maturitní otázky, seminárky a referáty


Biologie - Stavba a funkce orgánů krevního oběhu, tělní tekutiny

Autor: Daniela Bednářová

Tip imaturita.cz: Zašlete svůj text a vyhrajte knížků z Nakladatelství Radek Veselý!

Tělní tekutiny

= roztoky org. a anorg. látek

- základní složkou voda (u dospělého jedince 60%, u novorozence 70% a více)

 

- intracelulární = nitrobuněčné (ICT)

                         - cca 28 l (40% tělesné hmotn.), obsahuje ionty K+, Mg2+, PO43-

  extracelulární = mimobuněčné (ECT)

                         - cca 14 l (20% těl. hmot., u novoroz. 45%), obsahuje ionty Na+, Ca2+, Cl-, HCO3-

                         - cévní : krev, lymfa (vzniká z tkáň. moku)

                           mimocévní : tkáň. mok (tráv. šťávy, mozkomíšní mok, ...)

 

Krev

  = červená neprůhledná a vazká tekutina

  - v těle 5-6 litrů, 8-9 % hmotnosti (u ženy méně)

  - denně vznikne 50 ml krve, ročně 18 litrů

  - probíhá v uzavřené soustavě cév (tepny, žíly, vlásečnice)

 

  - fce : 1) vedení dýchacích plynů

             2) přívod živin do tkání, odvod zplodin metabolismu

             3) obranyschopnost organismu - bílé krvinky

             4) udržování stálé tělesné teploty

             5) rozvod vitamínů a hormonů

 

- 2 složky - krevní plazma - 55 %

                  - krevní buňky - 45 %

- hematokrit = poměr mezi objemem plazmy a krvinek

                      -       54 % plazma,        59 % plazma

                      - ve zkumavce zezdola : červené krvinky, bílé, destičky, plazma

 

 

  krevní plazma

    = krev bez krevních buněk, tekutá složka

   - nažloutlá, asi 3 litry

     - anorg. látky : - voda (90%), ionty Na+, K+, Cl-, Ca2+, Mg2+, HCO3-

                                    - určují i pH krve (7,4) a osmotický tlak (díky disociaci solí)

                             - pH menší než 7 a větší 7,8 => smrt

                             - při ztrátě krve lze použít fyziologický roztok 0,9 % NaCl

     org. látky (9%) : a) bílkoviny

                                       - udržují osm. tlak, poutají vodu, vážou l. nerozp. ve vodě, napomáhají                                                  srážení krve a imunitě, vytvářejí energet.. zásobu (užívá se při hladovění)

                                       - albuminy (transportní bílkoviny), globuliny, fibrinogen, protrombin

 

                                 b) glukóza - 4,5 - 6,5 mmol / l - ovlivněno inzulínem a glukagonem

                                                   - živinou pro všechny b., jediná pro nervové buňky

 

                                c) mastné kyseliny

                                d) hormony, vitamíny, barviva

Červené krvinky ( = erytrocyty )

- u savců - kruhovité, tvar piškotku

- tvorba v červené kostní dřeni - potřeba přísun bílkovin, Fe a vitamínu B12

- citlivé na chemikálie, záření a destilovanou vodu

- bezjad. => krátká životnost (120 dnů) - vychytány fagocyt. buňkami ve slezině a játrech 

   (retikuloendotel. soust.) - enzymat. rozloženy (hem rozklad na žlučová barviva)

- velký objem, aby mohli navázat O2

- větší množství erytrocytů - dlouhodobý pobyt ve vyšších polohách, zvýšená tělesná námaha

- muž 5,5 mil. / 1 mm3, žena 4,8 mil. / 1 mm3

- tvořeny ze 60 % vodou a z 40 % sušinou - ta obsahuje hemoglobin (265 mil. molekul)

 

  - Hmg - 2 části - globin - bílkovinná část

                              hem - nebílkovinná část - obsahuje Fe2+ - 4 pyrolová jádra

             - fce : přenos O2 - Hmg + O2  <===> OxyHmg

                        přenos CO2 - Hmg + CO ===> karbonyl (karbonylHmg) - skoro nevratná reakce

             - Fe2+ může přejít v Fe3+ => methemoglobin - nepřenáší O2 => otrava

                        - jde z části zpět k tvorbě erytrocytů, zčásti do žlučových barviv (bilirubin)

 

- onemocnění :

    - hemolýza - zduření a praskání erytrocytů pohlcováním vody z hypot. prostředí (dest. voda)

                       - také při příjmu jedů (hadí), vys. teplota, třepání ve zkumavce, v tuk. rozp.

