Biologie - Živočišné tkáně; charak. a vývoj jednoduchých mnohob. živ.

Autor: Daniela Bednářová

Živočišné tkáně

 

Tkáně = soubor buněk stejného tvaru a fce (x nervová tkáň - b. hlavní a pomocné)

 

 - soudržnost buněk ve tkáních zajištěna fyzikálními, chemickými a fyzikálně chemickými     

  vazbami a mezibuněčnými spoji

 

 - začínají se formovat z buněk zárodečných listů v časných fázích embr. vývoje

 - rozlišovat se začínají ve stadiu neuruly

 

 - v  prostorách mezi buňkami - tkáňový mok - zprostředk. látkovou výměnu mezi tělními 

   tekutinami a tkáněmi

 

 - činností buněk vzniká buněčná hmota :

            a) fibrilární - tvořena kolagenními, retikulárními a elastickými vlákny

            b) amorfní - tvořena glukózaminoglykany - želatinovitá, polotekutá

 

 - ektoderm. původu - epitely krycí, smyslové, počátek a konec trávicí trubice, žlázové epitely,          

    zubní tkáň, nervová, epitely dých. org.

 - entoderm. původu - epitely tráv. trubice, jater a slinivky břišní, plíce

 - mezoderm - epitely ledvin, gonád, výstelky tělních dutin, svalová tkáň

 

Tělní tkáně :

 

 1. Epitely

     - fce - kryje povrch těla a orgánů, vystýlá dutiny

     - nejvíce se podobají zárodeč. listům, většina je ektoderm. a entoderm. původu

     - málo mezib. hmoty, buňky těsně vedle sebe

     - dělení podle : tvaru buněk - plochý = dlaždicovitý

                                                  - kubický

                                                  - cylindrický - válcovitý tvar

                               počtu vrstev - jednovrstevný

                                                    - víceřadý

                                                    - vrstevnatý

                                                    - přechodný

                               podle fce - krycí

                                               - resorbční

                                               - řasinkový

                                               - smyslový

                                               - svalový

                                               - žlázový

                                               - zárodečný

                                               - pigmentový                           

 

 

    - žlázový epitel - schopnost sekrece => tvoří žlázy

            žlázy - exokrinní - mají vývody, produkty vedeny až na místo určení

                        endokrinní - nemají vývody, výměšky vstřebávány do krve

                        - podle typu sekrece - mezokrinní - sekret vylučován v malých dávkách a celkově se                                                                 nemění

                                                apokrinní - shromažďují se v apilární části buňky, která se                                                                               odtrhává, rozpadá

                                                 holokrinní - buňka vypuzena z epitelu a jejich se uvolňuje                                                                            sekret

 

 2. Pojiva

   - výplňová a oporná funkce

   - převážně mezoderm. původu

   - hodně mezib. hmoty

     a) vaziva - řídká - mezenchym, rosolovité vazivo, řídké kolagenní vazivo a tuhé vazivo

                        hustá - převládá vláknitá složka, méňě buněk a základní hmoty

                                 - fibrózní pouzdra orgánů, fascie, části okostice, šlachy, blány, vazy

 

     b) chrupavka - hodně mezibuň. hmoty - poloprůsvitná, pružná, pevná

                            - neprochází nery ani cévy => mizivá regenerace

                            - chrupavčité buňky = chondrocyty - po 2 až 8

                            - tvoří - zárodečnou kostru obrat., kostru paryb, úpony žeber, výztuž dých.                                  trubice, oporné struktury boltce ucha savců                      

                            - typy : hyalinní - průsvitná, namodralá, jemná kolagenní vlákna

                                                      - původní typ chrupavky, vznikají z ní ostatní chrup. a kost

                                                      - hrtan. chrup., na žebrech, kloubní plošky, ...

