maturitní otázky, seminárky a referáty
Český jazyk - 60. léta - Pražské jaro
Autor: Alena Svačinová
Atmosféra doby: ve 2. polovině 50. let se celé socialistické společenství dostává do
vážné krize
-
je to období od roku 1956 – 1968 (Pražské jaro – příjezd vojsk Varšavské smlouvy do Prahy)
-
všechny socialistické země, které byly satelitem SSSR zahájili proces destalinizace ( Stalin mrtev, prohlášen za diktátora =►postupné uvolňování)
-
všechny země žádali právo kráčet ke komunismu vlastní cestou
-
vedoucí úloha KS ve státě je zachována, nastalo postupné uvolňování v oblasti politické (do vedení nastupuje mladší generace tzv. reformátorů, kteří byly přístupnější k dialogům), v oblasti hospodářské (bylo povoleno soukromé vlastnictví – trafika,…) v oblasti kultury (vzniká řada soukromých časopisů, čilé jsou kontakty umělců se západním světem)
-
tato cesta ke svobodě (demokracii) musela být násilně přerušena
OSMAŠEDESÁTÝ: Alexander Dubček – byl považován za představitele reformních
Komunistů
-
jeho oblibu mu získalo neoficiální vystupování, otevřenost, srdečnost, zároveň byl velmi nerozhodný a naivně důvěřoval SSSR
-
bylo zřejmé, že probuzená občanská aktivita směřuje dál než představy reformních komunistů a ti se tak ocitly v kleštích
21. 8. 1968 – vojenská invaze, 750 000 vojáků, Vojska Varšavské smlouvy
-
vypukl spontánní odpor obyvatelstva, reformní komunisté deportováni do Moskvy
-
po jejich návratu obyvatelé volali: Jsme s vámi, buďte s námi
leden 69 – sebeupálení (protest proti příjezdu Rudé armády) Jana Palacha studenta
filosofické fakulty KU
únor 69 – Jan Zajíc ze Šumavy – sebeupálení
březen 69 – MS v hokeji, čeští reprezentanti porazili SSSR
srpen 69 – první výročí okupace, davy demonstrovali v Praze, násilím rozehnány
Kulturní atmosféra: vliv médií na celospolečenské dění
-
konají se sjezdy spisovatelů a literární konference (Jaroslav Seifert zvolen do čela spisovatelů – předseda)
-
vzniká řada časopisů Host do domu (příspěvky brněnských autorů) Tvář (pražský časopis, v redakci pracovali pozdější signatáři Charty 77)
Poezie: široké žánrové spektrum:
-
vlivy beatnické poezie (Václav Hrabě)
-
poezie všedního dne (Josef Kainar)
-
vyznavači českého undergroundu (Ivan Martin Jirous)
-
experimentální poezie (Ivan Wernisch)
-
čistě lyrická poezie (Jan Skácel)
-
Vlivy betanické poezie:
Václav Hrabě – nedožil se ani 25. narozenin, zemřel na otravu svítiplynem
-
pocházel z Lochovic na Berounsku
-
od SŠ láska k literatuře a hudbě
-
oba své zájmy rozvíjel v Praze, kde studoval literaturu a dějiny, hrál na saxofon a klarinet v různých jazzových kapelách, miloval jazz a blues
-
Obraz jeho poezie: oficiální kritika se snažila zničit kult básníka milovaného mládeží, díky péči jeho přátel poezie vyšla
-
3 sbírky, nejznámější Blues pro bláznivou holku, Blues v modré a bílé, Stop time
Charakter: volný verš, který se řídí pouze melodií (vnitřní, připomínající
blues)
-
připomíná improvizaci, upřímná výpověď o vlastním životě, typický projev mládí, odsuzuje kompromisy, konzumenty, stereotyp, snoby, vypočítavost, faleš
