maturitní otázky, seminárky a referáty
Biologie - Stavba a funkce orgánů krevního oběhu, tělní tekutiny
Autor: Daniela Bednářová
Tělní tekutiny
= roztoky org. a anorg. látek
- základní složkou voda (u dospělého jedince 60%, u novorozence 70% a více)
- intracelulární = nitrobuněčné (ICT)
- cca 28 l (40% tělesné hmotn.), obsahuje ionty K+, Mg2+, PO43-
extracelulární = mimobuněčné (ECT)
- cca 14 l (20% těl. hmot., u novoroz. 45%), obsahuje ionty Na+, Ca2+, Cl-, HCO3-
- cévní : krev, lymfa (vzniká z tkáň. moku)
mimocévní : tkáň. mok (tráv. šťávy, mozkomíšní mok, ...)
Krev
= červená neprůhledná a vazká tekutina
- v těle 5-6 litrů, 8-9 % hmotnosti (u ženy méně)
- denně vznikne 50 ml krve, ročně 18 litrů
- probíhá v uzavřené soustavě cév (tepny, žíly, vlásečnice)
- fce : 1) vedení dýchacích plynů
2) přívod živin do tkání, odvod zplodin metabolismu
3) obranyschopnost organismu - bílé krvinky
4) udržování stálé tělesné teploty
5) rozvod vitamínů a hormonů
- 2 složky - krevní plazma - 55 %
- krevní buňky - 45 %
- hematokrit = poměr mezi objemem plazmy a krvinek
- 54 % plazma, 59 % plazma
- ve zkumavce zezdola : červené krvinky, bílé, destičky, plazma
krevní plazma
= krev bez krevních buněk, tekutá složka
- nažloutlá, asi 3 litry
- anorg. látky : - voda (90%), ionty Na+, K+, Cl-, Ca2+, Mg2+, HCO3-
- určují i pH krve (7,4) a osmotický tlak (díky disociaci solí)
- pH menší než 7 a větší 7,8 => smrt
- při ztrátě krve lze použít fyziologický roztok 0,9 % NaCl
org. látky (9%) : a) bílkoviny
- udržují osm. tlak, poutají vodu, vážou l. nerozp. ve vodě, napomáhají srážení krve a imunitě, vytvářejí energet.. zásobu (užívá se při hladovění)
- albuminy (transportní bílkoviny), globuliny, fibrinogen, protrombin
b) glukóza - 4,5 - 6,5 mmol / l - ovlivněno inzulínem a glukagonem
- živinou pro všechny b., jediná pro nervové buňky
c) mastné kyseliny
d) hormony, vitamíny, barviva
Červené krvinky ( = erytrocyty )
- u savců - kruhovité, tvar piškotku
- tvorba v červené kostní dřeni - potřeba přísun bílkovin, Fe a vitamínu B12
- citlivé na chemikálie, záření a destilovanou vodu
- bezjad. => krátká životnost (120 dnů) - vychytány fagocyt. buňkami ve slezině a játrech
(retikuloendotel. soust.) - enzymat. rozloženy (hem rozklad na žlučová barviva)
- velký objem, aby mohli navázat O2
- větší množství erytrocytů - dlouhodobý pobyt ve vyšších polohách, zvýšená tělesná námaha
- muž 5,5 mil. / 1 mm3, žena 4,8 mil. / 1 mm3
- tvořeny ze 60 % vodou a z 40 % sušinou - ta obsahuje hemoglobin (265 mil. molekul)
- Hmg - 2 části - globin - bílkovinná část
hem - nebílkovinná část - obsahuje Fe2+ - 4 pyrolová jádra
- fce : přenos O2 - Hmg + O2 <===> OxyHmg
přenos CO2 - Hmg + CO ===> karbonyl (karbonylHmg) - skoro nevratná reakce
- Fe2+ může přejít v Fe3+ => methemoglobin - nepřenáší O2 => otrava
- jde z části zpět k tvorbě erytrocytů, zčásti do žlučových barviv (bilirubin)
- onemocnění :
- hemolýza - zduření a praskání erytrocytů pohlcováním vody z hypot. prostředí (dest. voda)
- také při příjmu jedů (hadí), vys. teplota, třepání ve zkumavce, v tuk. rozp.
