maturitní otázky, seminárky a referáty
Biologie - Spustava opěrná a pohybová*
Autor: Jana Pešková
SOUSTAVA OPĚRNÁ A POHYBOVÁ -
-
poskytuje oporu měkkým částem těla, na některých místech (např.lebka,hrudní koš) tvoří ochranná pouzdra pro jiné orgány-
v lidském těle je přes 200 kostíVývoj kostry obratlovců je spolehlivým důkazem o postupném vývoji tvorstva.Již u jednoduchých mnohobuněčných org. vytvářejí některé buňky tuhou mezibuněčnou hmotu - zpevňuje tělo.
U vyšších org. jsou základní hmoty později vyztužovány různými neústrojnými, většinou vápenatými látkami..Vazivo je pak nahrazeno chrupavkou a ta kostí.Tzn., že s vývojem se vnitřní kostra živočichů stává pevnější.
TVARY KOSTÍ
Rozeznáváme několik typů kostí:
·
dlouhé - typické pro končetiny (k.pažní, stehenní…)·
krátké - malé rozměry, podoba s krátkými sloupci, hranolky, neboť mají délku, šířku a tloušťku ve vyrovnaném poměru. (obratel, k.patní…)·
ploché - podoba s deskami, miskami (lopatky, k.temenní…)(pozn. dlouhá část kosti =
diafýza, krátká část = epifýza)STAVBA KOSTÍ
Povrch kosti kryje na kloubních plochách chrupavka, jinak vazivová blána
o
okostice (periost) = protkána nervy, cévami - vnikají do kosti - větvení do Haversových kanálků = výživa, inervaceo
k. hutná (kompaktní) = osteocyty hustě, Volkmanovy a Haversovy kanálky - výživa kostio
k. houbovitá (spongynózní) = osteocyty řídce, tvorba oblouků - architektonika kostí (základ pevnosti)o
kostní dřeň = tvorba červených a bílých krvinek, od dětství červená barva - pak bílá - ve stáří ztráta krvetvorné schopnosti, usazování tuku - bílá barva.(pozn.anorganická část - Ca (PO ) , CaCO , CaCl , CaF
(VIZ.OBRÁZEK STR.5)
RŮST A VÝVOJ KOSTI
Přeměna tkání v kost = kostnatění (osifikace):
o
desmogenní = během nitroděložního vývoje, kostnatění z vaziva.Ve vaz
ivovém základu se objeví zvápenatělé ložisko - vazivové buňky v jeho blízkosti se mění na kostitvorné (osteoblasty) = schopny vytvořit základ kostní hmotyo
chondrogenní = kostnetění z chrupavčité tkáněDo chrup. základu vniknou cévy - podél tvorba kostit
vorných buněk - osteoblastů = jádro kostní dřeně (osifikační centrum) - postupování osifikace k okrajům - zevnitř částečné rozrušování = budování k.dřeněNedochází k úplnému zániku chrupavky.Část se udrží na kloubních plochách epifýz, část zůstane jako ten
ká vrstva na rozhraní diafýzy a epifýzy = růstové epifyzární chrupavky - růst kosti do délky (okolo 20.roku života osifikují také)SPOJENÍ KOSTÍ
o
pevné = pomocí jiné vazivové tkáně (vazivo, chrupavka)o
dotykem = pohyblivé spojení kloubní dvou či více kostí dotykem na styčných plochách
v
KLOUBY (articulacia)- kloubní hlavice zapadající do vyduté kloubní jamky
- vlastní spojení obou kostí obstarává vazivové kloubní pouzdro, často zpevněné silnými kloubními vazy
- Na vnitřní straně kloubního pouzdra synoviální vrstva = produkce kloubního mazu (synovie).Ta:
ü
zmenšuje třeníü
obsahuje živné látkyü
zajišťuje pevné přilnutíV kloubech jednoduchých se stýkají 2 kosti, v kloubech složených více než 2 nebo jsou mezi ně vsunuty chrupavčité destičky = vyrovnávají nesrovnalosti v zakřivení styčných ploch a zároveň umožňují provádění 2 různých pohybů.
Klouby se podle tvaru dělí na:
·
kulovité (kloub ramenní)·
válcové (články prstů)·
kladkové (styčné plochy mezi kostí pažní a loketní)v
CHRUPAVKA- pevná, bílá či nažloutlá
- obsahuje okrouhlé buňky uložené jednotlivě nebo v komůrkách pevné základní hmoty
-
je téměř bez cév, řezné rány chrupavkou se nehojí- chrupavka:
·
sklovitá (hyalinní) = nejsou patrné fibrily·
vazivová·
elastická (kolagenní)
v
OBRATLE-
krční = nízká těla, otvory v příčných výběžcích, 1.obratel - nosič (atlas) = není tělo obratle, 2 oblouky, kývavé pohyby hlavy, 2.obratel - čepovec (axis) = na horním okraji čep opírající se o oblouk nosiče = otáčivé pohyby hlavyv
PÁTEŘ-
typické zakřivení, prohnutí dopředu = lordóza (krční a bederní část páteře) a prohnutí dozadu = kyfóza (hrudní a křížová část páteře)-
skolióza = vychýlení páteře do strany(viz. obrázky str.5)
ONEMOCNĚNÍ KOSTÍ
·
DNA = nadměrná konzumace potravin obsahující puriny.Konečným produktem jejich metab. je kys. močová.Její krystalky se hromadí u kloubů, působí záněty a následně silné bolesti (léčbou je dieta)·
OSTEOARTRITIDA = důsledek opotřebování kostí věkem, nejčastěji klouby vystavené velké námaze. Dochází k rozpadu chrupavky a kosti se vzájemně dřou o sebe·
REVMATICKÁ ARTRITIDA = začíná zánětem synoviální membrány pokrývající kloub, na povrchu kloubu zánětlivá ložiska, vznik zjizvené tkáně mezi kostmi, ta tvrdne a srůstá s kloubem. (Příčinou jsou pravděpodobně viry a chybná imunitní reakce.)