-
téma láska, noc a den
-
Poezie všedního dne:
Josef Kainar – vstoupil do literatury se skupinou 42 (odklon od generace
meziválečné)
-
pocházel z Moravy, ale působil v Praze
-
básník, ale i dramatik, malíř (kresli karikatury do časopisů)
-
u sbírek si sám dělal karikatury
-
sbírky: Nové mýty, Člověka hořce mám rád, Lazar a píseň
poezie všedního dne: motivy práce obyčejných profesí, všední život v šedivých
městech, problémy života (rozvody)
Stříhali do hola malého chlapečka - nejznámější Kainarova báseň pochází ze
sbírky Nové mýty
-
patetické i nepatetické výrazy
-
nenajdeme porozumění, jsme obětí
-
báseň má existenciální rysy
-
už mu to začalo = vstoupil do života
4. Experimentální poezie:
Ivan Wernisch – dosud žijící básník (Č4 str. 139)
-
za experiment leze považovat kombinaci ČJ a NJ v básnickém textu
-
černý humor, absurdita, groteska
-
není hranice mezi poezií a prózou
-
sbírka Loutky
Karel Šiktanc – dosud žijící básník
-
tvorba vydána až po sametové revoluci, za totality zákaz vydávat
-
nyní tvorba pohádek
-
Královské pohádky (r. 1994) – O zlé a dobré vodě
Soubor sbírek Utopenejch vočí – typický prostředek je využívání bohatství synonym ČJ, kroužení, opakování motivů, zvukomalba
5. Čistě lyrická poezie
Jan Skácel – pocházel z Moravy
-
působil jako redaktor brněnského časopisu Host do domu
-
první sbírka až v 35 letech Kolik příležitostí má růže (podle letáku v tramvaji)
-
po srpnu 1968 mu byla publikační činnost zakázána, pro osobní postoj – odmítnutí normalizace
-
publikuje v samizdatu
-
po srpnu 68 jsou 3 proudy literatury:
-
1. oficiální
-
2. exilová
-
3. samizdatová
-
kompletní vydání Skácelovy tvorby se objevuje až po sametové revoluci
Charakteristika poezie: čistě lyrická poezie, pokorná (pokora básníka před
světem, lidmi, přírodou)
-
hlavními motivy příroda, podzim, vzpomínky na dětství, práce na vinicích, víno
-
vytváří neologismy (smuténka, zátopolí)
Próza 60. let: široké žánrové spektrum
1. Nová vlna s válečnou tématikou: Ladislav Fuks, Arnošt Lustig, Norbert Frýd,
Jan Otčenášek, Josef Škvorecký (Zbabělci)
Vladimír Körner – Adleheit
-
Zánik samoty Berghof
-
Válečná tématika se objevuje i ve filmu
2. Psychologická próza: nastupují autorky ženy
-
obrovská čtenářská popularita
Valja Stýblová – Mně soudila noc
-
Dopis Kláře
Eva Kantůrková – Smuteční slavnost – zfilmováno s Ivou Chýlkovou
Přítelkyně z domu smutku
3. Historická próza:
Jiří Šotola – Tovaryšstvo Ježíšovo
Václav Kaplický – Kladivo na čarodějnice
4. Společenský román:
Milan Kundera – Žert
Vladimír Páral – píše i oficiální literaturu
5. Literatura faktu:
Miroslav Ivanov – zkoumá historii literatury
-
Kniha jiskření – ½ život B. Němcové, ½ život K. H. Máchy
Zdeněk Mahler – Katedrála – o chrámu Sv. Víta
-
Spirituál bílého muže – život A. Dvořáka a jeho působení
v Americe
6. Samostatně stojící autoři:
Bohumil Hrabal
Zlatá kapitola filmu a divadla v 60. letech:
Film: nová vlna režisérů
-
vzniká z paradoxní situace: na jedné straně film pracuje bez finančního a technického omezení