- anemie - chudokrevnost
- krevní sedimentace - krev musí být nesrážlivá
= rychlost klesání erytrocytů na dno zkumavky
- závisí na kvalitě plazmy, zvyšuje se s přítomností protilátek (inf. o průběhu nemoci)
- zdravý člověk : 2 - 5 mm / hod, 3 - 8 mm / hod
- nemocný člověk : 20,5 mm / hod
Bílé krvinky ( = leukocyty )
- jaderné buňky, v krvi je jich 4-10 tis. / mm3 krve
- tvoří se v kostní dřeni, zajišťují imunitu organismu
- 5 typů : - granulocyty - v plazmě jsou vidět zrníčka
- rozdělujeme je podle chování v přítomnosti barviv
- mají jinou funkci
1) neutrofilní (56-64%)
2) eozinofilní (1-3%)
3) bazofilní (1%)
- agranulocyty - nemají zrníčka
1) lymfocyty (24-40%)
2) monocyty (3-8%)
- onemocnění : - leukopenie - stabilně málo bílých krvinek
- leukocytóza - stabilně hodně bílých krvinek
- leukémie = “rakovina krve” - zmnožení bílých krvinek na nefunkční
Krevní destičky ( = trombocyty )
- úlomky buněk
- vznikají v kostní dřeni, žijí pouze několik dní
- je jich 200-300 tis. / mm3 krve
- onemocnění : - trombopenie - menší množství krevních destiček
Srážení krve (hemostáza, hemokoagulace)
= obrana organismu proti vykrvácení, dojde k němu kdykoliv krev opustí krevní řečiště
- průběh :
- zúží se céva (aby procházelo méně krve) díky uvolňování serotoninu
- hromadí se trombocyty => rozpadnou se, vytváří zátku (dočasná)
- vzniká enzym trombokináza - spolu s vit. K, Ca2+ a jinými faktory způsobí přeměnu bílk.
protrombinu na trombin - ten napomáhá přeměně bílk. fibrinogenu (rozp.) na fibrin (nerozp.)
- zachycení krevních buněk na fibrinové síti => “krevní koláč” - vytlačí tekutinu (krev. sérum =
krev. plazma bez fibrinogenu) => strup
- člověk ztrácí krev - pomalu - až 3 litry x rychle - 1,5 litru
- malé cévy se zacelí, velké zašijí
- onemocnění : - hemofílie = krevní nesrážlivost - dědičná
- chybí 1 z faktorů (vit. K, Ca2+, ....)
