PRVOÚSTÍ ( Protostomia ): otvor ústní se vyvinul z blastoporu, jímž trávicí ústrojí začíná, např.: ploštěnci, hlísti, kroužkovci, měkkýši, členovci.

DRUHOÚSTÍ ( Deuterostomia ): během ontogeneze vzniká z blastoporu otvor řitní a otvor ústní se prolamuje druhotně na protilehlém konci těla, např.: ostnokožci, strunatci.

schizocoel: nepravá tělní dutina vyplněná parenchymem, jehož skulinami prostupuje tělní míza ( ploštěnci, pásnice)

pseudocoel: rovněž nepravá tělni dutina, která se vyvinula ze schizocelu potlačením tělního parenchymu. V osové části těla tak vzniká dutina vyplněná mízou a u endoparazitů navíc I zplodinami anaerobního dýchání. Podélně touto dutinou probíhá trávicí trubice ( hlísti, hlavatci)

coelom: pravá tělní dutina, jsou zde uloženy důležité orgány, buńky parenchymu jsou jednovrstevné a jsou uloženy vedle sebe.

Jednovrstevná pokožka je zpravidla pigmentovaná a obsahuje rhabdity- tělíska vylučující látku sliznatého charakteru an bázi mukopolysacharidů.

trávici soustava: dutina ústní hltan střevo - větví se a je slepé! Ploštěnky se živí většinou dravě. Vakovitá trávicí dutina má slepá ramena, která jsou hlavním určovacím znakem ploštěnek. Přijímací otvor slouží současně I k vyvrhování nestravitelných zbytků.

zástupci: ploštěnka mléčná - bílá, v potocích

Cizopasní plostěnci nečlánkovaného těla parazitující na obratlovcích, jejich vývojová stádia na bezobratlých. Mají složité vývojové cykly, ochranné ústrojí (např.: kutikula, přísavky) a vysoce výkonné pohlavní ústrojí.

Cizopasí zejména u ovcí. Její tělo je protáhle lupenovité, ke koncům sbíhavé. V přední části má na břišní straně dvě přísavky. Uprostřed přední je ústní otvor. Jednovrstevná pokožka vylučuje kutikulu, chránící před účinkem trávicích šťáv hostitele. Za ústní přísavkou je svalnatý hltan, jímž motolice nasává živiny z těla hostitele. Pokračuje jícném, který se větví a nakonec člení na hustou gastrovaskulární síť.

Oplozená vajíčka jsou vyplavována žlučovody a s výkaly opouštějí tělo. Pokud se dostanou do vody, mění se v obrvenou pohyblivou larvu miracidium, která musí během 24 hodin proniknout do plášťové dutiny plže bahnatky malé. V jejím hepatopankreatu se mění ve vakovitou sporocystu. Rýhováním uvnitř sporocysty vzniká protáhle vakovitá larva redie, která se po čase mění v pohyblivou cerkárii. Ta opouští tělo mezihostitele, volně se pohybuje a encystuje se na zatopené trávě. Po opadnutí vody jsou cerkárie spásány s travou hostiteli, např. ovcemi. V žaludku hostitele cysta praská a larva proniká do jater , kde dospívá v motolici. Celý cyklus se pak může opakovat.

tasemnice bezbranná - mívá až 2000 článků a dosahuje délky i 10m. Její boubel nemá rostelum. do člověka se dostává při konzumaci syrového hovězího masa

škulovec široký - jeho tělo má až 4000 článků a přesahuje délku 10 m. Má přísavné rýhy ( botridie). Larvální vývoj škulovce má 3 vývojová stádia - v buchance, v rybě a v konečném hostiteli. Konečným hostitelem je konzument ryb- tuleň, pes, vlk, člověk...

řemenatka ptačí - parazituje ve střevech racků a volavek. Mezihostiteli jsou buchanky a ryby.

pseudocoelem prostupuje trávicí trubice s vyvinutým ústním i řitním otvorem.

Měkké nečlánkované tělo bez končetin, orgánem pohybu je svalnatá noha na břišní straně těla

Vnitřní orgány jsou nohou zatlačeny do útrobního vaku.

Hřbetní strana vybíhá v postranní kožní záhyby = plášť, které vylučují skořápku. Schránka dvojího typu: ulita - je vždycky jen jedna a lastura - jsou dvě. Ti, co nemají ulitu ani lasturu mají sépiovou kost.

Schránka má 3 vrstvy: periostrakum - je na povrchu a obsahuje pigmenty, ostrakum - z CaCo a hypostrakum - je uvnitř, je to perleťová aragonitová vrstva, která může u některých druhů chybět.

Svalová soustava: silně vyvinutá, tvoří nohu a chapadla, u lastur tvoří zámek ( cardo ), který je velmi pevný.

Trávicí soustava: v ústech je jazýčk ( radula ) - je chytinózní a strouhá potravu, slinné žlázy - obsahují soustu enzymů a někdy H SO a kyselinu asparagovou - u měkkýšů, kteří potřebují rozpustit skořápku.

Dýchací soustava: většinou dýchají osmoticky, někdy žábra - vodní měkkýši nebo plicní vaky - na vzduchu

Cévní soustava: otevřená, je vyvinuto srdce, které je uloženo v osrdečníku = perikard., tělní tekutina hemolymfa = krvomíza, krevní barvivo - hemoglobin a hemokyanin ( Cu ).

Nervová soustava: základem je ganglion - mají jich více, ale mozkový je největší. Tyto uzliny jsou propojeny provazci ( břišní, hřbetní a postranní )

Smyslová soustava: téměř dokonalé oko, u hlavonožců komorové. Silný zrakový nerv, baroreceptory

Pohlavní soustava: hermafroditi i gonochoristé. Mají aragonitový šíp lásky - vystřelují ho a podráždí pohl. orgány druhého a začnou se vylučovat vajíčka. Vývoj: přímý nebo nepřímý - přes larvu veliger, u škeble rybničné larva crochidium.

zástupci: ušeň mořská, jehlanka, homolice - nejprudší jed na světě, zavinutec, bahenka, bahnatka

zástupci: zej obecný - zvaný mořský zajíc

zástupci: ve vodě - plovatka bahenní, bahnatka malá, okružák

Zástupci: škeble rybničná, velevrub malířský, perlorodka říční, ústřice jedlá, šášeň lodní, srdcovka jedlá, zéva hřebenatka,..

Mají uzavřenou cévní soustavu, vytváří sépiovou kost, která chrání ganglion. Při únikovém pohybu vystřikují indigo = tmavě modrá barva.

Zástupci: loděnka hlubinná, sépie obecná, chobotnice pobřežní - má 8 ramen, argonaut pellagický, krakatice obrovská - největší hlavonožec, má 10 ramen, má až 30 m.