                                        elastická - pružná hodně elast. vláken, nažloutlá

                                                       - ušní boltce, Eustachova trubice, stěny velkých cév

                                        kolagenní - kolag. vl., odolná vůči tahu a tlaku, bílá, neprůsvitná

                                                         - meziobrat. ploténky, čéška, kloubní plošky 

     c) kost - kostní buňky = ostenocyty - hvězdicovité

                  - pouze u obrat., tvoří vnitřní kostru těla, rezervoár fosforečnanů a Ca pro metab.

                  - v mezib.hmotě (= osein) : CaCO₃, NaCl, Mg₃(PO₄)₂, hydroxyapatit - Ca₃(PO₄)₂              - osifikace = kostnatění = převádění chrupavky a vaziva na kost

                  - nejrozšíř. - k. kompaktní - osteocyty uspořádané v soustředných vrstvách kolem                                                                          cév a nervů           

                                       houbovitá - odbouráváním komp. k., obsahuje dutinky, má trámč.                                                strukturu (v dutinkách obvykle dřeň)

                  - jí příbuzná - zubní tkáň - přítomnost CaF₂

 

 3. Svalová tkáň

   - převážně mezoderm. původu

   - svalové b. (= myocyty), v jejichž plazmě jsou stažitelná vlákna (= myofibrily)

     a) hladká (= útrobní)

            - tvořena vřetenovitými protáhlými jednojadernými buňkami

            - stah svalstva - nezávisle na vůli jedince

            - výkon malý, reakce pomalé, ale činnost vytrvalá

            - u bezobratlých - v útrobách a pohyb. aparátech

               u obratlovců - v útrobách a cévách

 

 

     b) příčně pruhovaná (= kosterní)

            - základní stavební a funkční jednotkou je slalové vlákno (syncytium) - mnohoj. útvar

                - ta tvoří snopečky - obaleny vazivem => snopce => sval

            - tvořeny bílkovinami - pravidelně se střídá aktin a myozin => příčné pruhování

            - asi 600 svalů, připínají se ke kostře pomocí šlach, tvoří 35-45% hmotnosti

            - stah - zkrácení o 1/3 délky

                      - ovlivněn motorickým nervstvem - spojeno se svalovými vlákny =    

                         nervosvalová ploténka

                      - na svalové vlákno se vylije acetylcholin, který umožní zasunutí aktinu do                                  myozinu = aktinomyozinový komplex

                      - v aerobním prostředí : ATP, Ca²⁺ => ADP + P + energie

                      - v anaerobním prostředí : kyslíkový dluh

            - součást pohyb. aparátu obratlovců i některých bezobratlých (žahavci, měkkýši,                           kroužkovci, u členovců jediným typem svaloviny)

 

     c) srdeční (myokard)

            - 1 - 2 jádra, vřetenovité buňky s patrným příčným pruhováním

            - nemá regenerační schopnost

            - pracuje nezávisle na vůli jedince

            - má vlastní dráždivý systém = převodní systém srdeční

            - pracuje rytmicky, bez únavy, dlouhodobě, poměrně intenzivně, s velkým výkonem

            - mezi buňkami  mezibuněčné spoje = interkalární disky - šíření podráždění

            - typická pouze pro srdce obratlovců

            - stah : na popud autonomního nervstva je podrážděn sinusový uzlík - od něj se                                    podráždění vede převodovými vlákny a vyvolá následný stah síní a komor

 

 4. Nervová tkáň

     - zajišťuje příjem a vedení vzruchů = dráždivost a vodivost

     - vznik vchlipováním ektodermu

     - 2 typy buněk - neurony = b. gangliové - vedení vzruchu

                                            - tvořeny tělem, dendrity a neuritem

                                            - kontakt mezi nimi zprostředkován synapsemi

                             - gliové buňky = neuroglie - ochranná, oporná a vyživovací fce

     - reflex : receptor => dostředivý nerv => CNS => odstředivý nerv => efektor

 

 5. Tělní tekutiny

    - rozvod živin, hormonů, popř. kyslík do tkání

      - tkáňový mok

         míza = lymfa

         krvomíza = hemolymfa

         krev – plazma + krevní tělíska : erytrocyty, leukocyty, trombocyty

 