- trombóza - vznik sraž. uvnitř neporan. cév => ucpání (embolie) => někdy smrt
- protisrážlivé faktory - přirozeně (heparin, plazmin), léky (kumarin)
Krevní skupiny
- objevili Landsteiner, Jánský - ABO systém
- krvinky obsahují antigeny (= aglutinogeny, = látka shlukovatelná)
plazma obsahuje protilátky (= aglutininy, = látka shlukující) - při setkání s antigenem - shluknutí
- podle přítomnosti antigenu v membránách erytrocytů rozlišujeme 4 skupiny :
- existují různé podskupiny
- krevní skupina je stálá po celý život (u nás nejvíce A), dědí se
- dárce : se stejnou skupinou, zdravý, nad 18 let
- kromě antigenů A a B mohou existovat na membránách erytrocytů ještě další antigeny, z
nichž nejvýznamnějším je Rh faktor
- je-li přítomen Rh faktor => krev označená jako Rh pozitivní (Rh+) - 84 % populace
- není-li přítomen => krev označená jako Rh negativní (Rh-)
- problém nastane, jestliže v těhotenství je plod Rh+ a matka Rh- => krvinky plodu vniknou do krve matky - vyvolají tvorbu Rh protilátek - ty vniknou do plodu, kde způsobí hemolýzu => u novorozenců se objeví žloutenka (uvolněný hemoglobin se přemění na bilirubin)
Imunita
= schopnost org. zachovat si homeostázu, neporušenost buněk a tkání, likvidovat vše cizorodé
- cizorodé látky = antigeny : bakterie, viry, cizí tkáň, vlastní porušená buňka
A) vrozená = nespecifická
- dána určitými faktory :
- neporaněná kůže - baktericidní schopnost nedovoluje vstup patogenů
- soubor enzymů - lysozym (likviduje ciz. látky v tekutinách - slzy, sliny)
- HCl v žaludku - baktericidní schopnost
- schopnost neutrofilních leukocytů a monocytů procházet stěnou kapilár do postižené tkáně (= diapedéza) na principu chemotaxe a pohlcovat zde antigeny (fagocytóza)
- interferony - produkují monocyty a napadené b. - zabraňují dalšímu množení virů
B) získaná = specifická
- lymfocyty B - odpovědné za látkovou imunitu
- při styku s antigenem tvoří imunoglobuliny (IgA, IgM, IgE, IgG, IgO) - likv. antigeny - vytváření “paměťových buněk” - mají rychleji vytvořenou protilátku - k tomu dojde při opakovaném styku s antigenem
- lymfocyty T - odpovědné za buněčnou imunitu
- druhy - pomocné - 3/4 všech (likvidovány virem HIV), aktivují makrofágy
- cytotoxické - při styku s antigenem se tvoří cytotoxiny
- supresorové - ovlivňují hladinu imunitních reakcí
- onemocnění
alergie = přecitlivělost, nepřim. imunitní odpověď na antigen (pyl, prach, léky)
- léky antihistaminika
transplantace = snaha o přijmutí cizí tkáně za vlastní, antigenem je transplantovaný orgán
- potřeba utlumit imunitu - imunosupresiva - potlačují reakci T-lymfocytů
Oběhová soustava
- cévní systém - prozkoumal W. Harwey (objev srdce), Marcelo Malphigi (objev vlásečnic)
- úkol : zajistit oběh krve v těle
- cévy = tepny, žíly, vlásečnice
A) Tepny (= artérie)
- příčný řez = průsvit = průměr
- 3 vrstvy : endotel, elastická vazivová a hladká svalová vlákna, vazivo
- vedou krev ze srdce (většinou okysličenou)
- menší tepny = arterioly - mají menší průsvit, téměř bez elastických vláken
B) Žíly (= veny)
- začínají jako žilky (= venuly)
- vedou krev do srdce (většinou odkysličenou) proti gravitaci
- tomu napomáhá : 1) negativní nitrohrudní tlak (v srdci podtlak)
2) stahy kosterních svalů podél žil
3) žilné chlopně - poloměsíčité, brání vracení krve
C) Vlásečnice (= kapiláry)
- tvoří hustou síť spojující tepénky a žilky
- tvořeny 1 vrstvou endotel. buněk => uzpůs. k výměně plynů a látek mezi krví a tkáněmi
- fce : - zásobení tkání O2, glukózou, ost. látkami (mastné kyseliny, glycerol. aminokys.)