    - anemie - chudokrevnost

 

- krevní sedimentace - krev musí být nesrážlivá

             = rychlost klesání erytrocytů na dno zkumavky

            - závisí na kvalitě plazmy, zvyšuje se s přítomností protilátek (inf. o průběhu nemoci)

            - zdravý člověk :        2 - 5 mm / hod,         3 - 8 mm / hod

            - nemocný člověk : 20,5 mm / hod

 

Bílé krvinky ( = leukocyty )

- jaderné buňky, v krvi je jich 4-10 tis. / mm3 krve

- tvoří se v kostní  dřeni, zajišťují imunitu organismu

- 5 typů : - granulocyty - v plazmě jsou vidět zrníčka

                                       - rozdělujeme je podle chování v přítomnosti barviv

                                       - mají jinou funkci

                                             1) neutrofilní (56-64%)

                                             2) eozinofilní (1-3%)

                                             3) bazofilní (1%)

 

 

                - agranulocyty - nemají zrníčka

                                             1) lymfocyty (24-40%)

                                             2) monocyty (3-8%)

 

- onemocnění : - leukopenie - stabilně málo bílých krvinek

                          - leukocytóza - stabilně hodně bílých krvinek

                          - leukémie = “rakovina krve” - zmnožení bílých krvinek na nefunkční

 

Krevní destičky ( = trombocyty )

- úlomky buněk

- vznikají v kostní dřeni, žijí pouze několik dní

- je jich 200-300 tis. / mm3 krve

- onemocnění : - trombopenie - menší množství krevních destiček

 

 

Srážení krve (hemostáza, hemokoagulace)

= obrana organismu proti vykrvácení, dojde k němu kdykoliv krev opustí krevní řečiště

- průběh :

   - zúží se céva (aby procházelo méně krve) díky uvolňování serotoninu

   - hromadí se trombocyty => rozpadnou se, vytváří zátku (dočasná)

   - vzniká enzym trombokináza - spolu s vit. K, Ca2+ a jinými faktory způsobí přeměnu bílk.       

     protrombinu na trombin - ten napomáhá přeměně bílk. fibrinogenu (rozp.) na fibrin (nerozp.)

   - zachycení krevních buněk na fibrinové síti => “krevní koláč” - vytlačí tekutinu (krev. sérum = 

      krev. plazma bez fibrinogenu) => strup  

 

- člověk ztrácí krev - pomalu - až 3 litry x rychle - 1,5 litru

- malé cévy se zacelí, velké zašijí

- onemocnění : - hemofílie = krevní nesrážlivost - dědičná

                                             - chybí 1 z faktorů (vit. K, Ca2+, ....)

                          - trombóza - vznik sraž. uvnitř neporan. cév => ucpání (embolie) => někdy smrt

                                            - protisrážlivé faktory -  přirozeně (heparin, plazmin), léky (kumarin)

 

Krevní skupiny

- objevili Landsteiner, Jánský - ABO systém

- krvinky obsahují antigeny (= aglutinogeny, = látka shlukovatelná)

   plazma obsahuje protilátky (= aglutininy, = látka shlukující) - při setkání s antigenem - shluknutí

- podle přítomnosti antigenu v membránách erytrocytů rozlišujeme 4 skupiny :

 

- existují různé podskupiny

- krevní skupina je stálá po celý život (u nás nejvíce A), dědí se

- dárce : se stejnou skupinou, zdravý, nad 18 let

- kromě antigenů A a B mohou existovat na membránách erytrocytů ještě další antigeny, z   

  nichž nejvýznamnějším je Rh faktor

            - je-li přítomen Rh faktor => krev označená jako Rh pozitivní (Rh+) - 84 % populace