Orgány :

 = soubory jednoho nebo několika druhů tkání spojených společnou funkcí

 - mají je pouze mnohobuněč. (jednobuněč. - organely)

 - sdružují se do funkč. celku = orgánová soustava

 ---- homologické - stejný původ (křídlo ptáka, ploutev ryby, paže člověka), různá fce

        analogické - různý původ, stejná funkce (křídlo ptáka, křídlo motýla)

 

 

Charakteristika a vývoj jednoduchých mnohob. živočichů

 

oddělení Diblastica

 

 - 2 zárodečné listy (ektoderm a entoderm), diferenciace na nižší úrovni

 - jejich těla mají 2 bun. vrstvy - vnější, kryjící povrch a vnitřní, tvořící výstelku tráv. dut.

 - nerv. soustava rozptýl. nebo chybí

 

 - kmen Vločkovci (Placozoa)

      - mořští, tělo asymetrické - nepravidelné placičky, dvouvrstevné

      - stavba : - hřbetní strana - bičíkaté b. - pohybová fce

                      - břišní - bičík. b. a mezi nimi i nebičíkaté sekreční - fce pohyb. a potravní

                      - mezi vrstvami - vazivové b. - přejímají potravu, tráví ji pomocí symb. bak.

      - rozmn. - příčné dělení, někdy pučení, případně pohl. (mechanismus není znám)

      - žijí v pobřežním pásmu teplých moří

      - živí se prvoky a řasami

                       

 - kmen Houby (= Porifera)

      - 5000 druhů - vodní, většinou mořští živočichové

      - slepá vývojová větev

      - tělo - velké několik mm - 3 m, paprsčitě souměrné

      - v dospělosti přisedlé, žijí jednotlivě nebo v koloniích

      - 2 zárodeč. listy :

            - ektoderm - ploché b. s mezerami (= ostie) - proudí do těla H₂O, krycí fce

               entoderm - vysoké, límečkovité b. s bičíkem - nahání potravu, uvnitř trávení

            - mezi nimi mezoglea - rozsolovitá hmota, obsahuje pohlav. b. a b. tvořící oporné                            jehlice z CaCO₃, SiO₂ nebo produkují rosolovitou hmotu = spongin - zpevň. fce

                           - podle jehlic - vápenité houby, křemičité, rohovité

      - živí se mikrosk. potravou - límečk. b. vnitřního epitelu nahání vodu póry do těla spolu s          

        potravou - voda jde ven vyvrhovacím otvorem a potrava je fagocytována

      - rozmn. - nepohl. - pučení

                                       - vnější - nový jedinec se obvykle neooddělí => kolonie

                                       - vnitřní - vnitřní pupeny = gemule - obsahují vnitřní masu                                                                        nerozlišených zárodeč. b. a vnější izolační obal z jehlic

                                                     - v nepříz. podm. - pak ze zárod. b. vyroste nový jedinec

                     - pohl. - hermafrodité - do mezoglei vniknou s vodou i spermie => oploz.

                                      - pohyblivá larva přisedá  => dává vznik nové houbě

      - zástupci :

            houba rybničná

                       pletená = "Venušin koš" - mořská

                       mycí - rohovitá kostra používaná k mytí a čistění - vynikající schopnosti

                                  nasávat tekutiny nebylo zatím dosaženo žádnou umělou látkou

                       koňská

      - význam : malý, pouze potrava pro několik specializovaných vod Ž

 

 

 

 

 

 

 

 

 - kmen Žahavci (Cnidaria)

     - vodní, převážně mořští živočichové

     - vakovité tělo paprsčitě souměrné

     - dravci nebo mikrofágové - pomocí žahavých buněk na ramenech  omračují kořist

     - tělo dvojvrstevné :

            - ektoderm - vně - obsahuje - žahavé b. - hlavně na ramenou

                                                                           - citlivý výběžek (= knidocil) s vymrštitelným                                                                     vláknem s jedem (= hypnotoxin)

                                                         - nervové b. - tvoří difúzní nerv. soust.     