- zpětné vedení CO2 a zplodin metabolismu
- spolutvorba tkáňového moku - sbírá se slepě začínajících lymfatických cév
- opatřeny prekapilárními svěrači - sevřou se při nepotřebě zásobování určité tkáně krví
Srdce (= cor)
- dutý sval v levé části hrudní dutiny
- uloženo ve vazivovém vaku osrdečníku (= perikard)
- tvořeno vlastní srdeční svalovinou (= myokard)
- vně myokardu - epikard, uvnitř myokardu - endokard (vazivové blány)
- stavba : - levá a pravá polovina - odděleny přepážkou, každá tvořena 1 komorou a 1 síní
- mezi síněmi a komorami - dvojcípá chlopeň (mitrální) - mezi levou síní a komorou
- trojcípá chlopeň - mezi pravou síní a komorou
- při výstupu aorty a plicní tepny ze srdce - poloměsíčité chlopně
- svalovina levé části je silnější - pumpuje krev do těla
- srdce zásobeno věnčitou (koronární) tepnou, odvod srdeční žilou
- regulace činnosti srdce
- má vlastní převodní systém (= podněty ke stahům vznikají přímo v něm)
- 1. podráždění vzniká v sinusovém uzlíku (tam, kde vstupuje horní dutá žíla)
- další šíření : síňokomorový uzel => Hissův svazek => Taworova vlákna => Purkyňova vlákna
- vzruch můžeme zaznamenat pomocí elektrokardiografu (EKG) - záznam = elektrokardiogram
- dále vliv - auton. nervstvo (sympatikus urychluje, parsym. zpomaluje), hormony (adrenalin)
- rytmicita srdeční činnosti
1) tep - normální tepová frekvence : 70 tepů / min
- zrychlení - ovlivněno fyzickou námahou (až 200 tepů / min), sympatikem
- zpomalení - ovlivněno parasympatikem (konkrétně bloudivým nervem)
- až 40 tepů / min
- tepový objem = množství krve vypuzené do aorty jednou systolou
- klid 70 ml, při výkonu až 100 ml, min.- v klidu 5 l, při výkonu až 40 l
- srdeční ozvy - systolická - delší, uzavřením cípatých chlopní
- diastolická - uzavřením poloměsíčitých chlopní
2) tlak - měříme tonometrem na pažní tepně
---- systolický - 12 - 21 kPa (90 - 160 mm Hg)
diastolický - 8 - 12 kPa (60 - 90 mm Hg) => zápis : 90 / 60 .....
- větší než 160 / 90 => hypertenze, menší než 90 / 60 => hypotenze
- regulace - baroreceptory - v tepnách kontrolují krevní tlak
- ústředí v prodloužené míše = kardiovaskulární centrum
Krevní oběh
- 2 oběhové okruhy - oba začínají a končí v srdci
- plicní = malý oběh
- odkys. krev z PK jde levou a pravou plicnicí do L a P plíce => okysl. => 4 plic. žilami do LP
- velký systémový oběh (= tělní)
- okysl. krev jde z LK aortou (3 úseky : aortální oblouk, hrudní a břišní aorta) do tepen a
tepének - z každé vychází síť kapilár (zásobení tkání O2 => odkysličení), která se spojuje v
žilky - ty přechází v žíly a odkysličená krev se vrací horní a dolní dutou žílou do PP
- z menších obvodů : - vrátnicový - shromažďuje krev procházející TS => vrátnicová žíla => játra
- ledvinový - pouze ledviny
- srdeční - tvořen věnčitými (koronárními) cévami, zás. srdeční sval. b.