            - není-li přítomen => krev označená jako Rh negativní (Rh-)

            - problém nastane, jestliže v těhotenství je plod Rh+ a matka Rh- => krvinky plodu vniknou       do krve matky - vyvolají tvorbu Rh protilátek - ty vniknou do plodu, kde způsobí hemolýzu         => u novorozenců se objeví žloutenka (uvolněný hemoglobin se přemění na bilirubin)

 

 

Imunita

= schopnost org. zachovat si homeostázu, neporušenost buněk a tkání, likvidovat vše cizorodé

- cizorodé látky = antigeny : bakterie, viry, cizí tkáň, vlastní porušená buňka

 

A) vrozená = nespecifická

     - dána určitými faktory :

            - neporaněná kůže - baktericidní schopnost nedovoluje vstup patogenů

            - soubor enzymů - lysozym (likviduje ciz. látky v tekutinách - slzy, sliny)

            - HCl v žaludku - baktericidní schopnost

            - schopnost neutrofilních leukocytů a monocytů procházet stěnou kapilár do postižené tkáně      (= diapedéza) na principu chemotaxe a pohlcovat zde antigeny (fagocytóza)

            - interferony - produkují monocyty a napadené b. - zabraňují dalšímu množení virů

 

B) získaná = specifická

            - lymfocyty B - odpovědné za látkovou imunitu

                  - při styku s antigenem tvoří imunoglobuliny (IgA, IgM, IgE, IgG, IgO) - likv. antigeny            - vytváření “paměťových buněk” - mají rychleji vytvořenou protilátku - k tomu dojde při                       opakovaném styku s antigenem

            - lymfocyty T - odpovědné za buněčnou imunitu

                                   - druhy - pomocné - 3/4 všech (likvidovány virem HIV), aktivují makrofágy

                                               - cytotoxické - při styku s antigenem se tvoří cytotoxiny

                                               - supresorové - ovlivňují hladinu imunitních reakcí

 

 - onemocnění

            alergie = přecitlivělost, nepřim. imunitní odpověď na antigen (pyl, prach, léky)

                         - léky antihistaminika

            transplantace = snaha o přijmutí cizí tkáně za vlastní, antigenem je transplantovaný orgán

                        - potřeba utlumit imunitu - imunosupresiva - potlačují reakci T-lymfocytů

 

Oběhová soustava

- cévní systém - prozkoumal W. Harwey (objev srdce), Marcelo Malphigi (objev vlásečnic)

- úkol : zajistit oběh krve v těle

- cévy = tepny, žíly, vlásečnice

 

A) Tepny (= artérie)

     - příčný řez = průsvit = průměr

     - 3 vrstvy : endotel, elastická vazivová a hladká svalová vlákna, vazivo

     - vedou krev ze srdce (většinou okysličenou)

     - menší tepny = arterioly - mají menší průsvit, téměř bez elastických vláken

 

B) Žíly (= veny)

     - začínají jako žilky (= venuly)

     - vedou krev do srdce (většinou odkysličenou) proti gravitaci

             - tomu napomáhá : 1) negativní nitrohrudní tlak (v srdci podtlak)

                                           2) stahy kosterních svalů podél žil

                                           3) žilné chlopně - poloměsíčité, brání vracení krve

    

C) Vlásečnice (= kapiláry)

     - tvoří hustou síť spojující tepénky a žilky

     - tvořeny 1 vrstvou endotel. buněk => uzpůs. k výměně plynů a látek mezi krví a tkáněmi

     - fce : - zásobení tkání O2, glukózou, ost. látkami (mastné kyseliny, glycerol. aminokys.)