-
na druhé straně platí různá omezení, nedováží se žádné zahraniční filmy (italské komedie, francouzské milostné filmy na fakultách filmu)
Filmoví režiséři:
Jiří Menzel – Ostře sledované vlaky – získal za ně Oskara
-
natočeno podle Hrabalovi předlohy
-
vybírá si obtížné literární předlohy, je jakýmsi dvorním režisérem Bohumila Hrabala
-
Postřižiny a Slavnosti sněženek
-
od Vančury Rozmarné léto
Miloš Forman – vystudoval FAMU
-
měl mnoho nápadů na scénáře, ale zároveň chtěl být režisérem
-
Konkurz – první film, byl to dokument o konkurzu zpěvačky do Semaforu. Ověřil si práci s herci i neherci =► velký přínos
-
další úspěšné filmy: Hoří má panenko
-
Veselý film o smutných věcech – odehrává se na hasičském bále
-
Lásky jedné plavovlásky – legrace o tom, jak se hudebník seznámí s dívkou
-
v 60. letech odchází do Ameriky =► kritika poukazuje, že se se svými typicky českými tématy za mořem neprosadí, ale nastal pravý opak
-
čerpá z historických a literárních námětů
-
Vlasy – muzikál o válce ve Vietnamu a o květinových dětech
-
Valmont – zfilmované Nebezpečné známosti
-
Amadeus – život W. A. Mozarta
-
Přelet přes kukaččí hnízdo – román Vyhoďte ho z kola ven od Kena Kessyho
-
Lid versus Lary Flint – o svobodě slova v Americe
Jan Kádár a Elmar Klos – Obchod na korze (obodobí Slovenského štátu), získali
Oskara, dnes se počítá na Slovensko
Karel Kachyňa – Sestřičky, Kráva, Kočár do Vídně
František Vláčil – z Brna, studoval estetiku
-
Markéta Lazarová od Vančury
-
vybírá si většinou historické náměty
-
Údolí včel – Vladimír Körner
-
Holubice
-
pro jeho tvorbu je typická propracovanost vizuální stránky
Vojtěch Jasný – Všichni dobří rodáci – vesnice 50. let
Jaromil Jireš – Žert (Kundera), Valérie a týden divů (Nezval)
Juraj Herz – Petrolejové lampy, Spalovač mrtvol
Ladislav Rychman – Starci na chmelu
Věra Chytilová – začínala hodně avantgardně
-
Kopytem sem kopytem tam, Sedmikrásky, Hra o jablku
Kapitola animovaného filmu:
Jiří Trnka – vypadal nevlídně, měl velkou jizvu, byl levák, od 3 let měl umělecký talent,
velkou představivost, šel na umělecko průmyslovou školu do Prahy
-
po válce začal ilustrovat knížky (Seifert – Maminka)
-
zfilmoval Staré pověsti české
Břetislav Pojar – Pane pojďte si hrát
Jiří Barta – Krysař, Zaniklý svět rukavic
Rozvíjí se divadlo tzv. malých forem:
Divadlo Semafor – 7 malých forem, Suchý, Šlitr (umírá)
-
Suchý přibírá novou partnerku Jitku Molavcovou
-
Další dvojice Šimek, Grossman (umírá)
-
Josef Dvořák, Petr Nárožný
-
Slavná představení: Jonáš a tingl tangl, Kytice
Divadlo na Zábradlí – působil zde Václav Havel jako dramatik – psal scénáře
-
divadlo se zaměřuje také na ruské autory kritického realismu (Gogol, Čechov)
-
Petr Lébl z moderní doby významný režisér, spáchal však sebevraždu
-
Část herců odešla a vytvořila Divadlo bez Zábradlí
Divadlo Reduta – studentské divadlo, večery autorského čtení, Ivan Vyskočil –
významný režisér
Divadlo Járy Cimrmana – Smoljak, Svěrák
-
první půlka je vždy přednáška
-
Dobytí severního pólu