- horní a dolní systémový oběh - mozek, kůže, žlázy, svaly
- hlavní tepny
- z oblouku aorty se oddělují 3 tepny :
h hlavopažní => pravá podklíčková
=> pravá společná krkavice
h levá společná krkavice
h levá podklíčková tepna
- podklíčkové => podpažní => pažní => vřetenní, loketní => tepenný oblouk dlaně
- společné krkavice => zevní a vnitřní krkavice
- hrudní aorta
- břišní aorta => trojdílná tepna (žaludek, slezina, játra, začátek tenkého střeva)
=> okružní tepna horní (tenké střevo, slepé střevo, začátek tlustého střeva)
=> dolní okružní tepna (zbytek tlustého střeva, konečník)
- větví se na 2 společné tepny kyčelní => zevní => steh. => lýtk., holení => chodidlo
=> vnitřní => pohlavní systém, vylučování
- plicnice - pravá a levá (vede odkysličenou krev)
- hlavní žíly
- pažní => podpažní => podklíčková => horní dutá
- hrdelnice => horní dutá
- stehenní => společná kyčelní => dolní dutá žíla
- 4 plicní žíly (okysličená krev)
- věnčitý oběh - zásobování srdce
- vrátnicový oběh - játra => jaterní žíla => dolní dutá žíla
- ledvinový oběh
Mízní soustava (= lymfatická)
- není součástí oběh. soust. ve smyslu cirkulace těl. tekutiny v uzavř. CS, ale tvoří jednosměrnou
dráhu z mezibuň. prostor do krve
- tvořena :
a) mízními cévami
- vznikají jako slepě zakončené kapiláry v tkáňovém moku
- protkávají všechny orgány
- mízní kapiláry se sbíhají ve větší mízovody, které ústí do žil v dolní části krku :
- hrudní mízovod - největší - míza z dolní a levé části těla
- pravostranný mízní kmen - míza z pravé části hrudníku a z hlavy
- fce - odvádí přebytek tkáň. moku do krve - za 24 hodin se vytvoří 2,5 - 3 l lymfy (porucha vede ke vzniku edémů)
- odvádí tuky v podobě kapének z tráv. soustavy do horní duté žíly
b) lymfatickými uzlinami
= drobné bělavé uzlíky tvořené síťovitou tkání
- oválné nebo kulovité, velikost 10-25 mm
- krční, podpažní, v tříslech
- fce - podílí se na obraně organismu
- při infekci jsou zanícené => zduří, probíhají obranné reakce
- obsahují lymfocyty, které vytvářejí protilátky
- jsou v nich uloženy fagoc. makrofágy - při rakovinném onemocnění zachycují nádor. buňky i ze vzdál. míst = metastáze
slezina
- největší lymf. orgán, 12-20 cm veliký, tvar kávového zrna
- uložena v břiš. dutině pod levou brániční klenbou, hluboko při páteři
- proteče jí 300 ml krve denně
- 2 typy tkáně : červená a bílá pulpa
- při zátěži (např. při běhu píchá)
brzlík
- žláza na hrudní kosti, skládá se ze dvou laloků
- v mládí je mohutnější, zajišťuje dozráváni pohl. hormonů
- k stáru zachována pouze schopnost vytvářet lymfocyty T
- v dospělosti přeměněn ve vazivově tukovou tkáň
Nemoci oběhové soustavy
- choroby srdce a cév
- příčiny : vrozená dispozice, psych. zátěž, nesprávná výživa, kouření, nedost. vit C, pohybu
- arteroskleróza = kornatění tepen
- spočívá v ukládání a vápenatých solí na porušené výstelce tepen
- 3 stadia :
1) infiltrace cholesterolu do vnitřních stěn tepen
2) ukládání vápenatých iontů do střední vrstvy tepen
3) poškození i drobných tepének mozku, srdce, ledvin
- projevy :
- zmenšování průměru a pružnosti cév
- zvyšování tlaku krve, přetěžování srdce, zvýšené riziko prasknutí cév
- špatné krevní zásobení orgánu
- důsledky :
- angina pectoris - bolest v hrudní krajině vlivem nedostatečného zásobení krví
- infarkt = ischemická choroba srdeční - ucpání koronárních tepen
- mrtvice = ischemická choroba mozková - ucpání mozkových cév => ochrnutí těla ( obličej, končetiny, celá polovina těla )
- ischemické choroby končetin
- hypertenzní choroba
- vysoký tlak ( 160 / 90 a více )
- 2 typy : esenciální - podmíněna dědičně
sekundární - v důsledku onemocnění cév
- žilní městky = “křečové žíly” - patologické rozšíření žil => městnání krve => vznik trombů nebo bércových vředů (špatná výživa kůže)