maturitní otázky, seminárky a referáty
Biologie - Viry a prokaryotní organismy
Autor: Daniela Bednářová
Viry
- virologie
- nebuněčné částice
- velikost 15-390 nm
- molekulární nitrobuň. parazité - nemají metabolický aparát ani aparát na syntézu bílkovin
- hostitele využívají jako zdroj energie, zdroj staveb. bloků, zdroj enzymů pro vlastní
životní cyklus, k množení
- ke všem aktivitám potřebují živou buňku, která díky svému metabolismu připravuje virům
prostředí k uplatnění jejich informace uložené v nukleové kyselině
virion
= jednotlivá částice viru schopná infikovat hostující buňku a namnožit se
- sám o sobě nejeví žádné funkční vlastnosti života, neroste, nemá aktivní pohyb,
nerozmnožuje se, je do určité míry dráždivý - v host. buňce ožívá
- části :
a) nukleová kyselina
= genom viru - nese geny ( 3 - několik set ), zajišťuje tak reprodukci a genetickou kontinuitu
- podle ní dělíme na :
1. DNA viry - 1 vláknové nebo 2 vláknové a lineární nebo kruhové
2. RNA viry - 1 vláknové nebo 2 vláknové a lineární
3. retroviry - střídají RNA a DNA v průběhu životního cyklu
- nemají enzym schopný přepsat RNA v DNA
b) kapsid
= bílkovinný plášť okolo NA; složen z bílkov. makromolekul (=kapsomery)
- někdy obsahuje enzymy nezbytné pro zahájení životního cyklu
- tam, kde nejsou povrchové obaly, zprostředkuje vazbu na stěnu hostitelské buňky
nukleová kyselina + kapsid = nukleokapsid
c) povrchové obaly
- nesou kopie molekulární struktury, kterou se vážou na hostitelskou buň.
- lipoidní, bílkovinný
- často odvozeny od plazm. nebo jaderné membrány buňky, v níž virus dozrál
- objevují se ve fázi zrání (=maturace)
virová infekce
= vniknutí nukleové kyseliny viru do host. buňky
- průběh :
1. virion přilne k povrchu buňky (virem mohou být infikovány pouze buňky nesoucí molek. struktury specifické pro daný virus (=receptory))
2. virion pronikne do buňky
3. v buňce vznikne nukleová kyselina a bílkovina viru - z nich vznikne několik set virionů, které se uvolňují a infikují další buňky
formy a důsledky virové infekce
1. a) perzistence = virus nebo pouze jeho genom přetrvává v buňce bez replikace
b) latentní infekce = virus koexistuje s buňkou, nepatrně se množí bez škodlivých důsledků pro buňku
2. virogenie = vir. genom se začlení do genomu buňky, může způsobit zásadní změnu buňky (= transformace) - nejčastěji nádorová
3. lytický cyklus = virus je buňkou množen a ta zaniká (= lyze buňky)
- infekce se šíří do sousedních buněk tkáně pomocí nových virionů a vzniká nekrotické ložisko - je primárním patologickým projevem choroby (někdy se virus dostane do krevního oběhu => vznik nekrotických ložisek na různých místech)
rozdělení podle interakce s buňkou
1. živočišné - DNA i RNA viry
2. rostlinné - většinou RNA
3. bakteriální = bakteriofágy = fágy - RNA i DNA viry
4. cyanofágy
5. mykoviry
ochrana
- živé buňky produkují interferon jako reakci na napadení
- proti některým nemocem možno očkování usmrceným virem
- antibiotika poměrně neúčinná
virová onemocnění
- DNA viry - neštovice
- opar
- bradavice
- pásový opar
- mononukleóza - onemocnění jater