            - entoderm - vystýlá tráv. dutinu

                              - bičíkaté a sekreční b. - funkce při trávení

            - mezoglea - různě silná mezi ektoder. a entod. - oporná fce                  

      - trávicí dutina = láčka - má trávicí i rozvod. funkci (= gastrovaskulární soustava)

      - 2 stadia - přisedlé = polyp - nožní terčík, otvor do láčky s chapadly

                        pohyb. = medůza - ústa na spodní straně s chapadly

                                    - láčka rozvětvená - trávení, rozvod živin = gastrovaskulární soustava

                                    - tvar klobouku        

                                    - statocysty, chemoreceptory, zrak. buňky, náznak sval. b.

      - rozmn. - nepohl. = strobilace

                       pohl. - oploz. medůzy => planula

                       metageneze = střídání pohl. (madúzy) a nepohl. fáze (polypa)

 

 tř : Polypovci

        - převládá polypové stadium, někdy medúzové úplně chybí

        - zástupci : nezmaři - pouze polypové stadium

                                         - přichyceni, chapadly chytají potravu

                                   hnědý - v tůňkách, přisedlý, průsvitný, veliký 1 cm

                                                       - živý se potěrem, pohybuje se za světlem  

                                   zelený - symb. se zelen. řasami v jeho tráv. dutině - proto je zelený

                           trubíši - jedovatí, tvoří kolonie, mořští

 

 tř : Medůzovci

        - mořští, převládá stádium medůzy - zvonovitý, kloboukovitý tvar

        - metageneze - pohl. rozm. - oplození vnější i vnitřní - zygota - larva - přisedá, mění se v 

polypa - nepohl. stadium - odškrcuje příústní část s chapadly - dorůstá v medúzu

        - větší množství mezoglei

        - žijí dravě - drobní mořští Ž, někdy uloví i rybu

        - zástupci : čtyřhranka středomořská - pohyb nasátím a vystříknutím vody => rychlá

                                                                     - jedovatá

                           korunovka purpurová - ve velké hloubce

                           talířovka ušatá - hojná v evropských mořích, průhledná

                           talířovka svítivá - při podráždění svítí

                           kořenoústka plicnatá - srostlá chapadla

 

 tř : Korálnatci

        - mořští, chybí stádium medůzy

        - mohou vytvářet schránku s CaCO₃

        - v koloniích - nové generace staví schránky na schránky předchozích => korál. útesy a ostrovy

        - polyp - láčka rozdělena 6 nebo 8 přepážkami

        - rozm. - pučením, dělením i pohl.   

         - zástupci :

                 - osmičetní - 8 přepážek, 8 chapadel

                                    - laločnice prstnatá - měkké schránky, vytváří trsy

                                      varhanitka - červená se zelenými chapadly

                                      korál červený , pérovník červený

                 - šestičetní - chapadel i přepážek větší počet, násobky šesti

                                    - sasanky - nemají schránky, chapadla ve tvaru květů různých barev

                                                    - dravé, žijí jednotlivě (mnohdy symb.), posun po podkladu

                                                    - sasanka plášťová, koňská, cizopasná (+ rak poustevníček)

                                    - větevníci - vápenité schránky - bochánkovité, lupenité či keřovité

                                                      - větevník mozkový, houbovník obecný

 

 - kmen Žebernatky (Ctenophora)

   - mořští, vakovité tělo

   - 2 typy souměrnosti - paprsčitou a dvoustrannou

   - pohyb - destičky srostlé z brv, uspořádané do 8 pruhů podél. průběhu (8 “žeber”)

   - hermafroditi

   - slepá vývoj. větev, jejich zkameněliny nalezeny v usazeninách devon. stáří

   - zástupci : - tykadlovky - zatažitelná tykadla - na nich lepivé b. - chytání kořisti

                        beztykadlovky - kořist nasoukají do láčky a tam ji tráví

 

oddělení Triblastica

 