SVALY
-
- svaly (musculi
) jsou nejobjemnější tělesnou soustavou-
představují 40% tělesně hmotnosti-
asi 600 v lidském těle-
z mezodermu,nezralá buňka = myoblast, uvnitř myoplasma (sarkoplasma), každá buňka chráněna sarkolemou- svaly spolupracující = synergisté, svaly zabezpečující opačný pohyb = antagonisté
STAVBA KOSTERNÍHO SVALU
- rozlišujeme masitou část (svalové bříško) a šlachy + svalové cévy a nervy
- základní stavební jednotkou masité části jsou svalová vlákna (mnohojaderná).
- Větší počet vláken (10 - 100) je spojen řídkým vazivem = tvoří snopečky = ty se spojují ve snopce = tvorba svalového bříška (hlavy)
- Složení ze 75% vody, 24% látky ústrojné (hl. bílkoviny aktin, myosin) a 1%látky neústrojné
- hl.
energetickým zdrojem svalové činnosti jsou sacharidy (hl.glykogen)- na povrchu tenký vazivový obal = svalová povázka (fascie)
- na obou koncích přechod svalu v pevné šlachy - připojení se ke kostem
- svalové cévy = výživa, tepny přivádí kyslík a živiny, žíly odvádějí zplodiny látkové přeměny
- svalové nervy
= převádění nervových impulsů, vstupují do svalu, rozbíhají se v tenké větévky pro jednotlivá svalová vlákna.Ty jsou dvojího druhu:§
motorická (hybná) - vzruchy z hybných ústředí mozku a míchy do motorických plotének ve svalu = podněcování sval.vláken ke stahu - zajištění pohybu§
senzitivní - vedení vzruchu opačným směrem, inf. o napětí svalu a šlach, jsou východiskem pro reflexní reakceSUBMIKROSKOPICKÁ STAVBA MYOFIBRILY
-
-
tvořeny dvojlomnou (anisotropní) bílkovinou myosinem a jednolomnou (isotropní) bílkovinou aktinem = myofibrila je tak tvořena základními válcovitými úseky (sarkomerami), které umožňují její smršťování - ty pak tvoří část svalové buňky - následuje svazek sval.buněk a sval.-
podnět ke sval.stah přichází po motorickém nerv.vlákně.(1 vlákno inervuje vždy více sval.vláken = tzv.motorická jednotka) Nervový vzruch způsobí vylití mediátoru (acetylcholinu) do štěrbiny nervosvalové ploténky = vznik akčního potenciálu, uvolnění Ca iontů, proběhne reakce mezi myosinem a aktinem (myosin se nasouvá na aktin - zkracuje se délka myofibrily, přitom se štěpí molekuly ATP = SVALOVÝ STAH. Pak se vazby mezi M a A uvolní = UVOLNĚNÍ SVALUpozn.svalová únava
= po namáhavé,dlouhotrvající práci.Příčinou je vyčerpání zdrojů energie ATP a nahromadění zplodin metabolismu (kys.mléčné)ROZDĚLENÍ SVALOVÉ TKÁNĚ
Ř
hladká svalovina = jádro symetricky uprostřed = samosebeřízení= sval.pracuje pomalu, ale na výdrž, téměř nepodléhá únavě
= trávicí trubice (od 2/3 jícnu po konečník - ten už ne!), plíce vejcovody, močový měchýř, děloha)
Ř
příčně pruhovaná sval. = kosterní svalstvo, jádra na povrchu= ovládána naší vůlí
a) bílá
- světlejší, velmi málo sarkoplasmy, velmi rychlé smršťování myofibril, rychlá únavab) červená
- více sarkoplasmy, vysoké % myoglobinu, smršťování pomalejší, práce na výdrž, více odolnosti proti únavěc) červená přechodného typu - fce.regenerační, nejpomalejší smršťování, plně ovládána vůlí (př. jazyk)
Ř
příčně pruhovaná srdeční = základ srdce, svalová vlákna izolovaná, jádra uprostřed= žádná schopnost regenerace
NÁZVY A FUNKCE SVALŮ
Fce.:
§
ohybače (flexory)§
natahovače (extenzory)§
přitahovače (adduktory)§
odtahovače (abduktory)§
svěrače (sfinktery)§
rozvěrače (dilatátory)Svaly - nejdelší = krejčovský
- nejkratší = mimické
-
nejsilnější = žvýkacíSVALY LIDSKÉHO TĚLA
svaly hlavy:
v
čelnív
spánkovýv
kruhový očnív
kruhový ústnív
zevní žvýkacív
mimickév
týlnísvaly krku:
v
nadjazylkovév
podjazylkovév
zdvihač hlavysvaly horní končetiny:
v
deltovýv
dvojhlavý pažnísvaly hrudníku:
v
velký a malý sval prsnív
přední pilovitýv
přímý břišnív
zevní a vnitřní šikmý břišnív
pilovitý přednív
trapézovýv
podhřebenovýv
malý a velký oblýv
střední a velký hýžďovýsvaly dolní končetiny:
v
krejčovskýv
přímý stehennív
pološlašitýv
trojhlavý lýtkovýv
Achillova šlacha