maturitní otázky, seminárky a referáty
Biologie - Vývoj a charakteristika nahosemenných rostlin
Autor: Daniela Bednářová
Úvod : Oddělení : semenné rostliny (= Spermatophyta)
- nejpočetnější a vývojově nejdokonalejší skupina vyšších R
- sporofyt převažuje nad gametotofytem (g. je pouze částí s., nemůže bez něj existovat)
- v procesu oplození jsou nezávislé na vodním prostředí
- tvoří semena = dokonalé mnohobuň. rozmnožovací částice
- pododdělení : Coniferophytina
Cycadophytina
Angiospermophytina
Nahosemenné = Gymnospermae
- nedokonalá ochrana vajíček - vyrůstají volně na plodolistu => semena
- nemají květní obaly ani bliznu, k opylení dojde přenosem pylu přímo na nahé
vajíčko
- dřevní část CS tvoří většinou jen tracheidy
- i výtrusné listy (= mikro - a meganosporofyly) tvoří oddělené šišticovité útvary
- k opylení dochází větrem
Cycadophytina = cykasovité
- megafilní vývojová větev - listy velké zpeřené
- největší rozkvět v druhohorách, 200 druhů - dodnes se zachovalo málo
- třídy : Kapraďosemenné = Lyginodendropsida
- vymřelá skupina, největší rozkvět v karbonu
- dřeviny stromovitého i liánovitého vzrůstu
- velké zpeřené listy, připomínaly kapradiny
- předchůdci krytosemenných R
Cykasy = cycadopsida
- žijící, nejprimitivnější semenné R
- nízké dvoudomé stromy s nevětveným kmenem a velkými zpeřenými listy až na vrchol kmene
- rozkvět v druhohorách
- dnes sto druhů v tropických a subtrop. oblastech
- rozmnož. : mikrosporofyly (velký počet prašníků) i megasporofyly (s několika vajíčky) vytvářejí oddělené jednopohl. šištice = strobily
- oplození zajišťují velké obrvené spermatozoidy
- zralá semena mají dužnatou vrstvu => připomínají plod peckovice
Coniferophytina
- mikrofilní větev semenných R
- listy malé jehlicovité nebo šupinovité
- tyčinky (=mikrosporofyly) nesou na spodní straně prašníky (mikrosporangia)
- na plodolistech (=megasporofyly) je malý počet vajíček
- třídy: Jinany = Ginkgoopsida
- vznik v prvohorách, v třetihorách většina vymřela
- dnes : pouze druh jinan dvoulaločnatý (Ginkgo biloba)
- opadavý, dvoudomý
- dvoulaločnaté listy s vidličnatou žilnatinou
- velká kulovitá semena připomínají peckovici
- opylení větrem
- oplození zajišťují mnohobičíkaté
spermatozoidy
- JV Čína, parky Evropy a S. Ameriky
Jehličnany = Pinopsida
- většinou stálezelené neopadavé R
- rozvoj v druhohorách
- patří sem vymřelá skupina kordaitů - podíl na vzniku čern. uhlí
- stromovitý i keřovitý vzrůst, jehlicovité nebo šupinovité listy
- stavba listů umožňuje dobré hospodaření s H2O
- v listech i kmeni - pryskyřičné kanálky
- tyčinky i plodolisty ( =semenné šupiny ) jsou v oddělených jednopohlavných šišticích
- ploché plodolisty vyrůstají z úžlabí podpůrných a nesou 2
vajíčka
- opylení větrem
- opylení: pylové zrno dopadá na kapku tekutiny na klovém otvoru zralého vajíčka a vysycháním tekutiny je vtahováno do
vajíčka, kde klíčí v pylovou láčku. ta proniká k
zárodečníkům a uvolňuje dvě neobrvené spermatické b.
- oplození: jedna z buněk nekonec splyne s vaječnou b., a tak vzniká základ embrya, které dozraje v semeno
- semena : nejčast. křídlatá, roznášená větrem, někdy Ž (jalovec)
- samičí šištice dozrávají v šišky - často dřevnatí v době zralosti otevírají své šupiny a
--- opadávají (borovice)
--- rozpadají se již na větvi (jedle)
- zástupci : borovice lesní - jehlice po dvou, chudé půdy
b. kleč - keřovitý vzrůst, nad horní hranicí lesa
b. vejmutovka - ze S. Ameriky
b. černá - dlouhé tuhé jehlice, šupiny na spodu černé, zeStředomoří
smrk obecný - nerozpadavé válcovité šišky, rostou dolů
s. pichlavý - ze S. Ameriky
jedle bělokorá - ploché na konci vykrojené jehlice, vzpřímené šišky
modřín opadavý - měkké jehlice ve snopečcích
jalovec obecný - dužnaté šištice => koření
tis červený - dužnatá semena
zerav západní, východní