 - 3 zárod. listy - ektoderm, entoderm, mezoderm - u nejnižších jen nepatrně, u vyšších z něj   

    vzniká výstelka druhotné těl. dutiny (coelm)

 - bilaterálně souměrní (x dospělci ostnokožců) - rozlišena příď, záď, strana hřbetní, břišní

 - dobré rozlišení přední a zadní části v souvislosti s pohybem

 - větší diferenciace tkání, org. soustav

 - hlavová část - koncentrace nervové soustavy  a smyslových orgánů

 - 2 řady - podle umístění ústního otvoru

            - prvoústí - první se polomil ústní otvor, řitní až druhotně

                              - dutina : a) schizocoelní - ploštěnci

                                             b) pseudocoelní - hlísti

                                             c) coelomová - měkkýši

            - druhoústí

 

 - kmen Ploštěnci

     - volně žijící i parazité (složité vývojové cykly)

     - tělo - ploché, dvoustraně souměrné, o velikosti 0,1 mm - 20 m

              - 3 vrstvy : ektod., entod., mezenchym - vyplňuje prostor mezi pokož. a tráv. dut.

              - na povrchu pokožka, pod ní kožněsvalový vak - pohyb

              - nepravá těl. dutina - schizocoel

              - tráv. dutina slepá (podobná láčce) - i rozvod živin - gastrovask. soust.

              - dýchání celým tělem, CS není vyvinuta

              - vyluč. - protonefridie (plaménkové buňky) - i osmoreg. fce

              - NS - gangliová - velká hlavová zauzlina + 2 nerv. provazce

     - smyslové ústrojí  :

            - miskovité oči - vnímání tmy, světlá a jeho směru

            - statocysty, chemocysty                                                                                              -   

     - rozmnožování - hermafrodité (tasemnice) i gonochoristé, nepř. vývoj

     - význam : v humánní a veterinární medicíně

 

tř : Ploštěnky

    - ploché obrvené tělo - výčnělky rabdity - mohou nést smyslové ústrojí

    - ze spodu otvor do prvostřeva - živí se mikroorganismy

    - žijí volně ve vlhkém prostředí

    - jednoduché oči, potravu hledají na základě chem. látek, které kořist vylučuje

    - hermafrodité, rozmn. nepohl. - dělením (zaškrcování), i pohl.

    - vývoj - mořští - nepřímý přes larvu, sladkovodní - přímý

    - dobrá schopnost regenerace

    - zástupci : ploštěnka potoční - v čistých vodách, bioindikátor znečištění vod

                                       mléčná - ve znečištěných vodách, stojaté vody i bažiny

 

tř : Motolice

    - vesměs parazité - ektopar. (žábrohlísti) i endoparazité

    - tělo - nečlánkované, přísavky na obou koncích těla

             - ústní otvor vpředu

             - na povrchu kutikula

             - tráv. trubice : ústa => svalnatý hltan (pumpuje krev z hostitele do střeva) =>                                    střevo (2 slepé laloky) - řitní otvor chybí

             - škodliviny vylučovány protonefridiemi - vyúsťují na konci těla

    - hermafrodité s nepřímým vývojem, partenogeneze

    - živ. cyklus :

                - žlučovody přichází vajíčko do tenk. střeva a s výkaly jde ven (musí se dostat do                

                   vody) => larva :

                                - 1. stádium = miracidium - pohyblivá obrvená larva - do mezihostitele                                                                             (většinou plži, drobní členovci) =>

                                - 2. stádium = redie - nepohyblivé, obaleno cystou =>

                                - 3. stádium = cerkarie - pohyblivé - opouští mezihostitele, usazuje se na                                               vodních rostl. a obalí se cystou => tělo hostitele => dospěje

    - zástupci : motolice jaterní (mezihostitel plovatka), psí, kopinatá (ve žlučovodech)

                       krevnička močová - způsobuje bilharziózu - projevuje se močokrevností

 

tř : Tasemnice

    - parazité, nejčastěji střevní

    - tělo - stužkovitě sploštělé, velikost až 15 m, článkované (články se od hlavy zvětšují)