- hepatitida B = infekční zánět jater
- myxomatóza - onemocnění jater králíků
- RNA viry - dětská obrna
- encefalitida = zánět mozkových blan, přenášeno klíšťaty
- zarděnky
- příušnice
- spalničky
- lehká respirační onemocnění - kašel, rýma
- virová průjmová onemocnění
- vzteklina
- slintavka
- chřipka = prudké onemocnění horních cest dýchacích, kapénková infekce
- inkubační doba 24-27 hodin
- horečka, zimnice, bolest hlavy, svalů, malátnost, kašel
- každoročně dochází k mutaci viru => problém s očkováním
- Retroviry - HIV - způsobuje AIDS = syndrom získaného selhání imunity
- dlouhá inkubační doba 2-4 roky
- napadá lymfocyty T4 , které tvoří protilátky, zajišťují imunitu => člověk zemře na běžné nemoci
- projevy : úbytek hmotnosti, nechutenství, únava, opakovaná zvýšená teplota, kašel, průjmy, noční pocení, někdy kožní vyrážky
- přenos : pohl. stykem, znečištěnými injekčními stříkačkami, transfúzí krve
Prokaryotní organismy
- začali se vyvíjet před 3-2,5 miliardami let
- jednobuň. - netvoří tkáně
- velikost 1-2 m
- velký povrch => rychlý metabolismus
- prokaryotní buňka je jednodušší než eukaryotická
- více ribozómů, inkluzí, jaderná hmota neoddělená
- stavba : jaderná hmota - tvořena jednou molekulou dvouřetězové DNA v jednom chromozómu
plasmidy - tvořeny dvouřetězovou molekulou DNA mimo jader. hmotu,
nesou doplňkovou genetickou informaci
- buňka je může získat, ztratit, někdy záměrně zavádí
ribozómy - různý počet
- obsahují bílkoviny, molekuly RNA
cytoplasmatická membrána
- má vychlípleniny -- u heterotrofních mezozomy (nejasná funkce)
u autotrofních chromatofory - nesou fotos. barviva
buněčná stěna - pevná, dává tvar, mechanicky ochraňuje
- skladba ---- murein = peptidoglykan, obsahuje kyselinu murámovou (u eubakterií)
pseudomurein = peptidoglykan bez kys. murámové (u archebakterií)
Archebakterie
- žijí v extrémních živ. podmínkách => třívrstevná cytopl. membrána, pseudomurein
- 4 typy : methanové - anaerobní, produkují methan redukcí CO2
- v odpadních vodách , zažívacích traktech
- využití : výroba bioplynu
extrémně halofilní - aerobní, obsahují vakuoly s CO2
- obsahují bakteriorodopsin (vytváření chem. energie ze slun. záření jinak než fotosyntézou)
- ve vysoké koncentraci NaCl
haloalkalifilní - aerobní, ve vysokých koncentracích NaCl
- v zásaditém prostředí ( pH 8-9 )
termoacidofilní - aerobní i anaerobní
- ve vysokých teplotách ( 65 - 100°C ), v kyselém prostř. (pH 1,5-5)
- vyžadují S a H2S
Eubakterie
---- sinice
bakterie
sinice
- fotoautotrofní ( barviva volně v cytoplasmě : chlorofyl a, betakaroteny, fykocyan )
- nemají bičíky ani brvy, mohou žít v koloniích
- fixují vzdušný N2 pomocí heterocyst ( zúrodňování rýžových polí )
- potřeba světla => vznáší se na hladině díky plynovým měchýřkům
- produkují jedovaté látky => méně konzumentů než řasy ( "vodní květ" )
- zástupci : Drkalka - pohyb slizem
Jednořadka
" vodní květ " : Aphanizomenon flos - aquae
Anabaena flos - aquae
bakterie
- autotrofní i heterotrofní
- tvar : a) kulovitý : diplokoky
streptokoky
tetrakoky
stafylokoky