                - zpětné vedení CO2 a zplodin metabolismu

                - spolutvorba tkáňového moku - sbírá se slepě začínajících lymfatických cév

     - opatřeny prekapilárními svěrači - sevřou se při nepotřebě zásobování určité tkáně krví

 

 

Srdce (= cor)

 - dutý sval v levé části hrudní dutiny

 - uloženo ve vazivovém vaku osrdečníku (= perikard)

 - tvořeno vlastní srdeční svalovinou (= myokard)

      - vně myokardu - epikard, uvnitř myokardu - endokard (vazivové blány)

 

 - stavba : - levá a pravá polovina - odděleny přepážkou, každá tvořena 1 komorou a 1 síní

                 - mezi síněmi a komorami - dvojcípá chlopeň (mitrální) - mezi levou síní a komorou

                                                          - trojcípá chlopeň - mezi pravou síní a komorou

                 - při výstupu aorty a plicní tepny ze srdce - poloměsíčité chlopně

                 - svalovina levé části je silnější - pumpuje krev do těla

- srdce zásobeno věnčitou (koronární) tepnou, odvod srdeční žilou

- regulace činnosti srdce

   - má vlastní převodní systém (= podněty ke stahům vznikají přímo v něm)

   - 1. podráždění vzniká v sinusovém uzlíku (tam, kde vstupuje horní dutá žíla)

   - další šíření : síňokomorový uzel => Hissův svazek => Taworova vlákna => Purkyňova vlákna

   - vzruch můžeme zaznamenat pomocí elektrokardiografu (EKG) - záznam = elektrokardiogram

   - dále vliv - auton. nervstvo (sympatikus urychluje, parsym. zpomaluje), hormony (adrenalin)

 

 

- rytmicita srdeční činnosti

       1) tep  - normální tepová frekvence : 70 tepů / min

                   - zrychlení - ovlivněno fyzickou námahou (až 200 tepů / min), sympatikem

                   - zpomalení - ovlivněno parasympatikem (konkrétně bloudivým nervem)

                                       - až 40 tepů / min

                   - tepový objem = množství krve vypuzené do aorty jednou systolou

                                           - klid 70 ml, při výkonu až 100 ml, min.- v klidu 5 l, při výkonu až 40 l

                                            - srdeční ozvy - systolická - delší, uzavřením cípatých chlopní

                                                                   - diastolická - uzavřením poloměsíčitých chlopní

 

            2) tlak - měříme tonometrem na pažní tepně

                          ---- systolický - 12 - 21 kPa (90 - 160 mm Hg)

                                 diastolický - 8 - 12 kPa (60 - 90 mm Hg)      => zápis : 90 / 60 .....

                         - větší než 160 / 90 => hypertenze, menší než 90 / 60 => hypotenze

                         - regulace - baroreceptory - v tepnách kontrolují krevní tlak

                                          - ústředí v prodloužené míše = kardiovaskulární centrum

 

 

Krevní oběh

- 2 oběhové okruhy - oba začínají a končí v srdci

- plicní = malý oběh

    - odkys. krev z PK jde levou a pravou plicnicí do L a P plíce => okysl. => 4 plic. žilami do LP

                         

- velký systémový oběh (= tělní)

    - okysl. krev jde z LK aortou (3 úseky : aortální oblouk, hrudní a břišní aorta) do tepen a             

      tepének - z každé vychází síť kapilár (zásobení tkání O2 => odkysličení), která se spojuje v   

      žilky - ty přechází v žíly a odkysličená krev se vrací horní a dolní dutou žílou do PP

    - z menších obvodů : - vrátnicový - shromažďuje krev procházející TS => vrátnicová žíla => játra

                                      - ledvinový - pouze ledviny

                                      - srdeční - tvořen věnčitými (koronárními) cévami, zás. srdeční sval. b.

                                      - horní a dolní systémový oběh - mozek, kůže, žlázy, svaly

 

 

- hlavní tepny

     - z oblouku aorty se oddělují 3 tepny :

                       h hlavopažní => pravá podklíčková

                                           => pravá společná krkavice

                       h levá společná krkavice

                       h levá podklíčková tepna

            - podklíčkové => podpažní => pažní => vřetenní, loketní => tepenný oblouk dlaně

            - společné krkavice => zevní a vnitřní krkavice

     - hrudní aorta

     - břišní aorta => trojdílná tepna (žaludek, slezina, játra, začátek tenkého střeva)

                          => okružní tepna horní (tenké střevo, slepé střevo, začátek tlustého střeva)

                          => dolní okružní tepna (zbytek tlustého střeva, konečník)

         - větví se na 2 společné tepny kyčelní  => zevní => steh. => lýtk., holení => chodidlo