             - hlavička s přísavkami přechází v krček - zde intenzivní dělení b. - dorůstá ( na konci                

                nejstarší články - odpadávají)

             - poslední článek nese vajíčka (až 50 tis. - malá pravděpodobnost uchycení)

             - trávic soust. chybí, vstřeb. celým povrchem, anaerob. metab., redukce smyslů

             - ostatní orgány jsou na každém článku nebo společné pro celé tělo

    - hermafrodité, samooplození

    - život. cyklus : larva (= onkosféra) krevním oběhem do svalstva => přeměna v boubel

                            => potrava člověka (lze zneškodnit dokonalým převařením) => trávicí                                

                            trakt => usadí se ve střevě => dospěje => vajíčka

    - zástupci : tasemnice dlohočlenná - larva ve vepři, dospělec 2-3 m, 10-14 let

                                       bezbranná - larva ve skotu, dospělec 4-10 m

                                       vrtohlavá - usazuje se v mozku ovcí

                      škulovec široký - v obratlovcích živících se rybami

                      měchožil zhoubný

 

 

 

 

 - kmen Hlísti (Nemathelminthes)

     - pseudocoelní dutina - vyplněna tekutinou, leží zde volně vnitřní orgány

     - parazité i volně ve vlhkém prostředí

     - tělo - bezčlánkovité, v průměru kulovité

               - chráněno pevnou kutikulou, dokonalý svalový vak - podélná svalovina

               - dýchání celým tělem (x anaerobní endoparazité)

               - CS chybí

               - NS - hlavová zauzlina + 2 nerv. provazce

               - trávicí trubice s řitním otvorem

               - vylučování - protonefridie

     - gonochoristé s přímým i nepř. vývojem

     - význam : v humánní a veterinární medicíně

 

 tř : Hlístice (Nematoda)

   - červovitého vzhledu, samci menší než samice

   - NS až 8 podélných pruhů

   - zřetelný ústní otvor se svalovými výrůstky

   - dimorfismus - pohlavní žlázy - vaječníky a varlata

   - zástupci : škrkavka dětská

                        - válcovité tenké nečlánkované tělo

                        - samička delší, sameček na konci zahnutý

                                - životní cyklus : vajíčko ve výkalech => hnojení => rostlina (nemyté ovoce) =>                                                    člověk nebo vepř => střevo - přeměna v larvu => krev. oběh                                                               

                                                   => játra => plíce => vykašlání, spolknutí => trávicí trakt => žaludek     

                                                    - dospělec - rozmnož.

                        - onemocnění = askanióza (lék Hermilazin)

                      škrkavka koňská

                      vlasovci - mízní - v mízních uzlinách, způsobuje filariózu (kapičky mízy v                                                                moči a krvi), kožní elefantiázu (zbytnění určitých tkání)

                                                 - mezihostitelé - komáři

                                     - oční - způsobuje záněty až slepotu (operace)

                                     - medinský - vředy na noze - po 3 týdnech prasknou => při dotyku s                                                                 vodou kladou larvy => pohlceny buchankami => člověk se napije =>

                                              tráv. trakt => krev => kůže

                        nitkovci - svalovec stočený - usazen ve svalech vepře, potkana

                                                                     - způsobuje trichinelózu

                         háďátka - červovitý vzhled, většinou parazité rostlin

                                        - řepné, pšeničné (vyžírá obilky - zduřují v hálky), octové

                         roup dětský - bílé nitkovité tělo - samička větší (9 - 12 mm)

                                             - přenáší se vzduchem, nečistotou

                                             - v tlustém a slepém střevě člověka

                                             - infekce ---- slabá - bez povšimnutí

                                                                        silná - porucha trávení, nechutenství, zvracení =                                                                               oxyurióza

                                             - samice klade vajíčka okolo řit. otvoru - škrábání - čl. se znovu                                       

                                                nakazí = autoinfekce