b) tyčinkovitý : diplobakterie
streptobakterie
c) zakřivený : vibria
spirily
spirochéty
- mohou se i větvit -- hodně - aktinomycéty
částečně - mykobakterie
náznakem - korynebakterie
---- grampozitvní - barví se na modro fialovou, velká vrstva peptidoglykanu
- streptokoky, stafylokoky, pneumokoky
gramnegativní - barví se na červeno, malá vrstva peptidoglykanu + membrána navíc
- meningokoky
- generační doba 20-30 minut
- výskyt : všudypřítomné, nejvíc v půdě
- půdní bakterie - účastní se mineralizačních procesů ( koloběh N a S )
- destruenti = konzumují a tak rozkládají vše, co jiné organismy vyprodukují na jednoduché org. nebo anorg. molekuly
- vazači N2 - na kořenech : vikev, hrách, čočka, fazol, jetel, akát, vojtěška, soja, jalovec, jehlice trnitá
- průmyslové bakterie = bakterie vlastních procesů kvašení alkoholového, mléčného a octového
- tělní bakterie
- kůže - málo bakterií, nevhodné podmínky pro život
- více na vlhkých místech ( ucho, podpaží )
- výměšky potních žláz jsou bakteriemi rozkládány na mastné kyseliny
- dýchací cesty + plíce - řasinkový epitel zabraňuje průchodu bakterií
- ústa - mléčné bakterie - kvašení cukrů na kyselinu mléčnou
- střeva - Escherichia coli - kvašení cukrů na kyselinu mléčnou
- spoluvytváří vitamín B, antibiotic. funkce
- může se zvrtnout, když přijme DNA jiné bakterie
- patogenní bakterie
- vzdušnou cestou
- angína - inkubační doba 3 dny, zduření mandlí, hltanu
- spála - horečka, zvracení, vyrážka, bolest v krku
- TBC - 6-8 týdnů, zachváceny plíce
- záškrt - 2-5 dnů, silná angína
- černý kašel - ( dávivý ) - 6-10 týdnů, záchvaty kašle, katar cest dýchacích - růže - 2-5 dnů, horečka, zarudnutí a zrudnutí kůže ( hlavně obličej )
- streptokokový zánět plic - 1, 2 dny, horečka
- meninditida - 1-4 dny
- alimentární cestou
- břišní tyf - 14-16 dnů, horečka, průjem, krvácení ze střev
- těžké stavy - proděravění střev
- paratyfus - mírnější průběh než tyfus
- salmonelózy - 12-24 hodin, 6 druhů
- pozření potravin živočišného původu, horečka, zvracení
- úplavice - 2-3 dny, bolest břicha, průjem
- cholera - 2-3 dny, střevní onemocnění, poruchy krev. oběhu, nevolnost, průjem, teplota, odvodnění organismu
- mor - 2-6 dnů, přenášejí blechy, potkani
- stafylok. enterotoxikáza - otrava, teplota, bolest hlavy
- botulismus - 12 h - 3 dny, otrava jedem botulinem
- pohlavní cestou
- syfilis - 3-10 dnů, 3 stádia :
1) tvrdý vřed na pohl. ústrojí
2) za 10 týdnů vřed zmizí , na kůži mokvající i suché vyrážky
3) za 2 roky zachvacuje celý organismus - velké cévy, nerv. soustavu, játra, kosti, kůži
- kapavka - prudký zánět sliznic pohl. orgánů
- tvoří se hnis, odkapává ( může mít mírnější průběh - antibiotika )
- poraněním kůže
- tetanus - bolestivé stahy svalstva žvýkacího, šíjového a chrupu
- stafylokok. kožní nákazy - 1-2 dny, hnisavé záněty, vředy
- trachom - 5-12 dnů, zánět spojivek => zjizvení rohovky => ztráta zraku
- přenášené zvířaty
- sněť slezinná - 3 formy - kožní, plicní, střevní
- vozhřivka - 3 formy - kožní, nosní, plicní
- vlnivá horečka
- limská borelióza - 2-6 dnů, přenáší klíště