřil mezi významné poslední ideology římské   

                 republiky

               - jazyk pokládán za vzorný, dokonalá latina= „Cicerotská latina“

               - plně doceněn až v období renesance a humanismu, za vzorný byl      

                    pokládán zejména jeho sloh

                 - popisuje myšlení helénistických filozofů

                 - velký důraz a morálku a etiku

                 - O POVINNOSTECH

                 - O HRANICÍCH DOBRA A ZLA

 

- CAESAR- věcný až strohý sloh

-         ZÁPISKY O VÁLCE GALSKÉ- paměti

 

LYRIKA- opírala se o helénistickou literaturu

 

- CATULUS- básník vnitřních rozporů

                    - píše o lásce k dívce Lesbii

                    - „odi et amo“ (nenávidím a miluji)- proslulé rčení

                    - BÁSNĚ

 

- VERGILIUS- podporoval římské impérium (podporován císařem)

                     - považován za největšího římského básníka součastníky i ve

                       středověku

                     - vycházel z helénistické poezie

                     - ZPĚVY PASTÝŘSKÉ- poezie (Theokritos)

                     - ZPĚVY ROLNICKÉ- poezie

                     - ANEIS- epos z historie římského národa

                                   - hlavní hrdina Aneis, který utekl z hořící Tróje, prožívá na      

                                      moři mnohá dobrodružství než se dostane do Itálie (na             

                                      motiv Odyssey), v povodí řeky Tiber položil základy 

                                      Římského státu

 

- OVIDIUS- vypovězen z Říma císařem Augustem, v Rumunsku prožil poslední  

                    léta života, chtěl se vrátit k rodině a přátelům (nikdy se mu to     

                    nepovedlo)

                  - ŽALOZPĚVY- psal při cestě do vyhnanství

                                        - verše jsou svěží, plné fantazie, píše spontálně

                                        - pokládán za nejnadanějšího básníka

                  - PROMĚNY (= METAMORFÓZY)- vrchol jeho díla

                                 - zpracoval 250 řeckých a římských bájí, společným     

                                    rysem jsou proměny, nejčastějším námětem je láska

                  - sbírky milostné poezie- UMĚNÍ MILOVAT

                                                       - LÁSKY

 

- HORATIUS- bojoval za Římskou republiku, později se přiklonil k císařství       

                         (mír a pořádek)

                       - BÁSNĚ- sbírka

                       - LISTY PISANŮM- poezie i po teoretické stránce

 

- TITUS LIVIUS- psal historickou prózu

                           - OD ZALOŽENÍ MĚSTA-  sepsal celé Římské dějiny od   

                             nejstarších dob až do 9. stol.

                           - časté dialogy, není příliš hodnověrný (neopírá se o skutečné  

                             dějiny)

 

 

2.)      Doba postklasická

 

     - SENEKA- filozof, spisovatel i básník

                     - vychoval císaře Nerona

                     - tvůrce patetické tragédie- postavy marně zápasí s neúprosným    

                       osudem, proti kterému můžou čelit jen silou své vůle

                     - divadelní hry- FÁDRA

                                           - MEDEA

                    - LISTY LUCILIOVI- nejčtenější kniha

 

 

- TACITUS- historik

                  - GERMÁNIA- popsal život a mravy germánských kmenů a keltské   

                                         obyvatelstvo žijící na našem území

                  - HISTORIE; ANNÁLY- líčí dobu císařství po smrti Augusta,       

                                                        kriticky se staví k despotismu

 

- PETRONIUS- působil na dvoře císaře Nerona, funkce poradce pro věci vkusu

                      - SATIRIKON- satirický román dochován ve zlomcích, parodie       

                                              na milostné romány, plný humorných a   

                                              erotických motivů, kritika špatných vlastností

 

- 476- rozpad Západořímské říše, krize otrokářské společnosti, nastává  

          feudalismus a středověk