                                                                      => vnitřní => pohlavní systém, vylučování

     - plicnice - pravá a levá (vede odkysličenou krev)

- hlavní žíly

     - pažní => podpažní => podklíčková => horní dutá

     - hrdelnice => horní dutá

     - stehenní => společná kyčelní => dolní dutá žíla

     - 4 plicní žíly (okysličená krev)

     - věnčitý oběh - zásobování srdce

     - vrátnicový oběh - játra => jaterní žíla => dolní dutá žíla

     - ledvinový oběh

 

Mízní soustava (= lymfatická)

- není součástí oběh. soust. ve smyslu cirkulace těl. tekutiny v uzavř. CS, ale tvoří jednosměrnou 

  dráhu z mezibuň. prostor do krve

 

- tvořena :

     a) mízními cévami

            - vznikají jako slepě zakončené kapiláry v tkáňovém moku

            - protkávají všechny orgány

            - mízní kapiláry se sbíhají ve větší mízovody, které ústí do žil v dolní části krku :

                        - hrudní mízovod - největší - míza z dolní a levé části těla

                        - pravostranný mízní kmen - míza z pravé části hrudníku a z hlavy

            - fce - odvádí přebytek tkáň. moku do krve - za 24 hodin se vytvoří 2,5 - 3 l lymfy                            (porucha vede ke vzniku edémů)

                    - odvádí tuky v podobě kapének z tráv. soustavy do horní duté žíly

 

     b) lymfatickými uzlinami

            = drobné bělavé uzlíky tvořené síťovitou tkání

            - oválné nebo kulovité, velikost 10-25 mm

            - krční, podpažní, v tříslech

            - fce - podílí se na obraně organismu

                     - při infekci jsou zanícené => zduří, probíhají obranné reakce

                     - obsahují lymfocyty, které vytvářejí protilátky

                     - jsou v nich uloženy fagoc. makrofágy - při rakovinném onemocnění zachycují              nádor. buňky i ze vzdál. míst = metastáze

 

slezina

- největší lymf. orgán, 12-20 cm veliký, tvar kávového zrna

- uložena v břiš. dutině pod levou brániční klenbou, hluboko při páteři

- proteče jí 300 ml krve denně

- 2 typy tkáně : červená a bílá pulpa

- při zátěži (např. při běhu píchá)

 

brzlík

- žláza na hrudní kosti, skládá se ze dvou laloků

- v mládí je mohutnější, zajišťuje dozráváni pohl. hormonů

- k stáru zachována pouze schopnost vytvářet lymfocyty T

- v dospělosti přeměněn ve vazivově tukovou tkáň

 

 

 

 

 

 

Nemoci oběhové soustavy

- choroby srdce a cév

- příčiny : vrozená dispozice, psych. zátěž, nesprávná výživa, kouření, nedost. vit C, pohybu  

 

- arteroskleróza = kornatění tepen

            - spočívá v ukládání a vápenatých solí na porušené výstelce tepen

            - 3 stadia :

                        1) infiltrace cholesterolu do vnitřních stěn tepen

                        2) ukládání vápenatých iontů do střední vrstvy tepen

                        3) poškození i drobných tepének mozku, srdce, ledvin

            - projevy :

                        - zmenšování průměru a pružnosti cév

                        - zvyšování tlaku krve, přetěžování srdce, zvýšené riziko prasknutí cév

                        - špatné krevní zásobení orgánu

            - důsledky :

                        - angina pectoris - bolest v hrudní krajině vlivem nedostatečného zásobení krví

                        - infarkt = ischemická choroba srdeční - ucpání koronárních tepen

                        - mrtvice = ischemická choroba mozková - ucpání mozkových cév => ochrnutí                                         těla ( obličej, končetiny, celá polovina těla )

                        - ischemické choroby končetin

 

- hypertenzní choroba

 

            - vysoký tlak ( 160 / 90 a více )

            - 2 typy :  esenciální - podmíněna dědičně

                            sekundární - v důsledku onemocnění cév

 

- žilní městky = “křečové žíly” - patologické rozšíření žil => městnání krve => vznik trombů nebo                      bércových vředů (špatná výživa kůže)